Tesaři dokončují hrubou stavbu obnovovaného kostela v Gutech
Nový dřevěný kostel v Gutech roste tesařům doslova pod rukama. V těchto dnech už pokrývají střechu.
Tesaři, kteří staví nový kostel v Gutech, mají tu nejnáročnější část za sebou. Z Hošťálkové na Vsetínsku přivezli všechno dřevo a na místě už postavili hrubou stavbu. V těchto dnech už tesaři pokrývají střechu šindelem.
Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “My vlastně potřebujeme nějak do konce srpna, aby ten kostel byl přikrytý, aby už nám do něj neteklo. To znamená, že začínáme teď krýt dřevěným šindelem střechu, pobíjet a do konce srpna bychom to měli mít pokryté.”
Téměř před dokončením je zvonová stolice, kterou následně vyzvedne jeřáb na konstrukci kostelní věže. Základy kostela jsou z dubu, vše ostatní z jedlí.
Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “Technologie je tady taková, že se nepoužívají žádné kovové spojovací materiály. Všecko je to na dřevěné dubové kolíky spojené.”
Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: “Práce teď běží nějaký 3. týden. Jdou rychle kupředu díky tomu, že ten kostel už byl jednou sestaven v Hošťálkové, tak teď to jde o to rychleji. Ale když se teď pracuje na pokrývání střechy, takže samozřejmě to už jsou věci, které půjdou pomaleji. Bude se ještě dělat venkovní ochoz, takže to je taky další věc, která by tam měla co nejrychleji přibýt, takže doufám, že někdy do konce srpna by ta dřevěná stavba mohla být provedena, ale potom budou následovat instalace, podlahy, samozřejmě vybavení, okolí kostela, takže tam té práce ještě bude spoustu, samozřejmě i požární nádrž nedaleko kostela. Takže ten rok zhruba ještě ty práce budou běžet.”
Se stavbou zničeného kostela souvisí i obnova jeho okolí. Požár poškodil také stromy a oplocení.
Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: “Co se týče zvonů, ty už jsou vyrobeny zhruba rok. Město Ostrava věnovalo 300 tisíc korun na pořízení zvonů, takže celkem jsou pořízeny čtyři zvony. Vyráběli je v Polsku a jsou tam zatím uloženy. Dovezou se na místo patrně až se kostel bude dokončovat a budou se světit s kostelem zároveň.”
Obnova kostela si vyžádá odhadem 27 milionů korun. Většinu nákladů pokryje pojistka, ale pomohou i peníze, které věnovali dárci ve sbírce, která stále pokračuje.
---
Případnou povodňovou vlnu z Beskyd a Jeseníků zadrží v Polsku největší přehrada na Odře
Jen několik kilometrů za hranicí vybudovali Poláci na řece Odře u Ratiboře nový suchý poldr. Ten bude chránit před povodněmi a v budoucnu zajistí vodu pro plavbu lodí do Ostravy.
V přepočtu 12 miliard korun stála Poláky přehrada, kterou vybudovali na řece Odře zhruba 15 kilometrů od české hranice. Přehradu tvoří 22 kilometrů dlouhá hráz kolem řeky. Minimálně 5 let bude přehrada prázdná a bude sloužit jako suchá nádrž. Později bude naplněna vodou a vedle rekreace bude sloužit i lodní plavbě po řece Odře do Ostravy.
Při stavbě se Poláci inspirovali českými přehradami.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Ratibořská suchá nádrž je situována na řece Odře v blízkosti města Ratiboř. Jejím účelem je tlumení velkých vod na slezské nížině v polském území. Postup polských kolegů svědčí o tom, že nejúčinnějším opatřením proti povodním jsou nádrže, které významným způsobem tlumí povodňové průtoky.”
Vše je uděláno tak, aby se neopakovala situace z roku 1997. Katastrofální povodně tehdy postihly i polské území. Poláci dodnes děkují České republice za to, že už byla v provozu přehrada Slezská harta, která dokázala výrazně snížit množství vody v řece Odře, jinak by následky na polském území byly ještě mnohem horší. Čeští a polští vodohospodáři spolupracují dlouhodobě.
