Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • KARVINÁ BUDE REGULOVAT UMÍSŤOVÁNÍ VÝDEJNÍCH BOXŮ NA ZÁSILKY. INFO NA POLAR.CZ
  • OTRÁVENÝ RYBNÍK MÍČOVEC VE STONAVĚ ČISTÍ SPECIÁLNÍ BAKTERIE. INFO NA POLAR.CZ
  • PŘÍPRAVA OBCHVATU KRNOVA POKRAČUJE, ŘSD MÁ VYKOUPENO 77% POZEMKŮ
  • FRÝDEK-MÍSTEK OPRAVIL MULTIFUNKČNÍ HŘIŠTĚ NA STOVKÁCH
  • OSTRAVSKÁ UNIVERZITA CHYSTÁ MODERNIZACI BUDOV ZA TÉMĚŘ 455 MILIONŮ KORUN
  • NOVOJIČÍNSKÁ ŠKOLA MÁ VICEMISTRA REPUBLIKY V TRUHLÁŘSKÉM OBORU
  • KARVINÁ ZAČÍNÁ REGULOVAT UMÍSŤOVÁNÍ VÝDEJNÍCH BOXŮ
  • BUDOUCÍ CUKRÁŘI Z CELÉHO MSK SE V OPAVĚ UTKALI V SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DEZERT
  • POVODÍ ODRY JEDNALO V KRNOVĚ O PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANĚ KRNOVA
  • ECMO TÝM FNO A ZÁCHRANÁŘI CVIČILI NAPOJENÍ PACIENTA NA MIMOTĚLNÍ OBĚH V TERÉNU
  • SLEZSKÁ OSTRAVA INVESTUJE DO REKONSTRUKCE BYTŮ V DPS HLADNOVSKÁ
  • OSTRAVA PŘIPRAVUJE MODERNIZACI PODCHODU U TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY DŮL HLUBINA
  • KRAJ PŘISPÍVÁ NA OPRAVY JURKOVIČOVY SUŠÁRNY, STŘECHY TRÚBY, ROUBENEK I KOSTELŮ
  • PROBÍHÁ DEMOLICE MOSTU NAD ŽELEZNIČNÍ TRATÍ V PROSTŘEDNÍ SUCHÉ
  • O VELIKONOCÍCH V OSTRAVĚ PROBĚHNE AKCE MP BEZPEČNĚJŠÍ NAKUPOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ

DIAMO zveřejní možnosti sanace heřmanické haldy 20. června

Ostrava-město |  | Eko magazín

Heřmanická halda. Je jí sto let, leží na okraji Ostravy, kousek od čtvrtí Hrušov a Heřmanice. Její rozloha je 60 hektarů, na kterých je uloženo 30 milionů tun hlušiny z bývalých dolů. Materiál, který obsahuje také uhlí, hoří. A i když jsou podzemní požáry uhelných odvalů běžné, například v sousedním Polsku jich doutná a prohořívá na 15, u Heřmanické haldy to je možné vnímat jako problém. Je tam totiž uložen také nebezpečný odpad z koksoven.

Video Přehravač se načítá.
Aktuální čas 0:00
Doba trvání -:-
Načteno: 0%
Typ streamu ŽIVĚ
Zbývající čas 0:00
 
1x
    • Kapitoly
    • Bez popisů, vybráno
    • Bez titulků, vybráno

      Sanaci haldy Heřmanice, jako staré ekologické zátěže, má na starosti státní podnik Diamo. Ten ale sanaci zastavil v létě roku 2022.

      Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “V tuto chvíli na odvalu provádíme termometrický monitoring, to znamená, že sledujeme teplotu, která tady a používáme také injektáž, co jsou vrty, přes které pouštíme do odvalu cemento-popílkovou směs, která má tlumit termickou aktivitu. Další sanační práce na Heřmanickém odvalu jsou dočasně zastaveny z důvodu, že jsou tady komplikované majetkové vztahy v této lokalitě.”

      Nové vedení Ostravy se od svého nástupu na magistrát o haldu začalo zajímat a vyžádalo si prošetření, co se na Heřmanické haldě děje. Zhruba po roce se na magistrátě začínají shromažďovat výsledky.

      Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Trochu mě mrzí, že po 20 letech je haldovina ve stejném množství, takže ty práce tam v podstatě, nevím, co státní podnik tam celou tu dobu dělal, ale asi nic dobrého. Ty závěry, které se k nám dostávají, tak v kalové nádrži jsou nalezeny látky, které jsou neslučitelné se životním prostředím. Kalová nádrž, která měla být už dávno sanována, tak se tam znovu objevila a je nalezena. Ředitel DIAMA říká, že je to chyba, která se prokopírovala, je to nebezpečná kalová nádrž, která momentálně prohořívá a má v sobě nebezpečné látky."
      Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Všichni jsme asi slyšeli, co se v minulosti na haldě dělo, nechme to minulosti, ale některé záležitosti vyšetřuje policie, je třeba ji nechat pracovat. Nicméně předpokládám, že nové vedení DIAMA je připraveno to vyřešit.”
      Mirko Jašurek, konzultant: “Pohybujeme se v prostoru báňského díla, je nutné dokončit celkovou sanaci a úpravu povrchu, ale pokud halda hoří, tak to nejde. Prioritně je třeba zabránit přístupu vzduchu do tohoto prostoru, protože z každé strany do toho někdo vrtá, má to spoustu majitelů a ten prostor je potřeba řešit komplexně.”

      Největší obavy jsou z prohořívání haldy, které se může přiblížit k uloženému chemickému odpadu. Zhruba před dvaceti lety, kdy se odpad z koksoven na místo ukládal, neplatila ještě současná legislativa a od prohořívajících míst byl nebezpečný odpad uložen daleko.

      Mirko Jašurek, konzultant: “Stávající skládka se překryla materiálem - pravděpodobně to byly pevnější folie a překrylo se inertním materiálem tak, aby nebezpečné látky, které tam jsou uložené, nemohly unikat do okolí. To tehdy schvalovaly všechny dotčené orgány, včetně ČIŽP, správce území DIAMA a včetně magistrátu a krajského úřadu, všichni se vyjádřili, že to je možné udělat a udělal se proces, jak ze zákona vyplývá, ale s ohledem na to, kde to a co to je, nebylo šťastné.”

      Také sousední Polsko řeší doutnající haldy. Na území jich mají okolo 250, z toho zhruba 17 prohořívá. Jejich likvidace je stejně složitá. V podstatě pokud to jde, pak hlady rozebírají. Vybírají hořící materiál a ten ochlazují. V některých případech ohniska zasypávají vrstvou hlíny. Je to ale krátkodobé řešení, které hlavně zabraňuje únik emisí do ovzduší, ale po čase se opět tepelné ohnisko objeví. Jednou z cest, která se využívá také v Polsku, je stavba oddělovacích vzdušných stěn. Na Heřmanické haldě má tato stěna zabránit prohoření haldy směrem ke skládce chemických odpadů.

      Zenon Różański, Slezská technická univerzita, Glivice: “Vzdušná stěna, která je v Heřmanicích, plní důležitou roli. Jde tady o odizolování místa, které hoří, od části, která ještě nepodléhá termickým procesům. Aby stěna plnila svou funkci, musí být vyplněna inertním materiálem, který bude mít termoizolační vlastnosti. Potom bude stěna plnit termoizolační bariéru proti přemisťujícímu se hoření. Ve vašem případě bych doporučil, aby termoizolační stěna byla vystavěna v celém prostoru tak, aby oddělila hořící a nehořící část haldy. V Polsku máme se vzdušnými - termoizolačními stěnami dobré zkušenosti, protože zabrání šíření požárů na haldách.”
      Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Nechceme nic po DIAMU jiného, než to, k čemu byl státní podnik určen, aby přestal dělat byznys na místech, které jsou obyčejným lidem skryté, ale aby opravdu naplnil tu povinnost sanovat těžební bývalé zátěže tak, aby Ostrava nebyla zatěžována znečištěním. A z Heřmanické haldy aby bylo do budoucna nějaké území na volnočasovou aktivitu nebo lehká průmyslová zóna. Bohužel 20 let uteklo a já jsem rád, že ty výsledky jsou venku a že jsme udělali tlustou pomyslnou čáru, aby se zastavilo to, co se tam dělo. Protože to nebylo nic spojeného se sanací a evidentně se ukazuje, že nám to dalo jen na další roky a další práci. A na místě, na kterém mělo vznikat místo pro město přijatelné, vznikaly nějaké nešvary.”
      Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “My jsme teď dostali k dispozici zhruba dva až tři měsíce na to, abychom zpracovali detailní podobu všech možných technických řešení sanace Heřmanického odvalu, a to jak s ohledem na časovou náročnost, tak také na zatížení životního prostředí a také finanční náročnost. Všechny tyto sanační metody budou podrobeny multikriteriální analýze. Meziresortní komise nám v podstatě uložila do 20. 6. 2024 připravit podklady pro řešení sanace na Heřmanickém odvalu. Ve chvíli, kdy analýza bude hotová, tak podle ní se zvolí ta nejvhodnější sanační metoda.”
      Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Já již trochu vím, co v tom stanovisku bude, my jsme o tom v rámci jednání s DIAMEM a panem primátorem diskutovali, takže já počkám, co nakonec představí, protože tam probíhají ještě nějaké analýzy. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že DIAMO přijde s řešením tohoto problému, který za sebe vnímám, že je velkým ekologickým problémem a velkou ekologickou zátěží z minulosti. Na druhou stranu to není tak akutní, že by to bezprostředně ohrožovalo životy a zdraví lidí. To řešení bude - myslím, že bude - velmi kvalitní a jsem přesvědčený o tom, že bude i dostupné, to znamená, že bude v možnostech ministerstva financí.”

