Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Sucho v MS kraji
  • Opava mění péči o zeleň
  • Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje, Podpora zelených projektů pro krajské organizace

Opava mění péči o zeleň

Město Opava pokračuje v opatřeních, která mají pomoci lépe zvládat horké letní počasí i podpořit biodiverzitu. Na vybraných místech proto zavedlo mozaikovou seč trávníků a díky veřejné sbírce zároveň vysazuje další stromy a keře.

Pohled na neposečenou trávu může někoho překvapit. V Opavě ale nejde o zanedbanou údržbu. Na vybraných místech město záměrně seká trávníky jiným způsobem, aby lépe zadržovaly vláhu a poskytly útočiště hmyzu i dalším živočichům.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí: “Naštěstí i v Opavě žijí občané, kteří nás přemluvili a přesvědčili, takže na osmi místech, zejména v parcích a městských sadech, tak jsme nechali vyrůst trávníky. Jak vidíte, je tam množství květů, které jsou vhodné pro motýly a vůbec v těch trávnících se zdržuje větší množství hmyzu. A to je důležité ve městě právě proto, abychom udrželi v centru města nejen ty motýly a hmyz, ale i ptactvo a netopýry.”
Takzvaná mozaiková seč znamená, že podél chodníků zůstávají pravidelně udržované pásy trávy, zatímco ve středu travnatých ploch mohou vyrůst luční květiny. Vedle změny péče o trávníky pokračuje Opava také ve výsadbě nové zeleně. Peníze získává mimo jiné z veřejné sbírky Reuse centra, do které přispívají sami obyvatelé.
Zuzana Dočkalová, vedoucí oddělení ochrany přírody a veřejné zeleně: “Finanční sbírka z Reuse centra je využívána pro výsadby dřevin, to je jak stromů, tak keřů na celém území města Opavy. V tomto případě je to výsadba deseti kusů lip a jednoho kusu dubu podél Svatojakubské cesty, ale neprovádíme jenom větší výsadby, ale i výsadby na podněty občanů, takže i nějaké jednotlivé skupinky dřevin nebo keřů.”
Za peníze ze sbírky už byly vysazeny dřeviny v hodnotě více než 350 tisíc korun.


Sucho v MS kraji


Letošek bude podle odborníků pravděpodobně jedním z nejsušších let od šedesátých let minulého století. Po krátkém zlepšení situace v MS kraji díky červencovým srážkám, se vlivem veder očekává další extrémní sucho. Pojďme se podívat, jak dopadá například na zemědělce.

Petr Lička vlastní zemědělskou firmu, která hospodaří na 800 hektarech půdy rozléhajících se od Hlučínska k Brabanticím. Nejen letos si všímá, jak vysoké teploty a suchá období ovlivňují jeho sklizeň.

Petr Lička, zemědělec: “Když já na polích pracuji přes 30 let, tak to srovnaní mám, je opravdu vidět, že ta klimatická změna probíhá. Jsou teplejší ty dny, jsou tropické noci a tím se nám zvyšuje odpar. Co se týče výnosů obilovin, vidíte za náma sklizeň, probíhá pšenice, tak oproti loňsku je to o 25 až 30 % nižší ta sklizeň. Je to způsobeno tím, že srážky přišly pozdě a nepřišly v době, kdy by měly přijít. V květnu by měly přijít, aby ty zejmějíčka byly pěkně velké, baculaté, aby to nebyly takové kmínky, jak to jsou teď. To je ovlivnění tady u nás u pšenic. Potom byly ještě ovlivněna velmi sklizeň pícnin, kdy v mnohých oblastech republiky nenarostlo skoro vůbec žádné seno. Cena se vyšplhala do astronomických výšin, a to je dopad pro ty chovatele koní, dobytka, ty, co potřebují pícniny."

Naopak vláha, která přišla až v době sklizně zase negativně ovlivnila kvalitu pšenice.

Petr Lička, zemědělec: “Na druhou stranu, když to přišlo teď v těch žních, tak je to dobré pro brambory, pro řepu, pro kukuřici. Těm to prospívá, ale pro obiloviny a pícniny to je velký problém.”

