V obci Řeka na Frýdecko-Místecku se v poslední době vede debata o tom, jestli povolit rozšíření dobývacího prostoru jednoho ze dvou tamních kamenolomů. Těžaři tvrdí, že se snaží vyhovět námitkám občanů, ti si však stěžují na prašnost a hluk z odstřelů a drcení kamene.
Kámen se v Řece těží několik desítek let. Těžaři teď plánují rozšíření lomu, s čímž ale místní občané nesouhlasí.
Lukáš Hamrozi, obyvatel Řeky: „Nechci mluvit hlavně jen za sebe. Chci mluvit za spoustu nespokojených občanů tady z obce Řeka. Je to asi zhruba deset let, co tyto lomy koupily Slezské kamenolomy, a od té doby jsme se opravdu začali potýkat s velkými problémy – ať už to byla špinavá cesta, neustále větší odstřely, obrovská prašnost. Ten prach se tady nese nad obcí. Domy, které jsou na kopci, trpí úplně nejvíce. My sice jsme v bezprostřední blízkosti, máme to nějakých 100 metrů od lomu, nás trápí hluk, kladiva, práce v sobotu dopoledne a podobně, ale ty baráky nahoře – ti mají strach. Zdi jim praskají, okna jim praskají. To samé my. Už ta okna ani neměníme, protože jsou popraskaná a nemá to už ani cenu.“
Vedení obce nyní připravuje stanovisko k plánovanému rozšíření kamenolomu.
Tomáš Tomeczek (Pro obec Řeka): „Za obec v současné době projednáváme stanovisko, které připravuje obec k žádosti o rozšíření kamenolomu. Měli jsme k tomu už sezení s občany, kteří nám dali podněty, abychom nějakým způsobem dohodli a stanovili pravidla, za jakých podmínek by bylo případně možné v těžbě pokračovat a rozšířit ji. Za současných podmínek víme, že situace není jednoduchá, je komplikovaná. Sliby, které kamenolom v minulosti dával, neplnil. Proto stanovisko, které připravíme, odsouhlasí ještě občané na dalším mimořádném zastupitelstvu, kde si určíme jasnou linii a vizi, která bude směrem ke kamenolomu komunikována.“
Vladislav Staněk, člen dozorčí rady Slezské kamenolomy: „My jsme v tuto chvíli obdrželi od obce Řeka nějaké podklady, se kterými se musíme seznámit. Co se týče rozšíření toho dobývacího území, občané s tím projevili nesouhlas, samozřejmě to chápu, nicméně my se snažíme, viz třeba tady ta myčka, kterou jsme teď nedávno zřídili, opravdu s těmi občany nějakým způsobem jednat a splňovat jejich požadavky. Ale jsou i věci, které nelze splnit. Proto se musíme na ty podklady podívat, na ty body, které oni, respektive zastupitelstvo obce Řeka, vytyčilo jako ty hlavní, a musíme se s nimi seznámit a samozřejmě sejít se se zastupitelstvem a říci, co je a co není reálné.“
Lukáš Hamrozi, obyvatel Řeky: „Oni požádali o rozšíření těžby, chtějí ten kámen tady zpracovávat a – jak jsme pochopili z toho jejich dokumentu – zase chtějí rozšířit těžbu, navézt sem drtičky. A co nás opravdu strašně hodně trápí, je, že neznáme jasné stanovisko zastupitelů. Víme, že na tom zasedání, které proběhlo, se vyjádřili asi tři zastupitelé, že jsou proti, ale my jako občané opravdu chceme vědět jasně: ano, chceme to, nebo nechceme to.“
Vladislav Staněk, člen dozorčí rady Slezské kamenolomy: „Já si dál osobně myslím, že občané si nesprávně vyložili tu prezentaci, která proběhla před pár týdny přímo na zastupitelstvu v Obecním domě. Tady se nejedná o navýšení kapacity výroby, ale pouze o rozšíření toho dobývacího prostoru, respektive toho dobývacího území za stejného stavu, jaký tady dneska je. To znamená, bagry tady budou furt dva, nakladač tady bude furt jeden a drtička tady taky bude furt jedna. To neznamená, že když rozšíříme dobývací území, že se tady nahrne 10× více techniky. To určitě ne. Zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba tady probíhá i teď. Vždycky to je otázka poptávky. Krajský hygienický úřad k tomu dal souhlasné stanovisko, Báňský úřad k tomu dal souhlasné stanovisko a my ty podmínky splňujeme.“
Tomáš Tomeczek (Pro obec Řeka): „V současné době pověříme některého zastupitele, který zpracuje stanovisko do jednotné formy, protože se nám sešlo asi deset žádostí a připomínek od občanů. Toto potom budeme přenášet i dál na další související orgány. V současné době nás oslovilo CHKO Beskydy, aby obec sdělila své stanovisko k pokračování a rozšíření této těžby.“
Jednání o možném rozšíření kamenolomu bude trvat ještě minimálně několik měsíců.
