Jonáš a tingl tangl měl svou světovou premiéru roce 1962 – před šedesáti lety! Původní inscenace vznikla v Semaforu poté, co scénu opustily největší pěvecké hvězdy. Autorská dvojice Jiří Šlitr (1924–1969) a Jiří Suchý (1931) vytvořila tak nějak z nouze či z trucu komorní revui, v níž se na jeviště poprvé v roli účinkujícího klavíristy postavil také skladatel Šlitr (ač se právě toho Suchý s režisérem Marešem báli). „ Někdy se takový truc nevyplatí. V případě skutečných talentů však při takové příležitosti vzniká kvalita, která by možná jinak čekala ještě dlouho na svůj zrod,“ vzpomínal později dramaturg Semaforu Milan Schulz. Předpremiéru měla inscenace v tehdejším Gottwaldově 18. června 1962, Suchý ještě před začátkem dopisoval závěr. A už tam se setkala s nadšením publika! Kabaret doslova zlidověl a dnes snad není nikdo, kdo by neznal alespoň jeden z hitů – Honky tonky blues, Tulipán, Vyvěste fangle či Zlá neděle.
Role Jonáše, kterou si Jiří Suchý napsal pro sebe, se u nás ujal Tomáš Savka – sám říká, že na písničkách Semaforu vyrostl a je to jeho srdeční záležitost. „Hrát Jonáše je zavazující a je to něco úplně jiného, než na co jsem byl doposud zvyklý. Písně v této hře jsou vlastně víc vyprávění než zpívání. A ještě to komplikuje fakt, že ten geniálně napsaný text musím vzít za svůj, aby byl výsledek uvěřitelný. Jiří Suchý měl zkrátka výhodu, že si ho napsal, vycházel ze svých pocitů a měl to tedy jakoby „zdarma“. O to víc to funguje, protože jeho projev je absolutně přirozený, obyčejný a tím pádem je v něm velká pravda,“ vyznal se Tomáš Savka.
Roli glosujícího klavíristy má Jakub Žídek, dirigent a hudební ředitel muzikálového souboru NDM. Diváci už ho znají jako partnera Ženy – Hany Fialové (a alternující Soni Jungové) v komorním muzikálu Andrewa Lloyda Webbera Líp se loučí v neděli.
Dvojici Savka (zpěv) – Žídek (klavír) doplní basa a bicí. „A znalec ví, že žádné představení v barvách Semaforu se neobejde bez přítomnosti krásných dam, kterým Jiří Suchý říká ‚Semafor Girls‘. V této nezbytné úloze budou alternovat Franziska Horák a Valentýna Wojtovičová. Hrajeme na scéně a v kostýmech Lucie Loosové,“ doplnil režisér Jiří Nekvasil.
„Dovolte, abychom se tímto představením vyznali z lásky ke kabaretům, music-hallům a tingl-tanglům, ve kterých jsme nikdy v životě nebyli, ale jejichž atmosféru tušíme,“ napsali v roce 1962 na úvod textu hry Jonáš a tingl tangl Jiří Suchý a Jiří Šlitr.
Jiří Nekvasil a dramaturg Tomáš Novotný za Národní divadlo moravskoslezské přidávají: „Dovolte nám, abychom se tímto titulem vyznali z lásky k divadlu SEMAFOR 60. let minulého století, v němž jsme nebyli ani nikdy býti nemohli, ale jehož atmosféru tušíme, a je nám dodnes velkou inspirací a výzvou. Stojíme s obdivem, okouzleným údivem, respektem a nesmírným potěšením před hravou fantazií, humorem a invencí tvůrců v písních i v mluvených textech. Vše je to navíc velká poezie. Poezie vtipná a hravá. Poezie poetická. Poezie využívající tušených i netušených krás a možností českého jazyka. A trocha poezie nikoho nezabije! My všichni zúčastnění bereme možnost nastudovat Jonáše jako velkou inspirativní výzvu a radostný úkol. Aby náš Jonáš po šedesáti letech (je to tedy nastudování svým způsobem narozeninové) opět pobavil a okouzlil. Aby se rozplynula i ta nejčernější chmura!“
JONÁŠ – příjmení nemá a křestní jméno dostal omylem. Během večera bude divák Jonáše potkávat v metropolích po celé Evropě, bude svědkem jeho vystoupení v laciných tingl tanglech i luxusních podnicích od roku 1920 po následujících čtyřicet let. Všude Jonáš baví a zpívá své kuplety, písně či šansony. A co je to tingl tangl? Slovník cizích slov nám říká: druh zábavního podniku, obvykle podřadné úrovně. Hezkou zábavu!
Jiří Suchý laskavě poskytl bezplatně své grafiky pro náš plakát – jedna z nich na něm tedy je.
