Lednové teploty pod nulou znamenaly plně obsazenou noclehárnu charitního azylového domu v Novém Jičíně, a také během dne je mezi lidmi bez domova větší zájem trávit čas v nízkoprahovém centrum.
Marek Procházka, terénní pracovník, Charita Nový Jičín: “Třeba noclehárna má kapacitu 17 lůžek pro muže, 4 lůžka pro ženy. U žen, tam pořád ještě to jedno lůžko zůstává volné, i teď v tom zimním období, a u mužů je to víceméně plné. A protože jsou právě ty mrazy a je zima, tak umožňujeme ještě takzvanou teplou židli.”
klienti denního nízkoprahového centra:
“Noclehárnu ne, spím venku. Jo, dá se to. Je zima venku, ale dá se to ještě. Hodně mi pomáhá Charita, dali mi spacák, deky, oblečení mi dávají. Jsou to hodní, my je máme rádi.”
“A ještě můžeme, když je zima, na židličky. V devět večer můžeme přijít a v sedm ráno musíme jít. Využívám tu židličku, jinak bych umrzl. Ale Charita fakt pomáhá.”
Přečkat noc na židličce nestojí nic, v noclehárně 70 korun. Pořád jsou ale i lidé, kteří zůstávají venku a nenechají se k pobytu uvnitř přesvědčit.
Marek Procházka, terénní pracovník, Charita Nový Jičín: “Prostě třeba jim z nějakého důvodu ty naše služby nevyhovují, třeba je tu hodně lidí, mají radši nějaký svůj klid, tak zůstávají i přes zimu venku a k nám nepřijdou. Potom přijdou třeba alespoň na denní centrum, kde mají možnost se osprchovat, zahřát se, dát si teplý čaj, případně jim můžeme poskytnout nějaké jídlo.”
Lidi, kteří stále zůstávají venku, terénní pracovníci Charity častěji obcházejí a roznášejí jim spacáky, deky a teplé oblečení.