Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Kroniky kdysi samostatných ostravských obcí najdete v archivu i na internetu

Ostrava-město |

V Archivu města Ostravy je kromě mnoha cenných dokumentů uložen soubor kronik původně samostatných obcí, které jsou dnes součástí Ostravy, dále kronik městských obvodů (bývalých i současných) a samozřejmě kronika statutárního města Ostravy. K nahlédnutí jsou zájemcům fyzicky i na internetu.

Nejstarší obecní kroniky z území současné Ostravy se začaly vést ve 20. letech 20. století, a to na základě zákona z roku 1920 o „pamětních knihách obecních,“ jak se tehdy obecním kronikám v odborné terminologii říkalo. Mezi nejstarší obecní kroniky uložené v archivu patří ty ze Staré Bělé, Svinova, Hrabové, Krásného Pole, Michálkovic, Nové Bělé, Hrušova zavedené v roce 1922 a dále z Antošovic, Heřmanic, Koblova, Kunčiček, Poruby, Proskovic a Výškovic, které se začaly psát o rok později.

Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Je zajímavé, že kronika Moravské Ostravy pochází až z roku 1936. Jejím vedením byl původně pověřen Alois Adamus, první archivář města, jenž do své funkce nastoupil 1. září 1923, což je považováno za datum vzniku městského archivu. Avšak vzhledem ke svému zaneprázdnění (do jeho referátu patřila také správa městského muzea) se již k sepisování kroniky nedostal. A pravděpodobně touto svou funkcí nebyl ani příliš nadšen."

Sám Adamus vzpomíná na to, jak byl pověřen vedením kroniky takto:

"Pro mne to byl nejnešťastnější den v životě… Když jsem zahájil úřadování, dali mně místnost ve Staré radnici (dnes budova Ostravského muzea), studenou, temnou, 100 archů papíru, tužek, celou kolekci inkoustu, a k tomu myslili, že začnu psát hned kroniku Ostravy."

K tomu tedy nedošlo, a prvním ostravským kronikářem se stal až v roce 1936 Ervín Tengler, učitel na několika obecných a měšťanských školách ve Slezské Ostravě, vlastivědný pracovník, publicista a člen archivní a muzejní rady městského úřadu Moravské Ostravy.

Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Většina starších kronik obsahuje kromě výkladu událostí v příslušném roce, také popis geografických podmínek a historickou retrospektivu uvádějící přehled dějin obce od nejstarších dob. Zápisy jsou psány většinou krásnou češtinou, neboť kronikáři byli povětšinou učitelé nebo zaměstnanci některého z úřadů."

Ale byl mezi nimi i kovář, později pracovník vítkovických železáren, který se rozhodl v roce 1923 z lásky k rodným Proskovicím a jejich historii stát se rovněž kronikářem. O svém záměru se zmiňuje dojemnými slovy:

"…Vy, kdož jednou budete čísti mé zápisy v této knize a shledáte tam dosti pravopisných chyb, abyste omluvili mne, neb při mém nedostatečném školním vzdělání a při mé tvrdé práci kovářské, nebylo mi možno v pravopisu se lépe zdokonaliti a tvrdá moje ruka již neovládá dobře krasopis. Milí přátelé, Vy všichni, kteří teď žijete… A také Vy, kteří po nás přijdete teprve za několik desetiletí nebo století, Vám věnuji tyto zápisy…"

Poslední větu je možné brát jako krédo všech kronikářů...

Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Mezi skutečné skvosty patří kronika Hrabové založená v roce 1922, která kromě obsáhlých písemných záznamů obsahuje množství fotografií, a dokonce malovaných obrázků, jejichž autorem byl hrabovský kronikář, učitel Zdeněk Oliva. Výtvarným zpracováním však nevyniká jen kronika hrabovská, ale také některé další, například kronika Staré Bělé nebo Kunčic nad Ostravicí."

