Do Nového zámku ani školky už nezatéká

Nebezpečí zatečení do Nového zámku je zažehnáno. Oprava části střechy, která byla v havarijním stavu, je hotova. Stejně tak je u konce rekonstrukce střechy mateřské školy Poštovní.

První stavební akce letošního roku musela Studénka zahájit hned v lednu, a to opravy střech na mateřské škole Poštovní a Nového zámku. Rychlou reakci si v obou případech vynutily havarijní stavy.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Konce minulého roku jsme zjistili zatečení nad částí schodiště, které prochází renovací. Zatečení bylo způsobeno netěsnosti ve střeše, proto jsme přistoupili k výběru zhotovitele, který opravoval v průběhu ledna, února, března část střechy. V tuto chvíli je zde sucho a nezatéká.”

Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Nacházíme se na půdě budovy Nového zámku, jedná se o kulturní památku. Došlo k sundání měděné střešní krytiny, vlastně výměně veškerých poškozených tesařských prvků, které byly ve větším rozsahu, než jsme předpokládali, jak se to všecko zdemontovalo. Došlo k výměně bednění, celoplošného záklopu, provedení nové izolace a střešní krytinu tvoří měděné falcované plechy.”

Větší životnost střechy teď zajistí i jiné technologické řešení pokládky krytiny, než to, které se používalo dříve.

Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “I vlivem teplot, které jsou mnohem větší, dochází k roztažnosti těch měděných plechů a v v minulosti ty falce praskaly. Dneska už máme posuvné příponky a vlastně ta krytina lepe dilatuje, ty plechy se vůči sobě mohou pohybovat a nedochází k tomu praskání a ta krytina je mnohem trvanlivější.”

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Celkové náklady na tuto opravu jsou 4,9 milionů. V rámci opravy byla teda provedena pouze oprava půlky střechy a vzhledem ke stavu té druhé půlky plánujeme zařadit její rekonstrukci do rozpočtu příštího roku.”

A podobnou havarijní situaci, zatečení, řešilo město od ledna i v budově mateřské školy Poštovní. Tady muselo přistoupit ke kompletní rekonstrukci střechy, na kterou byla položena odolnější trapézová střešní krytina.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Realizaci prováděla stejná firma jako u Nového zámku. V tuto chvíli, to znamená dneska máme nějakého 27. dubna, finalizuje samotnou opravu. To znamená dokončovací práce, nějaké revize a potom bude následovat demontáž venkovního lešení.”

Součástí střechy je i 37 střešních oken, která byla vyměněna.

Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Došlo k tomu, že jsme měnili konstrukci a zvyšovali spád těch střešních oken, aby docházelo k lepšímu odtékání srážkové vody a nevznikla žádná možnost zatékání do konstrukce střechy. V rámci těchto střešních oken jsme instalovali i některá okna, která jsou motorická. Ty okna se dokáží sama otevřít, reagovat na vnitřní teplotu a vlhkost v těchto prostorách, kde se třeba teďka nacházíme v prostorách prádelny, kde opravdu ta vlhkost vnitřní je vysoká, takže vlastně to okno se samo otevře, reaguje na tu vlhkost a v případě jakýchkoliv srážek se automaticky dokáže uzavřít.”

Za tuto stavební zakázku radnice zaplatila 7,5 milionů korun.

---

Čarodějný průlet způsobil mumraj i na náměstí

Studénkou prošel průvod dětí a dospělých ve strašidelných maskách. Čarodějný průlet městem s programem na náměstí a zahradě je tradiční akcí Základní školy Sjednocení.

Čarodějky a čarodějové si dali tradiční dostaveníčko na zahradě základní školy na ulici Sjednocení. Připravena tu byla více než desítka různých úkolů, her a doprovodné aktivity, které navázaly na čarodějnickou tématiku.

Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Ani se to nedá zapamatovat, kolik těch ročníků bylo. Zrovna jsme potkali bývalou žákyni, která říkala: za chviličku tady povedu vnoučka. Takže opravdu je to dlouhodobá tradice, která se tady dělá a má stále větší oblibu u menších a menších dětí.”

Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Družinka si připravila výzdobu školní zahrady a hlavně ten vstup. A paní vychovatelky také vítali byly u toho vstupu, u registrace masek. Potom na školní zahradě nám soutěže připravoval školní parlament, tedy se do toho zapojili i žáci. Další paní vychovatelky s dalším oddělením malovali na obličej.”

Akce tedy propojila celou školu, včetně dětí s mentálními handicapy ze speciálních tříd Slunečnice. Jednou z nejatraktivnějších částí je pak samotný Čarodějný průlet Studénkou, který následnými koloběžkový hrátkami na náměstí zapojil do dění další veřejnost.

účastníci akce:

“Mám tu jedno dítě, zrovna jede na koloběžce, na tu akci jsem narazil náhodou, spíš žena o tom věděla. A do školy ještě nechodí, takže chodí do školky a tam takové akce nejsou, takže si to užíváme.”

