O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Luciano Rezzolla je členem mezinárodního projektu, který v r. 2019 zveřejnil historicky první snímek černé díry. Doufal jste, že něco takového jednou bude možné?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Samozřejmě doufal! A byl jsem rád, že se to podařilo zrealizovat poměrně rychle. Luciano je jedním ze dvou nebo tří autorů myšlenky pozorovat přímo nejtěsnější okolí černé díly. A pozorovat to, čemu se říká stín černé díry.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Můžete popsat, co přesně na snímku vidíme?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Na snímku je zachyceno nejbližší okolí černé díry, tedy zářící hmota, která pomalu padá do černé díry. To je právě stín supermasivní černé díry v galaxii, která se označujeme Messier 87. A pro zajímavost, hmotnost této černé díry je asi 6 000x větší než hmotnost černé díry v jádru naší galaxie. A ta má asi milion hmotností slunce. “
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy jste ještě spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu pracoval na studii, která se zabývala energií černých děr. Dovedeme si představit, jak velký potenciál se tady skrývá? Jak bychom jej mohli využívat?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Předpokládáme do budoucna, že potenciál skrytý v černých dírách bychom využívat mohli. Čím větší je černá díra, tak tím větší energii můžeme odčerpat. Tak např. černá díra v Messier 87 je nepředstavitelným zdrojem energie."
Přestože je to tak superhmotné monstrum, tak je obtížné pozorovat ty nejvnitřnější oblasti hmoty, která padá na černou díru a samotný stín černé díry. Takže pro vaši informaci, rozlišovací schopnost zařízení, o kterém bude mluvit L. Rezzolla, odpovídá tomu, že bychom dokázali na povrchu Měsíce rozlišit pětikorunovou minci.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kdo by se chtěl o černých dírách dozvědět více, může navštívit chystanou přednášku Luciana Rezzolly. Bude v jeho podání toto téma také uchopitelné pro veřejnost?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Já jsem si stoprocentně jistý, že ano. Já Luciana považuji za nejlepšího přednášejícího jakého jsem kdy zažil. On je schopný výstižným a jednoduchým způsobem přiblížit problémy, které museli řešit při hledání stínu černé díry.“
Ostrava-Poruba připravila pro všechny zájemce další oblíbenou historickou procházku. Trasa vedla tentokrát nejstarší částí obvodu a přilákala rekordní počet lidí.
Poruba připravila pro všechny zájemce další oblíbenou historickou procházku. Trasa vedla tentokrát nejstarší částí obvodu a přilákala rekordní počet lidí.
Knihovna pořádala v rámci série podzimních pořadů přednášku o upírech. Téma nočních příšer, které lidé vyslechli, se díky místní spisovatelce brzy objeví i v knižní podobě.
Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava si připomnělo Světový den dárců krve, který připadá na 14. června. Pro pravidelné i nové dárce připravilo speciální program jako poděkování za jejich nezištnou pomoc.
Tři jezdci Městské policie Ostrava se zúčastnili 27. ročníku Mezinárodního policejního mistrovství ČR. V mezinárodní konkurenci 28 jezdců slavili úspěch hned několikrát. Daniel Orsag s koněm Sacramoso Bateria vybojovali zlato v parkuru a stříbro v Grand Prix.
Na severovýchodním okraji Moravskoslezského kraje, jen několik kilometrů od Hlučína a v těsné blízkosti polských hranic, se nachází jedno z nejvýznamnějších míst vojenské historie České republiky. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost nahlédnout do období, kdy se Československo připravovalo na obranu před sílící hrozbou nacistického Německa.
Lvi a další velké kočky žijí v ostravské ZOO ve starých, dnes již nevyhovujících prostorách pavilonu Indické šelmy. Zahrada proto ve spolupráci s městem pro ně připravuje moderní chovatelskou expozici s obrovskou voliérou. Na jejím financování se mohu podílet i lidé prostřednictvím sbírky.
Děti z Mateřské školy Balzacova zavítaly do stacionáře Santé, kde svým vystoupením zpříjemnily den lidem s mentálním hendikepem. Školka s klienty strávila celé dopoledne.
Festivalová sezona ve Frýdku-Místku odstartovala. Postaral se o to Sweetsen Fest, největší benefiční festival ve městě plný hudby, divadla, tance a přednášek.
Ostrava hostila pátý ročník mezinárodní multioborové konference POROD. Do hotelu Clarion dorazily stovky odborníků z oblasti porodnictví, neonatologie, fyzioterapie, psychologie i porodní asistence. Diskutovali o nových trendech v péči o matku a dítě i o podpoře zdravotníků.
Areál pod sjezdovkou v Bílé se stal dějištěm Beskydských her bez hranic. Týmy z jednotlivých obcí mikroregionu tam soutěžily v netradičních disciplínách.
Jedna z ikonických ostravských staveb - Ostravar Aréna letos slaví 40 let. U této příležitosti vyšla kniha, která mapuje její historii prostřednictvím nejrůznějších kulturních a sportovních akcí a vzpomínek jejich organizátorů a pamětníků.