Těmito a mnoha dalšími staršími kronikami lze listovat nejen při osobní návštěvě archivní studovny, ale rovněž prostřednictvím elektronické badatelny Archivu města Ostravy.

Ve výběru je možné zadat typ kroniky (obecní, školní, spolkové a další), místo, ke kterému se kronika váže a také zda je již digitalizovaná. Z pohodlí domova je tak možné pročítat a prohlížet kronikářské zápisy obcí na Ostravsku, z nichž některé jsou staré již sto let.

Nahlásit chybu


K tématu

Nové Slunce se vrátí původnímu účelu, postaveno bylo před sto lety i jako kulturní stánek

12. ledna 2024 16:30 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Nový Jičín bude mít svůj kulturní dům a stane se jím budova Nového Slunce. Ta byla před více než sto lety postavena jako restaurace - a také právě pro účely konání kulturních a společenských akcí.

Archivář připomněl osudový rok i v dějinách Studénky

8. listopadu 2023 7:50 | Studénka | Petra Dorazilová

Rok 1938 a jeho vliv na život tehdejších obyvatel Butovic a Studénky. I to bylo obsahem přednášky, která se konala ve Vagonářském muzeu. Osudové události tu připomněl historik novojičínského státního okresního archivu.

Novojičínskou synagogu, která přestála "Křišťálovou noc", snad čeká nový osud

Bývalá synagoga v Novém Jičíně slouží desítky let jako archivní depozitář. Není běžně přístupná. Veřejnosti se otevřela před pár dny v rámci Dne židovských památek. Budoucnost by ovšem mohla její osud změnit.


Hnutí ANO bude v Moravskoslezském kraji vládnout s koalicí SPD, Trikolory a strany PRO

Dlouho očekávaný povolební okamžik je tady. Kdo bude vládnout MS regionu oznámilo vítězné ANO v pátek odpoledne.

Ostravský magistrát je opět nejpřívětivější v MS kraji. V anketě zvítězil už pošesté

Ostravský magistrát se stal opět vítězem ankety o nejpřívětivější úřad v Moravskoslezském kraji. Soutěž každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra České republiky. Podle primátora města Jana Dohnala mají na ocenění velkou zásluhu zaměstnanci, kteří svou práci odvádějí nadstandardně.

Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji jde do opozice, s vítězným hnutím ANO se neshodla

Dnes 14:57 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji po jednáních s hnutím ANO míří do opozice. Podle lídra Radka Kani jsou podmínky, které si ANO stanovilo, v rozporu s hodnotami a programem koalice. SPOLU se stane kritickou, ale konstruktivní opozicí nové krajské vlády.

Do Opavy po povodních stále nejezdí vlaky. Trať z Ostravy do Opavy by měla být obnovena v půlce října

Do Opavy stále nejezdí vlaky. Povodeň poničila železniční trať z Opavy ve směru na Ostravu i na Krnov a také z Opavy do Malých Hoštic a dále do Kravař. Místo vlaků tak cestující přepravují autobusy.

Škody na majetku Ostravy-Přívozu za 130 milionů. Jedna škola je stále bez tepla

Nefunkční topení na základní škole i omezení v domě s pečovatelskou službou. Centrální ostravský obvod řeší postupně škody, které napáchala povodeň v části Přívoz. Bojuje se hlavně s časem, aby bylo všechno uklizeno, vysušeno a opraveno, než začne zima.

Slezská bude mít velkokapacitní kulturní dům, stavět by se mohlo začít na jaře

Slezská Ostrava bude mít vlastní velkokapacitní kulturní dům a ani větší akce už se tak nebudou muset konat mimo obvod. Stavba Multifunkčního domu v Muglinově sice momentálně stojí kvůli neshodám se zhotovitelem, už na jaře by se ale mělo znovu pokračovat v práci.

