Dobrý den, TV Polar vám přináší další díl magazínu Energie a kraj. V něm uvidíte reportáž o udržitelném festivalu reBarbora, tradičním okénkem koukneme do světa a nakonec si budeme povídat s expertem na obnovitelné energie panem Stanislavem Mišákem.

Festival na Dole Barbora využíval vodíkový agregát

V Karviné-Dolech se uskutečnil výjimečný festival nazvaný reBarbora Open music. Šlo o první trvale udržitelný festival v České republice vůbec. Kromě koncertů a bohatého doprovodného programu bylo jeho hlavním cílem minimalizovat zatížení životního prostředí.

Petr Birklen, člen představenstva MSID: „Postupně se snažíme ta jednotlivá místa na Karvinsku v pohornické krajině, která byla dlouhodobě bez lidí a vysídlována, tak se snažíme tímto způsobem oživovat a upozorňovat na ten velký potenciál.“

Jan Wolf, primátor Karviné: „Byli jsme přesvědčeni od začátku, že to podpoříme, je to super akce, trochu sice nevyšlo počasí, ale kdyby se z toho stala tradice, je tu krásný prostor, haly, myslím, že na kulturní akce to je jak vyšité tady. Věřím, že to může získat nějakou tradici a že se lidé naučí tady chodit, budou tady koncerty a různé kulturní akce.“

Festival se skládal ze tří základních pilířů, hudební, komunitní a udržitelné.

David Morcavec, organizátor: „Co se týče hudebního programu, tak na festivalu vystoupí Horkýže Slíže, Richard Muller, David Koller, Mňága a Žďorp, Prago Union a máme velký ukrajinský projekt, oslovili jsme ukrajinskou zpěvačku Miroslavu Salij, našla zázemí v Rožnově pod Radhoštěm, my jsme ji pomohli sestavit kapelu z ostravských muzikantů.“

anketa: návštěvníci festivalu

„Byl jsem zvědavý, co se tady z toho areálu stane.“

„Já jsem si to moc užila, Richard Muller to úplně rozjel, byl fakt v dobré formě. A víc takových festivalů v těchto objektech.“

Festival byl ojedinělý nejen hudebním obsahem, ale i svým záměrem, stát se trvale udržitelným festivalem v republice, který bude minimalizovat zatížení životního prostředí. Byl výhradně bezobalový.

Matěj Ostárek, spoluorganizátor festivalu: „Trvalá udržitelnost byl záměr a trochu oříšek pro nás, ale myslím, že jsme se s tím poprali na výbornou. Je to v tom, že se snažíme produkovat co nejméně odpadu, energii se snažíme používat z obnovitelných zdrojů, jako třeba vodíkové centrály. Všechny obaly jsou vratné.“

Zájemci se také mohli dozvědět podrobnosti o využití vodíkového agregátu na výrobu elektřiny.

Luboš Hajský, expert na vodíkové technologie: „Je to náhrada diesel – elektrického agregátu. Místo klasické nafty, kterou všichni známe dobře, je tady použité jako palivo vodík. Je to ve stlačené formě, kdy nám to z té zadní části, kde vidíme takový červený svazek, tak tam odtamtud nám to odchází do palivového článku a tam dochází ke spalování. Nicméně to spalování je ve smyslu výměny elektronů nebo spojení na vodu a to nám vyvodí elektron. A ten elektron my vezmeme a použijeme ho na to, abychom s ním klasicky mohli napájet ledničku nebo tady tu budovu, jako teď tady u vás. Díky tomuto zařízení jsme schopni se naprosto odpoutat od ropných produktů a od cesty ropný vrt – rafinérie - ropovod. Tak to vlastně je možno k cestě vodíku udělat úplně stejně s tím rozdílem, že jsme si schopní vodík vyrobit třeba tady u vás, pokud osadíme tyto střechy fotovoltaikou. Elektřinu svedeme do elektrolizéru a ten nám vyrobí kyslík a vodík. Vodík pochytáme, uskladníme a potom ho můžeme kdykoliv použít.“

Svou zónu měl i festivalový pivovar, který poutavou formou prováděl návštěvníky tématem šetření vody a zadržování vody v krajině. V jednotlivých částech si lidé připomněli vzácnost a důležitost vody na planetě a také to, jak úsporně s ní v pivovaru pracují.

