Odchovat mláďata čáji obojkové není vůbec jednoduchá záležitost. Přestože tyto zajímavé jihoamerické zástupce vrubozobých chová v Evropě více než 60 zoologických zahrad, úspěšné odchovy nejsou zcela běžné. Například během posledního roku se čáje podařilo rozmnožit pouze v deseti dalších evropských institucích, ale zdaleka ne u všech se podařil i úspěšný odchov mláďat.
První mládě se v Ostravě vylíhlo 11. června 2023 samo bez pomoci chovatelů a bylo neprodleně podloženo chovnému páru, který jej přijal a začal zahřívat. Průběh líhnutí druhého mláděte byl velice náročný. S velkou chovatelskou pomocí se nakonec vylíhlo, ale bylo natolik slabé, že jeho podložení na hnízdo adoptivního páru nebylo úspěšné, mládě uhynulo. Zůstalo tak u jednoho olomouckého mláděte, o které se adoptivní rodiče v Ostravě začali příkladně starat a úspěšně jej odchovali, přestože od jejich rodičovské premiéry uplynulo už deset let. Na konci listopadu bylo mládě (sameček) převezeno do Zoo Pombia v Itálii.
Nezištná spolupráce zoologických zahrad při odchovu vzácných a raritních druhů je velmi důležitá a probíhá velmi intenzivně nejen v rámci České republiky, ale i na celoevropské úrovni.
Čája obojková (Chauna torquata) je rozšířena od východní Bolívie po střední Argentinu. Obývá bažinatá území a břehy řek, ale zdržuje se také na otevřených travnatých pampách. Mimo dobu hnízdění žijí ve velkých hejnech (až 100 jedinců). Ve skupinách se ozývá pronikavým křikem. I přesto, že nemá plovací blány, dovede dobře plavat. Spíše ale chodí po souši. V ohbí křídel má dvě ostré, rohovinové ostruhy, které jí slouží k obraně a v boji o území. Hnízdní páry jsou stálé, hnízda staví na mělčině z větviček a mokřadních rostlin (v průměru může dosáhnout až 1 m). Na 2–5 vejcích sedí oba rodiče a společně pečují i o vylíhnutá mláďata. Pro svou ostražitost bývá někdy ve své domovině chována jako „domácí hlídač“.