---
Turisté, kteří vyrazí do Beskyd, se rádi zastavují v horských chatách. Mohou si tam odpočinout, občerstvit se, nebo i přenocovat. Mezi takové horské chaty patří i ta na Javorovém vrchu, která letos v květnu oslavila 130 let.
Horská chata, která se nachází nedaleko Javorového vrchu, byla otevřena v roce 1895 jako skromná útulna. Postupně byla přestavována a rozšiřována. Několikrát také změnila majitele, přičemž tím posledním je město Třinec, které chatu pronajalo soukromému provozovateli.
Jiří Valenta, nájemce chaty: "Dnes připomínáme 130 let od otevření zdejší chaty. V květnu 1895 byla otevřena chata, která se tehdy jmenovala Erzherzog Friedrich-Schutzhaus, čili česky Útulna arcivévody Bedřicha. A za těch 130 let nepřetržitě nabízí, a dnes můžeme říct, že stále nabízí turistům a příznivcům ubytovací a gastronomické služby. Jsme právem pyšní na tu dlouhou a krásnou tradici.”
Javorový je oblíbený turistický cíl a tak ani chata nemá nouzi o návštěvníky a hosty, kteří tam nocují.
Anketa: "Přišli jsme se podívat na oslavu těch 130 let Javorového a počasí vyšlo celkem, je to fajn. Jsem tady jednou, možná dvakrát do měsíce. Je to prostě ikona Beskyd. Bez té chaty by to nebylo ono.“
Jiří Valenta, nájemce chaty: "Každá nemovitost samozřejmě potřebuje rekonstrukce, renovace, investice – o tom není sporu. Bez investic a postupných změn by se tato chata 130 let určitě nedožila. Do budoucna je naprosto nezbytné investovat do tohoto areálu, do této budovy. Pokud se ale ptáte, zda má smysl vracet se k původnímu historickému vzhledu, tak říkám: ano. Přesto to může mít velmi osobitý ráz a nabízet lidem služby, které očekávají. Já jsem tradicionalista, konzervativní, a rád bych jednou viděl ten úplně původní vzhled, který byl neuvěřitelný. Návštěvníci mohou v interiéru vidět staré fotografie a kolorované kresby, kde je patrné, že naši předkové uměli tu krásnou stavbu správně zasadit do tohoto prostředí. Kdybychom se jednou rekonstrukcemi – které má samozřejmě v rukou vlastník, město Třinec – vrátili k původním kořenům, například s ochozem na východní a severní straně chaty, bylo by to určitě ku prospěchu. Ale to jsou zatím jen představy.”
Jiří Valenta, nájemce chaty: "V tuto chvíli mohu s radostí říct: zaplaťpánbůh, chata slouží, lidé chodí. Věřím, že jsme za těch 13 let, co jsem tu nájemcem, pozvedli úroveň služeb, které nabízíme. Můžeme si to dovolit říct, protože se návštěvnost kontinuálně zvyšuje. Nebudu mluvit jen o chatě, ale o celém areálu, který nabízí komplexní služby – a to celoročně. Zakládáme si na tom, že nemáme hlavní a vedlejší sezónu. Ubytovací kapacita je 44 lůžek a stravovací kapacita zhruba kolem stovky osob. A pokud se často ptáte, kolik se tu například za víkend objeví turistů, dovolím si odpovědět, že jsou to stovky a stovky.“
---
Skautské družiny z Frýdlantska se utkaly ve Svojsíkově závodě. Dvoudenní soutěž zaměřená na týmovou spolupráci, praktické dovednosti i samostatnost nabídla pestrý program, během kterého si účastníci vyzkoušeli například první pomoc, přežití v přírodě nebo řešení krizových situací.