Mladíci v Havířově spáchali dvě loupeže, jeden byl obviněn, druhý není trestně odpovědný

Dnes 10:42 | Havířov | Lukáš Zavadil

Kriminalisté v Havířově během pátečního odpoledne 27. září rychle dopadli dva mladíky, kteří měli na svědomí loupežné přepadení seniorky. K přepadení došlo ve chvíli, kdy žena vyrazila na nákup. Během pátrání ale muži zákona objasnili i další loupež, ke které došlo o dva dny dříve.

Studénka pokračuje v opravách starého zámku, střechu znovu pokrývá břidlice

Starý zámek ve Studénce město obnovuje postupnými kroky už několik let. Prioritou je oprava střechy. Na rekonstrukci památkově chráněného objektu se daří získávat dotace z Ministerstva kultury.

Svatováclavská jízda zastavila také u zámku ve Studénce

Historické automobily a motocykly projely v den státního svátku Novojičínskem. Tradiční Svatováclavská jízda veteránů zastavila také u zámku ve Studénce.

V Opavě pokračují s odklízením následků povodně, těžká technika brzy zamíří i do zahrádkářských osad

Včera 17:59 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Práce na odklízení následků ničivé povodně stále nekončí. Lidé stále uklízí své domovy, veškeré zničené věci mohou nechávat před domy. Hromady poté odváží těžká technika.

Kuchaři z Koblova se odreagovali od povodní na druhém ročníku Gulášfestu

Přestože se povodně dotkly většiny obyvatel Koblova a spoustu z nich připravily o vybavení domovů, o oblíbený Gulášfest se Koblované připravit nenechali. Místní tak dali jasně najevo, že se s nepříjemnými okolnostmi umí vypořádat. Pro některé z nich pak byla akce symbolem návratu k normálnímu životu.

Poruba pracuje na novém strategickém plánu. Podílet se na něm budou odborníci i široká veřejnost

V Ostravě-Porubě teď pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030 s přesahem do roku 2040. Zapojit se do něj může i široká veřejnost a jeho cíle by měl obvod plnit nehledě na tom, kdo bude v jeho vedení.

Noc vědců přírodovědecké fakulty se vrátila do Slezské Ostravy, návštěvnost byla enormní

Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity se připojila k vědeckým pracovištím dvou desítek českých vysokých škol a dalších institucí a přivítala stovky návštěvníků na letošní Noci vědců. Oproti loňskému roku se zájemcům představila ve vlastních prostorách na slezskoostravském Hladnově.

Ostravský magistrát je opět nejpřívětivější v MS kraji. V anketě zvítězil už pošesté

Ostravský magistrát se stal opět vítězem ankety o nejpřívětivější úřad v Moravskoslezském kraji. Soutěž každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra České republiky. Podle primátora města Jana Dohnala mají na ocenění velkou zásluhu zaměstnanci, kteří svou práci odvádějí nadstandardně.

Starostka Ostravy-Poruby poděkovala všem lidem, kteří pomáhali s následky povodně

Zářijová ničivá povodeň opět ukázala, že lidé mají velká srdce. Vytopeným Porubanům pomáhaly stovky lidí, hasiči, řada firem i zaměstnanci radnice. Patří jim za to velký dík.

Kroniky kdysi samostatných ostravských obcí najdete v archivu i na internetu
Vydáno 20. února 2022 22:16, Ostrava-město, Jiří Cileček
V Archivu města Ostravy je kromě mnoha cenných dokumentů uložen soubor kronik původně samostatných obcí, které jsou dnes součástí Ostravy, dále kronik městských obvodů (bývalých i současných) a samozřejmě kronika statutárního města Ostravy. K nahlédnutí jsou zájemcům fyzicky i na internetu.