Německo stále bojuje s obnovou vytápění v budovách

Více než dvě třetiny rezidenčních budov dokončených v Německu v roce 2021 jsou vytápěny obnovitelnými zdroji energie, uvedl Německý statistický úřad. Německo však stále bojuje s obnovou vytápění ve stávajících budovách.

Podíl nově dokončených rezidenčních budov, které jsou zcela nebo částečně vytápěny obnovitelnými zdroji energie, v Německu v roce 2021 vzrostl na 70 %. V roce 2020 přitom tento podíl činil 69 %, o pět let předtím to bylo 61 %.

Kromě všech typů tepelných čerpadel patří mezi obnovitelné zdroje energie pro vytápění také solární kolektory, vytápění peletami nebo kamny na dřevo, bioplyn/biometan a další biomasa.

Polovina obytných budov dokončených v roce 2021 využívá tepelná čerpadla, což je významný nárůst oproti jednatřiceti procentům v roce 2015. Využívání vytápění zemním plynem v novostavbách klesá, a to z 51 % v roce 2015 na 34 % v roce 2021. Primárně vytápěno centrálním zásobováním teplem bylo 8 % v loňském roce dokončených obytných budov.

Vytápění využívající topné oleje bylo jako primární vytápění stále použito v 611 nových obytných budovách, což představuje 0,6 % nových budov. V roce 2015 to bylo 1 195 neboli 1,1 % nových obytných budov.

Finanční pobídky k využívání obnovitelných zdrojů energie k vytápění v nových budovách v Německu jsou hojně využívány. V dubnu otevřený program s celkovou podporou ve výši jedné miliardy eur byl rozebrán do několika hodin. Naproti tomu ve více než dvou třetinách stávajících budov, které jsou vytápěny plynem nebo topným olejem, dochází i přes finanční pobídky k obměně systémů vytápění pouze pomalu. Německo se stále potýká s velkým zpožděním v zavádění obnovitelných zdrojů energie pro vytápění. Právě sektor budov byl jedním ze sektorů, který v roce 2021 nesplnil stanovené klimatické cíle.

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Green Deal není připravený po legislativní stránce

Tomáš Tikal, TV Polar: Našim hostem je tentokrát pan Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Dobrý den.

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsem rád, že jste přišel. Spousta lidí říká, že Evropa není ještě připravená na splnění Green Dealu, že to bylo uspěchané, že ty alternativní zdroje nejsou natolik připravené, aby uspokojily ten energetický trh v Evropě. Co si myslíte Vy?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Můj osobní názor je, že Evropa... Nebo vezmu to obecně, Green Deal jako takový je dokument, který je dobrý, je dobře napsaný z hlediska těch hlavních cílů. To, co není určitě dobře je to, že se tam nepodepsaly jednotlivé podmínky, které jsou u jednotlivých členských zemí. To je velká chyba, ale to není chyba Green Dealu a Zelené dohody. Je to chyba těch, kteří tyto podmínky měli vyjednat za nás, to znamená v rámci České republiky. Jednoznačně to nezafungovalo dobře. Z hlediska připravenosti ty technologie připravené jsou. To, co pokulhává je samotná legislativa, která umožňuje tyto moderní technologie uvést do praxe. Takže za mě z hlediska technologií připravenost existuje. Legislativa chybí, není.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se podíváme na Evropu, řekneme, že v Dánsku fouká, ve Španělsku třeba zase svítí sluníčko. Co je naším takovým benefitem, se kterým vstoupíme tady do toho světa?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: U nás máme trošku složitější podmínky, jednak z hlediska geomorfologické, členitosti země i z hlediska klimatických podmínek. Takže u nás tyto zdroje, ať už to bude, respektive zmínil jste fotovoltaiku nebo větrnou energii. Jsou tady, jsou důležité, nicméně nikdy nebudou hrát nějakou dominantní roli. Musíme dostat do této symbiózy, nové prvky, které jsou schopny tuto energii dodat. Za mě je to otázka odpadového hospodářství, které, pokud se pořád vyplácí více skládkování než využívat odpady a převádět je pomocí složitých technologií, které ale existují, zpátky do praxe a generovat energii pomocí těchto technologií, je to samozřejmě špatný přístup, jednoznačně špatný.