Jiří Polách, organizátor akce, Skauti Ondřejník: "Jedná se o Svojsíkův závod, což je akce, jejímž hlavním cílem je, aby se skauti z okresu a okolí mohli potkat, poznat se a podniknout spolu nějaké aktivity. Kromě toho jsou tu různá stanoviště, na kterých si mohou otestovat své znalosti, zjistit, kde mají silné a slabé stránky, a vyzkoušet si, jak fungují jako družina. Jde o dvoudenní akci. Právě začíná modul Závod, při kterém účastníci probíhají trasu se stanovišti zaměřenými hlavně na praktické dovednosti – například první pomoc, kritické myšlení nebo řešení krizových situací. Odpoledne se přesuneme na modul Přežití, kde si budou muset postavit stan a uvařit si jídlo. A zítra nás čeká modul Brány, který je více zaměřený na individuální dovednosti dětí. Každý si tedy najde něco, v čem vyniká, a může tím získat body pro svůj tým."
Anna Němcová, skautka: "Jsem skautka z týmu Velcí lumíci z Frýdlantu nad Ostravicí, ze střediska Ondřejník. Čeká nás asi deset disciplín v rámci modulu Závod – mezi nimi třeba zdravověda, krizové situace, řešení problémů, poznávání přírodnin, fyzická zdatnost a další. Připravovali jsme se celý rok, vždycky na našich skautských schůzkách, které máme jednou týdně. Doufáme, že vyhrajeme, nebo aspoň postoupíme do krajského kola."
Jiří Polách, organizátor akce, Skauti Ondřejník: "V každém modulu mohou účastníci získat body, které rozhodují o jejich celkovém pořadí. Nejlépe umístěné hlídky pak postupují do krajského kola, kde se znovu potkají skauti z celého našeho kraje."
---
V obci Řeka na Frýdecko-Místecku se v poslední době vede debata o tom, jestli povolit rozšíření dobývacího prostoru jednoho ze dvou tamních kamenolomů. Těžaři tvrdí, že se snaží vyhovět námitkám občanů, ti si však stěžují na prašnost a hluk z odstřelů a drcení kamene.
Kámen se v Řece těží několik desítek let. Těžaři teď plánují rozšíření lomu, s čímž ale místní občané nesouhlasí.
Lukáš Hamrozi, obyvatel Řeky: „Nechci mluvit hlavně jen za sebe. Chci mluvit za spoustu nespokojených občanů tady z obce Řeka. Je to asi zhruba deset let, co tyto lomy koupily Slezské kamenolomy, a od té doby jsme se opravdu začali potýkat s velkými problémy – ať už to byla špinavá cesta, neustále větší odstřely, obrovská prašnost. Ten prach se tady nese nad obcí. Domy, které jsou na kopci, trpí úplně nejvíce. My sice jsme v bezprostřední blízkosti, máme to nějakých 100 metrů od lomu, nás trápí hluk, kladiva, práce v sobotu dopoledne a podobně, ale ty baráky nahoře – ti mají strach. Zdi jim praskají, okna jim praskají. To samé my. Už ta okna ani neměníme, protože jsou popraskaná a nemá to už ani cenu.“
Vedení obce nyní připravuje stanovisko k plánovanému rozšíření kamenolomu.