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se tento rok bude pravděpodobně řadit mezi nejsušší za posledních 60 let.

Miroslav Řepka, meteorolog a klimatolog, ČHMÚ: “Když vezmeme srážkově období od 1. ledna do dnešního dne, tak za těchto sedm měsíců na našem území i MS kraje a zřejmě to bude platit i pro celou republiku, spadlo nejméně srážek za toto období.”

Jedná se o dlouhodobý trend.

Miroslav Řepka, meteorolog a klimatolog, ČHMÚ: “Do roku zhruba 2014, dá se říct, se střídali průběžně období suchá a vlhčí. Ty vlhčí období dokázali nějakým způsobem ty suchá období doplnit, co se týká třeba hladin podzemních vod, nebo půdní nasycenosti. Ale po tomto období od roku 2015 až 20, tak to můžeme zařadit do období vůbec nejsušších v historii měření.”

Sucho řeší také lesníci. V Ostravě například rozvojem rekreačního potenciálu městských lesů a omezováním těžby dřeva. Sucho však může opět vytvořit vhodné podmínky pro šíření škůdců. Kůrovec byl ale regionálně z větší části zažehnán.

Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "V posledních letech byla převážná část smrkových porostů vytěžena. No a nové porosty, které se zakládají, tak jsou porosty pestřejší se směsí mnoha listnatých druhů dřevin. Takže to si myslím, že je hlavní důvod. No a taky myslím si, že se více dbá na obrana a opatření v boji s kůrovcem.”

Nasycení půdy je nyní v kraji lepší díky srážkám z konce července, avšak se začátkem srpna odborníci předpokládají opět skokové zhoršení situace kvůli vysokým teplotám.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje, Podpora zelených projektů pro krajské organizace

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám krajského radního za SPD Pavla Staňka. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Dobrý den Vám, i vašim divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jaké bude naše téma? Moravskoslezský kraj podpořil třiatřicet projektů, které mají zvýšit klimatickou odolnost škol, nemocnic a dalších organizací. Rozdělil mezi ně deset milionů korun. Jaký je o program zájem a bude pokračovat? To se od nás dozvíte už za chvíli. Tak jaký je tedy ze strany organizací zájem o tyto programy, které kraj vyhlašuje?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Vzhledem k tomu, že jsme tento program na zvýšení klimatické odolnosti v Moravskoslezském kraji vyhlásili poprvé a vyčlenili na něj částku 10 milionů korun, byl o něj velký zájem a celá částka byla vyčerpána. Podpořeno bylo 33 projektů. Bohužel vzhledem k velkému zájmu nemohly být některé další projekty podpořeny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dokážete si představit, že byste alokovali další částku? Pakliže je takový zájem ze stran krajských organizací jít do těchto projektů.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Samozřejmě budeme vyhlašovat další kolo tohoto programu. Částku 10 milionů korun zatím navyšovat nebudeme. Máme za to, že je dostatečná a z dlouhodobého hlediska také udržitelná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená, že další kolo bude o dalších 10 milionech, ale až pro příští rok?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Aktuální částka je na roky 2025 a 26 a další kolo je připraveno na roky 2026 a 2027.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle čeho jste vybírali úspěšné projekty, kterých bylo nakonec třiatřicet? Podle čeho uspěly?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Těchto 33 projektů hodnotila odborná komise složená ze zaměstnanců odboru životního prostředí, odboru školství a odborníků z organizace MSID. Hodnotila se kvalita projektů i jejich konkrétní přínos. Například u výsadby zeleně se posuzovalo, zda je navržená výsadba dostatečná a druhově pestrá, zda přispěje ke zlepšení klimatu a zda jsou navržené rostliny a dřeviny odolné vůči probíhající změně klimatu a nárůstu teplot. U hospodaření se srážkovou vodou byl kladen důraz na její efektivní využití a úsporu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžeme zmínit některé ty projekty?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak co se týče těch projektů, můžu zmínit například zelenou fasádu Střední zemědělské školy v Ostravě, zelenou střechu a retenční nádrž Gymnázia Třinec. Nesmíme opomenout ani novou zahradu a bludiště v Dětském domově Čeladná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Některé z těch projektů slouží zároveň jako učební pomůcka ve školách, což je asi fajn. To je vlastně další stupeň toho, co vlastně ty projekty přináší.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ono samozřejmě spojujeme dvě příjemné věci s užitečnou. Podporujeme zlepšení životního prostředí a klimatu v místech, kde se žáci pohybují, a zároveň věříme, že výuka v kvalitnějším prostředí, blíže přírodě, je pro ně určitě zajímavější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To, že kraj počítá s pokračováním programu, už tady padlo. Budete nějakým způsobem měnit zadání programu? Zaměříte se například v příštím roce více na projekty týkající se hospodaření s vodou nebo výsadby zeleně?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ne. Mantinely měnit nebudeme, protože každý úspěšný projekt, který pomůže zlepšit odolnost kraje vůči dopadům změny klimatu, je potřebný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jak tento program zapadá do projektu LIFE COALA a do širší strategie kraje pro zvládání veder, sucha a přívalových dešťů?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak tento program přímo vychází z principů adaptační strategie změny klimatu a úzce souvisí s projektem LIFE COALA. Budeme v tomto směru pokračovat i nadále a s týmem projektu LIFE COALA spolupracovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pro letošní rok jsou finanční prostředky vyčerpány. Řekl jste, že o dalších 10 milionů korun se budou moci organizace ucházet v příštím roce. Do kdy budou moci podávat žádosti?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Sběr žádostí začal v květnu a ukončen bude ke konci září letošního roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Počítáte zase s takovým zájmem o tento program?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Samozřejmě. První ročník už proběhl a nedostalo se na všechny uchazeče. Předpokládáme proto, že ti, kteří skončili takzvaně pod čarou, se budou o tuto podporu ucházet znovu. Zároveň mají školy i další organizace rozsáhlé areály a nemohou všechna opatření realizovat najednou. Proto očekáváme, že se do programu budou opakovaně hlásit i ti žadatelé, kteří už letos podporu získali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Vám, milí diváci, děkuji za pozornost. Dnešní Eko magazín končí. Už teď pro vás připravujeme další díl, tak si nás nezapomeňte naladit. Na viděnou.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
04. srpna 2026, 17:45

