Eko magazín
- V Ostravě přibývají další zelené projekty
- Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), námětek primátora Ostravy, Sanace lagun Ostramo není stále dokončena
V Ostravě přibývají další zelené projekty
Ostrava neustále investuje do zelených projektů ve městě jako odpočinkové oblasti, parky i hřiště. Nejznámější je pravděpodobně Cesta vody v Bělském lese. Na realizaci projektů se podílí Ostravské městské lesy.
Městské lesy v Ostravě už dávno nejsou jen o dřevě. Přibývá projektů pro zadržení vody i rekreaci obyvatel. Vlajkovou lodí proměny je Bělský les.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Sami občané mohou vidět nebo návštěvníci městských lesů, že je zde v poslední době realizována spousta projektů. Spousta projektů, které souvisí s rozvojem rekreačního potenciálu městských lesů. Takže ukázkovým příkladem je například Bělský les, kde v posledních letech město Ostrava investovalo zhruba 60 milionů korun do rozvoje projektů týkající se zadržování vody v krajině, podpory diverzity, využití rekreačního potenciálu a tak dále.”
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Po úspěšných projektech, jako například Cesta vody nebo Park nad Rybníkem, se chystá další etapa revitalizace Bělského lesa - citlivé zpřístupnění Mokřadů. Je to v západní části Bělského lesa, jak je ulice K jezeru.”
Společnost Ostravské městské lesy se tak místo těžby dřeva více zaměřují na adaptaci na sucho a rozvoj rekreačních zón.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Protože 90% lesů v majetku města spadá v současné době do kategorie lesů zvláštního určení se zvýrazněnou funkcí rekreační. Takže každé nastartování motorové pily bývá většinou trnem v oku jeho návštěvníků, a proto my se snažíme skutečně výrazným způsobem omezit těžbu dřeva. Příklad posledního roku, to modré, to je zákonem povolená těžba. Tady to hnědé, to je skutečnost a zelený sloupec je mýtní úmyslná těžba, prováděná v loňském roce.”
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Dalším místem na Jihu, kde si lidé mohou odpočinout a zrelaxovat, je například Rybník pod Hurou, který již čtvrtým rokem je zpřístupněn, a těší se velké oblibě. Je tam i dětské hřiště, pískoviště a naučné stezky na povalových chodnících.”
Zelené projekty do území přináší lepší nakládání s vodou, snížení prašnosti a podporu biodiverzity.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), námětek primátora Ostravy, Sanace lagun Ostramo není stále dokončena
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu. Budeme se bavit o ostravských lagunách, které patří k největším ekologickým zátěžím v Česku. Také jejich sanace se protáhla na více než dvě desetiletí. O aktuálním stavu, dopadech na obyvatele i budoucnosti celého území budeme hovořit s náměstkem ostravského primátora Alešem Boháčem. Dobrý den, vítejte, pane náměstku, u nás ve studiu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Pěkný den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostravské laguny se čistí déle než dvacet let. Považujete dosavadní postup státu za přijatelný?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Já nechci začínat skepticky, ale tady se to opravdu jinak bohužel nedá. Zase je to území po bývalém průmyslovém areálu, kde mělo dojít k běžné sanaci a rekultivaci toho místa. Do budoucna tady na tomto brownfieldu měli lidé zase najít práci, třeba v nových halách nebo nových provozech. Bohužel i přesto, že už bezmála dvacet let je sanace v rukách státního podniku DIAMO, není zcela podařená. Po vynaložení desítek až stovek milionů korun jsme v podstatě ve fázi, kdy jsme zase na začátku, protože se zjistilo, že množství odpadu, které bylo potřeba odtěžit a zlikvidovat, je mnohem větší. Víte, že tam bylo několik linek. Bohužel docházelo i k obtěžování poměrně hustě osídleného okolí – Fifejd, Mariánských Hor a Moravské Ostravy a Přívozu. Projektová dokumentace nepočítala s tak velkým množstvím odpadu. Opět se ukázalo, že je to velmi pomalé a drahé. Momentálně jsme ve fázi, kdy se bude zpracovávat projektová dokumentace na sanaci zbylé části. Jen samotný projekt bude trvat bezmála dva roky a poté se rozběhnou, doufám, už finální práce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké má možnosti Ostrava více tlačit na urychlení prací nebo vůbec zasahovat do toho, co se tam děje?