Dobrý den u nového dílu Eko Magazínu, který na vaše obrazovky přináší témata z oblasti životního prostředí v MS kraji…. V dnešním prvním příspěvku se vrátíme do lokality Nový svět u Oder, kde se nachází břidlicový důl z přelomu 19. a 20. století. Zatímco před nedávnem jsme vám představili obyvatele Flascharova dolu…, netopýry, některé druhy žab, motýlů a také malé korýše s názvem blešivci, tentokrát vás provedeme čtyřsetmetrovou prohlídkovou trasou a dozvíte se závěry průzkumu, který území Nízkého Jeseníku prováděli odborníci z Ostravské univerzity.
Ekosystém Flascharova dolu na Odersku
Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole znikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.
Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”
Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.
Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lokalita, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těch nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita:
“Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”
Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”
Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.
Nový Jičín měří kvalitu ovzduší u čtyř mateřských školek
Jaký vzduch dýchají v Novém Jičíně teď kontrolují senzory. Novojičínská radnice využila nabídku ekologické organizace a nechala na budovách čtyř mateřských škol nainstalovat indikátory kvality ovzduší. Čistotou vzduchu ve městě si bude moci zjistit každý, odkaz s informacemi bude na webových stránkách
Nikola Carić, nezisková organizace Nádech: “Ty senzory oproti oficiálním stanicích měří co minutu a půl, takže ta data jsou reální. Pokud je síť senzorů dostatečně hustá, dokáží lokalizovat i zdroj znečištění.”
Zda jsou aktuální hodnoty prachových částic v pořádku nebo nadlimitní zjistí jednoduše i děti - pohledem na lampu, která je na systém napojena.
Nikola Carić, nezisková organizace Nádech: “Pokud je modrý mráček, tak je to v pořádku. Čím je červenější, tak tím ta hodnota je to horší.”
Revitalizace rybníku Pašůvka u Havířova je před dokončením
Takto vypadal ještě před pár lety rybník Pašůvka, který se nachází na rozhraní Horní Suché a Havířova. Místní organizace neměla na jeho údržbu a revitalizaci finance. Rybník byl proto převeden pod správu Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko. Vyčištění plochy a zpevnění břehů byl sice nelehký úkol, ale povedlo se. Po napuštění rybníka ukáže čas, jakým rybám se tam bude dařit.
Rostislav Trybuček, jednatel, Český rybářský svaz pro Severní Moravu a Slezsko: "Takže buď malá, raná stádia, třeba do roku, co nebude atraktivní pro pytláctví, protože to neuhlídáte. Když se nám nebude dařit ostroretka, parma, tak zkusíme candáta s nějakou doprovodnou rybou. Obhospodařujeme asi 4 800 hektarů ploch a toků, takže ten zarybňovací plán, který my plníme, je v řádech 32 milionů ročně do našich revírů vysazeno násad a tohle bude jen zlomek."
Český rybářský svaz pro Severní Moravu a Slezsko investoval do revitalizace rybníka zhruba šest milionů korun. Podle všeho se na něm bude přes zimu opět bruslit.
Finanční podpora MSK v oblasti životního prostředí: Zdenka Němečková Crkvenjaš, krajská radní
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Více než pěti miliony korunami podpoří kraj vzdělávání a poradenství v oblasti životního prostředí. Podrobnosti přineseme v rozhovoru s krajskou radní Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš. Dobrý den, vítejte.