Suchý protipovodňový poldr byl dán do užívání letos v květnu. Jde o největší vodní dílo na řece Odře. Má plochu 26 kilometrů čtverečních. Z jeho území byly vystěhovány dvě obce. Lidem byly nedaleko postaveny nové domy. Práce uvnitř nádrže stále probíhají. Ze dna se těží štěrk a přehrada se tím prohlubuje, aby dokázala pojmout více vody.
Miroslaw Kurz, ředitel regionálního úřadu vodního hospodářství: “Poldr má zajistit protipovodňovou bezpečnost pro 2,5 milionu lidí v okolí řeky Odry. Chrání několik měst a obcí na dolním toku, včetně Ratiboře. Aktivace systému je při průtoku 1210 metrů krychlových za sekundu. Je to skutečně velký kalibr, který dokáže zastavit stoletou vodu.”
V současné době se jedná o průtokový poldr s tím, že je připraven na to, aby se z něj stala přehrada. Ta bude sloužit rekreaci, ale také k navyšování hladiny pro splavnění řeky Odry do Ostravy. To by mohlo být už v roce 2030.
Gabriela Tomik, zmocněnkyně ministerstva námořního hospodářství a vnitrostátní plavby: “Dolní tok Odry už slouží turistické i komerční plavbě a je třeba přemýšlet, co dále. Během 5 let věnujeme přípravě mezinárodního projektu splavnění a hospodářského využití řeky.”
Poláci věří, že přehrada se stane vyhledávaným cílem turistů, a to i těch českých, kteří to nemají daleko. Cyklisté se mohou projíždět po 22 kilometrů dlouhé hrázi. Volně přístupné je celé území uvnitř nádrže. K navštívení láká také město Ratiboř.
Dariusz Polowy, primátor Ratiboře: “Toto místo je krásné. Já sám jsem ho už několikrát objel dokola. Rovinatá trasa je vhodná i pro sváteční cyklisty. Trasa nabízí krásné výhledy i divokou přírodu u řeky a současně je lákadlem i technické zařízení přehrady. Za 5 let tady všude bude voda a potom tady budou lodě a lidé se budou v přehradě koupat.”
---
Tesaři dokončují hrubou stavbu obnovovaného kostela v Gutech
Nový dřevěný kostel v Gutech roste tesařům doslova pod rukama. V těchto dnech už pokrývají střechu.
Tesaři, kteří staví nový kostel v Gutech, mají tu nejnáročnější část za sebou. Z Hošťálkové na Vsetínsku přivezli všechno dřevo a na místě už postavili hrubou stavbu. V těchto dnech už tesaři pokrývají střechu šindelem.
Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “My vlastně potřebujeme nějak do konce srpna, aby ten kostel byl přikrytý, aby už nám do něj neteklo. To znamená, že začínáme teď krýt dřevěným šindelem střechu, pobíjet a do konce srpna bychom to měli mít pokryté.”
Téměř před dokončením je zvonová stolice, kterou následně vyzvedne jeřáb na konstrukci kostelní věže. Základy kostela jsou z dubu, vše ostatní z jedlí.
Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “Technologie je tady taková, že se nepoužívají žádné kovové spojovací materiály. Všecko je to na dřevěné dubové kolíky spojené.”
Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: “Práce teď běží nějaký 3. týden. Jdou rychle kupředu díky tomu, že ten kostel už byl jednou sestaven v Hošťálkové, tak teď to jde o to rychleji. Ale když se teď pracuje na pokrývání střechy, takže samozřejmě to už jsou věci, které půjdou pomaleji. Bude se ještě dělat venkovní ochoz, takže to je taky další věc, která by tam měla co nejrychleji přibýt, takže doufám, že někdy do konce srpna by ta dřevěná stavba mohla být provedena, ale potom budou následovat instalace, podlahy, samozřejmě vybavení, okolí kostela, takže tam té práce ještě bude spoustu, samozřejmě i požární nádrž nedaleko kostela. Takže ten rok zhruba ještě ty práce budou běžet.”
Se stavbou zničeného kostela souvisí i obnova jeho okolí. Požár poškodil také stromy a oplocení.
Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: “Co se týče zvonů, ty už jsou vyrobeny zhruba rok. Město Ostrava věnovalo 300 tisíc korun na pořízení zvonů, takže celkem jsou pořízeny čtyři zvony. Vyráběli je v Polsku a jsou tam zatím uloženy. Dovezou se na místo patrně až se kostel bude dokončovat a budou se světit s kostelem zároveň.”
Obnova kostela si vyžádá odhadem 27 milionů korun. Většinu nákladů pokryje pojistka, ale pomohou i peníze, které věnovali dárci ve sbírce, která stále pokračuje.
---
Případnou povodňovou vlnu z Beskyd a Jeseníků zadrží v Polsku největší přehrada na Odře
Jen několik kilometrů za hranicí vybudovali Poláci na řece Odře u Ratiboře nový suchý poldr. Ten bude chránit před povodněmi a v budoucnu zajistí vodu pro plavbu lodí do Ostravy.
V přepočtu 12 miliard korun stála Poláky přehrada, kterou vybudovali na řece Odře zhruba 15 kilometrů od české hranice. Přehradu tvoří 22 kilometrů dlouhá hráz kolem řeky. Minimálně 5 let bude přehrada prázdná a bude sloužit jako suchá nádrž. Později bude naplněna vodou a vedle rekreace bude sloužit i lodní plavbě po řece Odře do Ostravy.
Při stavbě se Poláci inspirovali českými přehradami.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Ratibořská suchá nádrž je situována na řece Odře v blízkosti města Ratiboř. Jejím účelem je tlumení velkých vod na slezské nížině v polském území. Postup polských kolegů svědčí o tom, že nejúčinnějším opatřením proti povodním jsou nádrže, které významným způsobem tlumí povodňové průtoky.”
Vše je uděláno tak, aby se neopakovala situace z roku 1997. Katastrofální povodně tehdy postihly i polské území. Poláci dodnes děkují České republice za to, že už byla v provozu přehrada Slezská harta, která dokázala výrazně snížit množství vody v řece Odře, jinak by následky na polském území byly ještě mnohem horší. Čeští a polští vodohospodáři spolupracují dlouhodobě.
Suchý protipovodňový poldr byl dán do užívání letos v květnu. Jde o největší vodní dílo na řece Odře. Má plochu 26 kilometrů čtverečních. Z jeho území byly vystěhovány dvě obce. Lidem byly nedaleko postaveny nové domy. Práce uvnitř nádrže stále probíhají. Ze dna se těží štěrk a přehrada se tím prohlubuje, aby dokázala pojmout více vody.
Miroslaw Kurz, ředitel regionálního úřadu vodního hospodářství: “Poldr má zajistit protipovodňovou bezpečnost pro 2,5 milionu lidí v okolí řeky Odry. Chrání několik měst a obcí na dolním toku, včetně Ratiboře. Aktivace systému je při průtoku 1210 metrů krychlových za sekundu. Je to skutečně velký kalibr, který dokáže zastavit stoletou vodu.”
V současné době se jedná o průtokový poldr s tím, že je připraven na to, aby se z něj stala přehrada. Ta bude sloužit rekreaci, ale také k navyšování hladiny pro splavnění řeky Odry do Ostravy. To by mohlo být už v roce 2030.
Gabriela Tomik, zmocněnkyně ministerstva námořního hospodářství a vnitrostátní plavby: “Dolní tok Odry už slouží turistické i komerční plavbě a je třeba přemýšlet, co dále. Během 5 let věnujeme přípravě mezinárodního projektu splavnění a hospodářského využití řeky.”
Poláci věří, že přehrada se stane vyhledávaným cílem turistů, a to i těch českých, kteří to nemají daleko. Cyklisté se mohou projíždět po 22 kilometrů dlouhé hrázi. Volně přístupné je celé území uvnitř nádrže. K navštívení láká také město Ratiboř.
Dariusz Polowy, primátor Ratiboře: “Toto místo je krásné. Já sám jsem ho už několikrát objel dokola. Rovinatá trasa je vhodná i pro sváteční cyklisty. Trasa nabízí krásné výhledy i divokou přírodu u řeky a současně je lákadlem i technické zařízení přehrady. Za 5 let tady všude bude voda a potom tady budou lodě a lidé se budou v přehradě koupat.”
---
