V Ostravě-Jihu je dostatek zeleně a většina obyvatel ji má kousek od svého bydliště. Ukázal to pasport zeleně, který zpracovali studenti Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Jsou tu ale i místa, kde jsou zelené plochy malé, nebo špatně dostupné.
Tereza Aubrechtová, vedoucí projektu, Přírodovědecká fakulta OU: “Chceme se podívat trošku na tu premisu, že Ostrava je zelená, takže se chceme podívat, jestli skutečně je zelená a jak kvalitně je zelená a jestli jsou tu nějaké bariéry, nějaké limity, kde vlastně by zeleň šla vylepšit tak, aby obyvatelé neměli potřebu utíkat do Beskyd a tam si zakládat zahrádky.”
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: ”Potěšilo mě, že 58 procent plochy Jihu tvoří zelené plochy, což je poměrně hodně, ale samozřejmě z velké míry to dělá Bělský les a halda a musím říct, že taky pozitivní informací bylo, že 98 procent našich obyvatel má nejbližší zeleň do vzdálenosti 500 metrů, což je podle studentů ochotna vzdálenost zajímavá proto, abyste se z domova vydali ven ochladit se do zeleně třeba v průběhu parného léta.”
Tereza Aubrechtová, vedoucí projektu, Přírodovědecká fakulta OU: ”Dostupnost zeleně je pro nás důležitým artefaktem, který se odzkoušel už během covidu, kdy obyvatelé zjistili, kolik zeleně mají dostupné a často byli i mile překvapeni. Takže my se na to díváme vlastně, jaká je zeleň v Ostravě, jestli je dostupná do 500 metrů od místa bydliště, v jakém je stavu, jestli je tam mobiliář, jestli je dostatečný, jestli tam jsou vůbec cesty k té zeleni.”
Zatím jsou zmapovány obvody Moravská Ostrava a Přívoz a Ostrava-Jih a mapují se Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky a Poruba.
Anketa: studenti Přírodovědecké fakulty OU: ”Já jsem mapoval Hrabůvku. Jako pozitivní v té oblasti hodnotím to, že je tam spousta liniové zeleně, to znamená aleje a stromořadí podél cest, takže ty cesty nejsou v létě tolik horké, takže člověk chodí ve stínu, což je příjemné, pozitivní. Na druhou stranu jako negativní vnímám to, že ty plochy zeleně, které tam byly, tak byly relativně malé, tudíž moc lidí neoslovily na to, aby se tam šli rekreovat.”
”Na Dubině pro mě byla super ta halda. Jenom je škoda, že není tak využívaná z pohledu těch vstupů. Že tam je fakt málo těch vstupů a některé jsou, neříkám, že riskantní, ale ne úplně pěkné. Je tam spousta bariér, ale určitě to má potenciál i co se týče rekultivace, nebo něco takového, takže to bylo určitě super.”
Bariérou jsou také vstupy do CHKO Poodří
Tereza Aubrechtová, vedoucí projektu, Přírodovědecká fakulta OU: “Samozřejmě tady se nám trošku snoubí ochrana přírody s tím zájmem obyvatel putovat tou krajinou. Nicméně oni si vždy tu cestu najdou a je otázka, jestli ty cesty nezpřístupnit a nějakým způsobem nelimitovat ty vstupy a pro motorkáře, kteří tam dělají největší negativní dopad v té krajině oproti místním obyvatelům, kteří tam jdou třeba jenom na procházku.”
Problematický je také stav mobiliáře, který postupně stárne a je potřeba ho obměnit.
