Eko magazín | Pořady

Textový přepis videa

Bartošovická stanice během léta praskala ve švech

Léto končí a na záchranné stanici pro zvířata v Bartošovicích mají za sebou jedno z nejnáročnějších období. Z hlediska počtu zvířecích pacientů byl celý letošní rok extrémní. Na konci srpna evidovali 2700 příjmů.

Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: „ Během léta na stanici přijali klidně i 20 zvířat denně.

Tomáš Novák, ošetřovatel, Záchranná stanice Bartošovice: “ Na stanici však konec léta neznamená odpočinek.

Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: „ Během podzimu na stanici také očekávají větší příjem ježků, jako každý rok. Mimo péči o zvířata se zde také musí soustředit na provozní záležitosti.

Přehrada Nové Heřminovy se blíží ke stavbě

Miroslav Janoviak, generální ředitel Povodí Odry: "Předpokládáme letos vydání stavebního povolení. Dále, aby se věci nezdržovaly, tak připravujeme i soutěž na zhotovitele této stavby. Dalším důležitým milníkem pro nás je smlouva o spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, kdy do jejich stavby jsou začleněny naše vodohospodářské stavby v hodnotě 350 milionů korun. To znamená, pokud půjde všechno dobře, tak příští rok na jaře by se ta přeložka, kde součástí jsou i tyto naše stavby, mohla spustit."

Předpokládané náklady dosahují 4 miliardy a 260 milionů korun. Do provozu by měla být přehrada uvedena v roce 2033.

Ovce na Svinci pomáhají chráněným vstavačům

U Kojetína nedaleko Nového Jičína se rozkládá přírodní rezervace Svinec. Chráněné území o rozloze více než 38 hektarů tvoří pestrá mozaika luk, pastvin, remízků a lesních porostů. Rezervace byla vyhlášena v roce 1994 a péči o ni zajišťuje Moravskoslezský kraj. Nejcennější jsou zde květnaté louky.

Josef Filgas, vedoucí oddělení ochrany přírody, KÚ MSK: "Tato přírodní rezervace má velké ochranné pásmo, tak aby nedocházelo k nějakým vlivům, které by mohly narušit zdejší biotop. A ten význam je skutečně zásadní v tom, že je to jedna z nejvýznamnějších přírodních rezervací, kde se vyskytují orchideje v Moravskoslezském kraji. Je typická zejména tím, že je zde velký výskyt orchidejí. Vstavač bledý a vstavač mužský, které jsou jakoby nejvíce zastoupeny, se tady vyskytují v jednotkách tisíců, takže je to jedna lokalita, možná z těch nejsilnějších v České republice."

Vstavač potřebuje dostatek světla a prostor, který mu umožňuje vykvést a vytvořit semena. V hustém porostu vysokých trav nebo ve stínu postupně se rozšiřujících keřů by obstál jen obtížně. Ochrana jednotlivých rostlin proto nestačí. Jedním z nejpřirozenějších způsobů péče je pastva ovcí.

Josef Filgas, vedoucí oddělení ochrany přírody, KÚ MSK: "V posledních letech využíváme pro odstraňování křovin nebo z jiného porostu pastvu ovcí."

Natálie Hoňková, referent pro ochranu přírody a krajiny, KÚ MSK: "Pastva je tradiční způsob zemědělství a na slunci nám nesmírně pomáhá udržovat tady tyto meze. Máme tady vlastně dřeviny, kterými meze zarůstají, a my se snažíme udržovat tady ovocné stromy jako hrušně polničky, plané jabloně, hlohu, trnky, a to, co je přes míru, se snažíme nějakým způsobem vykácet, aby měly prostor právě ty zvláště chráněné druhy, o kterých tady byla řeč."

Květnaté louky na slunci nevznikly bez přispění člověka. Po staletí se na nich pásl dobytek a tráva se pravidelně kosila.

Natálie Hoňková, referent pro ochranu přírody a krajiny, KÚ MSK: "Tady se pohybuje asi stádo 20 ovcí. Jedná se o šedou vřesovou ovci a toto plemeno pochází z východního Německa a je takové jakoby houževnaté. Dokáže se popasovat s ne úplně výživnou potravou, a proto se často využívá v chráněných územích. Vytyčuje plochy, které střídavě pase, a vytváříme vlastně tady takovou mozaiku hospodaření, která se odráží v krajinné mozaice a diverzitě rostlin a samozřejmě i na nich vázaných živočichů, jako jsou bezobratlí, brouci, motýly a podobně."

Ovce zároveň svými kopyty místy narušují souvislý travní drn. Na drobných odkrytých plochách pak mohou vyklíčit semena rostlin, která by se přes hustou vrstvu trávy jinak k půdě nedostala. Pastva tak do určité míry napodobuje procesy, které zde fungovaly v době běžného hospodaření místních obyvatel.

Natálie Hoňková, referent pro ochranu přírody a krajiny, KÚ MSK: "Tady tzv. rotační pastva. Plotková pastva, kdy tady ten plůtek, co vidíme, se po pasení vlastně přesune na jiné místo. Ty louky okolo jsou kosené zemědělským subjektem."

Přírodní rezervace je současně oblíbeným cílem turistů. Vrchol Svince leží ve výšce přibližně 546 metrů a nabízí výhled na Moravskou bránu, Starý Jičín, Oderské vrchy a za dobré viditelnosti také na vzdálenější části regionu. Vysoká návštěvnost ale znamená také nutnost ohleduplného pohybu.

Josef Filgas, vedoucí oddělení ochrany přírody, KÚ MSK: "Nemáme nějaké poznatky o tom, že by lidé devastovali toto území tím, že například ty orchideje trhají. Co je důležité vědět, že po přesazení není jisté, aby prosperovaly prostě někde v nějakém umělém prostředí, protože jsou ty kytky navázané právě na tyto půdy a na tyto louky."

O zachování lokality se stará Moravskoslezský kraj, který zajišťuje odborné plánování i financování potřebných zásahů.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje pro životní prostředí: "Na údržbu krajinných území, které mají určitý druh ochrany, tak Moravskoslezský kraj ročně vyčleňuje zhruba pět milionů korun. Musím říct, že můj vztah k přírodě od dětství je určitě kladný a přál bych si, aby minimálně v takovém stupni, jak máme zachovanou dnes, jsme ji opravdu předali i následným generacím. A dobré bude se snažit, aby to bylo v ještě lepší kvalitě, než máme my."

Svinec není významný pouze kvůli několika vzácným rostlinám. Uchovává celý typ podhorské krajiny, který v minulosti býval běžný, ale postupně z regionu mizí.

Redakčně upraveno / zkráceno.