O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Luciano Rezzolla je členem mezinárodního projektu, který v r. 2019 zveřejnil historicky první snímek černé díry. Doufal jste, že něco takového jednou bude možné?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Samozřejmě doufal! A byl jsem rád, že se to podařilo zrealizovat poměrně rychle. Luciano je jedním ze dvou nebo tří autorů myšlenky pozorovat přímo nejtěsnější okolí černé díly. A pozorovat to, čemu se říká stín černé díry.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Můžete popsat, co přesně na snímku vidíme?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Na snímku je zachyceno nejbližší okolí černé díry, tedy zářící hmota, která pomalu padá do černé díry. To je právě stín supermasivní černé díry v galaxii, která se označujeme Messier 87. A pro zajímavost, hmotnost této černé díry je asi 6 000x větší než hmotnost černé díry v jádru naší galaxie. A ta má asi milion hmotností slunce. “
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy jste ještě spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu pracoval na studii, která se zabývala energií černých děr. Dovedeme si představit, jak velký potenciál se tady skrývá? Jak bychom jej mohli využívat?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Předpokládáme do budoucna, že potenciál skrytý v černých dírách bychom využívat mohli. Čím větší je černá díra, tak tím větší energii můžeme odčerpat. Tak např. černá díra v Messier 87 je nepředstavitelným zdrojem energie."
Přestože je to tak superhmotné monstrum, tak je obtížné pozorovat ty nejvnitřnější oblasti hmoty, která padá na černou díru a samotný stín černé díry. Takže pro vaši informaci, rozlišovací schopnost zařízení, o kterém bude mluvit L. Rezzolla, odpovídá tomu, že bychom dokázali na povrchu Měsíce rozlišit pětikorunovou minci.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kdo by se chtěl o černých dírách dozvědět více, může navštívit chystanou přednášku Luciana Rezzolly. Bude v jeho podání toto téma také uchopitelné pro veřejnost?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Já jsem si stoprocentně jistý, že ano. Já Luciana považuji za nejlepšího přednášejícího jakého jsem kdy zažil. On je schopný výstižným a jednoduchým způsobem přiblížit problémy, které museli řešit při hledání stínu černé díry.“
Velký zájem se shledal s přednáškou v knihovně na téma Jak se uvolnit ve stresu. Základem je si uvědomit, že člověk ve stresu stiskne čelist. V tu chvíli se do těla uvolňují hormony.
Klub rodáků a přátel města připomněl dvě místní stoletá výročí. Jedno se týká úmrtí významného stavitele, druhé bankovní budovy, která byla jeho mistrovským dílem.
Rok 1938 a jeho vliv na život tehdejších obyvatel Butovic a Studénky. I to bylo obsahem přednášky, která se konala ve Vagonářském muzeu. Osudové události tu připomněl historik novojičínského státního okresního archivu.
Hned dva kurzy sebeobrany zaplnily zdravotnice z havířovské nemocnice. Strážníci je učili, jak reagovat na nejrůznější krizové situace. A že to ženy pochopily správně, pocítil na vlastní kůži i ředitel nemocnice.
V těchto dnech se dokončuje první fáze modernizace devíti tramvajových zastávek v obvodu. Cílem je jednotný vzhled podle nového městského standardu. DPO navíc aktuálně vypisuje výběrové řízení na zhotovitele modernizace dalších zastávek.
Ve Vrbně pod Pradědem a okolí pokračují práce na postupném obnovování infrastruktury, kterou poškodila nedávná povodeň. Některá místa jsou však stále neprůjezdná, protože voda strhla mosty i celé úseky silnic.
Základní škola Škrobálkova ve Slezské Ostravě je jednou ze čtyř pilotních škol v rámci projektu zaměřeného na menstruační chudobu. Jako jedna z prvních ostravských škol vstoupila do jeho druhé části, která žákyním zprostředkuje volný odběr menstruačních pomůcek.
Veřejný prostor před poliklinikou v Ostravě-Hrabůvce má novou tvář. První rekonstrukce od 70. let minulého století, která byla zahájena loni v srpnu, skončila. Souběžně byla dokončena oprava přilehlých parkovišť.
Na hřbitově v Ostravě-Vítkovicích probíhá oprava chodníků a kanalizace. Některým lidem se tak zkomplikuje cesta ke hrobům za což se radnice omlouvá a prosí občany o shovívavost.
Děti z mateřské školy na Hořanech zažily nezapomenutelné podzimní odpoledne. Společně se svými staršími sourozenci, rodiči a stonavskými dobrovolnými hasiči se sešly u hasičárny na Novém Světě, aby si užily odpoledne plné zábavy.