      Do boje o to, aby byla heřmanická halda co nejdříve sanována, se přidali také občané prostřednictvím petice. Ta překročila potřebnou hranici 10 000 podpisů a po jejich ověření u ministerstva vnitra, bude následovat žádost o slyšení u petičního výboru Poslanecké sněmovny.

      Nahlásit chybu


      K tématu

      Sarkofág za tři miliardy má překrýt prohořívající haldu v Ostravě

      20. června 2024 16:29 | Ostrava-město | Jiří Cileček

      Odborníci přišli s řešením, jak dokončit sanaci haldy Heřmanice. Hodlají tam postavit speciální sarkofág, který má zajistit spolehlivou ochranu životního prostředí i zdraví obyvatel. Práce mají trvat deset let a náklady se odhadují až na 3 miliardy korun.

      Diamo rozšířilo imisní monitoring u heřmanické haldy

      29. května 2024 12:10 | Ostrava-město | Jiří Cileček

      Státní podnik Diamo rozšířil monitorování imisí kolem haldy Heřmanice v Ostravě. Nově se měří nepřetržitě na dvou místech. Mobilní stanice jsou umístěny v nejbližších obydlených místech od odvalu. Diamo chce 20. června představit, jak by mohla sanace haldy pokračovat.

      Práce na sanaci heřmanického odvalu opět začaly, Diamo provádí první terénní úpravy

      Rok po pozastavení sanace Heřmanického odvalu Diamo letos na jaře opět začalo s pracemi na odstranění ekologické zátěže. Haldu zakryje v příštích letech sarkofág, který má uhasit její termicky aktivní část. Aktuálně probíhají přípravné práce.


      Karviná začíná reagovat na problém estetiky i bezpečnosti umísťování výdejních boxů

      Výdejní boxy, které zprostředkovávají lidem snadné vyzvedávání zboží z e-shopů, mohou být i problémem. Na některých místech ve městě může takový výdejní box i překážet nebo narušovat veřejný prostor. Jedná se o celorepublikový problém.

      Jel v obci 125 km/h, chtěl prý „vyzkoušet radar“. Policie během dopravní akce rozdávala i další pokuty

      Dnes 11:06 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

      V obci Holčovice na Bruntálsku naměřili policisté řidiči osobního auta 125 km/h. Muž jim tvrdil, že si chtěl „vyzkoušet radar“. Za pár hodin během dopravní akce policisté v kraji zjistili desítky dalších přestupků, včetně telefonování za jízdy, jízdy bez dálniční známky nebo vjezdu na železniční přejezd na červenou.

      Čipování popelnic ve Frýdku-Místku pomůže zefektivnit plánování svozu odpadu

      Frýdek-Místek pokračuje ve velkém projektu digitalizace odpadového hospodářství. Všechny popelnice na směsný i tříděný odpad budou postupně opatřeny čipem, který umožní sledovat jejich vývoz v reálném čase. Do systému se zapojí přibližně 15 tisíc nádob a čipování potrvá zhruba dva roky.

