Dobrý den u sledování nového dílu Eko magazínu na Polaru, v následujících 15 minutách vám přineseme tři témata.

Třinecké železárny postaví unikátní briketační linku

Slavnostním poklepáním na základní kámen oficiálně začala stavba Železnorudné briketační linky v Třineckých železárnách. Jde o první projekt transformace huti, která zásadním způsobem sníží emise oxidu uhličitého, jak požaduje evropská legislativa.

Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se nikde nevyskytuje.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: „Je to další milník, který nás přenese do oblasti transformace a pomůže k tomu, že snížíme ohromným způsobem emisi CO2. Tímto krokem snížíme za rok o tolik emise CO2, jako kdybyste vypnuli 19 tisíc automobilů Škoda Octavia.“

Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardu korun, dotační podpora z Modernizačního fondu přesahuje 50 procent.

David Sventek, expert na dotační programy: „Jsou to specifické peníze z Modernizačního fondu, což nejsou peníze z evropského rozpočtu, ale jsou to peníze, které zaplatily firmy za emisní povolenky. Za to, že vypouští do ovzduší znečištění, tak za to platí. Z těchto vybraných peněz se část vrací do modernizace firem v České republice.“

Dalším krokem v transformaci Třineckých železáren bude výstavba elektrické obloukové pece, která má nahradit jednu ze dvou vysokých pecí už v roce 2029.

Daniel Heczko, investiční ředitel Třineckých železáren: „Je to takový startovací můstek pro samotnou transformaci. Třinecké železárny plánují nové elektrické obloukové pece, která umožní snížení emisí do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990.“

Odborníci řeší protipovodňová opatření v okolí budoucí gigafactory

 Nová továrna, kterou chce na polích v Dolní Lutyni na Karvinsku stavět zahraniční investor, už začíná mít svou konkrétní podobu. Odborníci už také spočítali, jaká opatření musí při stavbě provést, aby ji neohrozila povodeň.

Pole, na který se bude továrna stavět, leží v záplavovém území. Investor proto provede úpravy, které ochrání nejen stavbu samotnou, ale i obydlené části Věřňovic.

Filip Urban, Vodohospodářský rozvoj a výstavba: “K tomu, aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů, byly navrženy přírodě blízké koridory po severní a jižní straně průmyslového parku, které slouží jako odvodňovací zařízení a zároveň mají i protipovodňovou funkci, protože pomáhají odvádět povodňové průtoky,. které se dostanou až k průmyslovému areálu.”

Nová továrna by také neměla hyzdit krajinu a proto bude obklopená zelení.

Vojtěch Myška, architekt: “Inertní součástí toho záměru jsou krajinná kompenzační opatření zejména ve směru na obec Věřňovice, která by byla potenciálně pohledově nejvíce exponovaná. Jedná se o 200metrový zelený pás, který bude osázen dřevinami a z části tam budou doplněny louky se solitérními stromy a zařízení pro zadržování vody v krajině.”

Jméno zahraničního investora stát zatím tají. Uvádí pouze to, že půjde o výrobu pro automobilové odvětví, která do regionu přinese nová pracovní místa s nadprůměrnými výdělky. Kompenzace za stavbu na 280 hektarech jsou určeny pro obec i dotčené obyvatele lokality.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a. s.: Centrum pro využití komunálního odpadu v Havířově, stavba začne v r. 2025

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V příštím roce se začne v Havířově se stavbou Centra pro využití komunálního odpadu. Téma pro ředitele Václava Zydera. Dobrý den, vítejte u nás.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, už jsem tady řekla, že v příštím roce se konečně začne se stavbou centra pro využití komunálního odpadu. Možná pro začátek zkusme popsat, o jaké zařízení se jedná a co vše tam se bude řešit a likvidovat.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Jak jste říkala, tak konečně se blížíme k tomu, že budeme stavět. První myšlenky k tomu projektu se objevily už někdy v roce 2015 a 2016 se to začalo řešit ještě tehdy pod záštitou Technických služeb Havířov, ale od roku 2019 už to je regulérní projekt samostatný pod vlastní akciovou společností s názvem CEVYKO, kde už běží ty intenzivní přípravy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Takže 5 let.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Už 5 let to jede opravdu intenzivně a taková ta počáteční fáze když vezmeme, tak už byla před nějakými osmi lety. Když se nám podaří dodržet všechno to, co chceme a celý ten harmonogram, tak po deseti letech od začátku projektu budeme slavit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co se za těch deset let v projektu muselo změnit? Protože přece jenom se i ty technologie mění velmi rychle v dnešní době.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Ten vývoj je strašně moc dynamický. Mění se legislativa, regulace, mění se požadavky i firem, chování lidí atd.. I čím dál víc lidí si uvědomuje nějaký význam toho environmentálního chování. Takže opravdu ta doba odpadová, je hodně divoká. Samozřejmě, my jsme na to taky museli reagovat, a proto celou tu technologii a tak dále navrhujeme tak, aby byla co nejvíce flexibilní, aby nám umožnila s těmi odpady nakládat co nejvíc flexibilně, tak, abychom mohli reagovat na požadavky trhu. Na ten vstup a na to, co jsme schopni s tím reálně za udržitelných podmínek udělat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak pojďme říct, co to je za zařízení, co všechno bude umět zpracovávat?

