Eko magazín | Pořady

Textový přepis videa

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy
Jak bude Ostrava vytápět bez uhlí

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Začíná nový díl EKO magazínu. Vítejte u něj a dobrý den. 

Ostravu čeká zásadní proměna výroby tepla. Elektrárna Třebovice má do roku 2030 skončit se spalováním uhlí a nahradit ho má kombinace zemního plynu a odpadního tepla. Jedním z připravovaných řešení je využití tepla z odpadní vody na ostravské čistírně, které by mohlo především mimo topnou sezonu pokrýt významnou část spotřeby města. Téma pro náměstka ostravského primátora Aleše Boháče. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, jak zásadní změnu pro Ostravu představuje plánovaný konec spalování uhlí v Elektrárně Třebovice?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Na úvod musím zhluboka oddechnout, protože mi to není příjemné. Myslím si, že těžba uhlí tady ještě měla zůstat. Myslím si, že jsme se oproti Polsku a jiným zemím zbytečně ochudili o naši vlastní surovinu a nejsme tak konkurenceschopní. A myslím si, že naše republika ještě vůbec jako celek není připravena přejít jenom na nějaký plyn. Víme, jak se geopolitické situace mění a jak je to riskantní. Česká republika už jednou zažila energetickou krizi. Teď vidíme, že zažívá ropnou krizi. Takže podle mě to není šťastné rozhodnutí. Nicméně učinili tak na úrovni vlády a v Ostravě se přestalo těžit. Končí toto palivo a navíc je vlastně od určitých let zakázáno ho vůbec používat i k energetickým účelům, to znamená k výrobě elektřiny. A to je právě ona Elektrárna Třebovice v Ostravě. Je to poměrně zásadní rozhodnutí za poslední dekády několika generací a mělo to zůstat tak, že mělo dojít jenom k opravám, přechodu na jiné kotle, modernější zařízení, třeba na plynové zařízení. Bohužel po privatizaci vlastně celá ta soustava distribuce tepla v Ostravě už vůbec nepatří městu Ostrava. Je vlastně v soukromých rukou společnosti Veolia, takže člověk by tak říkal, že už je to takové, že se s tím vlastně nedá nic dělat. Ale nechtěli jsme to tak nechat, takže jsme se do energetiky chtěli zapojit a máme podle mě velice dobrý náběh na určitou změnu a na větší soběstačnost, a tím pádem i dobrou zprávu pro naše Ostravany.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava se s Veolií na přípravě energetické změny podílí. Co může Ostrava ovlivnit a co už je v rukou Veolie?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Společnost v podstatě příkazem a určitými povolenkami vlastně končí. A dekarbonizace, to znamená odchod od uhlí. A v roce 2030 by v Třebovicích postupně měla najíždět nová zařízení. Tam bychom mohli tak jenom spíš přihlížet, pomáhat tomu a asistovat. Nicméně jsme to takto úplně nenechali. Snažili jsme se se společností bavit o modernějších variantách využití a výroby energie a tepla, které je potřeba pro 80 tisíc domácností a i pro mnoho firem. Bavili jsme se o kogeneračních jednotkách, o způsobech různých obnovitelných zdrojů, ale v neposlední řadě i o energetickém využití odpadu. A nakonec společnost Veolia, protože má lidi a má své know-how, v rámci Evropy našla řešení využití odpadního tepla v rámci Ústřední čistírny odpadních vod, to znamená kanalizací, které jsou v majetku města. Myšlena je ta infrastruktura. A po dočištění a vyčištění ve firmě OVAK vlastně tato voda odtéká do Černého příkopu a odtamtud už vlastně do Odry. Je návrh, že by vlastně v tomto místě mohla vzniknout nová stavba, budova za více než 2 miliardy korun, která by vlastně to přebytečné teplo z té odpadní přečištěné vody, protože odpadní vody jsou teplé i v zimě, mohla jímat. A toto nízkoenergetické teplo by vlastně novými technologiemi a čerpadly o jmenovitém výkonu 40 megawattů dokázala dostat do elektrárny a do té distribuce. To je zajímavá zpráva, protože se o to pokoušela Praha na svém Císařském ostrově už mnoho let. Nikdy se jí to nepodařilo. Mluvím o tom a vidím to na různých konferencích, ale tady se to podařilo zatím zakreslit, připravit do technického řešení, požádat o evropské dotace z Modernizačního fondu a můžu říct, že jsou i přislíbené ve výši 55 %. Celá investice by šla za majitelem distribuce, to znamená za Veolií. Město by jenom dovolilo vstup na pozemky, výstavbu stavby a participaci. S tou vlastní odpadní vodou to tedy doteď jen tak teklo vlastně do naší řeky. A ten výkon by měl být zajímavý, protože by do budoucna vlastně měl pokrýt skoro možná i 100 % letního režimu, to znamená toho režimu, kdy se používá voda v domácnostech pro ohřev, teplou vodu, pro umytí, sprchování a někdy nějaké