Lidé na Prašivé společně pozorovali perseidy

Na louce u Horské chaty Prašivá v Beskydech se v sobotu večer sešli lidé při společném pozorování perseid. Ještě předtím se mohli dozvědět zajímavosti o noční obloze od odborníka.

Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “Dnes večer se návštěvníci a diváci mohou těšit na meteorický roj perseid, což je každoroční podívaná, při které se naše Země setká s malinkými tělísky vesmírného smetí, vesmírného prachu, který pochází z komety a pokud vletí do naší atmosféry, tak zazáří takový ten meteor. A když říkám smetí, tak se jedná o tělíska velikosti fakt jako milimetrů, takového písku až menšího štěrku. Tam to důležité není ta hmotnost, ale ta obrovská vstupní rychlost, která je v kilometrech za vteřinu. My jsme dnešní večer začali přednáškou o pozorování optických úkazů v atmosféře, ale proč tady lidé přišli, jsou hlavně ty perseidy, takže my si na louce, jakmile padne tma, postavíme dalekohled, začneme nějakou základní orientací na obloze. Ukážeme si v souhvězdí Velký vůz, Kasiopea, Labuť a tak dále. No a potom si ukážeme takové vzácnější nebo slabší objekty, což jsou větší mlhoviny, galaxie. Bohužel letos se nemáme žádnou planetu, kterou bychom si ukázali, to je vždycky takové nejvděčnější.”

Anketa: “Budeme čekat, až to tady vypukne, až se setmí, vyjdou hvězdičky, budou padat perseidy a moc se těšíme.”

Anketa: “Já se těším na hvězdy a na západ Slunce.” Už jsi někdy viděla padat hvězdu? “Jenom asi pětkrát.” Co si budeš přát? “To se neříká.”

Anketa: “Jsme z Ostravy. Už jsme tady byli loni, takže vlastně pokračujeme v tradici, nebo loni jsme započali tradici, takže letos jsme podruhé a strašně moc se nám to líbí. Syn už se těšil. Vždycky, když jdeme tady na Prašivou, tak říká, že to je tam, kde jsme pozorovali ty hvězdy.”

Anketa: “Já se dneska těším na pozorování hvězd.” Když bude padat hvězda, budeš si něco přát? “Jo, když bude padat hvězda, tak si budu přát, až budu velký a dospělý, tak by se mi líbila Tatra.”

Anketa: “Přijely jsme z Frýdku-Místku a tady je kolegyně z Palkovic. No a přišly jsme si to zaprvé užít a zadruhé je to naše první cesta za dobrodružstvím a je to poprvé, takže všechno je jednou poprvé. A přišly jsme teda za dobrodružstvím.”

Anketa: "Jak se těšíte na tu atmosféru? “Já se na ni těším, protože mám hvězdy ráda a prostě chci si to užít, tu atmosféru té noci a těch padajících hvězd a splněných přání.”

---

V archeoparku se tentokrát žilo pravěkem

Až do dávného pravěku se mohli podívat lidé, kteří navštívili Archeopark v Chotěbuzi. O běžném životě tehdejších lidí si mohli povykládat s profesionálním pračlověkem.

Archeopark pořádá zajímavé akce v průběhu celého léta. V akropoli, kterou v raném středověku obývali Slované, se tentokrát usadili jejich starší předci z pravěku.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Na tento víkend jsme si pro návštěvníky připravili další historickou akci nazvanou Úsvit věků, pravěká a středověká osada. Touto akcí bychom rádi lidem přiblížili historii pravěku a středověku, jak to šlo po sobě, jak se ta období lišila, jak vypadali ti lidé, jak se oblékali.”

Jan Půlpán, profesionální pračlověk: “Mám tady takový jako přehled doby kamenné, ale speciální téma úcta ke kořisti. To znamená, že cokoliv, co dostanete od zvířete, tak využijeme. Mám tu i ochutnávku. Výborná věc, rok stará, nebyla v ledničce celou dobu, trvanlivé jídlo. Má to všechny živiny, co člověk potřebuje, má jenom lehký nedostatek vlákniny, jinak má úplně všechno. Já mám takovou směs vybavení tady, že to je taková ukázka tou dobou kamennou. Hodně je to ta lovecká doba kamenná. Asi nejstarší věc, co tady mám, tak je 350 tisíc let starý oštěp… Tak to jsou ještě neandrtálci. Pak ještě kamenný sekáč a jinak tady mám hodně moderní lidi, jako lovci mamutů, potom později třeba magdalénská kultura, lovci sobů a koní, mezolit, kde jsou lidé stále ještě lovci, ale v klimatu podobném dnešnímu.”