Kronika Hrabové; zdroj foto: Archiv města Ostravy

Nejstarší obecní kroniky z území současné Ostravy se začaly vést ve 20. letech 20. století, a to na základě zákona z roku 1920 o „pamětních knihách obecních,“ jak se tehdy obecním kronikám v odborné terminologii říkalo. Mezi nejstarší obecní kroniky uložené v archivu patří ty ze Staré Bělé, Svinova, Hrabové, Krásného Pole, Michálkovic, Nové Bělé, Hrušova zavedené v roce 1922 a dále z Antošovic, Heřmanic, Koblova, Kunčiček, Poruby, Proskovic a Výškovic, které se začaly psát o rok později.

Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Je zajímavé, že kronika Moravské Ostravy pochází až z roku 1936. Jejím vedením byl původně pověřen Alois Adamus, první archivář města, jenž do své funkce nastoupil 1. září 1923, což je považováno za datum vzniku městského archivu. Avšak vzhledem ke svému zaneprázdnění (do jeho referátu patřila také správa městského muzea) se již k sepisování kroniky nedostal. A pravděpodobně touto svou funkcí nebyl ani příliš nadšen."

Sám Adamus vzpomíná na to, jak byl pověřen vedením kroniky takto:

"Pro mne to byl nejnešťastnější den v životě… Když jsem zahájil úřadování, dali mně místnost ve Staré radnici (dnes budova Ostravského muzea), studenou, temnou, 100 archů papíru, tužek, celou kolekci inkoustu, a k tomu myslili, že začnu psát hned kroniku Ostravy."

K tomu tedy nedošlo, a prvním ostravským kronikářem se stal až v roce 1936 Ervín Tengler, učitel na několika obecných a měšťanských školách ve Slezské Ostravě, vlastivědný pracovník, publicista a člen archivní a muzejní rady městského úřadu Moravské Ostravy.

Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Většina starších kronik obsahuje kromě výkladu událostí v příslušném roce, také popis geografických podmínek a historickou retrospektivu uvádějící přehled dějin obce od nejstarších dob. Zápisy jsou psány většinou krásnou češtinou, neboť kronikáři byli povětšinou učitelé nebo zaměstnanci některého z úřadů."

Ale byl mezi nimi i kovář, později pracovník vítkovických železáren, který se rozhodl v roce 1923 z lásky k rodným Proskovicím a jejich historii stát se rovněž kronikářem. O svém záměru se zmiňuje dojemnými slovy:

"…Vy, kdož jednou budete čísti mé zápisy v této knize a shledáte tam dosti pravopisných chyb, abyste omluvili mne, neb při mém nedostatečném školním vzdělání a při mé tvrdé práci kovářské, nebylo mi možno v pravopisu se lépe zdokonaliti a tvrdá moje ruka již neovládá dobře krasopis. Milí přátelé, Vy všichni, kteří teď žijete… A také Vy, kteří po nás přijdete teprve za několik desetiletí nebo století, Vám věnuji tyto zápisy…"

Poslední větu je možné brát jako krédo všech kronikářů...

Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Mezi skutečné skvosty patří kronika Hrabové založená v roce 1922, která kromě obsáhlých písemných záznamů obsahuje množství fotografií, a dokonce malovaných obrázků, jejichž autorem byl hrabovský kronikář, učitel Zdeněk Oliva. Výtvarným zpracováním však nevyniká jen kronika hrabovská, ale také některé další, například kronika Staré Bělé nebo Kunčic nad Ostravicí."

Těmito a mnoha dalšími staršími kronikami lze listovat nejen při osobní návštěvě archivní studovny, ale rovněž prostřednictvím elektronické badatelny Archivu města Ostravy.

Ve výběru je možné zadat typ kroniky (obecní, školní, spolkové a další), místo, ke kterému se kronika váže a také zda je již digitalizovaná. Z pohodlí domova je tak možné pročítat a prohlížet kronikářské zápisy obcí na Ostravsku, z nichž některé jsou staré již sto let.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/ostrava/ostrava-mesto/11000029965/kroniky-kdysi-samostatnych-ostravskych-obci-najdete-v-archivu-i-na-internetu