K posezení u ohniště je potřeba si termín rezervovat

S příchodem jara mohou začít lidé ve Studénce využívat veřejné ohniště. To bylo vybudováno vedle biotopu jako vítězný projekt loňského participativního rozpočtu.

Veřejné ohniště na pozemku města vedle biotopu bylo vybudováno na sklonku loňského roku. Jako nápad Petra Hoška uspělo v participativním rozpočtu. Realizace ohniště vyšla na 231 tisíc 400 korun.

Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Samotná realizace proběhla až úplně koncem roku, takže to byl takový, řekněme, vánoční dárek. S tím, že v letošním roce, teď na jaře, město Studénka ještě dobudovalo chodník, aby ten přístup k ohništi byl komfortní a mohli jej občané plně využívat.”

Kolem ohniště ještě pracovníci, kteří pro město zajišťují údržbové práce, dokončili finální terénní úpravy a výsadbu trávy. Provoz tohoto veřejného místa bude probíhat pod správou organizace SAK.

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Ohniště mohou občané Studénky, a nejen Studénky, využívat již po Velikonocích. Ohniště funguje na základě rezervací. To znamená, že nejprve je nutné se na čísle, které je uvedeno na našich stránkách a také na provozním řádu, který je vyvěšen u ohniště, tak na tom čísle je třeba se nahlásit a následně si místo a čas zarezervovat.”

Provozní doba ohniště je od osmi do dvaceti dvou hodin. Důležité je, aby táborníci, kteří si sem přijdu opéct třeba špekáčky, důkladně oheň před odchodem z místa uhasili a aby počítali s tím, že si prostředky k udušení ohně musí přinést s sebou.

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Mít s sebou nějakou vodu nebo třeba i kbelík s pískem, prostě nějaké hasební prostředky, kterými ten oheň budou schopni uhasit.”

Zatím si musí lidé přinést i svoje dřevo a pruty potřebné k opékání. Jsou ovšem určité úvahy, že do budoucna by obojí mohlo být k dispozici přímo na místě.

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Budeme se snažit ohniště v průběhu času dovybavit. Poprosil bych občany, kdyby cokoliv řešili v průběhu využívání ohniště, měli nějaký problém, ať se obrátí buď na správce koupaliště, který je zde přítomen v době, kdy je koupaliště otevřeno, a nebo na provozovatele občerstvení na koupališti, kteří budou na ohniště také dohlížet.”

Táborníci by ohniště měli vždy opustit uklizené, prostor je monitorován kamerový systémem městské policie.

---

Koncert provedl školáky od klasiky po rock

Školáci ze Studénky navštívili výchovný koncert. Vyslechli si repertoár od klasika Haydna až po rockovou Nirvánu, a to v podání dvou violoncellistů. Jeden z nich pochází z nedalekého Jistebníku.

Vystupují jako sólisté s komorními a symfonickými orchestry na území České republiky i za jejími hranicemi. Před osmi lety založili kapelu The CELLO Boys a rozhodli se

popularizovat hudbu i mezi dětmi. V rámci výchovných koncertů, jeden z nichž se teď odehráli v Dělnickém domě, interpretuje hudbu od klasické, až po rockovou a kromě toho hrají i své autorské skladby.

Ladislav Mariaš, The CELLO boys: “Snažili jsem se to pojmout tak, aby to ty děti bavilo, aby to bylo něco jiného, než co je běžné pro ty školy. A máme více takových koncertů. První koncert je průřez staletími a takový mix, že se tam popíšou i ty nástroje, máme tam ukázky klasické hudby, ukázky rytmu, popis nástrojů, potom máme vývoj filmové hudby, tam zase máme ukázky třeba nejznámější ukázky melodií operních, muzikálových a postupně až filmové hudby. Třetí koncert je tvorba autorské hudby a elektronická hudba. Tam zase posilujeme různé efekty, jak vzniká zvuk, jak se tvoří skladba, kterou zrovna píšeme.”

Ladislav Mariaš, The CELLO boys: “Dneska to bude takový mix, bude tam ukázka jak akustických violoncell, tak elektrických violoncell, kytarových efektů, ukázka bicí soupravy, popis jednotlivých komponentů, potom ukázka různých rytmických stylů. Budeme hrát klasicismus, pop, rock, DnB, Dubstep, myslím si, že to bude záživné.”

návštěvníci koncertu:

“Těším se, že poznám něco nového. Hrála jsem na klavír, ale už nehrají.”
“Hraju na klávesy a mám rád třeba i lidové písně.”

“Mám doma flétnu, harmoniku a kytaru, nejčastjěi hraju na harmoniku.”

“Tak já nehraju na nic, těším se na to, že poznám novou muziku a že nemusím být ve škole.”

Kapelu The CELLO boys tvoří tedy dva violoncellisté a hráč na bicí. Ladislav Mariaš pochází z nedalekého Jistebníku. Na violoncello hraje od čtyř let.

Ladislav Mariaš, The CELLO boys: ”Myslím si, že celkově, když je někdo spojený s hudbou, takže je i psychicky vyrovnanější, ať už poslouchá klasiku, pop, rock, nebo jsou i tvrdší žánry, ale pořád to může vyvolávat a budit už nějaký zájem rozšiřovat své zorné pole v oblasti hudby.”

---

Do Vagonářského muzea dorazil nákladní vlak

Mimo železničních exponátů zdobí v těchto dnech Vagonářské muzeum také velikonoční kraslice. Pocházejí ze sbírky mistra lidové tvorby Josefa Vavroše. Kromě toho oživily výstavní prostory i děti z mateřské školy Komenského. Do muzea vypravily nákladní vlak.

Vagonářské muzeum ve Studénce je plné železničních exponátů, nicméně poprvé přímo před ním zastavil i vlak.

Hana Holaňová, MŠ Komenského: “Náš nákladní vláček vyjel přímo z mateřské školy Komenského a byl naložený kraslicemi, které vyrobily děti z naší mateřské školy. Cestou jsme zpívali písničky a vítali jaro. Zastávky byla přímo v zámku, pustili jsme tóny jara a sluneční paprsky do našeho zámku a zámek zaparkoval v muzeu v této expozici vláčků.”

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Je to opravdu poprvé, co celý vlak dojel do útrob zámku, jsem rád, že nedošlo k žádné destrukci, jsem rád, že děti společně s paními učitelkami vymyslel tento veliký vlak, bude tady vystaven, takže návštěvníci si ho budou moci prohlédnout.”

Děti dále vyzdobily muzeum svými pomlázkami a doplnily tak hlavní jarní výstavu velikonočních kraslic z dílny a sbírky mistra lidové umělecké tvorby Josefa Vavroše ze Studénky. Některá zdobená velikonoční vejce jsou stará i sto let.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Ta výstava jako taková prezentuje sbírku pana Vavroše, jeho tatínka, jeho babičky, byl to mistr umělecké výroby, kraslice dodával mimo jiné do Vatikánu, anglické královně na Prazsky hrad. A právě jeho dcera, paní Burdová, když jsem ji říkal, že je škoda, že neudělal kraslici s vagonkem, tak dneska mi volala a přinesla právě kraslici, které obsahuje vagonky a celý vlak. Takže pro nás je to velká radost.”

Jarní výstava 167 kraslic potrvá ve Vagonářské muzeum až do konce června.

---