      Speciální bakterie čistí otrávený rybník Míčovec

      O biologickou rovnováhu a čistoty vody v rybníku Míčovec ve Stonavě, který v lednu postihla ekologická havárie, se nově starají speciální bakterie. Do vody budou od dubna až do podzimu dávkovány celkem sedmkrát.

      Záchranáři čtyř krajů nacvičovali zásah při podezření na vysoce nakažlivou nemoc

      Dnes 10:34 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

      Záchranáři ze Zlínského, Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského kraje se ve středu sešli v Otrokovicích, kde společně trénovali zásah při výskytu vysoce nakažlivé nemoci. Záchranáři nacvičili mimo jiné i transport pacientů v izolačních prostředcích do specializovaného centra FN Bulovka.

      Nicola salon: Kromě pedikúry nyní také laminace obočí a prodlužování řas

      28. března 2025 8:03 | Komerční sdělení

      Nicola salon na místeckém náměstí se specializuje na profesionální pedikúru a nyní rozšiřuje nabídku o laminaci obočí a řas, prodlužování řas.

      Ulice Dr. Martínka bude bezpečnější. Rekonstrukce se dotkne hlavně chodců a cyklistů

      Město Ostrava chce, aby se zranitelní účastníci silničního provozu cítili na ulici dobře a tak chystá další úpravu v Hrabůvce. Frekventovaný přechod na ulici Dr. Martínka bude bezpečnější a přehlednější. Rekonstrukce zklidní dopravu a zlepší pohyb přes tramvajovou trať.

      Řidič tahače, kterým v D. Lutyni zatarasil přejezd a způsobil nehodu expresu, chce zpět řidičák, soud je proti

      Včera 19:27, vydáno včera 18:06 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Krajský úřad MSK uspěl s kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě v řízení, zda má či nemá být vráceno řidičské oprávnění šoférovi, který je podezřelý ze zaviněný železničního neštěstí v Dolní Lutyni. K tomu došlo 24. ledna 2024 ráno, když vjel s tahačem a vlekem s naloženým pracovním strojem na železniční přejezd, aniž by si před tím ověřil, zda je jeho souprava schopna terénní nerovnost bezpečně přejet. Kolos tam uvízl a narazil do něj osobní expres.

      Kraj dává 43 milionů na podporu cestovního ruchu

      Moravskoslezský kraj systematicky podporuje rozvoj cestovního ruchu. Přispívá na projekty, které zlepší infrastrukturu a zatraktivní region pro návštěvníky. I v letošním roce podpoří desítky projektů v několika oblastech.

      Slezská Ostrava investuje do rekonstrukce bytů v Domě s pečovatelskou službou Hladnovská

      Dům s pečovatelskou službou na Hladnovské ulici nabídne nově osm kompletně zrekonstruovaných bytů. Městský obvod do jejich oprav nainvestuje přes tři miliony korun. Práce na úpravách interiérů aktuálně začínají a rekonstrukce se dočká taky výtah.

      Unikátní výstava ukazuje dramatické dějiny Slezskoostravského hradu ve 20. století

      Chátrání a hrozící demolici Slezskoostravského hradu, stejně jako velké plány na jeho přebudování na hotel mapuje nová výstava ve věži hradu. Návštěvníci se na ní dozví více o dramatických osudech významné historické stavby ve 20. století.

      Heřmanickou farní zahradu obohatil Kout ctností i pétanquové hřiště

      Heřmanická farní zahrada v minulém týdnu slavnostně odhalila další atraktivity, které budou sloužit veřejnosti. Oblíbený odpočinkový prostor obohatilo nové hřiště na pétanque, ale hlavně speciální interaktivní výstava.

      Ostravané recyklují elektrospotřebiče už 20 let. Fungují sběrné dvory i červené kontejnery

      Ostravané mohou být příkladem v recyklaci odpadu a to nejen v tom běžném, který už téměř každý třídí díky barveným kontejnerům, ale i v elektrospotřebičích. Ve sběrných dvorech a červených kontejnerech končí tisíce tun elektroodpadu, který se dále využívá.

      Kampaň na podporu lidí s dystonií skončila slavnostním křtem knihy v MNO

      Křest knihy v Městské nemocnici Ostrava ukončil šestitýdenní kampaň na podporu pacientů se vzácnou neurologickou poruchou – dystonií. Cílem autorky Andrey Urbanové je pomoct dalším dystonikům se zvládáním nemoci a její osvěta.