Ti nejlepší studenti z celého MS kraje byli pozváni na Frýdecký zámek ve Frýdku-Místku, kde získali ocenění za své studijní i soutěžní výsledky. Kraj se tak snaží motivovat talentované žáky středních škol.
Jak už z našeho zpravodajství víte, Ostrava je v naší zemi lídrem v nakládání s odpadem a poté, co dokončila separační linku na odpad, nyní rozšiřuje úspěšný projekt třídění přímo u rodinných domů. Princip je jednoduchý - jedna nádoba je určena pro společný sběr papíru, plastu i kovových obalů.
Slezskoostravský Důl svaté Trojice si v letošním roce připomíná hned tři důležité události své historie. Významná výročí souvisejí s jeho založením, uzavřením i s krvavě potlačenou hornickou stávkou, která si vyžádala celkem dvanáct životů.
Domov Bílá Opava už vyčíslil škody, které napáchala zářijová povodeň. Částka se vyšplhala na více než 330 milionů korun. Voda zničila kotelnu, kuchyň, prádelnu a také nádvoří u hlavní budovy.
Náhradní most přes řeku Opavu už je téměř hotový. Ten stávající, který spojuje centrum Opavy s městskou částí Kateřinky poškodila zářijová povodeň natolik, že ho čeká demolice.
V Opavě je po letech opět vystaven unikátní model města. Ten vznikl na počátku 80. let v souvislosti s novým územním plánem a vystavuje se jen při výjimečných příležitostech.
Náhradní most přes řeku Opavu už je téměř hotový. Ten stávající, který spojuje centrum Opavy s městskou částí Kateřinky poškodila zářijová povodeň natolik, že ho čeká demolice.
Zářijová ničivá povodeň se dotkla nejen náhradní ledové plochy v Městských sadech, ale také zimního stadionu na Zámeckém okruhu, který prochází kompletní rekonstrukcí. Škody po záplavách byly vyčísleny na 6 a půl milionů korun.
Veškeré akce spojené s Bredou mají u Opavanů velký ohlas. Ukázaly to nejen komentované prohlídky, ale i promítání na fasádu bývalého obchodního domu. Poslední videomapping proběhl v rámci oslav 800 let od první písemné zmínky o městě.
Astrofyzik Luciano Rezzolla odhalí na přednášce tajemství černých děr
Vydáno 7. prosince 2022 16:47, Opava, Katka Geryková
O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Luciano Rezzolla je členem mezinárodního projektu, který v r. 2019 zveřejnil historicky první snímek černé díry. Doufal jste, že něco takového jednou bude možné?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Samozřejmě doufal! A byl jsem rád, že se to podařilo zrealizovat poměrně rychle. Luciano je jedním ze dvou nebo tří autorů myšlenky pozorovat přímo nejtěsnější okolí černé díly. A pozorovat to, čemu se říká stín černé díry.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Můžete popsat, co přesně na snímku vidíme?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Na snímku je zachyceno nejbližší okolí černé díry, tedy zářící hmota, která pomalu padá do černé díry. To je právě stín supermasivní černé díry v galaxii, která se označujeme Messier 87. A pro zajímavost, hmotnost této černé díry je asi 6 000x větší než hmotnost černé díry v jádru naší galaxie. A ta má asi milion hmotností slunce. “
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy jste ještě spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu pracoval na studii, která se zabývala energií černých děr. Dovedeme si představit, jak velký potenciál se tady skrývá? Jak bychom jej mohli využívat?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Předpokládáme do budoucna, že potenciál skrytý v černých dírách bychom využívat mohli. Čím větší je černá díra, tak tím větší energii můžeme odčerpat. Tak např. černá díra v Messier 87 je nepředstavitelným zdrojem energie."
Přestože je to tak superhmotné monstrum, tak je obtížné pozorovat ty nejvnitřnější oblasti hmoty, která padá na černou díru a samotný stín černé díry. Takže pro vaši informaci, rozlišovací schopnost zařízení, o kterém bude mluvit L. Rezzolla, odpovídá tomu, že bychom dokázali na povrchu Měsíce rozlišit pětikorunovou minci.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kdo by se chtěl o černých dírách dozvědět více, může navštívit chystanou přednášku Luciana Rezzolly. Bude v jeho podání toto téma také uchopitelné pro veřejnost?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Já jsem si stoprocentně jistý, že ano. Já Luciana považuji za nejlepšího přednášejícího jakého jsem kdy zažil. On je schopný výstižným a jednoduchým způsobem přiblížit problémy, které museli řešit při hledání stínu černé díry.“
