Na Lysé hoře není dost vody, řeší se i život v okolí

Možnosti, které by mohly pomoci Lysé hoře a také lidem, kteří v jejím okolí žijí a podnikají, se probíraly na Sepetné v Ostravici. Řeší se například nedostatek vody na vrcholu, ale také soužití turistů a chatařů se starousedlíky.

Na projekty, které by Lysé hoře a jejímu okolí mohly pomoci, se podařilo zajistit peníze ze švýcarsko-českých fondů.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: „My jsme se sešli tady se starosty a podnikateli a zástupci AOPK, zástupci Lesů České republiky a dalšími lidmi, které zajímá cestovní ruch tady v Beskydech a konkrétně pod Lysou horou, abychom se domluvili na tom, co budeme v rámci projektu Chytře pod Lysou horou řešit. Ze švýcarsko-českých fondů jsme získali asi 5 milionů korun a těchto 5 milionů korun nám bude sloužit k tomu, abychom vymysleli nějaká opatření, pokusili se vyřešit problémy anebo věci, které nás tady tíží v Beskydech a které bychom chtěli zlepšit, tak, ať nastolíme udržitelný cestovní ruch. To znamená, ať podpoříme jednak přírodu nebo ochráníme přírodu, podpoříme místní podnikatele, ale ať zároveň nezapomínáme i na místní obyvatele, kterým bychom chtěli dopřát klid a radost z toho, že žijou v takové přírodě, v jaké žijou.“

Obce na úpatí Lysé hory trápí parkování, odpadky a napětí mezi starousedlíky a chataři.

Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: „Myslím si, že dnešní setkání hlavně mělo přinést to, abychom našli propojenost mezi turistickým ruchem, místními obyvateli a v podstatě jsme uznali, že i taková samostatná skupina jsou nejen v Ostravici, ale i v okolních obcích chataři. Určitě jsme přišli na spoustu témat, která by ten turistický ruch tady mohla zlepšit, ale zároveň, aby to nebyla zátěž pro ty místní obce a vůbec pro Beskydy.“

Velký problém řeší na vrcholu Lysé hory. Musí se tam přijímat úsporná opatření kvůli nedostatku pitné vody.

Cisterna s pitnou vodou na Lysé hoře. Zdroj: SmVaK

Robin Kukuczka, správce Bezručovy chaty: „Momentálně, co nás nejvíce trápí jako na Lysé hoře, jako chataře, tak je to určitě jednak dostatek vody. To sucho je prostě šílené a musíme bojovat. Máme jeden zdroj pro celý kopec, je to vlastně na Zimném a ten se musí přerozdělit mezi všechny subjekty na Lysé hoře, ať jsou to Radiokomunikace, meteorologická stanice, ale ty mají malou spotřebu, a pak jsou to dvě turistické chaty – Bezručova chata a chata Marathon. No a vzhledem k tomu, že měsíc nepršelo a zima byla taková, jaká byla, tak vrt skoro vyschnul a Klub českých turistů teď momentálně řeší nový vrt, který by byl na Větrech. Je to v nějakém procesu schvalování, povolování. Máme na to sbírku, takže budeme velice rádi, když lidé přispějou. Informace o sbírce najdete na našich webových stránkách. A uvidíme, co bude do budoucna. Budeme věřit, že ten vrt se bude realizovat co nejdříve.“

Zásoby vody nyní provizorně zajišťují cisterny. 

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd vyrazili ve středu 13. května zaměstnanci SmVaK Ostrava ze střediska vodovodních sítí ve Frýdku-Místku, aby vyřešili problém s nedostatkem pitné vody pro zákazníky Bezručovy chaty a Chaty Emil Zátopek. Na vrchol vyjeli s kvalitní pitnou vodou z Krásné hned třikrát. Ačkoliv se to podle chladného a místy deštivého počasí v tomto týdnu nezdá, letošní jaro je nejen v Moravskoslezském kraji velmi suché. Místní zdroje vody pro oba provozy na Lysé hoře tak nedokáží plnit svůj úkol a jsou výrazně deficitní. Ačkoliv předpovědi hovoří o deštivých a chladných následujících dnech, v pátek bude návoz pitné vody pro návštěvníky Lysé hory pokračovat. Lokální zdroje /vrty by dostatek vody pro víkendové návštěvníky zajistit nedokázaly.”

Pokud by se zásobování Lysé hory vodou vyřešit nepodařilo, hrozí, že by chaty musely omezovat provoz.

---

Závodníci běželi deštivým Jablunkovem

O deštivé neděli 17. května se v centru Jablunkova konal už 23. ročník běhu městem, který pořádá Jablunkovské centrum kultury a informací. Závody jsou určené pro všechny věkové kategorie, přičemž se začíná na 100 metrech pro ty úplně nejmenší závodníky.