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Když jsem nastoupil, dělal jsem si rešerši všech projektů, které běží na území Ostravy, i všech sanací, které potřebujeme. Máme za to, že Ostrava si to zaslouží. Byla průmyslovým městem, odváděla do České republiky dost peněz, a proto bych chtěl, aby se ty peníze vrátily zpátky. Tady je to formou ekologických škod prostřednictvím Ministerstva financí. Musím říct, že tady se nám podařilo lobbovat, takže v tom problém není. Počítá se s tím, peníze na to jsou. Dokonce teď v březnu došlo k podpisu smlouvy na zpracování potřebné projektové dokumentace. Bohužel postup, který byl zvolen minule, ani rozsah prací neodpovídaly tomu, aby dnes mohla být tato zóna sanována a aby mohla být následně někam nabídnuta. Takže začíná se znovu. Je to o lobbování v Praze, abychom měli dostatek prostředků a aby státní firmy fungovaly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jen zopakuji, že sanace se protáhla na dvacet let. Ministerstvo vysvětluje průtahy složitou geologií, blízkostí sídliště, tak jak jste už také zmínil, osídlenou oblastí, hledáním vhodných technologií i veřejnými zakázkami. Je to podle vás dostatečné vysvětlení, proč sanace trvá dvacet let?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Není. Už bych se opakoval. Není to podle mě dostatečné vysvětlení. Nicméně chápu, že je to opravdu technicky i technologicky složitá věc. Každopádně letos v březnu došlo k výběru zhotovitele, který má zpracovat projektovou dokumentaci až do stupně stavebního povolení. Šest měsíců měl na přípravné práce. Ty vyprší někdy v září a poté se rozběhne lhůta 24 měsíců na zpracování projektové dokumentace, která bude doporučovat způsob sanace, technické varianty a doufám i co nejmenší dopad na okolí. Město Ostrava k tomu dává pouze vyjádření a souhlas. Když ale nemáte žádnou projektovou dokumentaci, těžko se k něčemu vyjadřuje. Samozřejmě souhlasíme, ptáme se, zda by ten termín nemohl být kratší, a doporučujeme, aby technologie a postup sanace byly zvoleny tak, aby měly co nejmenší dopad na obyvatele.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Město na svém webu uvádí, že se z těch sedimentů vyrábí palivo. Platí to stále? Je to tak?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: To platilo pro tu poslední část, která se odvážela. Ta se energeticky využívala ve spalovně a vyrábělo se z ní palivo. Teď už ale práce bezmála rok v podstatě stojí. V současnosti tam nic neprobíhá a zpracovává se projektová dokumentace, která má určit, jakým technickým způsobem bude provedena sanace zbytku, který tam zůstal.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem se Vás ptala, jaké nástroje máte k tomu, abyste mohli tlačit na dřívější termín ukončení těch prací. Teď mě ale také zajímá, jestli dostáváte v průběhu prací nějaké informace o tom, kdy budou probíhat, abyste mohli zajistit, že tam nebude zápach, prašnost a podobně. Dá se to nějakým způsobem ošetřit ze strany města?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: My jsme v podstatě jen takoví hosté na kontrolních dnech, kde jsou zástupci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, státního podniku DIAMO, i dalších subdodavatelů. Samozřejmě bojujeme za občany, aby dopad na jejich život byl co nejmenší. Teď si snad budeme moci připomínkovat projektovou dokumentaci, aby byla alespoň podle našich představ. Bohužel ale ne všem našim požadavkům je vyhověno. Na základě množství stížností, kterých v minulosti opravdu bylo hodně, se snažíme na kontrolních dnech tlačit na to, aby byly dodržovány podmínky, jak se s těmi látkami má manipulovat. Já jsem jen zklamaný, že finální sanace bude spočívat v solidifikaci, tedy v uzavření těch látek tak, aby se nemohly vyluhovat ani do říčního systému, ani do životního prostředí, ať už do ovzduší nebo podzemních vod. V podstatě tak vznikne jakýsi sarkofág, což je pro nás i pro budoucí generace nemilá zpráva. Došlo k sanaci, která finálně nepovede k tomu, že by tam v budoucnu mohly stát haly nebo jiné stavby. Bohužel dojde pouze k navezení zeminy a zalesnění. Ano, oproti současnému stavu bude určitě dobře, že tam bude zeleň, ale průmyslová zóna už tam bohužel nebude.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je to nezvratné.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Toto už je z hlediska výběrového řízení Ministerstva financí nezvratné. Uvidíme, jaká bude nakonec zvolena technologie. Nicméně výsledek je nezvratný a budou si s tím muset poradit naše budoucí generace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Dnešní Eko magazín končí. Já vám děkuji za pozornost. Už teď pro vás chystáme další vydání, tak si nás zase nalaďte. Na viděnou!
