Tak to je ona. Zlatá tepaná čelenka. 50 cm dlouhá a 10 cm široká, se dvěma záchytnými spirálami na koncích. Bohaté zdobení zobrazuje soustředěné kružnice, které představují symboly slunce a nekonečna. Tento šperk z doby bronzové se používal nejspíš jako ozdoba hlavy.
Nálezce, který chce zůstat v anonymitě, narazil na zvláštně pokroucený žlutý kov na poli severně od Opavy. Téměř čtyři tisíciletí starý zlatý šperk ležel na hromadě právě sklizené cukrové řepy.
Předmět jej zaujal a tak jej očistil a odnesl do Slezského zemského muzea. Zdejší odborníci jej podrobně zkoumali. Analýzou materiálu zjistili, že jde o zlato s příměsí stříbra. Jeho původ datovali do období 1400 – 1800 let př. n. l. Šperk zřejmě patřil nějaké významné osobě.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Musel to být příslušník tehdejší společenské špičky, kdo výrazně vyčníval nad šedou zónu tehdejšího obyvatelstva a mohl si takovou ozdobu dovolit.“
Jde o mimořádně kvalitní a jemnou řemeslnou práci. Už jen vyrobit půl metru dlouhý tenký zlatý plíšek bylo v pravěku složité. Přestože diadém teprve čeká ještě další zkoumání už nyní je jasné, že jde o velmi výjimečný nález.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Význam nálezu je obrovský. Je to prakticky nejvýznamnější zlatý předmět v historii moravskoslezské archeologie.“
Protože šperk našla soukromá osoba, stává se nyní majetkem Moravskoslezského kraje. Ten rozhodl o umístění ve sbírkovém fondu v Muzeu v Bruntále. Ze zákona náleží nálezci odměna, která může být až 10% z kulturně historické hodnoty předmětu, případně může odrážet cenu materiálu.