drobné firmy a drobné teplo. Musím říct, že to teplo v létě je desetkrát méně, než se spotřebuje v zimě, takže to nepokryje ten zimní režim. Ale přece jenom osm měsíců v roce nebýt závislý na plynu je dobrá zpráva, protože v opačném případě já vím, že to nikdo moc neřešil před námi, ale já bych ten účet těch lidí nechtěl vidět po tom roce 2030, kolik budou platit a co se může dít všechno v té Evropě ještě. Takže myslím si, že když se Ostrava stane určitým ostrovem, bude soběstačná, tak je to samozřejmě dobře a zatím to vypadá, že technicky k tomu spějeme. To je to, co můžeme ovlivnit. To znamená dát do toho to naše, co můžeme. Před třemi měsíci Veolia otevřela nová tepelná čerpadla na Ostravě-Jihu. Vlastně se mění ta koncepce. Rozděluje se na jednotlivé sektory, aby nedocházelo k tak velkým ztrátám v rámci přesunu tepla v distribuční soustavě. A v neposlední řadě kromě těchto tepelných čerpadel chceme ještě pracovat na využití odpadu, protože Ostrava má ty suroviny, Ostrava má tu odpadní vodu, Ostrava má odpady, má městskou firmu OZO Ostrava. Takže vlastně se snažíme firmám nabízet to, co máme, a snažit se pro obyvatele a pro firmy, aby byly lépe konkurenceschopné v Ostravě, vlastně najít ty nejmodernější dostupné technologie, abychom se právě vyhnuli té závislosti na plynu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Energetický mix po odchodu od uhlí by měl být 30 % odpadní voda a 70 % zemní plyn. Je to tak?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: V letních měsících si troufnu říct, že to bude až ke 100 %. Bude to opravdu ta odpadní voda. A v zimních měsících bohužel naběhnou naše tepelná čerpadla, naběhnou nové kotle, protože v Třebovicích dojde i k velké významné úspoře nejen CO2, ale i prachu, znečištění jemnými prachovými částicemi, z důvodu toho, že stávající kotle na uhlí vlastně budou odpojeny a budou tam plynové turbíny, čerpadla a kotle. Takže tím pádem se v zimě zapnou tyto zdroje, zapnou se i právě ta zmíněná čerpadla na Jihu. A ještě je potřeba říct, že je další elektrárna v Ostravě, a ta v Ostravě-Přívozu, která je z koksárenského odpadního plynu. Ta vytápí převážně Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Takže ten mix bude na konci v zimě většinově plyn, koksárenský plyn a budou tam ta čerpadla v té vodě. A když bychom měli nějaký ten průměr, ten roční, protože osm měsíců vůči těm dvěma, třem… Už víme, že ty zimy jsou někdy extrémní, někdy vlastně skoro žádná zima není, tak bohužel většina bude ještě pořád v závislosti na plynu. Ale nebude to tak drtivé číslo, pokud tyto technologie všechny rozjedeme. A musím zase říct jenom, že do budoucna, protože se snažíme vytipovat lokality a máme na výstavbu právě zařízení pro energetické využití odpadu, a v takovém případě by na území města vznikla ještě další elektrárna, která by využívala přebytečný odpad a pomohla by udržet cenu odpadu. Odklonila by nás od skládky a byl by to další zdroj. A v takovém případě bychom zase vytlačili ten plyn. Takže Ostrava má pěknou vizi a nastartovali jsme ji tak, abychom se do budoucna nemuseli bát, co nás čeká z hlediska toho geopolitického problému.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vraťme se zpátky k vámi zmiňovaným kogeneračním jednotkám, které už jsou na Jihu. Veolia spolu s OZO je rozjíždějí i na dalších místech. Jak do toho všeho zapadnou ty kogenerační jednotky a jak tomu všemu pomohou?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pomohou, aby v letních měsících vlastně naběhly, protože jsou poměrně rychlé. Ty výkyvy na jaře a na podzim jsou velké, takže nemusí vlastně najíždět ty velké kotle v Třebovicích. Dochází k menším ztrátám a v zimě právě mají posílit a mají být alternativou k uhelným kotlům. Zdroj na Jihu, Třebovice, Ústřední čistírna odpadních vod, do budoucna v podstatě energetické využití odpadu a ještě dodnes koksárenský plyn, to je vlastně ten mix, který máme tady u nás v Ostravě. A musíme ho maximálně využít tak, abychom byli co nejméně závislí na tom, co musíme dovážet.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mohlo by to být rok 2030. Tím mezníkem, kdy by se to takzvaně podle Vašich slov rozjelo?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Předpokládám, že jsme u nějakého dvouletého procesu povolování a potom bude následovat výstavba. Myslím si, že je to i reálný termín.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za zajímavé informace pro Ostravany, ale nejen pro ně. Vám děkuji za pozornost. EKO magazín končí. Už teď pro vás připravujeme další, tak si nás zase najděte.

Redakčně upraveno / zkráceno.