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní radní, už tady padlo, že víc jak pět milionů korun půjde z krajského rozpočtu na podporu vzdělávání, poradenství v oblasti životního prostředí a také na ochranu zvířat. Jaké konkrétní projekty dostávají podporu? Jsou některé z nich upřednostňovány, pokud mají větší šanci, tak proč?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Samozřejmě je důležité vždycky, aby ty projekty byly přínosem pro cílové skupiny. Ty cílové skupiny nejsou jenom děti, to jsou i dospělí, ale nezapomínáme ani na naše seniory, takže část těch programů se samozřejmě dělá i pro ně. Je důležité, aby ten program byl kvalitně zpracovaný, aby měl všechny potřebné náležitosti, které zmiňujeme v těch žádostech o dotační programy. Potom se sejde hodnotící komise, která vybere z toho ty nejlepší. Pokud bych mohla zmínit některé z programů, tak třeba minulý rok, kdy kvůli covidu jsme nebyli schopni dělat přímo návštěvy v těch zařízeních, tak vznikly některé filmy, které jsou dostupné na stránkách krajského úřadu, které vysvětlují, jak vlastně se máme chovat k přírodě. Mapují přírodu našeho kraje, zmiňují tam i vzácné živočichy, takže určitě stojí za zhlédnutí. Ale třeba já osobně mám velmi ráda takové programy, kde se můžeme přímo zúčastnit. Třeba bych jmenovala Jarošův statek, kde je to přímo takové soužití s přírodou a kde si myslím, že že se děti, když to tak řeknu, vyřádí a opravdu si z toho odnesou hodně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdo si může o finance zažádat a jakým způsobem?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Jsou vypsané dotační programy, takže je třeba v období, kdy jsou vypsané podat žádost a žádost můžou podat jak příspěvkové organizace, tak neziskové organizace, ale i obce nebo školská zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pravidelně kraj také podporuje zoologickou zahradu. Bude i letos stejná částka, kolik to tedy bude a na jaký projekt?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Kraj má se zoologickou zahradou už od roku 2018 uzavřené memorandum. Pravidelně přispívá, předtím přispíval právě na environmentální vzdělávání. Nicméně minulý rok vzhledem k tomu, že nebylo možné dělat přímo vzdělávací programy na místě, tak jsme přispěli na stínidlo na slony. Tento rok přispějeme milion korun už tentokrát na platy odborníků v oblasti environmentálního vzdělávání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňme také záchrannou stanici v Bartošovicích, která je lídrem v mnoha projektech v rámci ochrany zvířat v Česku. Taky ji pravidelně kraj podporuje. Jak hodnotíte význam stanice?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Myslím si, že její význam je obrovský už z toho pohledu, že nejenom, že zachraňuje zraněné živočichy, hendikepované, že se o ně stará, ale i z toho pohledu, že je vrací potom do přírody zpět, pokud to lze. To je jeden aspekt. Další samozřejmě je ta výchovná role, protože já si třeba vzpomínám, moje dcera poprvé, jak se byla podívat v té záchranné stanici Bartošovice, tak byla úplně nadšená, zapamatovala si spoustu věcí. Ono je to vždycky, když je to pro dítě spojené s emocemi, tak si toho odnesu spoustu a potom ten vztah k přírodě samozřejmě mají mnohem lepší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolika penězi tedy stanice podpoříte a na co budou peníze určeny, pakliže mají konkrétní místo v rozpočtu?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Tady to bude na provoz a údržbu stanice obecně a jedná se o částku milión sto tisíc korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Využití odpadů, velké téma, cirkulární ekonomika. Podílí se kraj na některém konkrétním projektu v rámci využití odpadů?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Kraj každoročně vypisuje dotační programy pro obce, které se můžou přihlásit a buďto jsou na projektové dokumentace anebo na zpracování třeba skenů odpadových. Každopádně do teď jsme přispěli asi deseti miliony korun. Tento rok je dotační program vypsaný zhruba tři milióny korun, ale už teďka víme, že ta poptávka bude mnohem větší, takže tam se snažíme teďka navýšit ty prostředky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za vaše odpovědi. Mějte hezký den. A s diváky EKO magazínu se loučím..
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u nového dílu Eko Magazínu, který na vaše obrazovky přináší témata z oblasti životního prostředí v MS kraji…. V dnešním prvním příspěvku se vrátíme do lokality Nový svět u Oder, kde se nachází břidlicový důl z přelomu 19. a 20. století. Zatímco před nedávnem jsme vám představili obyvatele Flascharova dolu…, netopýry, některé druhy žab, motýlů a také malé korýše s názvem blešivci, tentokrát vás provedeme čtyřsetmetrovou prohlídkovou trasou a dozvíte se závěry průzkumu, který území Nízkého Jeseníku prováděli odborníci z Ostravské univerzity.
