Dobrý den, jsme na začátku magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme transformací Třineckých železáren, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s Davidem Sventkem, expertem na energie a dotační programy.

Třinecké železárny zahájily první projekt dekarbonizace

Slavnostním poklepáním na základní kámen oficiálně začala stavba Železnorudné briketační linky v Třineckých železárnách. Jde o první projekt transformace huti, která zásadním způsobem sníží emise oxidu uhličitého, jak požaduje evropská legislativa. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se nikde nevyskytuje.

Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren: „Je to další milník, který nás přenese do oblasti transformace a pomůže k tomu, že snížíme ohromným způsobem emisi CO2. Tímto krokem snížíme za rok o tolik emise CO2, jako kdybyste vypnuli 19 tisíc automobilů Škoda Octavia.“

Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardu korun, dotační podpora z Modernizačního fondu přesahuje 50 procent.

David Sventek, expert na dotační programy: „Jsou to specifické peníze z Modernizačního fondu, což nejsou peníze z evropského rozpočtu, ale jsou to peníze, které zaplatily firmy za emisní povolenky. Za to, že vypouští do ovzduší znečištění, tak za to platí. Z těchto vybraných peněz se část vrací do modernizace firem v České republice.“

Dalším krokem v transformaci Třineckých železáren bude výstavba elektrické obloukové pece, která má nahradit jednu ze dvou vysokých pecí už v roce 2029.

Daniel Heczko, investiční ředitel Třineckých železáren: „Je to takový startovací můstek pro samotnou transformaci. Třinecké železárny plánují nové elektrické obloukové pece, která umožní snížení emisí do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990.“

ČEZ plánuje během deseti let zaměstnat 4000 odborníků

Energetická společnost ČEZ plánuje během deseti let nabrat 4000 odborníků nejen s technickým vzděláním, hlavně kvůli investicím do jaderné energetiky. Souvisí to s výstavbou nových bloků v dukovanské jaderné elektrárně, rozvojem malých modulárních reaktorů i modernizací stávajících elektráren.

Firma se ale zaměří též na nábor specialistů v oblasti distribuce, obnovitelných zdrojů, technologií pro energetické úspory a digitalizaci provozu. Skupina ČEZ zaměstnává v Česku zhruba 25.000 lidí.

Společnost se zaměřuje na studenty, přičemž ročně její programy a stáže absolvuje zhruba 450 zájemců. Spolupracuje také se stovkou středních odborných a průmyslových škol, gymnázií, vysokoškolských fakult a univerzit skrze exkurze, přednášky, stáže či stipendijní programy. Pořádá například letní univerzity v jaderných elektrárnách, které dosud absolvovalo téměř 1200 vysokoškoláků. Středoškoláci se mohou například účastnit třídenních specializovaných programů zaměřených na různé oblasti energetiky.

ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru. Kabinet jí dal přednost před francouzskou firmou EDF. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Tendru se původně zúčastnil také Westinghouse, vláda ho však na začátku roku nepozvala do další fáze soutěže. První americká nabídka podle ní nesplnila podmínky. EDF i Westinghouse napadly výsledky tendru u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Společnost ČEZ také do konce letošního roku vybere partnera pro vývoj a provozování modulárních reaktorů v Česku. Vybírá mezi firmami Westinghouse, GE Hitachi a Rolls Royce. Polostátní firma v Česku plánuje do roku 2050 postavit až deset menších modulárních reaktorů o souhrnném výkonu tři gigawatty. Současné české klasické elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty.

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy|: Český průmysl musí zvýšit svou konkurenceschopnost