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: To zařízení je určeno na komunální odpady, to znamená na odpady, které vyprodukují občané ve městech, obcích. To, co pochází z jejich domácností nebo třeba od živnostníků, ale má to charakter komunálního odpadu, jako kdyby od obyvatel. To znamená, je to hlavně primárně směsný komunální odpad, ale jsou to také tříděné komunální odpady, jako je plast, papír. To znamená žluté a modré nádoby. V neposlední řadě je to také velkoobjemový odpad, který odevzdávají ti správní občané do sběrných dvorů. To znamená koberce, nábytky a takové věci, které taky musíme nějak zpracovat a nebude je možné už ukládat na skládku tak jako dnes.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem v úvodu řekla, že stavět se začne v příštím roce. Vy jste mě doplnil, že vlastně 8 let se na tom projektu pracuje. V jaké fázi se aktuálně nacházíte?

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Momentálně máme za sebou architektonickou studii, která je součástí celé projektové dokumentace na stavbu toho zařízení. Teď už projektujeme vysloveně stavbu, to znamená zakládání budov, tak to technické zajištění těch budov. Z jakých budou materiálů a tak dále. Takže opravdu jsme v intenzivní části přípravy stavební dokumentace. Máme za sebou teď aktuálně provedené i zkušební vrty, abychom věděli přesně, do jakého terénu zakládáme ty stavby, aby to statici mohli dobře napočítat. Tak máme za sebou přímo penetrační a vrtané zkoušky na terénu, kde budeme stavět na pozemcích. Máme to naplánováno tak, že celá ta projektová dokumentace má být připravena pro odevzdání na žádost o stavební povolení do konce roku tak, abychom příští rok mohli získat stavební povolení a na podzim příštího roku začít stavět.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Má se jednat o velmi moderní stavbu, kdy na první pohled nebude zřejmé, že je to zařízení, ve kterém se zpracovává odpad. Je to tak?

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Je to tak. Snažili jsme se o to. Není to žádná skrytá spalovna, není tam žádný kotel, nejsou tam žádné termické reakce, nic takového. Prostě je to zařízení, které je určené k tomu, že když ten odpad k nám přijede, má nějakou podobu a to zařízení bude od toho, aby z toho odpadu roztřídilo všechny využitelné složky na jednotlivé hromádky tak, aby potom následně ti specializovaní recykléři na různé druhy plastů, kovů, papíru a tak dále už dostávali čistou surovinu, se kterou jsou schopni nakládat tak, aby ji zrecyklovali tak, aby ji mohli vrátit zpátky do toho oběhu a vdechnout jí ten druhý život. Hlavním úkolem toho zařízení je to, aby to roztřídil. Jsou tam různé technologie pro to třídění, čištění a tak dále toho odpadu tak aby z té velké směsi, z té nechutné hromady toho odpadu vznikly hromádky využitelného materiálu. A opravdu z toho zbytku, který není využitelný k recyklaci, ale může nějakým způsobem hořet, jsme vyrobili palivo, které nahradí fosilní paliva v teplárně. A až úplně ten poslední zbytek, který ani nehoří, ani ho nelze zrecyklovat, skončí na skládce. Což se bavíme opravdu o minimálním množství v podobě nějakých inertních materiálů, kameniva, lny, rozbité keramiky, jemných střepů, které nebudeme schopni vytřídit a takové prostě inertní materiál, který už opravdu nezatěžuje na té skládce životní prostředí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je tohle zařízení, které se bude stavět v Havířově porovnatelné s tím zařízením, které už funguje v Ostravě?

