Odchovna tetřevů se nachází v obci Krásná v údolí mezi Lysou horu a Travným. Právě na Travném je lokalita, kam byl před časem zcela omezen vstup turistů. Tetřev je totiž velmi plachý.
Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřeva hlušce, Lesy ČR: “Nyní stojíme v zázemí odchovny tetřeva hlušce na Řepčonce v Krásné, která vznikla a funguje pod záštitou podniku Lesy České republiky. A vlastně odchováváme tady tetřevy a každoročně mláďata poté vypouštíme do divoké přírody Moravskoslezských Beskyd. Původně tady ten tetřev byl přirozeně v hojném počtu, ovšem během posledních asi 100 let rapidně jeho počty poklesly a vlastně v podstatě tady byl takový malinký zbytek už neživotaschopné populace. A na základě toho Lesy ČR započaly tu iniciativu, začaly ty tetřevy chovat a podporovat. Nezbytnou součástí toho našeho programu je i to, že vlastně hospodaříme ve prospěch tetřeva, to znamená nejenom, že je chováme a vypouštíme do přírody, ale zároveň v lese hospodaříme tak, aby to tetřevovi po vypuštění vyhovovalo. Počty vypouštěných tetřevů se různí. Za 5 let jsem jich vypustili 73. Dalo by se říct, že loňský rok byl velmi zlomový a motivující. Máme dost záznamů z terénu, že ti tetřevi tam prospívají a přežívají. Máme dokonce i záznam slepice, která přežila už druhou zimu, takže doufáme, že je mnohem větší procento těch nepozorovaných jedinců, kteří přijali způsob života, který by tetřev měl mít, tedy skrytý způsob. Doufáme, že jich bude přibývat. Hlavní důvody úbytku nebo spíš, proč se tady tetřevovi nedařilo, byla hlavně degradace toho přirozeného biotopu. To stanoviště už bylo nevyhovující. Dále samozřejmě taky ruch, hluk, znečištění a dále taky, že tady tetřeví původně migrovali ze Slovenska. Teď je otázka, jestli bude ta migrace pokračovat, poněvadž se ty populace od sebe izolují. Takže těch důvodu je dost a a uvidíme, jak to bude do budoucna. My jsme od loňského roku začali jako více pracovat i s osvětou, takže jsme otevření exkurzím. Snažíme se vytvořit kompromis, abychom zároveň zachovali klidový odchov, protože jde o velmi plachý druh, ale zároveň ten program přiblížit veřejnosti. My zatím nevypouštíme dlouhou dobu a těch pět let v přírodě není nic globále, takže nejde ještě usuzovat, jestli jsou schopni se rozmnožit, nicméně pracujeme tak, aby ta mláďata byla jednak životaschopná, ale taky reprodukce schopná. A to je vlastně naše ta největší zásada v tom, že se snažíme o co nejpřirozenější chov, to znamená, že veškerou péči ponecháváme zcela na slepicích a naším úkolem je jim k tomu vytvořit co nejideálnější podmínky. Výrazným krokem bylo i to, že se v roce 2020 uzavřel vrchol Travného, takže v současné době tam nevede žádná turistická trasa a naopak bych chtěla jako v tomhle tom veřejnosti velmi poděkovat, že to respektuje. V podstatě ta hora byla ponechána tetřevům.”
Zahlédnout tetřeva v přírodě je mimořádná událost. Naopak odchovna nabízí unikátní možnost, jak si tetřevy prohlédnou zblízka a navíc získat odborný výklad.
Anketa: “My jsme tady přijeli, protože já mám hrozně rád přírodu a chtěl jsem se podívat na záchrannou akci. Tetřevi se mi líbí, jejich málo, tak jsem se tady chtěl na ně podívat naživo. Odchov je fajn, protože tetřevů je hrozně málo v České republice, to je třeba 1000 jedinců ani ne, takže je fajn, aby tady byl ten biotop a byla tady ta zvířata.”
Anketa: “My tady jsme s kamarádem dva bývalí skauti původem z Třince a okolí a jsme s tou přírodou tak nějak spjatí, takže se nám to moc líbí, že se můžeme podívat na tetřevy, jak se vrací zpátky do přírody. Přejeme tomu projektu hodně úspěchů do budoucna, aby doopravdy, jak bylo prezentováno, chov se dařil a vzrůstaly počty vypuštěných tetřevů do přírody. My jsme s kamarádem v Klubu Muzea Těšínska. Já jsem tam vstupoval už před pár lety z důvodu zájmu o historii, co že hlavní zaměření těšínského muzea, ale jsme vděční a rádi, že mají i jiné okruhy a to sepjetí s přírodou je moc pěkné.”