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jak vidíte konkurenceschopnost českého průmyslu v současné době?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: Já musím říct, že i po rozhovorech s mnoha firmami v rámci Svazu průmyslu a dopravy je cítit, že dnes je průmysl před velkou výzvou v Čechách a nemáme vždy úplně stejně dobré podmínky jako třeba firmy na Západě. A je to dáno tím, že nemáme třeba přístup k čisté energii, energii vyrobené z obnovitelných zdrojů jako třeba na severu, kde z dravých řek nebo z větrníků na moři mají té energie čisté dostatek a tím pádem ji mají levnější a firmy jsou konkurenceschopnější. To je jedna z velkých bariér v Čechách. A druhá velká bariéra spočívá v ne úplně rovných podmínkách podpory napříč Evropou. Některé země, typově Německo, Francie, Itálie, poskytují velkou podporu svému průmyslu a financují to, ale ne z evropských peněz, ale ze svých vlastních státních rozpočtů. A pak máme situaci, kdy jsme na jednotném trhu v Evropě, ale popravdě ty podmínky nemají všichni úplně stejné. O to víc je potřeba, abychom i v Čechách si náš průmysl podrželi a pomohli mu přežít třeba ta horší období, jaká máme aktuálně před sebou.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Třineckým železárnách se podařilo získat více než 50 % dotační podpory na první krok své transformace. Jaký je to úspěch z vašeho pohledu?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: Moc jim gratuluji a je to jeden z těch velkých projektů, které jsou teď financované v průmyslu v České republice. Jsou to specifické peníze z tzv. modernizačních fondu, což nejsou peníze z evropského rozpočtu, ale jsou to peníze, které zaplatily firmy na takzvaných emisních povolenkách. Čili za to, že vypouští do ovzduší znečištění, tak za to platí. A teď, z těchto vybraných peněz, část těch peněz se vrací zpátky do modernizace firem v České republice. Ten program pod Ministerstvem životního prostředí byl otevřený a soutěžila ho samozřejmě řada projektů. Železárny byly úspěšné a získávají dneska velmi zajímavou podporu, bez které by pravděpodobně ty projekty se takhle rychle nerozjely. Ale díky tomu, že železárny dneska financují, tak zase budují svou budoucí konkurenceschopnost, protože mají čistější provoz, sníží emise CO2, nebudou platit díky tomu tak velké povolenky a zase se na tom trhu snáze udrží.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jaké projekty v našem kraji se rozjíždějí v oblasti teplárenství?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: V našem kraji a třeba i v těch okolních teď probíhá ve velkém modernizace tepláren, které byly hodně závislé na uhlí. Uhlí, jak sami víte, to Evropa nemá rádo, protože je to významný zdroj právě emisí CO2, tak se víc a víc přechází na takzvané multipalivové kotle, což jsou řešení, kde můžete zkombinovat různé druhy paliv, kterými krmíte ty kotle a pak třeba centrální zásobování tepla není vytápěné z uhelné energie, ale třeba z biomasy, z takzvaných tuhých alternativních paliv nebo částečně i z plynu, nebo nebo třeba z kalů z čističek odpadních vod. Takže se přichází k modernímu palivu, které je ekologičtější. A na tuto modernizaci opět modernizační fond přispívá miliardy korun. Dneska v České republice. U nás například se takto financuje teplárna v Karviné. Požádáno je o Třebovice, vedle nás třeba Přerov, Olomouc. To jsou všechno teplárny, kde se masivně investuje dneska do čisté výroby tepla.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jaká je situace v oblasti obnovitelných zdrojů energie?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: To je teď asi největší příležitost i pro nás v České republice, byť pořád nemůžeme spoléhat jenom na vítr, sluníčko nebo vodu, protože bohužel ty podmínky zrovna uprostřed Evropy nejsou na tuto výrobu ideální. Tak nezbývá než pořád mít i nějaký základ v jádru nebo v těch tradičních surovinách. Na druhou stranu dneska jsou připravovány obrovské projekty v kraji jak na výrobu větrné energie, tak jsou to velké plochy třeba v pohornické krajině, které se chystají na výrobu z fotovoltaických elektráren. A to, co mně se líbí nejvíc, jsou vodní elektrárny, které se taky postupně, byť ne velké, ale v menším, se stále připravují napříč naším krajem i republikou. A tam já vidím jednou z těch potenciálně dobrých cest, jak energii vyrábět.