Petr Tvrzník, 1. Běžecký Jablunkov: „Původní záměr byl jako taková vzpomínka na jablunkovského rodáka Karla Szotkowského, který byl připraven na olympijské hry. Běhal pětku za 14 minut, což v dnešní době umí málokdo v naší republice. Takže ten původní záměr byl jako jeho taková vzpomínka nebo památka na něho. Ale v Jablunkově vždycky bylo hodně dobrých běžců - vytrvalců. Takže pokračujeme v této tradici. Vzpomeneme vždycky na Karla, ale bereme to jako takový běh Jablunkovem.“

Barbora Bieleszová: „Běhám za Jablunkov, ale celý oddíl běháme za Třinec. Běželi jsme trať 800 metrů a byla jsem strašně unavená, ztuhla jsem, ale dokázala jsem to a jsem ráda.“

Petr Tvrzník, 1. Běžecký Jablunkov: „Úplně ti nejmenší mají 300 metrů, o něco málo víc starší 500 metrů. A zbytek už tady běhá ty kolečka, vždycky podle ročníku, jak je daný kolečko, dvě kolečka, tři kolečka. A v těch dospělých kategoriích běží ženy čtyři, muži šest a junioři tři kolečka. Ale to už je společný hromadný start. A ten okruh je potom trošičku delší. Máme tady dvě kolečka, jedno je 800 metrů, druhé je 1200 metrů.“

---

V Jablunkově jsou vystaveny chladné zbraně

Zajímavá výstava chladných zbraní je k vidění v Muzeu trojmezí v Jablunkově. Vystaveny jsou bodáky, dýky nebo šavle od 14. století po II. světovou válku.

Expozici si mohou lidé prohlédnout kdykoli při návštěvě muzea v centru Jablunkova. Autoři výstavy si dali práci a sehnali exponáty nejen z archivu Muzea Těšínska, ale některé si zapůjčili z jiných sbírek, včetně polských.

Martin Krůl, Muzeum Těšínska, autor výstavy: „Opravdu se podařilo dle mého soudu získat poměrně reprezentativní kolekci těch zbraní, ať už se jedná o zbraně poboční typu šavle, palaše, kordy, úřednické kordy nebo i zbraně dřevcové a případně orientální. Čili bych návštěvníky rád pozval, aby se podívali, jak se tyto chladné zbraně vyvíjely, jak jsou zdobené, jak se měnila jejich typologie a jejich tvar. Takže určitě si myslím, že by to stálo za pozornost.“

Na jednom místě se nacházejí zbraně z různých sbírek z celého regionu.

Martin Krůl, Muzeum Těšínska, autor výstavy: „Podařilo se sehnat téměř stovku těchto zbraní, z nich třeba těch dlouhých chladných je tady 85 plus součásti výstroje. A chronologicky je ta výstava zastoupena poměrně široce, protože nejstarší zbraně pocházejí ze 14. století a nejmladší šavle je z doby druhé světové války. Můžu říct, že tyto zápůjčky pocházejí z muzeí ze Slezska. Jedno z nich je dnes v Polsku, čili z Muzea Těšínského Slezska v Těšíně. Takovou největší a nejzásadnější část zapůjčilo Slezské zemské muzeum, za což jim děkuji samozřejmě, a Ostravské muzeum, které přispělo zejména krátkými chladnými zbraněmi.“

Některé vystavené zbraně mají za sebou zajímavou historii a také cestu, kterou se dostaly do muzejních sbírek.

Martin Krůl, Muzeum Těšínska, autor výstavy: „Tyto zbraně se dostávají do muzeí různými cestami. Jednak třeba částečně to můžou být různé konfiskáty ze zámků po druhé světové válce, kdy se v případě třeba těch Ropických dostávaly do sbírek zbraně, které během svých cest po Evropě získávali a ukládali na svých zámcích. A potom po roce 1945 se tyto zbraně jako konfiskáty dostávají do muzeí. Můžou to být různé dary, různé pozůstalosti. Čili těch cest je mnoho, je několik způsobů, jak se tyto zbraně mohly dostat do muzejních sbírek.“

Vedle výstavy chladných zbraní mohou návštěvníci v Muzeu trojmezí vidět také expozici fotografií Jana Byrtuse.

David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: „Na chodbách budovy Muzea trojmezí jsme dnes otevřeli fotografickou výstavu s názvem Jan Byrtus z Volné tvorby. Je věnována loňskému 90. výročí narození významného českého fotografa Jana Byrtuse, rodáka z Mostů u Jablunkova. A pro tuto výstavu jsme vybrali fotografie méně známé, opravdu z jeho volné tvorby, z různých žánrů. Takže návštěvník zde může vidět jak třeba dokumentaci lidské činnosti, tak i nejrůznější přírodní nebo lyrické motivy, nebo etnografické motivy, kroje, krpce například, a další témata, kterými se tento fotograf zabýval.“

Jan Byrtus byl významným regionálním fotografem, který se věnoval především Těšínsku.

David Pindur, historik, Muzeum Těšínska: „Byrtus pracoval po 30 let jako podnikový fotograf Třineckých železáren a to industriální prostředí ho velmi motivovalo, zdokumentoval ho velmi originálním a nevšedním způsobem. Ale kromě toho stále více inklinoval k motivům přírodním, lyrickým – prales, voda, třpyt v trávě, lesy nebo, jak jsem již zmiňoval, lidská práce. Již za svého života byl respektovaným fotografem v celém Československu i v příhraničním zahraničí. Jeho fotografie byly vydávány také na oficiálních pohlednicích státním nakladatelstvím Orbis, už za života hojně vystavoval. V roce 1988 byla vydána reprezentativní obrazová publikace Jana Byrtuse s názvem Beskydy.“

Výstava fotografií potrvá do konce června, chladné zbraně budou k vidění až do poloviny září.

---