Ekosystém Flascharova dolu na Odersku
Oderská břidlicová vrása ve Flascharově dole znikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Také proto je označována za fenomén, který se vymyká pravidlu. Ostatní vrásy totiž tvoří jen v uvozovkách břidlicové desky. Ve Flascharově dole se těžila břidlice a je jedním ze dvou přístupných míst v Česku. Během sezóny na toto místo zavítá zhruba 10 tisíc lidí.
Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Prohlídka je hodně zaměřena na biodiverzitu. Mimo to, že se lidé dozví něco o historii dolu, která tady není moc dlouhá, tak mimo geologie a základů geomorfologického výzkumu a biodiverzity, je to tady hodně zaměřené na netopýry a jejich ochranu.”
Poprvé se o těžbě břidlice ve Flascharově dolě píše v roce 1847. Podle odborníků je ale historie těžby na tomto místě mnohem starší. Bohužel se ale mnoho dokladů z té doby nedochovalo.
Kristýna Schuchová, geoložka, Ostravská univerzita: “Během našeho tříletého průzkumu Nízkého Jeseníku jsme zdokumentovali asi 114 důlních děl a Fl. důl patří mezi ta větší důlní díla. Proč se k tomuto důlnímu dílu vracíme je dynamika vzniku diverzity a biodiverzity, kdy na sebe všechno navazuje a je to krásná případová studie pro budoucí bádání o pro jiné vědce. Třeba na tomto místě, to je krásná lokalita, kde můžeme vidět, že před důlním dílem je rozsáhlá halda a byť to tak možná nevypadá, ale celé toto parkoviště je vyskládané haldovinou, což je materiál, který horníci nepotřebovali, a tak ho vyváželi ven. Toho materiálu je tolik, protože prakticky 80% materiálu byl odpad, takže skoro většina se vyhodila ven a pouze 20% se využívalo. Je to docela zajímavé, protože na základě našeho výzkumu jsme zjistili, že podle velikosti haldy můžeme předpokládat, co nás čeká v podzemí. My jsme se zaměřili na to, jaké procesy vznikají uvnitř a jakou to má závislost na to, co se děje na povrchu. Zdokumentovali jsme mineralizace. Někdy důlní dílo připomíná spíše jeskyní systém tím, jak tam jsou vytvořené krápníky nebo krásné sekundární mineralizace třpytivého sádrovce nebo jsou k vidění různé povlaky oranžovo šedé, to je vykrystalizované železo. Opravdu jsou ty doly hojné.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “Sice jsme ve starém dole, ale přesto tady vznikají krápníky. To je ukázka kalciových brček, ze kterých skapává voda, takže pravděpodobně jsou ta brčka dutá, stejně jako v jeskyních. Je to ukázka toho, že když takový starý důl je dlouho opuštěný a zvětrává, tak se postupně začíná chovat jako jeskyně. V jiných částech v těch nepřístupných částech dolu, mohou ta brčka dosahovat až 10 cm a někdy se tady mohou vyskytovat tzv. záclonky. Když voda teče po pokulině, tak se vysráží celá linie uhličitanu vápenatého. A kromě těch bílých jsou tady i železité nebo s obsahem manganu.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita:
“Tady, to je jedna z těch těžebních komor. Horníci nevyužili všechen materiál, něco vyváželi před důl a z části stavěli tzv. zakládky. Velice pečlivě a přehledně vykládali břidlice na sebe, aby si zachovali přístupovou štolu, tak vytvářeli takové bránovité útvary, vypadá to jako gotické klenby. Někdy vytvořili pilíře, které stabilizovaly strop proti zřícení. Takže stavba zakládek měla několik účelů, nemuseli to vyvážet tak daleko, stabilizovali strop a zároveň se moli zbavovat horniny i v zimě, protože v dole byla stabilní teplota a dalo se stavět průběžně. Stavění zakládek bylo umění, byli určeni jen někteří horníci právě pro stavbu zakládek.”