Opava mění péči o zeleň

Město Opava pokračuje v opatřeních, která mají pomoci lépe zvládat horké letní počasí i podpořit biodiverzitu. Na vybraných místech proto zavedlo mozaikovou seč trávníků a díky veřejné sbírce zároveň vysazuje další stromy a keře.

Pohled na neposečenou trávu může někoho překvapit. V Opavě ale nejde o zanedbanou údržbu. Na vybraných místech město záměrně seká trávníky jiným způsobem, aby lépe zadržovaly vláhu a poskytly útočiště hmyzu i dalším živočichům.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí: “Naštěstí i v Opavě žijí občané, kteří nás přemluvili a přesvědčili, takže na osmi místech, zejména v parcích a městských sadech, tak jsme nechali vyrůst trávníky. Jak vidíte, je tam množství květů, které jsou vhodné pro motýly a vůbec v těch trávnících se zdržuje větší množství hmyzu. A to je důležité ve městě právě proto, abychom udrželi v centru města nejen ty motýly a hmyz, ale i ptactvo a netopýry.”
Takzvaná mozaiková seč znamená, že podél chodníků zůstávají pravidelně udržované pásy trávy, zatímco ve středu travnatých ploch mohou vyrůst luční květiny. Vedle změny péče o trávníky pokračuje Opava také ve výsadbě nové zeleně. Peníze získává mimo jiné z veřejné sbírky Reuse centra, do které přispívají sami obyvatelé.
Zuzana Dočkalová, vedoucí oddělení ochrany přírody a veřejné zeleně: “Finanční sbírka z Reuse centra je využívána pro výsadby dřevin, to je jak stromů, tak keřů na celém území města Opavy. V tomto případě je to výsadba deseti kusů lip a jednoho kusu dubu podél Svatojakubské cesty, ale neprovádíme jenom větší výsadby, ale i výsadby na podněty občanů, takže i nějaké jednotlivé skupinky dřevin nebo keřů.”
Za peníze ze sbírky už byly vysazeny dřeviny v hodnotě více než 350 tisíc korun.


