Výsledek provedené analýzy odpadu překvapil

Studénka nechala provést fyzickou analýzu odpadu, aby zjistila, jak občany lépe motivovat ve třídění. Výsledky teď ukázaly, že na tom není ve srovnání s jinými městy vůbec špatně.

Výzkumníci v ochranných oblecích se v červnu přímo na náměstí přehrabovali v odpadcích vysypaných z kontejnerů, aby následně provedenou analýzou zjistili, jak jsou na tom zdejší lidé s tříděním.

Martin Jeleň, JRK Česká republika: “Fyzickou analýzou jsme ve finále vytřídili přes jednu tunu odpadů. Zhruba nějakých 600 kilogramů bylo od rodinné zástavby a přes 400 kilo bylo od sídlištní zástavby. Ty čísla vyšly mnohem lépe od rodinných domů, než samozřejmě ze sídlišť, kde sice mají sběrná hnízda poblíž, ale už to není skutečně ten door to door systém, kdy ten člověk nemusí s tím odpadem nikam chodit.”

Ukázala se tak funkčnost nového systému třídění, který město zavedlo od května, a v rámci kterého byly zájemcům rozvezeny i nádoby na bioodpad. Vzorek z rodinných domů tak vykazoval jen okolo 25 procent nevytříděného odpadu.

Martin Jeleň, JRK Česká republika: “Co se týče sídlištní zástavy, tak tam to bylo trošičku horší. Tam 45 procent byl odpad, který tam patří, a naopak těch 55 procent zhruba byl odpad, který by se dal dále vytřídit.”

Podle zástupce společnosti JRK si tak Studénka v rámci České republiky vede ve třídění odpadu velice dobře.

Martin Jeleň, JRK Česká republika: “Když to zprůměruji, tak zhruba 68 procent byl směsný komunál, to znamená odpad, který se dále už nedá vytřídit, což když se podíváme na průměry v České republice, tak ty se pohybují mezi 30 až 40 procenty. To znamená, že Studénka měla dvakrát vyšší podíl směsného komunálu než v průměru v České republice.”

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Studénka je nad republikovým průměrem, takže určitě nás to těší, ale nesmíme usnout na vavřínech. Jsme rádi, že se projevila ta kampaň, která byla před zavedením systému door to door. Určitě budeme pokračovat v informovanosti občanů, protože i ty procenta, která tam zůstávají, ukazují, že se dá třídit ještě dál a lépe.”

V současné době tedy město ještě optimalizuje rozmístění odpadních nádob v sídlištích.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Protože jsou místa, kde nám přebývá množství odpadu, směsného i papíru a plastů, takže tam se snažíme počty a velikosti nádob optimalizovat.”

Pokud ještě rozebereme oněch zhruba 30 procent odpadu, který byl v kontejnerech na směsný komunální odpad a dal by se dále vytřídit, tak v tomto objemu viditelně převažoval textil.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V rámci Studénky máme nějakých devět míst, kde jsou umístěny kontejnery na textil. Do těchto kontejnerů se vkládá textil, který je jednak pro další použití, tedy pro účely Charity, ale může se zde vkládat i textil, který je nějakým způsobem znehodnocen, to znamená je roztrhaný, nedá se už použít pro běžné užití, ale dá se použít pro další zpracování. Určitě ale tento textil musí být čistý, nesmí být znečištěn nějakým olejem nebo nějakým bahnem.”

Kontejner na textil je třeba na ulici Armádního generála Ludvíka Svobody, současně jsou tady i rozmístěny lavičky, na jejich výrobu byl recyklovaný textil použit.

Město bude se společností JRK nadále spolupracovat, především tedy v rámci osvěty, například formou dalších článků ve zpravodaji.

---

Ve Vagonářském muzeu ožilo Urbánkovo městečko

Vagonářské muzeum vystavilo nový železniční model. Ten je poctou Arnoštu Urbánkovi, ostravskému modeláři, který loni zemřel. Muzeu daroval téměř dvě stě kousků lokomotiv, vagonů, návěstidel a budov.

Početnou sbírku železničních modelů, které postavil Arnošt Urbánek z Ostravy, získalo Vagonářské muzeum čirou náhodou. V loňském roce přišel e-mail od zdravotní sestry z hospicu, kde o umírajícího dvaašedesátiletého Urbánka pečovali, že by chtěl své dílo muzeu věnovat.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Pro mě osobně pan Arnošt Urbánek byl úžasný člověk. Byl to hlavně modelář, byl to člověk spjatý se železnicí, s řízením parní lokomotivy Matilda, jak mi říkal. Celý život se věnoval modelařině. Do smrti asi budu vzpomínat na tu větu, kterou mi sdělil: Však víte, modely jsem měl všude. Byla pouze jediná místnost, kde jsem modely neměl a i tam jsem uvažoval, že modely umístím.”