Staré doly byly dlouhodobě považovány za místa určená k likvidaci, místa, která pro civilizaci nemají žádnou cenu. Přístup k nim se naštěstí postupně mění, začíná se na ně pohlížet jako na něco cenného a řada zapomenutých dolů, kterých je v Česku několik stovek, se začíná zpřístupňovat veřejnosti.
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Ostravská univerzita: “I v současné době v Nízkém Jeseníku je několik štol zasypaných odpadem, jsou to prakticky ekologické zátěže a mnohé z nich nejdou ani vyčistit a mnoho z nich není ani evidovaných. Dneska už na ně pohlížíme zcela jinak. Na starý důl se díváme jako na zajímavý biotop a ekosystém, který v krajině působí velice pestře. Vytváří se tady zajímavá mozaika různých pestrých biotopů, kterou využívají nejen netopýři, ale i další živočichové a k tomu, podle výzkumů, které jsme dělali na Ostravské univerzitě, je tady celá řada zajímavých parametrů, které se dají zkoumat. Je to například dynamika teploty, proudění vzduchu, zvětrávacích pochodů nebo vytváření minerálů. Když si to všechno pospojujete a začnete na problematiku starých dolů pohlížet komplexně a zjistíte, že je to zajímavý ekofenomén ekosystém.”
Pokud zvolíte jako cíl návštěvy výjimečné místo Oderska - Flascharův důl, pak se připravte na to, že zažijete naprosté ticho, tmu a šplhat budete po žebřících větracím komínem. Uvidíte jedinečný ekosystém a známky lidské práce staré přes sto let.
Nový Jičín měří kvalitu ovzduší u čtyř mateřských školek
Jaký vzduch dýchají v Novém Jičíně teď kontrolují senzory. Novojičínská radnice využila nabídku ekologické organizace a nechala na budovách čtyř mateřských škol nainstalovat indikátory kvality ovzduší. Čistotou vzduchu ve městě si bude moci zjistit každý, odkaz s informacemi bude na webových stránkách
Nikola Carić, nezisková organizace Nádech: “Ty senzory oproti oficiálním stanicích měří co minutu a půl, takže ta data jsou reální. Pokud je síť senzorů dostatečně hustá, dokáží lokalizovat i zdroj znečištění.”
Zda jsou aktuální hodnoty prachových částic v pořádku nebo nadlimitní zjistí jednoduše i děti - pohledem na lampu, která je na systém napojena.
Nikola Carić, nezisková organizace Nádech: “Pokud je modrý mráček, tak je to v pořádku. Čím je červenější, tak tím ta hodnota je to horší.”
Revitalizace rybníku Pašůvka u Havířova je před dokončením
Takto vypadal ještě před pár lety rybník Pašůvka, který se nachází na rozhraní Horní Suché a Havířova. Místní organizace neměla na jeho údržbu a revitalizaci finance. Rybník byl proto převeden pod správu Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko. Vyčištění plochy a zpevnění břehů byl sice nelehký úkol, ale povedlo se. Po napuštění rybníka ukáže čas, jakým rybám se tam bude dařit.
Rostislav Trybuček, jednatel, Český rybářský svaz pro Severní Moravu a Slezsko: "Takže buď malá, raná stádia, třeba do roku, co nebude atraktivní pro pytláctví, protože to neuhlídáte. Když se nám nebude dařit ostroretka, parma, tak zkusíme candáta s nějakou doprovodnou rybou. Obhospodařujeme asi 4 800 hektarů ploch a toků, takže ten zarybňovací plán, který my plníme, je v řádech 32 milionů ročně do našich revírů vysazeno násad a tohle bude jen zlomek."
Český rybářský svaz pro Severní Moravu a Slezsko investoval do revitalizace rybníka zhruba šest milionů korun. Podle všeho se na něm bude přes zimu opět bruslit.
Finanční podpora MSK v oblasti životního prostředí: Zdenka Němečková Crkvenjaš, krajská radní
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Více než pěti miliony korunami podpoří kraj vzdělávání a poradenství v oblasti životního prostředí. Podrobnosti přineseme v rozhovoru s krajskou radní Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš. Dobrý den, vítejte.