Tomáš Tikal, TV POLAR: A jak běží vývoj vodíkových technologií?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: Vodík to má trošku těžší, než asi čekal. Ono se to obtížně na ten trh dostává a dokud se nevytvoří takový propojený řetězec od toho, kdo to vyrobí, ten vodík v kraji, po toho, kdo to spotřebuje, takže od třeba výroby z fotovoltaických elektráren, přeměnou v elektrolyzéru na vodík až po to, že to spotřebujeme v regionálním autobusu a někde to musíme převést, někde to musíme skladovat. Tak celý ten řetězec se teprve tvoří. Naštěstí nám v kraji funguje vodíkový klastr a ten celé to prostředí organizuje. Ten cluster je dneska také podporován Evropskou unií k tomu, aby dál fungoval a dál toto prostředí rozvíjel.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Představa vedení Moravskoslezského kraje byla mimo jiné ta, že se budou využívat zdroje, které tady historicky máme, to znamená důlní plyny, kaly a další věci. Pokročilo se v této oblasti nějak?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: To je teprve takový znovu objevovaný potenciál, třeba v geotermální energii ze starých dolů. Běží řada výzkumných projektů, které to řeší a někde se ten potenciál jeví skutečně velmi zajímavý. A jsou to také čisté zdroje energie, takže do budoucna si myslím, že to bude dál podporovaná oblast a řada těch projektů se postupně narodí, ale teď zkoumají svou efektivitu a ekonomiku.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Prosím o představení Cirk Areny v Třinci.

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: Máme velkou radost, že jsme na začátku projektu výstavby nového vědecko-výzkumného centra v Třinci, kde se budou zkoumat témata spojená s tzv. oběhovým hospodářstvím, s cirkulární ekonomikou, konkrétně ve třech oblastech. Ve stavebních odpadech, specifických průmyslových odpadech, jako jsou tady třeba strusky a kaly a podobně, a třetí oblast jsou bio odpady. A v těchto třech oblastech dneska spolu s největšími technickými univerzitami v České republice, s Akademií věd, s německými partnery zFrank hofer Institutu, budeme budovat úplně nové národní kompetenční centrum v oblasti cirkulární ekonomiky. Takže držte nám palce. Za dva, tři roky bude v Třinci něco mimořádně nového, skvělého, postaveno.

Tomáš Tikal, TV POLAR: A jak by to mohlo pomoci k šetřením energií?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: Tam je zase přímá vazba na to, že ve chvíli, kdy ten materiál nemusíte vytěžit ze země, což je velmi energeticky náročné, ale využijete ho právě z odpadu, recyklujete ten odpad a využijete tu surovinu znovu, tak už to samo o sobě přispívá jednak k záchraně těch tradičních surových materiálů, nebo nepleníte tak zeměkouli, ale zároveň to je i energeticky velmi pozitivní oproti té klasické cestě.

Tomáš Tikal, TV POLAR: V Evropě se bere za nějaký ten bod, ke kterému směřujeme rok 2030 .Tak jak by ten energetický mix mohl vypadat v České republice, potažmo tady v našem kraji?

David Sventek, expert na energetiku a dotační programy: No, jak jsem zmiňoval, my nemůžeme vsadit jenom na ty obnovitelné zdroje, protože je nemáme trvale k dispozici díky tomu, že je zima nebo nefouká nebo je třeba sucho a voda neteče. Takže to nikdy nepůjde postavit pouze na obnovitelných zdrojích. Nezbyde, abychom měli část postavenou na bezemisním zdroji, kterým je jádro. To je velké téma, které se v Evropě ale posunulo za poslední roky do pozitivního směru, že se jádro znovu akceptuje jako bezemisní zdroj a postupně se budou utlumovat ty hnědouhelné a černouhelné zdroje energie. Já počítám, že se ten trh sám chová tak, že on si ten proces docela urychluje, že právě přes ty náklady spojené s platbou emisních povolenek se rychleji tahle ta cesta ukončí a místo toho bude mít k dispozici jenom ty obnovitelné zdroje, případně jádro. Ale nebude to tak rychle, jak se čeká. Nebude to rok 2030, ten proces bude mnohem delší. Ale pořád i Evropa nečeká, že to všechno zvládne do roku 2030 už si nastavuje cíle na roky 2040, 2050. Takže každý v Evropě přispěje nějakým dílkem. My jako Česká republika nemusíme ten evropský cíl zvládnout stejnou měrou jako ostatní, protože někdo má lepší podmínky na to, aby toho cíle dosáhl. A my přispějeme podle našeho národního klimaticko-energetického plánu, což je dokument, který nás zavazuje k tomu plnění jenom nějakou měrou.

Redakčně upraveno / zkráceno.