Město připravuje regeneraci sídliště “Butovice centrum”. Téměř hotovou studii architekti představili zástupcům radnice i veřejnosti.
Práce na tvorbě studie regenerace sídliště Butovice centrum začaly v květnu. Jedná se o rozlehlé územím ohraničené zhruba ulicemi generála Svobody, Sjednocení a Poštovní. Teď zpracovatelé představili koncept své vize zástupcům města i veřejnosti.
Klára Táboříková, Projektstudio Ostrava: “Ten prostor jsme řešili komplexně, zabývali jsme se revitalizací jak veřejných prostor, tak jednotlivých míst. Zabývali jsme se hlavně problematikou parkování, pak jsme navrhovali nové dětské hřiště a sportoviště. A zároveň jsme se zabývali také mobiliářem, který jsme chtěli sjednotit.”
V rámci realizace studie byli v létě osloveni také místní občané, aby navrhli, co jim v lokalitě chybí. Své podněty mohli do 13. července zasílat na e-mail architektonického studia.
Klára Táboříková, Projektstudio Ostrava: “Jsme velmi rádi, že se občané zapojili, protože těch podnětů přišla celá řada a snažili jsme se jejich podněty maximálně zapracovat. Hlavní problematika byly ty parkovací místa, potom deficit nějakých parkových laviček, třeba i nějaké knihobudky, bylinkové záhony, potom i nějaké místa pro setkávání těch občanů, které jsou jakoby v těch vnitroblocích, takže nějaké parkové stoly, komunitní takové jako místa pro setkávání.”
účastník veřejného projednání:
“Jsem tady jako občan, nedával jsem žádný podnět, protože jsem nezaregistroval tu žádost. Jsem obyvatel města, takže mě zajímá, co se tady děje.”
Studie regenerace sídliště přijde na necelých čtyři sta tisíc korun, osmdesáti procenty přispěl městu na její zpracování Moravskoslezský kraj z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Hotová má být do 20. listopadu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “My dlouhodobě usilujeme o to, aby se zlepšovalo veřejné prostranství na území celého města. Vybrali jsme zhotovitele na realizaci studie regenerace sídliště, která v podstatě má za cíl ten veřejný prostor navrhnout tak, aby byl maximálně využitelný pro všechny věkové kategorie, aby se tam našlo spoustu odpočinkových míst, aby se sjednotil mobiliář, sjednotily chodníky a další prvky, které jsou v tom veřejném prostoru aktuálně k vidění.”
Předpokladem je, že regenerace rozlehlé oblasti bude probíhat po etapách.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Uvidíme samozřejmě, jaký bude ten finální výsledek architektonického studia, protože první věc je studie, která s nějakými prvky rozdělení na etapy počítá. Ale my samozřejmě uvidíme podle toho, když budeme postupně jednotlivé kroky realizovat, jestli půjdeme tím, že uděláme jednu část sídliště, nebo uděláme jednu část určitých typů, to znamená třeba komunikace, třeba herní prvky, třeba dětská hřiště a tak dále.”
Po dokončení studie bude následovat zpracování projektové dokumentace. Realizace samotných prací by mohla začít nejdříve v roce 2027.
---
Hotovo je dětské hřiště, které bylo vítězným projektem letošního participativního rozpočtu. V tuto chvíli už radnice očekává nové nápady veřejnosti pro další ročník.
Šestý ročník participativního rozpočtu inspiroval čtyři obyvatel Studénky, kteří přihlásili svůj nápad, co si ve městě přejí změnit nebo vybudovat. Boj o hlasy spoluobčanů se pak ve finále odehrál mezi psím hřištěm na ulici Tovární a hřištěm pro děti na Lidické.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V finále vyhrálo dětské hřiště na ulici Lidické, které bylo v průběhu měsíce října dokončeno a je nyní k dispozici dětem. Bohužel, počasí už nám moc nepřeje, i když dneska máme krásný slunečný den, ale věřím to, že na jaře si ho plně užijí.”
Lubomír Svoboda, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Na základě uzavřené smlouvy o dílo přibyly nové prvky, a to lanová věž, potom lanová průlezka, dvě pružinové houpačky, skákací panák a interaktivní tabule. Je to především pro ty menší děti, takže počítám těch osmi, devíti let maximálně.”
Předkladatelkou tohoto návrhu na oživení hřiště o nové prvky byla Barbora Kocmáková.
Barbora Kocmánková, předkladatelka vítězného návrhu: “Opravdu má to smysl a když je to možné, je nějaký budget na to, vymezený, který město vyhraňuje pro realizaci takových projektů, tak proč to nevyužít a nechat to tam zbytečně ležet ty peníze. Hlavě je super, když myšlenka, kterou nosíte v hlavě tolik let, jde opravdu realizovat, lidi to zaujalo a mají opravdu zájem pro ty děti tady něco udělat.”
V harmonogramu koloběhu participativního rozpočtu je v tuto chvíli spuštěn už další ročník na rok 2026. Nové nápady mohou lidé předkládat do konce listopadu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Objevují se jednak i fyzicky ty jednotlivé náměty, ale i na sociálních sítích zaznamenáváme, že probíhá nějaká diskuze, co by bylo vhodné v rámci města Studentky realizovat, co ne. Takže věřím, že k tomu 30. listopadu budeme mít dostatek projektů, ze kterých budeme moci vybírat do realizace pro příští rok.”