“Mě se líbilo, jak jsem jezdil na koloběžce.”

“Jsem tu za hodnou čarodějnici.”

“Jsem hodná čarodějnice, kterou všechno baví.”

“Nechal jsem si na obličej namalovat pavoučí síť.”

“Jsem hodná čarodějnice.”

Petr Chýlek, Spolek rodičů ZŠ Sjednocení: “Tu akci připravuje jak základní škola, tak i ten Spolek rodičů, je to to tradiční akce, která se pořádá každým rokem. Samozřejmě rodiče musí k tomu přiložit tu svou ruku, aby tady pro děti něco připravili. Myslím, že děti mají z toho radost, protože ta účast je tradičně docela vysoká, jsou pro ně připraveny různé soutěže a mají se na co těšit. I já jsem se oblékl do kostýmu čaroděje, abychom dětem udělali nějakou představu o tom, že můžou čarovat i dospělí.”

Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Jak ta doba letí, tak rodiče nemají tolik času jako dřív, nebo aspoň to je můj dojem, že nemají tolik času. O to víc si vážím těch, kteří opravdu pro ty děti chtějí něco udělat a kteří takovou akci zorganizují, protože není to úplně tak jednoduché. Nejedno odpoledne padne na to, aby opravdu tu akci pro děti připravili.”

Po návratu do areálu školy pokračoval program na zahradě. Nechybělo vyhlášení nejlepší masky, skákací hrad, jízda v autíčkách a oblíbená školní cukrárna, do které babička jednoho ze školáků upekla čarodějný dort.

---

Zahradní slavnost velebila klíčovou tekutinu

Voda - byla tématem slavnosti, kterou na své zahradě pořádala Základní škola Františka kardinála Tomáška. Připraveny byly úkoly a kvízy, ve kterých tato nepostradatelná tekutina hrála hlavní roli.

Vodu z různých úhlů pohledu, podob, výskytu a využití představily stanoviště s úkoly na zahradě Základní školy Františka kardinála Tomáška. Konala se tu tradiční slavnost, která v termínu blízkému Dni Země podporuje přírodní a ekologická témata.

Milan Stiller, ředitel ZŠ Františka kardinála Tomáška: “V letošním roce jsme vybrali téma voda, voda, co nás obklopuje. Takže jsme k tomuto tématu dělali různé projektové dny. Žáci navštívili různé exkurze, pracovali s vodou, i na této slavnosti můžete vidět spoustu pokusů s vodou, dílničky s vodou, takže jsme radí, že nám vyšlo počasí a lidi se můžou přijít poveselit.”

Starší žáci si připravili pokusy o fyzikálních vlastnostech vody, jako je vodivost a nebo hustota, kterou mohli návštěvníci ověřovat pingpongovým míčkem, kouskem brambory nebo kovovou maticí.

Alex Kedroutek, ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Tady je princip hustoty. V téhle kádince jsou tři tekutiny. Nahoře je olej, voda a úplně dole je med. Právě, že každá tato hodina má jinou hustotu, takže proto jsou na jiném místě. A my tady si zkoušíme, kam se propadnou ty věci, co jsou tady.”

Milan Rusek, ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Tady máme dvě vody. Voda se solí a voda bez soli. Když to dám do vody bez soli, tak se nic nestane. Voda je sice vodivá, ale když tam není sůl nebo něco, co tam dodá ty ionty, tak to nevodí. Takže to by teoreticky mohlo vodit, ale velice málo. Ale když se nám do vody se solí, tak se to rozsvítí, protože ta sol jakoby zionizovala tu vodu.”

Milan Stiller, ředitel ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Jsme radí, že můžeme zapojit naše žáky, kteří vždycky vstoupí do tohoto procesu, ať je to na zahradní slavnosti nebo na letním jarmarku, tak chceme, aby prezentovali výsledky své práce a byli přítomni tomu, co se tady děje.”

Papírová maketa toalety třeba ukazovala, co bychom neměli dovnitř vyhazovat a splachovat do odpadního potrubí, návštěvníky dále potěšil prodej sazenic a další stánky se věnovaly vodě jako domovu pro ryby a připraveny byly i vědomostní úkoly.

Ema Zamarská, ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Buď si udělají křížovku nebo kvíz a tu mají nějaké informace i k tomu. Téma je nejdelší řeka, nejhlubší přehrada a tak.”

Adam Tománek, ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Mají pojmenovat řeky, jezera a přehrady. A umí je pojmenovat? Záleží jak kdo.”

A koneckonců téma této slavnosti podtrhl i nový vodní prvek v zahradě, který škola nechala po deseti letech obnovit. Žáci v rámci projektových dnů navrhovali, jaká výsadba bude v rybníčku realizována.

---