      Budovu porubské radnice museli opustit všichni zaměstnanci. Cvičili postupy při požáru

      Na radnici v Ostravě-Porubě zasahovali v rámci cvičení hasiči. Budovu museli kvůli simulovanému požáru opustit všichni zaměstnanci. Cvičení prověřilo postupy a reakce nejen pracovníků radnice, ale také hasičů.

      Mobilní služebna Městské policie funguje v Ostravě-Jihu už měsíc

      15. dubna 2025 15:07 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová | Expres Ostrava-Jih

      Ostravská městská policie začala před měsícem využívat mobilní služebnu. Jde o dodávkové vozidlo, které je zaparkované na dopředu vytipovaném místě a lidé ho mohou v určitých hodinách využít k řešení problémů. Například u ubytovny Soiva v Zábřehu.

      DIAMO zveřejní možnosti sanace heřmanické haldy 20. června
      Vydáno 30. dubna 2024 11:03, Ostrava-město, Renáta E. Orlíková
      Heřmanická halda. Je jí sto let, leží na okraji Ostravy, kousek od čtvrtí Hrušov a Heřmanice. Její rozloha je 60 hektarů, na kterých je uloženo 30 milionů tun hlušiny z bývalých dolů. Materiál, který obsahuje také uhlí, hoří. A i když jsou podzemní požáry uhelných odvalů běžné, například v sousedním Polsku jich doutná a prohořívá na 15, u Heřmanické haldy to je možné vnímat jako problém. Je tam totiž uložen také nebezpečný odpad z koksoven.

      Sanaci haldy Heřmanice, jako staré ekologické zátěže, má na starosti státní podnik Diamo. Ten ale sanaci zastavil v létě roku 2022.

      Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “V tuto chvíli na odvalu provádíme termometrický monitoring, to znamená, že sledujeme teplotu, která tady a používáme také injektáž, co jsou vrty, přes které pouštíme do odvalu cemento-popílkovou směs, která má tlumit termickou aktivitu. Další sanační práce na Heřmanickém odvalu jsou dočasně zastaveny z důvodu, že jsou tady komplikované majetkové vztahy v této lokalitě.”

      Nové vedení Ostravy se od svého nástupu na magistrát o haldu začalo zajímat a vyžádalo si prošetření, co se na Heřmanické haldě děje. Zhruba po roce se na magistrátě začínají shromažďovat výsledky.

      Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Trochu mě mrzí, že po 20 letech je haldovina ve stejném množství, takže ty práce tam v podstatě, nevím, co státní podnik tam celou tu dobu dělal, ale asi nic dobrého. Ty závěry, které se k nám dostávají, tak v kalové nádrži jsou nalezeny látky, které jsou neslučitelné se životním prostředím. Kalová nádrž, která měla být už dávno sanována, tak se tam znovu objevila a je nalezena. Ředitel DIAMA říká, že je to chyba, která se prokopírovala, je to nebezpečná kalová nádrž, která momentálně prohořívá a má v sobě nebezpečné látky."
      Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Všichni jsme asi slyšeli, co se v minulosti na haldě dělo, nechme to minulosti, ale některé záležitosti vyšetřuje policie, je třeba ji nechat pracovat. Nicméně předpokládám, že nové vedení DIAMA je připraveno to vyřešit.”
      Mirko Jašurek, konzultant: “Pohybujeme se v prostoru báňského díla, je nutné dokončit celkovou sanaci a úpravu povrchu, ale pokud halda hoří, tak to nejde. Prioritně je třeba zabránit přístupu vzduchu do tohoto prostoru, protože z každé strany do toho někdo vrtá, má to spoustu majitelů a ten prostor je potřeba řešit komplexně.”

      Největší obavy jsou z prohořívání haldy, které se může přiblížit k uloženému chemickému odpadu. Zhruba před dvaceti lety, kdy se odpad z koksoven na místo ukládal, neplatila ještě současná legislativa a od prohořívajících míst byl nebezpečný odpad uložen daleko.

