Velká dřevěná káď s horkou vodou stojící uprostřed zasněžené zahrady vypadá vcelku všedně. Lidé v plavkách a teplých čepicích pak poněkud nepatřičně. Ponořit se do vody, z níž stoupá pára, vyžaduje zpočátku trochu odvahy. Výsledek ale stojí podle návštěvníků za to: "Úžasné, skvělé, nemá to chybu."
Pavel Balarin, majitel „bečky" říká: "Účinky to má takové, že to funguje vlastně na principu sauny. Člověk se napaří, pak se projde, odpočine si a udělá si svůj vlastní relax. Nesmí tam ale být moc dlouho, je o dost únavné."
Pavel Balarin poznal saunovací káď ve Švýcarsku. Rychle se pro ni nadchl a zatoužil mít ji doma. Nic podobného ale nesehnal a tak si ji z modřínového dřeva vyrobil sám. "Celkově to je, budeme se bavit o výrobě, kolem 25 - 30 hodin práce, montáž kolem 5 hodin," vysvětluje pan Balarin.
Samotný provoz kádě je velmi jednoduchý a levný: "Pracuje to na principu, že se zatopí v nerezových kamnech, a ty vlastně ohřívají objem vnitřní vody na teplotu jakou kdo chce. Ta kamna jsou ve vodě a ohřívají ji přímo. Proto je tady ta ohrádka, která zamezí tomu, aby se člověk popálil." Pavel Balarin je velkým propagátorem saunovací kádě. Vyrobil ji proto už i pro své přátele.