Tomáš Tomeczek (Pro obec Řeka): „Za obec v současné době projednáváme stanovisko, které připravuje obec k žádosti o rozšíření kamenolomu. Měli jsme k tomu už sezení s občany, kteří nám dali podněty, abychom nějakým způsobem dohodli a stanovili pravidla, za jakých podmínek by bylo případně možné v těžbě pokračovat a rozšířit ji. Za současných podmínek víme, že situace není jednoduchá, je komplikovaná. Sliby, které kamenolom v minulosti dával, neplnil. Proto stanovisko, které připravíme, odsouhlasí ještě občané na dalším mimořádném zastupitelstvu, kde si určíme jasnou linii a vizi, která bude směrem ke kamenolomu komunikována.“
Vladislav Staněk, člen dozorčí rady Slezské kamenolomy: „My jsme v tuto chvíli obdrželi od obce Řeka nějaké podklady, se kterými se musíme seznámit. Co se týče rozšíření toho dobývacího území, občané s tím projevili nesouhlas, samozřejmě to chápu, nicméně my se snažíme, viz třeba tady ta myčka, kterou jsme teď nedávno zřídili, opravdu s těmi občany nějakým způsobem jednat a splňovat jejich požadavky. Ale jsou i věci, které nelze splnit. Proto se musíme na ty podklady podívat, na ty body, které oni, respektive zastupitelstvo obce Řeka, vytyčilo jako ty hlavní, a musíme se s nimi seznámit a samozřejmě sejít se se zastupitelstvem a říci, co je a co není reálné.“
Lukáš Hamrozi, obyvatel Řeky: „Oni požádali o rozšíření těžby, chtějí ten kámen tady zpracovávat a – jak jsme pochopili z toho jejich dokumentu – zase chtějí rozšířit těžbu, navézt sem drtičky. A co nás opravdu strašně hodně trápí, je, že neznáme jasné stanovisko zastupitelů. Víme, že na tom zasedání, které proběhlo, se vyjádřili asi tři zastupitelé, že jsou proti, ale my jako občané opravdu chceme vědět jasně: ano, chceme to, nebo nechceme to.“
Vladislav Staněk, člen dozorčí rady Slezské kamenolomy: „Já si dál osobně myslím, že občané si nesprávně vyložili tu prezentaci, která proběhla před pár týdny přímo na zastupitelstvu v Obecním domě. Tady se nejedná o navýšení kapacity výroby, ale pouze o rozšíření toho dobývacího prostoru, respektive toho dobývacího území za stejného stavu, jaký tady dneska je. To znamená, bagry tady budou furt dva, nakladač tady bude furt jeden a drtička tady taky bude furt jedna. To neznamená, že když rozšíříme dobývací území, že se tady nahrne 10× více techniky. To určitě ne. Zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba tady probíhá i teď. Vždycky to je otázka poptávky. Krajský hygienický úřad k tomu dal souhlasné stanovisko, Báňský úřad k tomu dal souhlasné stanovisko a my ty podmínky splňujeme.“
Tomáš Tomeczek (Pro obec Řeka): „V současné době pověříme některého zastupitele, který zpracuje stanovisko do jednotné formy, protože se nám sešlo asi deset žádostí a připomínek od občanů. Toto potom budeme přenášet i dál na další související orgány. V současné době nás oslovilo CHKO Beskydy, aby obec sdělila své stanovisko k pokračování a rozšíření této těžby.“
Jednání o možném rozšíření kamenolomu bude trvat ještě minimálně několik měsíců.
---
Turisté, kteří vyrazí do Beskyd, se rádi zastavují v horských chatách. Mohou si tam odpočinout, občerstvit se, nebo i přenocovat. Mezi takové horské chaty patří i ta na Javorovém vrchu, která letos v květnu oslavila 130 let.
Horská chata, která se nachází nedaleko Javorového vrchu, byla otevřena v roce 1895 jako skromná útulna. Postupně byla přestavována a rozšiřována. Několikrát také změnila majitele, přičemž tím posledním je město Třinec, které chatu pronajalo soukromému provozovateli.
Jiří Valenta, nájemce chaty: "Dnes připomínáme 130 let od otevření zdejší chaty. V květnu 1895 byla otevřena chata, která se tehdy jmenovala Erzherzog Friedrich-Schutzhaus, čili česky Útulna arcivévody Bedřicha. A za těch 130 let nepřetržitě nabízí, a dnes můžeme říct, že stále nabízí turistům a příznivcům ubytovací a gastronomické služby. Jsme právem pyšní na tu dlouhou a krásnou tradici.”
Javorový je oblíbený turistický cíl a tak ani chata nemá nouzi o návštěvníky a hosty, kteří tam nocují.