Tomáš Tikal, TV Polar: Funguje něco takového v ČR?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Ve fázi pilotních projektů ano. Ne, bohužel ve fázi nějakého komerčního využití z hlediska těch odpadových produktů nebo když mluvím o odpadovém hospodářství, za nás, co tady existující technologie typu spaloven, což ale z hlediska výše úrovně technologického zázemí je na té nižší úrovni. Jsou tu technologie, ať už je to zplyňování, nebo jsou to provizní procesy, které dokážou lépe pracovat s těmito odpady a lépe efektivněji využívat na užitečné formy elektrické tepelné energie, popřípadě chemické produkty.

Tomáš Tikal, TV Polar: Já jsem slyšel, že ozon zpracovává z odpadů palivo pro cementárny tuším, takže cesta by to určitě byla. Jaké další možnosti nabízí naše prostředí?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Určitě bych nezatracoval mimo tady využívání odpadového hospodářství i zástupce obnovitelných zdrojů. Jak jsme řekli fotovoltaika nebo vítr. Potenciál na navýšení instalovaného výkonu v ČR určitě je, ale to, co bych bral, že je důležité, je dostat do symbiózy tyto obnovitelné zdroje včetně akumulace. To znamená, dostat to i do akumulace, například využívání fotovoltaiky na výrobu zeleného vodíku. Já si myslím, že je cesta, která je realizovatelná pro podmínky ČR jednoznačně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ta akumulace mě zajímá. Bavíme se o ukládání energie den, noc anebo i léto, zima?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Den, noc, léto i zima. Protože vodík, když to vezmu jako strategickou surovinu, má tu dobrou vlastnost z hlediska skladování, že nám dokáže lépe zrovna mírnit právě dodávku z těchto obnovitelných zdrojů v průběhu roku. To znamená, vytvořit nějakou sezónní skladbu paliva, které se dá potom následně využít třeba v období, kdy nebudeme mít energii z obnovitelných zdrojů.

Tomáš Tikal, TV Polar: A propos u vodíku se zastavíme, protože Vy jste nedávno podepsali memorandum se skupinou Veolia o využití vodíku v teplárenství. Co Vás k tomu vedlo?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: S Veolií dlouhodobě spolupracujeme. Veolia pro nás je partner v Národním centru pro energetiku, které naše univerzita vede. S Veolií spolupracujeme jednak na tématech alternativních paliv, to znamená jsou to tzv. etapy. Je to problematika spolu spalování, protože Veolie se k problematice Green Dealu staví poměrně zodpovědně, snaží se najít cestu jak zajistit uhlíkovou neutralitu v roce 2050. Vymysleli jsme způsob jak tuto energii získat s využitím stávajících energetických bloků, které má Veolia pod sebou. To znamená, v případě Veolie a teplárny například Krnov nebo Frýdek-Místek, je to přestavba na multikotle, které umožňují spolu spalovat biomasu a z tohoto produktu následně tou ekologickou cestou získávat zelený vodík.

Tomáš Tikal, TV Polar: Já si to představuju tak, že vy máte u vás v laboratoři takovou malou teplárničku a tam dáte trošku té biomasy a nějakým způsobem se snažíte, aby to začalo fungovat. Potom to ve spolupráci s Veolií zvětšíte do reálného prostředí. Je to tak?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: Představa je velice správná, protože v tomhle univerzitním prostředí se snažíme, přesně jak jste řekl Vy, využívat tzv. fyzikální modely. Čili v malém si to odzkoušíme a následně v tom velkém objemu se to testuje na reálných polygonech. V případě Veolie tím, že je pro tento problém zapálená v tom pozitivním slova smyslu, tak je to úžasné, protože do budoucna můžeme zkoušet naše výstupy na opravdu reálném prostředí v reálném testovacím standu.

Tomáš Tikal, TV Polar: V těch modelech už vám to funguje?

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO: V modelech je to funkční. To, co se zatím daří dobře je na té bázi toho spolu spalování. Tam to funguje velice dobře. Do budoucna se snažíme využívat procesy zplyňování bez přístupu oxidačního média, kde opět tak, jak jsem řekl na začátku se snažíme více do hry dostat odpadové hospodářství. Tam nám to funguje v laboratorních podmínkách, ale nemáme zatím vytvořený takový polygon, který by byl schopný demonstrovat reálné prostředí velkého energetického bloku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Fajn, děkuju moc za rozhovor. Mějte se hezky a někdy příště. Na shledanou.

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET VŠB-TUO:  Na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Toto vydání magazínu Energie a kraje je u konce. Děkuji za přízeň a těším se na příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.