Redakčně upraveno / zkráceno.
V Ostravě přibývají další zelené projekty
Ostrava neustále investuje do zelených projektů ve městě jako odpočinkové oblasti, parky i hřiště. Nejznámější je pravděpodobně Cesta vody v Bělském lese. Na realizaci projektů se podílí Ostravské městské lesy.
Městské lesy v Ostravě už dávno nejsou jen o dřevě. Přibývá projektů pro zadržení vody i rekreaci obyvatel. Vlajkovou lodí proměny je Bělský les.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Sami občané mohou vidět nebo návštěvníci městských lesů, že je zde v poslední době realizována spousta projektů. Spousta projektů, které souvisí s rozvojem rekreačního potenciálu městských lesů. Takže ukázkovým příkladem je například Bělský les, kde v posledních letech město Ostrava investovalo zhruba 60 milionů korun do rozvoje projektů týkající se zadržování vody v krajině, podpory diverzity, využití rekreačního potenciálu a tak dále.”
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Po úspěšných projektech, jako například Cesta vody nebo Park nad Rybníkem, se chystá další etapa revitalizace Bělského lesa - citlivé zpřístupnění Mokřadů. Je to v západní části Bělského lesa, jak je ulice K jezeru.”
Společnost Ostravské městské lesy se tak místo těžby dřeva více zaměřují na adaptaci na sucho a rozvoj rekreačních zón.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Protože 90% lesů v majetku města spadá v současné době do kategorie lesů zvláštního určení se zvýrazněnou funkcí rekreační. Takže každé nastartování motorové pily bývá většinou trnem v oku jeho návštěvníků, a proto my se snažíme skutečně výrazným způsobem omezit těžbu dřeva. Příklad posledního roku, to modré, to je zákonem povolená těžba. Tady to hnědé, to je skutečnost a zelený sloupec je mýtní úmyslná těžba, prováděná v loňském roce.”
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Dalším místem na Jihu, kde si lidé mohou odpočinout a zrelaxovat, je například Rybník pod Hurou, který již čtvrtým rokem je zpřístupněn, a těší se velké oblibě. Je tam i dětské hřiště, pískoviště a naučné stezky na povalových chodnících.”
Zelené projekty do území přináší lepší nakládání s vodou, snížení prašnosti a podporu biodiverzity.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), námětek primátora Ostravy, Sanace lagun Ostramo není stále dokončena
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu. Budeme se bavit o ostravských lagunách, které patří k největším ekologickým zátěžím v Česku. Také jejich sanace se protáhla na více než dvě desetiletí. O aktuálním stavu, dopadech na obyvatele i budoucnosti celého území budeme hovořit s náměstkem ostravského primátora Alešem Boháčem. Dobrý den, vítejte, pane náměstku, u nás ve studiu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Pěkný den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostravské laguny se čistí déle než dvacet let. Považujete dosavadní postup státu za přijatelný?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Já nechci začínat skepticky, ale tady se to opravdu jinak bohužel nedá. Zase je to území po bývalém průmyslovém areálu, kde mělo dojít k běžné sanaci a rekultivaci toho místa. Do budoucna tady na tomto brownfieldu měli lidé zase najít práci, třeba v nových halách nebo nových provozech. Bohužel i přesto, že už bezmála dvacet let je sanace v rukách státního podniku DIAMO, není zcela podařená. Po vynaložení desítek až stovek milionů korun jsme v podstatě ve fázi, kdy jsme zase na začátku, protože se zjistilo, že množství odpadu, které bylo potřeba odtěžit a zlikvidovat, je mnohem větší. Víte, že tam bylo několik linek. Bohužel docházelo i k obtěžování poměrně hustě osídleného okolí – Fifejd, Mariánských Hor a Moravské Ostravy a Přívozu. Projektová dokumentace nepočítala s tak velkým množstvím odpadu. Opět se ukázalo, že je to velmi pomalé a drahé. Momentálně jsme ve fázi, kdy se bude zpracovávat projektová dokumentace na sanaci zbylé části. Jen samotný projekt bude trvat bezmála dva roky a poté se rozběhnou, doufám, už finální práce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké má možnosti Ostrava více tlačit na urychlení prací nebo vůbec zasahovat do toho, co se tam děje?