Na jeho počest a z jeho modelů tak vzniklo ve Vagonářském muzeum Urbánkovo městečko.

Sestavit celé městečko trvalo týmu čtyř lidí zhruba rok, Důležitá byla elektrifikace, která je efektní součástí celého modelu.”

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Samozřejmě nebylo to jednoduché, trvalo to určitou dobu, ale jsem rád, že takřka do roka a do dne se nám podařilo vytvořit funkční model a že vlastně pan Urbánek je součástí toho modelu.”

Bronislav Novosad se s Arnoštem Urbánkem setkal jen jednou, schůzka trvala tři hodiny, výsledkem je toto pozoruhodné dílo.

To ale zdaleka nejsou všechny Urbánkovy modely, které se ve studénecké muzeu nacházejí. V edukační místnosti je už několik měsíců i výstava s názvem Do posledního nýtu.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Jsou tam úžasné parní lokomotivy do posledního nýtu, do posledního detailu, takže opravdu úžasná práce. A navíc to byl člověk, který nejen že modely slepoval, ale znal všechny ty technologie použití lepidel, elektrická spojení a další věci. Takže za mě osobně to bylo sice krátké setkání, ale pro Vagonářského múzeum to byl obrovský přínos, který bude dělat radost stále.”

---

Do říše fantazie se vydali i čtyřletí táborníci

První turnus příměstských táborů rodinného centra byl dobrodružnou cestou do Říše fantazie. Určen byl menším dětem od čtyř do sedmi let. Celkem tu na léto připravili čtyři týdenní tábory.

Cesta do říše fantazie zavedla malé účastníky příměstského tábora rodinného centra každý den do jiné pohádky.

Děti si na dané téma příběhu ozdobily na zahradě květináč a pak do něj fazole zasadily.

Lucie Zajícová, Rodinné centrum Studénka: “Děti tady čeká plno zábavy, her, máme krásné počasí, takže využíváme hlavně zahradu. Letošním tématem u dětí jsou strašně oblíbené sochy a hra na ovečky a vlky, takže oni jsou úplně nadšení.”

účastníci tábora:

“Květináč budu mít pro babičku. Líbí se mi taky, jak jsme kreslili na trička.”

“Líbí se nám hra na bábu, na ovečky a na sochy.”

“Jak jsem si vyráběli knížky, do kterých si nakreslíme, co jsme dělali.”

“Fajn byla i městská policie.”

Jak už děti prozradily, bavily je různé honičky a táborové hry. Jeden den je tu přijela navštívit i zdejší městská policie.

Lucie Zajícová, Rodinné centrum Studénka: “Přijeli strážníci, kteří dětem ukázali, jakou mají práci, říkali jim, jak odchytávají pejsky. Dokonce jsme odchytávali i hada, naši dvoumetrovou anakondu plyšovou, takže děti si to náramně užily. Viděli pouta, vyzkoušeli si sirény, vlezli si do auta policejního, takže já si myslím, že bude plno nových strážníků, která musí si počkat ještě 20 let.”

Cesta do říše fantazie byla určena pro nejmenší děti už od čtyř let a tomu byl program přizpůsoben, včetně výletu do Olomouce do Pevnosti Poznání, na který rodinné centrum vypravilo autobus.

Lucie Zajícová, Rodinné centrum Studénka: “Já musím říct, že tady ta skupinka je úplně super. Máme tady tři čtyřleté děti, zbytek jsou pětileté a někteří šesti až sedmi leté děti. Musím říct, že jsou úplně perfektní, nikdo tady nebrečí, většinou se těší, jsou plní dojmů, jak přijdou domů. A také rodiče si chválí to, že jsou strašně unavení, takže jdou brzo spát. U nás máme denní režim i ten, že chodíme i odpočívat, takže kdo chce, tak si lehne s knížkou, s plyšákem a buď usne, nebo si poslouchá pohádku.”

Rodinné centrum na letošní rok připravilo celkem 4 tábory, všechny jsou naplněné.

Následoval týden nazvaný Dobrodružný ostrov a poté Holčičí tábor, od 18. srpna se další děti vydají na Cestu kolem světa.

---