Nehoda se stala na přejezdu, který je vybavený světelnou signalizací a závorami. Expres na trase do Prahy narazil do kamionu, který mu zkřížil cestu. Na místě okamžitě po ohlášení vyjely složky IZS. Sanitky rozvezly zraněné do nemocnic. Nehodu nepřežil strojvedoucí. Ze sedmi desítek cestujících ve vlaku bylo pro různě závažná zranění a šok ošetřeno zhruba 20. Nehodu nepřežil jeden člověk, kterým byl strojvedoucí vlaku.
Letos v březnu policisté se souhlasem státního zástupce obvinili dvě osoby a jednu firmu z obecného ohrožení z nedbalosti se sazbou 10 let vězení. O vině a případném trestu bude soud teprve rozhodovat.
Řidič tahače se však domáhá toho, aby mu byl vrácen řidičský průkaz, který mu zajišťuje živobytí. Je přitom držitelem všech skupin s výjimkou autobusu. Řidičák mu byl odebrán okamžitě v den nehody s tím, že je podezřelý ze zavinění tragické kolize. Spor se od Městského úřadu v Bohumíně dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který nařídil, aby se jím Krajský soud v Ostravě zabýval opětovně. Dal tím zapravdu krajskému úřadu, který trvá na tom, že řidičský průkaz byl řidiči zadržen a je i nadále zadržován oprávněně. Krajský soud se musí tímto názorem při dalším řízení řídit.
Samotné soudní řízení ohledně zavinění tragické nehody bude komplikované a soud se bude muset opírat o znalecké posudky.
Znění žaloby však nastiňuje už Nejvyšší správní soud, podle kterého řidič nákladního automobilu zn. Mercedes-Benz Actros s naloženým návěsem zn. Goldhofer vjel ve zhruba 5.40 hodin na železniční přejezd č. P6512 s tratí č. 320, přičemž došlo k zachycení spodní části návěsu o povrch přejezdu, což znemožnilo pokračovat v jízdě a návěs s nákladem zůstal stát na železničním přejezdu. Řidič vystoupil z vozidla a pokusil se zvednout světlou výšku jízdní soupravy, nicméně v daném okamžiku začalo signalizovat zabezpečovací zařízení železničního přejezdu a spustily se závory. Na místo dorazil vlak IC 546 Ostravan Intercity, který jel ze směru od Karviné do stanice Bohumín a došlo ke střetu čela lokomotivy s pravou stranou návěsu, což způsobilo odtržení návěsu, poškození přepravovaného stavebního stroje, poničení vlakové jízdní soupravy a jejího částečného vykolejení, dále došlo k poškození sloupu světelné signalizace se závorou, dvou trakčních podpěr, trakčního vedení a železničního svršku. V době nehody se ve vlaku nacházelo celkem 67 osob, přičemž nejméně 17 utrpělo různá zranění vyžadující lékařské ošetření, a strojvůdce, utrpěl zranění neslučitelná se životem a na místě zemřel. Předběžně vyčíslená celková škoda dosahovala částky 75 000 000 korun.
Z uvedeného popisu vyplývá, že řidič naložené soupravy před vjetím na přejezd, u kterého viděl, že bude muset zdolat výškový rozdíl, neprověřil, jestli jej bezpečně zdolá. Soud uvádí, že měl možnost a po uvíznutí na přejezdu dokonce chtěl soupravu zvýšit, aby z přejezdu mohl odjet. Zvýšit světlou výšku však nestihl.
Dá se předpokládat, že za vinu bude řidiči kladeno především to, že situaci před najetím na přejezd neprověřil přímo on sám, nebo jiná jím pověřená osoba. Pokud by světlou výšku soupravy zvýšil před najetím na přejezd, k nehodě by dojít nemuselo. Není vyloučeno ani to, že uznáním viny s dohodou na odškodnění si řidič významně sníží trest, který by mohl být podmíněný.