Michal Dienstbier, účinkující: “Předvádím tady vlastně dobovou výrobu z organických materiálů v rámci doby halštatské. Doba halštatská je vlastně starší doba železná, pohybujeme se někdy mezi 8 až 6. stoletím před naším letopočtem s tím, že vlastně máme několik materiálů, které oni mohli používat. Nejčastěji to byly kosti a parohy. To získávali jak z chovných, jako třeba krav nebo prasat, tak ale i lovných jako třeba jelenů a srnců. Z těch získávali parohy a těch se dělaly nástroje, z kostí se dělaly jak nástroje, tak šperky, ale i předměty, kterými se dalo zabíjet, a to ať už zvířata nebo lidi.”

Na návštěvníky čekala celá řada ukázek a mnoho věcí z pravěku si mohli i vyzkoušet.

Anketa: “Jezdíme tady často, jsme tady poblíž z Karviné a mívají tady moc hezké programy. Většinou jezdíme na nějaký program, Už jsme několikrát prošli i tu stálou expozici.”

Anketa: “Vyzkoušela jsem si střelbu. Jsem tady z Karviné a mají to tady hodně moc hezké a i ty programy jsou fajn.”

Anketa: “Přijel jsem tady s tatínkem a s mamkou. Vyzkoušel jsem si tu střelbu a jak se tam dávají ty provázky.”

Program se odvíjel také v sousedství akropole, kde lidé viděli kováře a na památku si mohli vyrazit minci.

---

V historickém opevnění si lidé užili Šancefest

Opevnění šance na hranici se Slovenskem v Mostech u Jablunkova zažilo další Šancefest. Lidé nejdříve viděli vojenské ukázky a pak se bavili na koncertu kapel.

Šancefest se letos konal už počtvrté. Organizátoři jej považují za kulturně-historický festival pro celé rodiny.

Anketa: “My jsme přijeli pouze na výlet, jsme z Jablunkova a již třetím rokem uvažujeme, že přijdeme na tuhle akci a konečně se nám to letos podařilo. Přijeli jsme se podívat, jak to vypadá, na místní atmosféru, na speciality, guláš nás zajímá a také kapely.”

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: “Návštěvníci se mohou dneska seznámit s tím, jak posádka v minulých letech fungovala. Máme tady tři období představující vojáky 17., 18. a 19. století. Každý tam má svůj tábor, kam za nimi lidé mohou přijít se podívat, jakou měli výzbroj, výstroj, jak vlastně žili, jaká cvičení měli, jaké měli plnit úkoly. Máme tady dělostřelectvo, letošní novinkou je ukázka šermířů.”

Jan Langer, skupina Les Enfants Perdus: “Jsme část skupiny Les Enfants Perdus, což v češtině znamená Ztracené děti. V tomhle tom období představujeme pluk Jana Jiřího Krnovského. Ten sídlil v Krnově a byl trnem v oku habsburské dynastii, takže se ho pokoušeli vším možným způsobem dostat z území, které chtěli ovládat. Samozřejmě, on se nenechal.”

Po historických ukázkách si lidé ochutnali guláše a užili si muziku.

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: “Na historický program navazuje soutěž o nejlepší guláš a máme tady dneska 13 gulášových týmů, kteří se pokusí vytvořit ten nejlepší kotlíkový guláš a o tom nejlepším rozhodne profikuchař a jednak také široká veřejnost. No a potom už od 16. hodiny navazuje kulturní část dnešní festivalové záležitosti Šancefest a nám se tady vystřídají postupně kapely Brouci Band, což je Beatles revival. Potom tady máme kapelu Kandráčovci, Cafe 80 a až do ranních hodin bude hrát Mad Reason, což je místní kapela.”

---