Anketa: "Přišli jsme se podívat na oslavu těch 130 let Javorového a počasí vyšlo celkem, je to fajn. Jsem tady jednou, možná dvakrát do měsíce. Je to prostě ikona Beskyd. Bez té chaty by to nebylo ono.“
Jiří Valenta, nájemce chaty: "Každá nemovitost samozřejmě potřebuje rekonstrukce, renovace, investice – o tom není sporu. Bez investic a postupných změn by se tato chata 130 let určitě nedožila. Do budoucna je naprosto nezbytné investovat do tohoto areálu, do této budovy. Pokud se ale ptáte, zda má smysl vracet se k původnímu historickému vzhledu, tak říkám: ano. Přesto to může mít velmi osobitý ráz a nabízet lidem služby, které očekávají. Já jsem tradicionalista, konzervativní, a rád bych jednou viděl ten úplně původní vzhled, který byl neuvěřitelný. Návštěvníci mohou v interiéru vidět staré fotografie a kolorované kresby, kde je patrné, že naši předkové uměli tu krásnou stavbu správně zasadit do tohoto prostředí. Kdybychom se jednou rekonstrukcemi – které má samozřejmě v rukou vlastník, město Třinec – vrátili k původním kořenům, například s ochozem na východní a severní straně chaty, bylo by to určitě ku prospěchu. Ale to jsou zatím jen představy.”
Jiří Valenta, nájemce chaty: "V tuto chvíli mohu s radostí říct: zaplaťpánbůh, chata slouží, lidé chodí. Věřím, že jsme za těch 13 let, co jsem tu nájemcem, pozvedli úroveň služeb, které nabízíme. Můžeme si to dovolit říct, protože se návštěvnost kontinuálně zvyšuje. Nebudu mluvit jen o chatě, ale o celém areálu, který nabízí komplexní služby – a to celoročně. Zakládáme si na tom, že nemáme hlavní a vedlejší sezónu. Ubytovací kapacita je 44 lůžek a stravovací kapacita zhruba kolem stovky osob. A pokud se často ptáte, kolik se tu například za víkend objeví turistů, dovolím si odpovědět, že jsou to stovky a stovky.“
---
Skautské družiny z Frýdlantska se utkaly ve Svojsíkově závodě. Dvoudenní soutěž zaměřená na týmovou spolupráci, praktické dovednosti i samostatnost nabídla pestrý program, během kterého si účastníci vyzkoušeli například první pomoc, přežití v přírodě nebo řešení krizových situací.
Jiří Polách, organizátor akce, Skauti Ondřejník: "Jedná se o Svojsíkův závod, což je akce, jejímž hlavním cílem je, aby se skauti z okresu a okolí mohli potkat, poznat se a podniknout spolu nějaké aktivity. Kromě toho jsou tu různá stanoviště, na kterých si mohou otestovat své znalosti, zjistit, kde mají silné a slabé stránky, a vyzkoušet si, jak fungují jako družina. Jde o dvoudenní akci. Právě začíná modul Závod, při kterém účastníci probíhají trasu se stanovišti zaměřenými hlavně na praktické dovednosti – například první pomoc, kritické myšlení nebo řešení krizových situací. Odpoledne se přesuneme na modul Přežití, kde si budou muset postavit stan a uvařit si jídlo. A zítra nás čeká modul Brány, který je více zaměřený na individuální dovednosti dětí. Každý si tedy najde něco, v čem vyniká, a může tím získat body pro svůj tým."
Anna Němcová, skautka: "Jsem skautka z týmu Velcí lumíci z Frýdlantu nad Ostravicí, ze střediska Ondřejník. Čeká nás asi deset disciplín v rámci modulu Závod – mezi nimi třeba zdravověda, krizové situace, řešení problémů, poznávání přírodnin, fyzická zdatnost a další. Připravovali jsme se celý rok, vždycky na našich skautských schůzkách, které máme jednou týdně. Doufáme, že vyhrajeme, nebo aspoň postoupíme do krajského kola."
Jiří Polách, organizátor akce, Skauti Ondřejník: "V každém modulu mohou účastníci získat body, které rozhodují o jejich celkovém pořadí. Nejlépe umístěné hlídky pak postupují do krajského kola, kde se znovu potkají skauti z celého našeho kraje."
---
