Moravskoslezský kraj navýšil dotace na opravy památek

Moravskoslezský kraj i v letošním roce finančně podpoří opravy památkově chráněných objektů. Oproti původnímu plánu se dokonce podařilo rozpočet na opravy památek ještě navýšit.

Opravy a rekonstrukce památkově chráněných objektů jsou finančně náročnější, protože jejich majitelé musí dodržovat přísné podmínky památkářů. I proto se kraj snaží vlastníkům pomáhat.

Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Moravskoslezský kraj každoročně podporuje opravu památek a kulturních památek v rámci našeho regionu. Tento rok zastupitelstvo MSK vyčlenilo 12 milionů korun na podporu tohoto dotačního titulu a zastupitelstvo v březnu schválilo příjemcům dotaci. Ze zhruba 82 žádostí, které byly posuzovány, bylo podpořeno v současnosti 27, ale protože víme, že ty projekty jsou kvalitní a myslím si, že pomáhají rozvoji nejen cestovního ruchu, ale obecně našeho regionu, tak vedení kraje se rozhodlo posílit dotační titul z 12 na 22 milionů. Takže dalších 5 až 10 projektů bude podpořeno a myslím si, že to je dobrý trend do budoucna, takže na tento titul by kraj měl vyčleňovat daleko více finančních prostředků. Vyjma tohoto dotačního titulu, který byl už schválen, tak byl ještě jeden vyhlášen a tam se mohli lidé hlásit a žádat až do 4. dubna. Je to dotační titul na podporu památek nadregionálního významu a tam je momentálně alokována částka 35 milionů korun a žadatelé mohou žádat až o 5 milionů korun na jednotlivé své projekty. V rámci 27 projektů podpoříme například obnovu a rekonstrukci roubenek ve Štramberku, nebo Jurkovičovu sušárnu ve Frenštátě pod Radhoštěm či obnovu zámku v Hnojníku a opravu kostela v Dobré.”

Právě ve Štramberku přijdou dotace vlastníkům roubenek vhod, protože opravy historických stavení jsou finančně velmi nákladné. Peníze mohou získat nejen od kraje, ale také státu a z obecního rozpočtu.

David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Město Štramberk je samozřejmě rádo za to, že ti soukromí vlastníci pečují o ty dřevěnice. My jim poskytujeme jak programu regenerace z ministerstva kultury dotace, tak vlastně z z našeho rozpočtu: Pokud to třeba není vyloženě památka a nachází se v městské památkové rezervaci, tak mohou občané dostat nějakou dotaci i od města na běžné opravy i nějaké větší investice. V dnešní době přibývají vlastníci takoví, kteří se o ty památky řádně starají. To znamená, že dnes už tady nemáme nějaké rozsáhlé množství staveb, které by byly vyloženě jako ruiny, nebo by se musely zdemolovat a postavit repliky. Takže jsme rádi, že ten přístup se změnil, že dneska už se tomu více ti vlastníci věnují a samozřejmě dost často v těch roubenkách i v celoročně bydlí, takže to je taky velká výhoda.”

Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Žádat o tuto podporu mohli různí vlastníci památek, ať už to byly fyzické osoby, soukromníci, firmy, církve, občanská sdružení či obce. Kraji jde o to, aby tyto památky byly spíš rekonstruovány bez rozdílu, kdo tuto památku vlastní. Podmínkou je, že do toho museli vložit další finanční prostředky, protože naše podpora se pohybuje do 50 procent rozpočtu rekonstrukce. V rámci schváleného rozpočtu pro tento rok byla pro kulturu schválena rekordní částka. Celkově na kulturu jde více jak 1,2 miliardy korun. Jsou v tom i investiční projekty, jako například Černá kostka, oprava muzeí či Těšínského divadla. Ale i na podporu dotačních titulů jde necelých 150 milionů korun, což je rekordní částka v rámci celé historie MSK. Během našeho funkčního období bylo podpořeno více než 500 projektů v oblasti kultury v celkové částce téměř 370 milionů korun, což je mnohem více než v jiných krajích.”

---

Školáci si v Muzeu Těšínska připomněli vývoj písma

O tom, jak se vyvíjelo písmo, se mohli přesvědčit žáci základních a středních škol v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně. Vyzkoušet si mohli také psaní husím brkem.

Přednáška o vývoji latinského písma a používání v regionu Těšínska rozhodně nebyla jen nudným popisem historických dat. Školáci si vyzkoušeli psaní perem namáčeným v inkoustu, nebo si vyrobili svou pečeť.

Ewa Ryłko, kaligrafka: “My jsme si tady pro žáky připravili takovou krátkou prezentaci, kde se dozví něco o historii latinské abecedy a potom si můžou vyzkoušet různé kaligrafické nástroje. Máme tady husí pérko, máme tady břidlicové tabulky, máme tady pergamen, ať ti žáci mají takový přehled, jak se psalo kdysi.”

