Školou povinných je v Dětském domově v Čeladné 42 dětí. Jejich věkové rozpětí je od prvních tříd až po středoškoláky. Ti všichni tu musí zvládat distanční výuku, navíc včetně pěti a šestiletých předškoláků, kteří také mají své domácí úkoly.
Kateřina Surovíková, ředitelka Dětského domova v Čeladné: “Zvládáme to tedy, řekla bych bravurně, a tímto bych chtěla poděkovat svým kolegům, kteří s nasazením všech sil se snaží, aby to naše děti zvládly.”
Pavla Klinkeová, vychovatelka Dětského domova v Čeladné: “Dalibor chodí do druhé třídy, momentálně dělá matematiku a český jazyk, Kubík je předškolák, takže vypracovává pracovní listy z mateřské školky, v obýváku máme šestou třídu.”
Aby se navzájem nerušili, učí se děti na všech možných místech. Dostatečný počet počítačů a notebooků tu sehnali díky sponzorům.
školáci z Dětského domova Čeladná: “Čekám na hodinu zeměpisu.” “Máme matematiku, bereme převody jednotek.” “Máme teď matematiku, raději bych ale byla ve škole.” “Píšu úkol z českého jazyka.”
Například Petr v tomto online režimu loni zvládl maturitu, teď je na vyšší odborné škole a chystá se na další přijímačky.
Petr, Dětský domov Čeladná, student vyšší odborné školy: “Teď jsem na vyšší odborné škole obor a chci jít na vysokou školu obor marketing, takže věřím, že se tam dostanu a udělám to.”
Co ale dětem technika nahradit nemůže, jsou sociální kontakty. Podle ředitelky zařízení chybí setkávání s vrstevníky zejména teenagerům starším 15 let.
