Krvavá svatba / premiéra
Nová inscenace lyrické venkovské tragédie Federica Garcíi Lorcy KRVAVÁ SVATBA v režii Martina Františáka bude 14. června poslední činoherní premiérou sezóny Národního divadla moravskoslezského. Krvavá svatba patří mezi zásadní dramata 20. století a je vrcholným dílem španělské jevištní poezie. Vypráví o zapovězené lásce, které vzhledem k rodinnému původu zamilovaných i problémům mezi rody nemůže být oficiálně požehnáno. Tématem je temná touha, ba přímo sžíravá vášeň, jež nakonec tragicky pokoří všecka společenská pravidla i vžité zvyklosti.
Španělský básník Federico García Lorca (1898–1936) se v dramatické tvorbě proslavil svými lyrickými tragédiemi z venkovského prostředí. Hry Krvavá svatba, Yerma (známá rovněž pod názvem Pláňka) a Dům Bernardy Alby pojal jako volnou trilogii. Všechny vypovídají o osudech žen svíraných tradicí, nesvobodou a společenskými normami.
První andaluskou Lorcovou tragédií je právě Krvavá svatba. Tříaktová hra vznikla v roce 1931, světovou premiéru měla o dva roky později. A byl to sukces! Soudobé publikum si naprosto podmanila a stala se jedinou hrou, která knižně vyšla ještě za Lorcova života. Příběh milostného trojúhelníku mezi nevěstou, ženichem a mladíkem Leonardem byl inspirován skutečným osudem dvou milenců. V červenci roku 1928 v Almeríi čekali svatebčané na příchod nevěsty, která mezitím ženichovi utekla se svým bratrancem. O pár hodin později byl bratranec nalezen mrtvý. Psaly o tom španělské noviny. Lorcova Krvavá svatba je příběhem o odpovědnosti za vlastní činy, o bolesti, která hrdiny sžírá, když balancují mezi tím, co musí (osud a rodinné tradice!) a tím, co skutečně cítí a chtějí. Největší tíhu osudu tu pociťují ženy – Leonardova manželka, ženichova matka (motiv silné matky!) a nevěsta. Všechny musejí přihlížet paličaté mužské bezohlednosti. Režisér Martin Františák tvoří v Ostravě podívanou s důrazem na výrazné charaktery postav. Na silné role a jejich osobité herecké pojetí, na vášeň, silné emoce a na střet generací. Ta mladší nepřijímá osudové předurčení a odevzdání se tradicím jako danou cestu.
V hlavních rolích se představí Robert Finta (Ženich), Sára Erlebachová (Nevěsta), Petr Panzenberger (Leonardo) a Kateřina Breiská (Matka).
Režijní záměr umocňují kostýmy a výrazná scéna Evy Zezuly. Scéna se proměňuje podle prostředí a jejímu středu vévodí notně pozoruhodný útvar. Hudba Nikose Engonidise zazní i živě v podání tří hudebníků – instrumentalistů přítomných na scéně, ale i zpívajících herců. Je tu rap, rock i španělské flamenco!
Hrajeme v Divadle Jiřího Myrona. Překlad Vladimír Mikeš.
„Martin Františák (nar.1974) úspěšně umělecky vedl v letech 2007–2013 Divadlo Petra Bezruče, není tedy ostravským divákům neznámý. Z ostravské scény vybudoval jedno z nejprogresivnějších divadel u nás. Od sezóny 2019/2020 vede umělecky Švandovo divadlo na Smíchově a působí i jako dramatik. Vystudoval dramatickou výchovu a režii na JAMU v Brně. Výraznou stopu zanechal i jako umělecký šéf činohry v Národním divadle Brno (2013–2018). Na kontě má na šest desítek režií nejen ve svých domovských souborech. V Národním divadle moravskoslezském režíroval v roce 2011 inscenaci Gabriely Preissové Její pastorkyně. Záznam pořídila a vysílala Česká televize a inscenace byla diváky velmi oblíbená. U Krvavé svatby slibuje režisér také originální podívanou s důrazem na vykreslení charakterů jednotlivých postav,“ přibližuje osobnost režiséra dramaturg Pavel Gejguš.
Krvavou svatbu uvádí činohra NDM ve své historii potřetí. Více na www.divadelniarchiv.cz
Místo
Divadlo J. Myrona, OstravaČs. legií 148/14, 701 04 Moravská Ostrava