Archiv města Ostravy získal unikátní kartotéku židovských obyvatel, kteří žili před válkou na Ostravsku. Zpracovala ho dnes již 95letá Libuše Salomonovičová a trvalo jí to 25 let. Už v průběhu bádání pomohla stovkám lidí vypátrat své předky a vydala i několik knih.
Dětský den v areálu hřiště v Opavě-Kylešovicích přilákal stovky návštěvníků. Součástí programu byl také pokus o překonání světového rekordu a charitativní sbírka na pomoc dětem a projektu Sanitka splněných snů.
Po rozsáhlé rekonstrukci se veřejnosti znovu otevřel zámeček v Arboretu Nový Dvůr u Opavy. Slezské zemské muzeum v něm nově instalovalo stálou expozici věnovanou Quidu Riedlovi, zakladateli zdejšího parku, který se stal základem dnešního arboreta. Návštěvníci se seznámí nejen s jeho životem, ale také s historií jedné z nejvýznamnějších dendrologických sbírek v Česku.
Do celorepublikové akce Noc kostelů se tradičně zapojily také kostely v Opavě a jejím okolí. Návštěvníci si mohli prohlédnout běžně nepřístupná místa, historické artefakty, výstavy nebo si vychutnat koncerty a přednášky. Bohatý program připravili například v opavské konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie nebo v kostele svatého Prokopa v Komárově.
Dětský den plný atrakcí, sportu, hudby a pomoci druhým hostil areál hřiště v Opavě-Kylešovicích. Návštěvníci si užili bohatý program pro celou rodinu a zároveň přispěli na charitativní projekty. Velkým lákadlem se stal také pokus o překonání světového rekordu.
Po rozsáhlé rekonstrukci se veřejnosti znovu otevřel zámeček v Arboretu Nový Dvůr u Opavy. Slezské zemské muzeum v něm nově instalovalo stálou expozici věnovanou Quidu Riedlovi, zakladateli zdejšího parku, který se stal základem dnešního arboreta. Návštěvníci se seznámí nejen s jeho životem, ale také s historií jedné z nejvýznamnějších dendrologických sbírek v Česku.
V Opavě pokračují přípravy nové čtvrti Stromovka, která má vyrůst na zelené louce za Slezskou nemocnicí. Součástí projektu bude také nový park. Jeho architektonický návrh nyní radnice představila veřejnosti na setkání v prostorách magistrátu.
Astrofyzik Luciano Rezzolla odhalí na přednášce tajemství černých děr
Vydáno 7. prosince 2022 16:47, Opava, Katka Geryková
O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Luciano Rezzolla je členem mezinárodního projektu, který v r. 2019 zveřejnil historicky první snímek černé díry. Doufal jste, že něco takového jednou bude možné?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Samozřejmě doufal! A byl jsem rád, že se to podařilo zrealizovat poměrně rychle. Luciano je jedním ze dvou nebo tří autorů myšlenky pozorovat přímo nejtěsnější okolí černé díly. A pozorovat to, čemu se říká stín černé díry.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Můžete popsat, co přesně na snímku vidíme?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Na snímku je zachyceno nejbližší okolí černé díry, tedy zářící hmota, která pomalu padá do černé díry. To je právě stín supermasivní černé díry v galaxii, která se označujeme Messier 87. A pro zajímavost, hmotnost této černé díry je asi 6 000x větší než hmotnost černé díry v jádru naší galaxie. A ta má asi milion hmotností slunce. “
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy jste ještě spolu s kolegy z Fyzikálního ústavu pracoval na studii, která se zabývala energií černých děr. Dovedeme si představit, jak velký potenciál se tady skrývá? Jak bychom jej mohli využívat?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Předpokládáme do budoucna, že potenciál skrytý v černých dírách bychom využívat mohli. Čím větší je černá díra, tak tím větší energii můžeme odčerpat. Tak např. černá díra v Messier 87 je nepředstavitelným zdrojem energie."
Přestože je to tak superhmotné monstrum, tak je obtížné pozorovat ty nejvnitřnější oblasti hmoty, která padá na černou díru a samotný stín černé díry. Takže pro vaši informaci, rozlišovací schopnost zařízení, o kterém bude mluvit L. Rezzolla, odpovídá tomu, že bychom dokázali na povrchu Měsíce rozlišit pětikorunovou minci.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kdo by se chtěl o černých dírách dozvědět více, může navštívit chystanou přednášku Luciana Rezzolly. Bude v jeho podání toto téma také uchopitelné pro veřejnost?
Zdeněk Stuchlík, ředitel, Fyzikální ústav, Slezská univerzita: „Já jsem si stoprocentně jistý, že ano. Já Luciana považuji za nejlepšího přednášejícího jakého jsem kdy zažil. On je schopný výstižným a jednoduchým způsobem přiblížit problémy, které museli řešit při hledání stínu černé díry.“
