Piloti kluzáků soutěžili v přeletu vytyčených tratí

Na letišti ve Frýdlantě nad Ostravicí se konal 16. ročník soutěže bezmotorových kluzáků. Piloti měli za úkol v průběhu 10 dnů zdolat trasy o délce několika stovek kilometrů.

Většina větroňů se do vzduchu dostává za vlečným letadlem. Některé mohou startovat i samy za pomocí svého malého motoru. Při soutěži však už musí piloti spoléhat jen na své znalosti, aby využili stoupavé vzdušné proudy.

Jan Mrozek, Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí, ředitel soutěže: “V letošním ročníku máme 16 závodníků v třídě klub a 7 závodníků z třídě kombi. Sjíždějí se k nám závodníci, dá se říci, z celé republiky. Takže tady máme závodníky z Broumova či Jaroměře. Princip soutěže je takový, že se vytyčí trať, kterou závodníci mají za úkol uletět. Vytyčuje se většinou podle aktuálního počasí a podle předpovědi, kterou na trati čekáme. Ty tratě se pohybují mezi 100 kilometrů, až řekněme poměrně rekordem z loňského roku, kdy se letěla trať o délce 600 kilometrů.”

Radim Hahn, soutěžící pilot: “Já jsem v podstatě odsud místní. Lítám tady z Frýdlantu. Dneska nás čeká soutěžní úloha o délce zhruba 300 kilometrů v Kombi třídě. To jsou kluzáky, které mají větší rozpětí.”

Libor Holub, Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí, pilot: “Jelikož se jedná o soutěž v bezmotorovém létání, máme zde kluzáky, které nemají motor, ale máme zde i kluzáky, které mají motor. Kluzáky, které mají motory, používají je buďto pouze ke startu a nebo k tomu, aby třeba v případě, kdy nemají dostatek výšky, se mohly vrátit zpátky na letiště. Kluzáky, které nemají motor, tak musí být do vzduchu vyvlečeny vlečným letounem. Ten start za vlečným letounem probíhá tady z letiště a trvá zhruba 10 minut. Je do výšky 700 m nad letištěm a následně již záleží pouze na šikovnosti pilota kluzáku, zda se mu podaří výšku udržet, případně v ideální situaci i výšku nabrat. Stejně tak probíhá i let na samotné trati, kdy když piloti kluzáků překonávají tratě ve vzdálenosti stovek kilometrů, musí využívat postupně na trati takzvané stoupavé proudy, které se vytvářejí pod takovými pěknými obláčky, které nazýváme kumuly. Podle těchto obláčků piloti poznají, že v této oblasti se vyskytuje stoupavý proud, snaží se jej nalétnout, ustředit, nabrat výšku a tuto výšku následně proměnit opět v let k dalšímu stoupavého proudu. A takto jsou schopni překonat tady u nás zhruba vzdálenosti kolem 500 kilometrů, ale ve světě se lítají i vzdálenosti delší než 1000 kilometrů"

Málokdo ví, že kluzáky mají v křídlech nádrže na vodu. Tu používají jako zátěž k dosažení vyšší rychlosti a podle typu jí mohou mít téměř 300 litrů.

Lumír Motyka, soutěžící pilot: “Když má větší hmotnost, může při stejné klouzavosti letět vyšší rychlostí. To znamená, že zaletí tu trať rychleji, než kdyby bylo lehké.”

Lumír Motyka prokázal své letité letecké zkušenosti a ve své třídě kombi zvítězil.

---

Frýdlantští skauti pořádali šifrovací soutěž

Zajímavou a poměrně náročnou soutěž uspořádali skauti z Frýdlantu. Nazvali ji Nočník, protože končila až ve večerních hodinách. Kudy vede trasa, museli vyluštit z různě komplikovaných šifer.