Adéla Kudelová, studentka Albrechtovy střední školy, Český Těšín: “Přišly jsme z Albrechtovy střední školy a byly jsme na kurzu kaligrafie, který vlastně měl prvně teoretickou část a poté jsme si zkoušely psát různými atopery i obyčejnými brky.”

Karolína Wróblová, studentka Albrechtovy střední školy, Český Těšín: “Dozvěděly jsme se, že se i kreslilo, že ti mniši, když se nudili, tak kreslili vtipné obrázky a že se to doteď i zachovalo.”

Sebastian Knispel, žák ZŠ Dělnická, Karviná: “My jsme přijeli ze ZŠ Dělnická v Karviné. Byli jsme tady na kaligrafií se podívat a zjistili jsme, že to bylo těžké psát a že ty knihy opisovali dlouho. Když jsem si to zkoušel, tak to nebylo vůbec jednoduché, měli to těžké.”

Lily Obermaierová, žákyně ZŠ Dělnická, Karviná: “Mohli jsme si vyzkoušet různá písma. Naučili jsme se, jak se psalo kdysi, i římské písmo. A taky, že kdysi byla kniha vyrobena ze zvířat, ze zvířecí kůže a že na velkou knihu se spotřebovalo 150 kůží zvířat. Vyzkoušela jsem si tady psát inkoustem, propiskou, perem a různými psacími potřebami.”

Muzeum Těšínska připravuje každým rokem tématické pořady, které atraktivním způsobem připomínají významné osobnosti a jejich přínos regionu.

Pavlína Badurová, vedoucí Historické budovy Muzea Těšínska: “Je to jedna z akcí letošního roku. My se každý rok snažíme přibližovat nějakou regionální osobnost. Před dvěma lety to bylo Josef Božek například, loni to byl Albert Sasko-Těšínský a letos ta volba padla na z mnoha osobností, které se zasloužily jako o Těšín a Těšínsko, na Karla Albína Procházku, jednoho z majitelů Procházkovy tiskárny, který by letos oslavil své 195. narozeniny. Takže to téma Polygrafie v historii tisku a knih jsme se rozhodli vlastně během toho celého letošního roku rozprostřít. Proto začínáme na jaře hodinami kaligrafie, v dubnu budou následovat hodiny muzejní papírny a na podzim to potom bude samotný tisk. K tomu nabízíme edukační program ještě po Procházkově tiskárně a v červnu se můžete těšit na velké oslavy, na akci Vivat Procházka, kde bude ten celoroční program zhuštěn do jednoho dne pro širokou veřejnost."

---

Těrlicko zvelebuje pláže u přehrady, bude i celoroční molo

Několik novinek připravuje obec Těrlicko na březích místní přehradní nádrže. Na vodu bude spuštěno nové molo, přibude dětské hřiště a obec bude provozovat i pláž Pacalůvku.

David Biegun (Naše Těrlicko): "Nacházíme se na břehu Těrlické přehrady a to z jednoho prostého důvodu. V minulém měsíci jsme získali dotaci z Moravskoslezského kraje, celkem 2,5 milionu korun na výstavbu nového plovoucího mola. Máme už vše předjednáno jak se Státní plavební zprávu, tak také s Povodím Odry a v těchto místech bychom měli zhruba za dva až tři měsíce plovoucí molo instalovat a slavnostně otevřít. Takže jsem přesvědčen, že se občanům bude líbit, protože to plovoucí molo by mělo být celoroční. Budou tam i lavičky, budou mít tak zvaná tři hnízda, kde si lidé můžou odpočinout, můžou se kochat krásami Těrlické přehrady. Původně jsme ale plánovali, že těrlické molo umístíme na Dolním Těrlicku u pláže Pacalůvka, ale tam jsme narazili na problém, kde je poměrně mělká voda a molo by se velmi rychle dostalo na souš, což není žádoucí. Proto jsme volili tuto variantu a proto se dneska nacházíme na takzvané pláži Oskar, která Těrličanům většinou velmi dobře známa." 

David Biegun (Naše Těrlicko): "Není to, ale vše. Získali jsme další dotaci na výstavbu dětského hřiště na pláži Hawai, která je naproti přes přehradu, kde bychom měli začít s realizaci taky ještě v tomto roce. Nyní jsme poptali celkem pět firem, které se zaměřují přímo na výstavbu dětských a sportovišť a hřišť, takže čekáme, jaké nabídky nám přijdou a na základě toho se rozhodneme na tu nejvhodnější reagovat a poté budeme realizovat výstavbu dětského hřiště. A samozřejmě nejsme ani náhodou u jachtařského klubu, protože dneska už to můžu prozradit, ale dokonce i jachtařskému klubu se podařilo získat dotaci z MAS Pobeskydí, takže i jachtařský klub jakožto spolek získal nemalé finanční prostředky na další rozvoj. A v poslední řadě bych chtěl také poděkovat Moravskoslezskému kraji za dotaci, kterou nám poskytli ve výši 2,5l milionu korun. Mockrát děkujeme.”

---