Sucho v MS kraji


Letošek bude podle odborníků pravděpodobně jedním z nejsušších let od šedesátých let minulého století. Po krátkém zlepšení situace v MS kraji díky červencovým srážkám, se vlivem veder očekává další extrémní sucho. Pojďme se podívat, jak dopadá například na zemědělce.

Petr Lička vlastní zemědělskou firmu, která hospodaří na 800 hektarech půdy rozléhajících se od Hlučínska k Brabanticím. Nejen letos si všímá, jak vysoké teploty a suchá období ovlivňují jeho sklizeň.

Petr Lička, zemědělec: “Když já na polích pracuji přes 30 let, tak to srovnaní mám, je opravdu vidět, že ta klimatická změna probíhá. Jsou teplejší ty dny, jsou tropické noci a tím se nám zvyšuje odpar. Co se týče výnosů obilovin, vidíte za náma sklizeň, probíhá pšenice, tak oproti loňsku je to o 25 až 30 % nižší ta sklizeň. Je to způsobeno tím, že srážky přišly pozdě a nepřišly v době, kdy by měly přijít. V květnu by měly přijít, aby ty zejmějíčka byly pěkně velké, baculaté, aby to nebyly takové kmínky, jak to jsou teď. To je ovlivnění tady u nás u pšenic. Potom byly ještě ovlivněna velmi sklizeň pícnin, kdy v mnohých oblastech republiky nenarostlo skoro vůbec žádné seno. Cena se vyšplhala do astronomických výšin, a to je dopad pro ty chovatele koní, dobytka, ty, co potřebují pícniny."

Naopak vláha, která přišla až v době sklizně zase negativně ovlivnila kvalitu pšenice.

Petr Lička, zemědělec: “Na druhou stranu, když to přišlo teď v těch žních, tak je to dobré pro brambory, pro řepu, pro kukuřici. Těm to prospívá, ale pro obiloviny a pícniny to je velký problém.”

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se tento rok bude pravděpodobně řadit mezi nejsušší za posledních 60 let.

Miroslav Řepka, meteorolog a klimatolog, ČHMÚ: “Když vezmeme srážkově období od 1. ledna do dnešního dne, tak za těchto sedm měsíců na našem území i MS kraje a zřejmě to bude platit i pro celou republiku, spadlo nejméně srážek za toto období.”

Jedná se o dlouhodobý trend.

Miroslav Řepka, meteorolog a klimatolog, ČHMÚ: “Do roku zhruba 2014, dá se říct, se střídali průběžně období suchá a vlhčí. Ty vlhčí období dokázali nějakým způsobem ty suchá období doplnit, co se týká třeba hladin podzemních vod, nebo půdní nasycenosti. Ale po tomto období od roku 2015 až 20, tak to můžeme zařadit do období vůbec nejsušších v historii měření.”

Sucho řeší také lesníci. V Ostravě například rozvojem rekreačního potenciálu městských lesů a omezováním těžby dřeva. Sucho však může opět vytvořit vhodné podmínky pro šíření škůdců. Kůrovec byl ale regionálně z větší části zažehnán.

Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "V posledních letech byla převážná část smrkových porostů vytěžena. No a nové porosty, které se zakládají, tak jsou porosty pestřejší se směsí mnoha listnatých druhů dřevin. Takže to si myslím, že je hlavní důvod. No a taky myslím si, že se více dbá na obrana a opatření v boji s kůrovcem.”

Nasycení půdy je nyní v kraji lepší díky srážkám z konce července, avšak se začátkem srpna odborníci předpokládají opět skokové zhoršení situace kvůli vysokým teplotám.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje, Podpora zelených projektů pro krajské organizace