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Když jsem nastoupil, dělal jsem si rešerši všech projektů, které běží na území Ostravy, i všech sanací, které potřebujeme. Máme za to, že Ostrava si to zaslouží. Byla průmyslovým městem, odváděla do České republiky dost peněz, a proto bych chtěl, aby se ty peníze vrátily zpátky. Tady je to formou ekologických škod prostřednictvím Ministerstva financí. Musím říct, že tady se nám podařilo lobbovat, takže v tom problém není. Počítá se s tím, peníze na to jsou. Dokonce teď v březnu došlo k podpisu smlouvy na zpracování potřebné projektové dokumentace. Bohužel postup, který byl zvolen minule, ani rozsah prací neodpovídaly tomu, aby dnes mohla být tato zóna sanována a aby mohla být následně někam nabídnuta. Takže začíná se znovu. Je to o lobbování v Praze, abychom měli dostatek prostředků a aby státní firmy fungovaly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jen zopakuji, že sanace se protáhla na dvacet let. Ministerstvo vysvětluje průtahy složitou geologií, blízkostí sídliště, tak jak jste už také zmínil, osídlenou oblastí, hledáním vhodných technologií i veřejnými zakázkami. Je to podle vás dostatečné vysvětlení, proč sanace trvá dvacet let?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Není. Už bych se opakoval. Není to podle mě dostatečné vysvětlení. Nicméně chápu, že je to opravdu technicky i technologicky složitá věc. Každopádně letos v březnu došlo k výběru zhotovitele, který má zpracovat projektovou dokumentaci až do stupně stavebního povolení. Šest měsíců měl na přípravné práce. Ty vyprší někdy v září a poté se rozběhne lhůta 24 měsíců na zpracování projektové dokumentace, která bude doporučovat způsob sanace, technické varianty a doufám i co nejmenší dopad na okolí. Město Ostrava k tomu dává pouze vyjádření a souhlas. Když ale nemáte žádnou projektovou dokumentaci, těžko se k něčemu vyjadřuje. Samozřejmě souhlasíme, ptáme se, zda by ten termín nemohl být kratší, a doporučujeme, aby technologie a postup sanace byly zvoleny tak, aby měly co nejmenší dopad na obyvatele.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Město na svém webu uvádí, že se z těch sedimentů vyrábí palivo. Platí to stále? Je to tak?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: To platilo pro tu poslední část, která se odvážela. Ta se energeticky využívala ve spalovně a vyrábělo se z ní palivo. Teď už ale práce bezmála rok v podstatě stojí. V současnosti tam nic neprobíhá a zpracovává se projektová dokumentace, která má určit, jakým technickým způsobem bude provedena sanace zbytku, který tam zůstal.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem se Vás ptala, jaké nástroje máte k tomu, abyste mohli tlačit na dřívější termín ukončení těch prací. Teď mě ale také zajímá, jestli dostáváte v průběhu prací nějaké informace o tom, kdy budou probíhat, abyste mohli zajistit, že tam nebude zápach, prašnost a podobně. Dá se to nějakým způsobem ošetřit ze strany města?
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: My jsme v podstatě jen takoví hosté na kontrolních dnech, kde jsou zástupci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, státního podniku DIAMO, i dalších subdodavatelů. Samozřejmě bojujeme za občany, aby dopad na jejich život byl co nejmenší. Teď si snad budeme moci připomínkovat projektovou dokumentaci, aby byla alespoň podle našich představ. Bohužel ale ne všem našim požadavkům je vyhověno. Na základě množství stížností, kterých v minulosti opravdu bylo hodně, se snažíme na kontrolních dnech tlačit na to, aby byly dodržovány podmínky, jak se s těmi látkami má manipulovat. Já jsem jen zklamaný, že finální sanace bude spočívat v solidifikaci, tedy v uzavření těch látek tak, aby se nemohly vyluhovat ani do říčního systému, ani do životního prostředí, ať už do ovzduší nebo podzemních vod. V podstatě tak vznikne jakýsi sarkofág, což je pro nás i pro budoucí generace nemilá zpráva. Došlo k sanaci, která finálně nepovede k tomu, že by tam v budoucnu mohly stát haly nebo jiné stavby. Bohužel dojde pouze k navezení zeminy a zalesnění. Ano, oproti současnému stavu bude určitě dobře, že tam bude zeleň, ale průmyslová zóna už tam bohužel nebude.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je to nezvratné.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) náměstek primátora Ostravy: Toto už je z hlediska výběrového řízení Ministerstva financí nezvratné. Uvidíme, jaká bude nakonec zvolena technologie. Nicméně výsledek je nezvratný a budou si s tím muset poradit naše budoucí generace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Dnešní Eko magazín končí. Já vám děkuji za pozornost. Už teď pro vás chystáme další vydání, tak si nás zase nalaďte. Na viděnou!
Redakčně upraveno / zkráceno.