Smutný příběh lidických dětí, které Němci za války zabili v pojízdných plynových komorách, zaujal sochařku Marii Uchytilovou. Na velkolepém projektu pracovala 20 let. Nejprve vytvářela odlitky ze sádry, z kterých pak během tří desetiletí vznikly bronzové sochy. Ty stojí na místě vypálených Lidic. Sádrové sousoší je nyní v péči restaurátorů v Hrabyni.
Kamila Poláková, Národní památník II. světové války, Hrabyně
„Dostalo se k nám tak, že ta sádrová předloha byla umístěna v kostele v Mariánské Týnici, kde do kontextu toho kostela nezapadala.“
Všech 82 soch v nadživotní velikosti pak bylo složitě převezeno zhruba 500 kilometrů, do hrabyňského památníku II. světové války. Na práci si jej nejdříve vzali restaurátoři.
Tomáš Skalík, restaurátor:
„To sousoší je docela zachovalé, s tím, že na každé soše je nějaká práce – od drobné prasklinky až po rozdrcenou končetinu, kterou je potřeba vytmelit, slepit.“
Návštěvníci tak zanedlouho budou moci pohlédnout do smutných obličejů 42 dívek a 40 chlapců – nejmladším nebyl ani rok, nejstarším 15 let. Při pohledu na memento krutosti války mrazí.
Kamila Poláková, Národní památník II. světové války, Hrabyně:
„Reálné, co se týká obličejíčku úplně nejsou, protože příbuzní si nepřáli,aby podoby byly reálné. Ale co se týká počtu dětí, to rozložení na chlapce a dívky to reálné je.“
Návštěvníci památníku uvidí sochy poprvé 10 . června – v den výročí vypálení Lidic.