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám krajského radního za SPD Pavla Staňka. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Dobrý den Vám, i vašim divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jaké bude naše téma? Moravskoslezský kraj podpořil třiatřicet projektů, které mají zvýšit klimatickou odolnost škol, nemocnic a dalších organizací. Rozdělil mezi ně deset milionů korun. Jaký je o program zájem a bude pokračovat? To se od nás dozvíte už za chvíli. Tak jaký je tedy ze strany organizací zájem o tyto programy, které kraj vyhlašuje?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Vzhledem k tomu, že jsme tento program na zvýšení klimatické odolnosti v Moravskoslezském kraji vyhlásili poprvé a vyčlenili na něj částku 10 milionů korun, byl o něj velký zájem a celá částka byla vyčerpána. Podpořeno bylo 33 projektů. Bohužel vzhledem k velkému zájmu nemohly být některé další projekty podpořeny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dokážete si představit, že byste alokovali další částku? Pakliže je takový zájem ze stran krajských organizací jít do těchto projektů.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Samozřejmě budeme vyhlašovat další kolo tohoto programu. Částku 10 milionů korun zatím navyšovat nebudeme. Máme za to, že je dostatečná a z dlouhodobého hlediska také udržitelná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená, že další kolo bude o dalších 10 milionech, ale až pro příští rok?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Aktuální částka je na roky 2025 a 26 a další kolo je připraveno na roky 2026 a 2027.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle čeho jste vybírali úspěšné projekty, kterých bylo nakonec třiatřicet? Podle čeho uspěly?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Těchto 33 projektů hodnotila odborná komise složená ze zaměstnanců odboru životního prostředí, odboru školství a odborníků z organizace MSID. Hodnotila se kvalita projektů i jejich konkrétní přínos. Například u výsadby zeleně se posuzovalo, zda je navržená výsadba dostatečná a druhově pestrá, zda přispěje ke zlepšení klimatu a zda jsou navržené rostliny a dřeviny odolné vůči probíhající změně klimatu a nárůstu teplot. U hospodaření se srážkovou vodou byl kladen důraz na její efektivní využití a úsporu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžeme zmínit některé ty projekty?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak co se týče těch projektů, můžu zmínit například zelenou fasádu Střední zemědělské školy v Ostravě, zelenou střechu a retenční nádrž Gymnázia Třinec. Nesmíme opomenout ani novou zahradu a bludiště v Dětském domově Čeladná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Některé z těch projektů slouží zároveň jako učební pomůcka ve školách, což je asi fajn. To je vlastně další stupeň toho, co vlastně ty projekty přináší.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ono samozřejmě spojujeme dvě příjemné věci s užitečnou. Podporujeme zlepšení životního prostředí a klimatu v místech, kde se žáci pohybují, a zároveň věříme, že výuka v kvalitnějším prostředí, blíže přírodě, je pro ně určitě zajímavější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To, že kraj počítá s pokračováním programu, už tady padlo. Budete nějakým způsobem měnit zadání programu? Zaměříte se například v příštím roce více na projekty týkající se hospodaření s vodou nebo výsadby zeleně?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ne. Mantinely měnit nebudeme, protože každý úspěšný projekt, který pomůže zlepšit odolnost kraje vůči dopadům změny klimatu, je potřebný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jak tento program zapadá do projektu LIFE COALA a do širší strategie kraje pro zvládání veder, sucha a přívalových dešťů?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak tento program přímo vychází z principů adaptační strategie změny klimatu a úzce souvisí s projektem LIFE COALA. Budeme v tomto směru pokračovat i nadále a s týmem projektu LIFE COALA spolupracovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pro letošní rok jsou finanční prostředky vyčerpány. Řekl jste, že o dalších 10 milionů korun se budou moci organizace ucházet v příštím roce. Do kdy budou moci podávat žádosti?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Sběr žádostí začal v květnu a ukončen bude ke konci září letošního roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Počítáte zase s takovým zájmem o tento program?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Samozřejmě. První ročník už proběhl a nedostalo se na všechny uchazeče. Předpokládáme proto, že ti, kteří skončili takzvaně pod čarou, se budou o tuto podporu ucházet znovu. Zároveň mají školy i další organizace rozsáhlé areály a nemohou všechna opatření realizovat najednou. Proto očekáváme, že se do programu budou opakovaně hlásit i ti žadatelé, kteří už letos podporu získali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Vám, milí diváci, děkuji za pozornost. Dnešní Eko magazín končí. Už teď pro vás připravujeme další díl, tak si nás nezapomeňte naladit. Na viděnou.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-04-08-2026-17-45