Rodina Kozelkových, tým Pátrači: “My jsme místní Frýdlanťané a zúčastnili jsme se 1. ročníku šifrovací hry Nočník. Překvapilo mě, jak vlastně fungovaly skvěle všichni členové týmu. Jsme pětičlenná rodina a překvapilo mě, jak jsme si to dneska parádně užili. Bála jsem se, že vzhledem k věku nejmladších účastníků budeme tak jako lehce pozadu, ale zdatně jsme dorazili do cíle a překvapili jsme se sami navzájem.”

Jiří Polách, organizátor akce, Skauti Ondřejník: “Jedná se o šifrovací hru, což znamená, že týmy dostaly jednu šifru, po jejímž vyluštění dostali umístění další šifry, kam měly dojít a potom dostaly další šifru a takhle prochází celou trasu. Měli jsme dvě obtížnosti, lehčí a těžší. Lehčí byla přibližně pro první stupeň a už po přibližně dvou až třech hodinách máme v cíli první týmy. Na těžší trasu šly týmy z druhého stupně, a ty se po trase celkem dost ztratily. Zatím jsou teprve v půlce trasy a čekáme, že přijdou přibližně kolem 22. hodiny, to znamená už za tmy. Cílem akce je seznámit běžné lidi s šifrováním a užít si nějaké odpoledne netradičním způsobem, protože málokdo umí řešit šifry. Nejsou to tradiční šifry jako morseovka nebo Braillovo písmo, ale snažíme se to trochu víc kombinovat, aby skauti neměli velkou výhodu a mohli se zapojit opravdu všichni z široké veřejnosti. Jednalo se například o morseovku, která byla zašifrovaná pomocí čárového kódu, kdy potom museli ještě posouvat písmena o daný počet čísel. Také jsme použili například vlajkovou abecedu pomocí digitálních hodin. Poslední stanoviště je pro obě trasy stejné. Jedná se o vystřihovací šifru, kdy musí vystřihnout nějaký útvar a přikládat ho a hledat mezi daným vystřiženými útvary nějaká písmenka a potom poskládat heslo, které sdělí nám organizátorům."

---

Studenti SŠ v Jablunkově předvedli své obory na výstavě

Také v podhůří Beskyd žijí mladí lidé, kteří se v budoucnu chtějí věnovat práci s roboty. Studenti Střední školy v Jablunkově nedávno prezentovali své úspěchy na výstavě Invent arena v Třinci.

Jablunkovská střední škola na výstavě v Třinci zaujala svým průmyslovým robotem, který například maloval logo Invent arény. Ale k vidění toho na jejich prezentaci bylo mnohem více.

Roman Kulštejn, učitel SŠ Jablunkov: “My tady za SŠ v Jablunkově prezentujeme náš nejmladší obor IT v průmyslu, kde ukazujeme, co dělají naši student, kdy postupujeme od nejjednodušších robotů z lega přes Lego, které umí složit Rubikovu kostku, programované výrobní linky až po náš největší úspěch a klenot průmyslový robot Fanuc, se kterým se naši studenti účastní mistrovství republiky. Loni jsme byli první a druzí a letos třetí.”

Michal Nogawczyk, student SŠ Jablunkov: “Studuju v 1. ročníku oboru IT v průmyslu a vybral jsem ti tento obor, protože už od mala jsem měl talent v počítačích. Vždycky mě bavilo se v tom hrabat, rozebírat skládat, takže ajťák byla pro mě jasná volba. V budoucnu bych se tím chtěl živit.”

Roman Kulštejn, učitel SŠ Jablunkov: "Naši studenti se učí průmyslovou automatizaci a automatizaci všeobecně a právě tato výstava jim ukáže, co všechno je možné dokázat v té oblasti a jak to je opravdu jednoduché a jde v tom najít zalíbení. Nejdůležitější pro studenty je, aby se snažili, aby měli nějaký cíl.”

Právě na slibnou budoucnost elektrotechnických a IT oborů Střední škola v Jablunkově sází a pro studenty buduje kvalitní zázemí.

---