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní radní, už tady padlo, že víc jak pět milionů korun půjde z krajského rozpočtu na podporu vzdělávání, poradenství v oblasti životního prostředí a také na ochranu zvířat. Jaké konkrétní projekty dostávají podporu? Jsou některé z nich upřednostňovány, pokud mají větší šanci, tak proč?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Samozřejmě je důležité vždycky, aby ty projekty byly přínosem pro cílové skupiny. Ty cílové skupiny nejsou jenom děti, to jsou i dospělí, ale nezapomínáme ani na naše seniory, takže část těch programů se samozřejmě dělá i pro ně. Je důležité, aby ten program byl kvalitně zpracovaný, aby měl všechny potřebné náležitosti, které zmiňujeme v těch žádostech o dotační programy. Potom se sejde hodnotící komise, která vybere z toho ty nejlepší. Pokud bych mohla zmínit některé z programů, tak třeba minulý rok, kdy kvůli covidu jsme nebyli schopni dělat přímo návštěvy v těch zařízeních, tak vznikly některé filmy, které jsou dostupné na stránkách krajského úřadu, které vysvětlují, jak vlastně se máme chovat k přírodě. Mapují přírodu našeho kraje, zmiňují tam i vzácné živočichy, takže určitě stojí za zhlédnutí. Ale třeba já osobně mám velmi ráda takové programy, kde se můžeme přímo zúčastnit. Třeba bych jmenovala Jarošův statek, kde je to přímo takové soužití s přírodou a kde si myslím, že že se děti, když to tak řeknu, vyřádí a opravdu si z toho odnesou hodně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdo si může o finance zažádat a jakým způsobem?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Jsou vypsané dotační programy, takže je třeba v období, kdy jsou vypsané podat žádost a žádost můžou podat jak příspěvkové organizace, tak neziskové organizace, ale i obce nebo školská zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pravidelně kraj také podporuje zoologickou zahradu. Bude i letos stejná částka, kolik to tedy bude a na jaký projekt?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Kraj má se zoologickou zahradou už od roku 2018 uzavřené memorandum. Pravidelně přispívá, předtím přispíval právě na environmentální vzdělávání. Nicméně minulý rok vzhledem k tomu, že nebylo možné dělat přímo vzdělávací programy na místě, tak jsme přispěli na stínidlo na slony. Tento rok přispějeme milion korun už tentokrát na platy odborníků v oblasti environmentálního vzdělávání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňme také záchrannou stanici v Bartošovicích, která je lídrem v mnoha projektech v rámci ochrany zvířat v Česku. Taky ji pravidelně kraj podporuje. Jak hodnotíte význam stanice?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Myslím si, že její význam je obrovský už z toho pohledu, že nejenom, že zachraňuje zraněné živočichy, hendikepované, že se o ně stará, ale i z toho pohledu, že je vrací potom do přírody zpět, pokud to lze. To je jeden aspekt. Další samozřejmě je ta výchovná role, protože já si třeba vzpomínám, moje dcera poprvé, jak se byla podívat v té záchranné stanici Bartošovice, tak byla úplně nadšená, zapamatovala si spoustu věcí. Ono je to vždycky, když je to pro dítě spojené s emocemi, tak si toho odnesu spoustu a potom ten vztah k přírodě samozřejmě mají mnohem lepší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolika penězi tedy stanice podpoříte a na co budou peníze určeny, pakliže mají konkrétní místo v rozpočtu?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Tady to bude na provoz a údržbu stanice obecně a jedná se o částku milión sto tisíc korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Využití odpadů, velké téma, cirkulární ekonomika. Podílí se kraj na některém konkrétním projektu v rámci využití odpadů?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Kraj každoročně vypisuje dotační programy pro obce, které se můžou přihlásit a buďto jsou na projektové dokumentace anebo na zpracování třeba skenů odpadových. Každopádně do teď jsme přispěli asi deseti miliony korun. Tento rok je dotační program vypsaný zhruba tři milióny korun, ale už teďka víme, že ta poptávka bude mnohem větší, takže tam se snažíme teďka navýšit ty prostředky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za vaše odpovědi. Mějte hezký den. A s diváky EKO magazínu se loučím..
Redakčně upraveno / zkráceno.