      Mirko Jašurek, konzultant: “Stávající skládka se překryla materiálem - pravděpodobně to byly pevnější folie a překrylo se inertním materiálem tak, aby nebezpečné látky, které tam jsou uložené, nemohly unikat do okolí. To tehdy schvalovaly všechny dotčené orgány, včetně ČIŽP, správce území DIAMA a včetně magistrátu a krajského úřadu, všichni se vyjádřili, že to je možné udělat a udělal se proces, jak ze zákona vyplývá, ale s ohledem na to, kde to a co to je, nebylo šťastné.”

      Také sousední Polsko řeší doutnající haldy. Na území jich mají okolo 250, z toho zhruba 17 prohořívá. Jejich likvidace je stejně složitá. V podstatě pokud to jde, pak hlady rozebírají. Vybírají hořící materiál a ten ochlazují. V některých případech ohniska zasypávají vrstvou hlíny. Je to ale krátkodobé řešení, které hlavně zabraňuje únik emisí do ovzduší, ale po čase se opět tepelné ohnisko objeví. Jednou z cest, která se využívá také v Polsku, je stavba oddělovacích vzdušných stěn. Na Heřmanické haldě má tato stěna zabránit prohoření haldy směrem ke skládce chemických odpadů.

      Zenon Różański, Slezská technická univerzita, Glivice: “Vzdušná stěna, která je v Heřmanicích, plní důležitou roli. Jde tady o odizolování místa, které hoří, od části, která ještě nepodléhá termickým procesům. Aby stěna plnila svou funkci, musí být vyplněna inertním materiálem, který bude mít termoizolační vlastnosti. Potom bude stěna plnit termoizolační bariéru proti přemisťujícímu se hoření. Ve vašem případě bych doporučil, aby termoizolační stěna byla vystavěna v celém prostoru tak, aby oddělila hořící a nehořící část haldy. V Polsku máme se vzdušnými - termoizolačními stěnami dobré zkušenosti, protože zabrání šíření požárů na haldách.”
      Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Nechceme nic po DIAMU jiného, než to, k čemu byl státní podnik určen, aby přestal dělat byznys na místech, které jsou obyčejným lidem skryté, ale aby opravdu naplnil tu povinnost sanovat těžební bývalé zátěže tak, aby Ostrava nebyla zatěžována znečištěním. A z Heřmanické haldy aby bylo do budoucna nějaké území na volnočasovou aktivitu nebo lehká průmyslová zóna. Bohužel 20 let uteklo a já jsem rád, že ty výsledky jsou venku a že jsme udělali tlustou pomyslnou čáru, aby se zastavilo to, co se tam dělo. Protože to nebylo nic spojeného se sanací a evidentně se ukazuje, že nám to dalo jen na další roky a další práci. A na místě, na kterém mělo vznikat místo pro město přijatelné, vznikaly nějaké nešvary.”
      Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “My jsme teď dostali k dispozici zhruba dva až tři měsíce na to, abychom zpracovali detailní podobu všech možných technických řešení sanace Heřmanického odvalu, a to jak s ohledem na časovou náročnost, tak také na zatížení životního prostředí a také finanční náročnost. Všechny tyto sanační metody budou podrobeny multikriteriální analýze. Meziresortní komise nám v podstatě uložila do 20. 6. 2024 připravit podklady pro řešení sanace na Heřmanickém odvalu. Ve chvíli, kdy analýza bude hotová, tak podle ní se zvolí ta nejvhodnější sanační metoda.”
      Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Já již trochu vím, co v tom stanovisku bude, my jsme o tom v rámci jednání s DIAMEM a panem primátorem diskutovali, takže já počkám, co nakonec představí, protože tam probíhají ještě nějaké analýzy. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že DIAMO přijde s řešením tohoto problému, který za sebe vnímám, že je velkým ekologickým problémem a velkou ekologickou zátěží z minulosti. Na druhou stranu to není tak akutní, že by to bezprostředně ohrožovalo životy a zdraví lidí. To řešení bude - myslím, že bude - velmi kvalitní a jsem přesvědčený o tom, že bude i dostupné, to znamená, že bude v možnostech ministerstva financí.”

      Do boje o to, aby byla heřmanická halda co nejdříve sanována, se přidali také občané prostřednictvím petice. Ta překročila potřebnou hranici 10 000 podpisů a po jejich ověření u ministerstva vnitra, bude následovat žádost o slyšení u petičního výboru Poslanecké sněmovny.

      Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/ostrava/ostrava-mesto/11000042822/diamo-zverejni-moznosti-sanace-hermanicke-haldy-20-cervna