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Je to porovnatelné. Ano, samozřejmě, ten princip technologie je prakticky stejný. OZO Ostrava má velmi výbornou technologii na špičkové úrovni. Opravdu postavili něco úžasného. Ten princip té technologie je úplně stejný. Jsou tam zařízení, která vytřídí ty materiály a tak dále. Samozřejmě, bude se to lišit tím, že my máme jinou kapacitu, než má OZO Ostrava. A také ten tok těch odpadů je jiný. Je trošičku jiné složení a i jinak nastavené to, co s tím odpadem chceme dělat, jaké máme hlavně výstupy a možnost uplatnění těch našich výstupů. V tom se liší a na tohle ty technologie se musí s prominutím projektovat na míru. Je důležité nejenom vědět to, co nám přichází do technologie, ale strašně důležité to, co budeme dělat s těmi jednotlivými výstupy a jaké máme možnosti a podle toho musíme ten materiál zpracovávat a třídit. Takže principiálně je stejná, ale je trošku jinak poskládaná, jinak doplněná o jiná zařízení. Je tam těch zařízení například některých víc a tak dále.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Do toho zařízení v Havířově budou svážet odpady i okolní obce nebo města. Se kterými na tom projektu spolupracujete? Vyjmenujte alespoň některé.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Jedná se o desítky obcí a měst. Ta kapacita, když se na začátku toho projektu připravovala, vlastně na jakou kapacitu to zařízení projektovat. Protože ten problém je celoplošný s těmi odpady. Víme, že už v té době OZO Ostrava vědělo, že chce stavět vlastní zařízení pro svoji potřebu. To obslouží Ostravu a nějaké okolí a tak dále. Takže jsme se zaměřili na Karvinsko, tam, kde působíme a připojili jsme k nám i Novojičínsko. Pro spoustu lidí třeba se to zdá nelogické, ale z provozního hlediska to má svoji logiku i z ekonomického hlediska, protože na Novojičínsku je ta produkce odpadu příliš malá na to, aby se jim vyplatilo vybudovat vlastní zařízení. Prostě ta návratnost, ta ekonomická udržitelnost by byla velmi špatná. A proto se spojili s námi, protože zase naopak Karvinsko bylo s tou kapacitou tak dalo by se říct na hraně, na tom nejnižším možném udržitelném množství. Takže když se tyhle dvě lokality spojily dohromady, tak to dává velmi dobrý smysl a dává to právě možnost té dlouhodobé udržitelnosti. Takže z toho Novojičínska se to bude pomocí velké překládací stanice, která bude umístěna ve společnosti ASOMPO, která je akcionářem společnosti CEVYKO, tak tam bude překládací stanice právě pro Novojičínsko. Tam se bude překládat na velkokapacitní vozidla a ty to budou přepravovat do CEVYKA na zpracování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik těch vozidel se předpokládá, v denním režimu nebo týdenním, přejede z Novojičínska na Karvinsko?

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Takže tím, že se budou využívat opravdu velkokapacitní vozy typu kamiónových souprav, nebo souprav s přívěsem, tak těch vozidel nebude žádné markantní množství. Tady se bavíme spíše o jednotkách vozidel nebo o nějakých deseti vozidlech za den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Určitě mnohé diváky napadne uhlíková stopa, jestli i s tím se počítalo, že se to vyplatí, než stavět něco na Novojičínsku, svážet odpad na Havířovsko a 10 vozů denně, to není zas úplně tak málo.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO, a.s.: Není to málo, ale když si to vezmeme na to, jaké je množství těch odpadů, které opravdu do těch velkokapacitních vozidel dokážeme naložit a kolik vozidel jezdí s odpady běžně po městech a pak to zaváží na skládky, tak tady se už bavíme o vysokých desítkách až stovkách vozidel a jízd. A opravdu jsme velmi dbali na to, aby nejenom ekonomika, ale i ten environmentální smysl v tom byl. Hodnotili jsme i uhlíkovou stopu, máme vypočítanou uhlíkovou stopu právě na celý provoz společnosti CEVYKO. Momentálně zpracováváme i uhlíkovou stopu na produkty společnosti CEVYKO. Takže dává to velký smysl. I je to posvěceno dalo by se říct s Ministerstvem životního prostředí, které podporuje tyhle projekty. A opravdu, máme to podloženo, že to dává smysl. Není smysluplné stavět zařízení na Novojičínsku, které by zpracovávalo například 30 000 tun odpadu. To je ekonomicky neudržitelné, takový projekt, protože ta investice do té technologie je tak vysoká, že to nelze udělat jednodušeji. Prostě jsou zařízení, která se tam musí vybudovat, aby to dělalo ten efekt toho třídění a tak dále. A ta investice by byla tak velká na ty jednotky tun zpracovaných, že to nedává svůj ekonomický smysl. Takže je mnohem rozumnější to převést do velkokapacitního zařízení. Ta vzdálenost není tak obrovská, bavíme se tady o nějakých 50 kilometrech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost.

Redakčně upraveno / zkráceno.