Nápady navržení na 2025 se musely vejít do částky necelých 322 tisíc korun, na příští rok je tato suma zase o 10 procent vyšší, a to něco přes 350 tisíc korun.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Určitě ty nápady nebo ty náměty, které nám přicházejí, jsou v některých chvílích smysluplné. Ty, které jsou z hlediska realizace a toho finančního objemu, který na to máme vyčleněny, nerealizovatelné. Ale samozřejmě každý z těch námětů lze zařadit i do rozpočtu na následující rok a přidat ty finanční prostředky a třeba ho i realizovat.”
Letos poprvé mohou projekty předkládat nejen dospělí, ale i mladí lidé od 15 let.
---
Historické prostředí Zámku Nová Horka se stalo kulisou pro výstavu moderního umění mladých autorů. Svými díly reflektují i skutečnost, že tu v minulosti býval sociální ústav pro mentálně postižené ženy.
Společnost Jindřicha Chalupeckého pořádá takzvané Intervence, výstavy reagující na specifický kontext místa: jeho architekturu, historii i současné prezentace. A takto vstoupila jedna z Intervencí - výstava současného umění nazvaná Šepoty zdí - i do barokního Zámku Nová Horka.
Pavel Dvořák, zástupce ředitele, Muzeum Novojičínska: “To je principem, že nevzniká samostatná výstava v samostatném vyčleněném výstavním prostoru, ale ta díla vybraná jsou prezentována v těch stávajících prostorách, ať už to jsou expozice, nebo třeba zámecké výstavní prostory a podobně. Ale pracuje se přesně s tím, co je vlastně k dispozici. Takhle vlastně oslovili Muzeum Novojičínska. My jsme si projeli několik našich objektů a vytipovali jsme si pro tu první spolupráci právě Zámek Nová Horka.”
Posláním Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která vznikla v roce 1990, je podporovat současné umění. Spolupracuje s mnoha umělci a někteří z nich zpracovávají i témata spojená se sociálním prostředím. Koncepce Šepotů zdí vychází z historie Zámku Nová Horka, kde v letech 1964 až 2016 fungoval ústav pro ženy s mentálním znevýhodněním.
Tereza Jindrová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého: “Já jsem tady v létě objížděla řadu těch muzejních expozic a Zámek Nová Horka nás zaujal, protože samozřejmě je krásný, vznešený a zároveň nás zaujala ta jeho historická, nebo relativně nedávná historická funkce, kdy sloužil jako domov pro děti, potom vlastně domov pro ženy s psychickým nebo mentálním znevýhodněním. A to nám přišlo jako takový zajímavý kontrast v té původní funkci nějakého aristokratického sídla. A tak jsme se s kolegyněmi Veronikou Čechovou a Nikolou Ludlovou usmyslely, že bychom chtěly tady vytvořit takový příběh, který trochu připomene tu nedávnou historii i ty ženy, které tady žili.”
Do místností zámku tak vstupují díla, která jsou výrazně emocionální. Prezentuje se tu šest autorů, mezi nimi Savka Marenić, původem z Černé Hory. Pro výstavu vytvořila textilní deník nazvaný Vlákna péče, v němž jsou do hedvábí vyšity příběhy některých žen, které tu žily ještě v ústavní péči.
Savka Marenić, umělkyně a architektka: “Jsou tam příběhy, kapitoly, které se jmenují Vyprávím, Dýchám, Splétám, Skládám, Rozkládám a věnují se právě těm nějakým jemným gestům a péči, které zlepšily ten život těch žen a zároveň kriticky reflektují tu institucionální formy péče.”
Savka Marenić je architektka, která ve své práci propojuje architekturu s performativním uměním, fikcí a site-specific intervencemi ve veřejném prostoru.
Savka Marenić, umělkyně a architektka: “Tak já jsem hodně ráda, že mě oslovily kurátorky, abych sdílela ten příběh, který se tady odehrál. Zámek fungoval jako ústav sociální péče pro ženy se znevýhodněním. V roce 2016 odešly. Některé z žen žijí v moderním bydlení Domov NaNovo a tak jsem spolupracovala s nimi, se sociálními pracovnicemi a chtěla jsem sdílet příběhy, které se zaměřují na období transformace ústavního modelu.”
Savka Marenic byla také autorkou performance, která provázela vernisáž. Výstava Šepoty zdí bude součástí prohlídkového okruhu zámku, lidé ji budou moci vidět v běžné otevírací době a potrvá do 26. dubna 2026.
---
Město připravuje regeneraci sídliště “Butovice centrum”. Téměř hotovou studii architekti představili zástupcům radnice i veřejnosti.
Práce na tvorbě studie regenerace sídliště Butovice centrum začaly v květnu. Jedná se o rozlehlé územím ohraničené zhruba ulicemi generála Svobody, Sjednocení a Poštovní. Teď zpracovatelé představili koncept své vize zástupcům města i veřejnosti.
Klára Táboříková, Projektstudio Ostrava: “Ten prostor jsme řešili komplexně, zabývali jsme se revitalizací jak veřejných prostor, tak jednotlivých míst. Zabývali jsme se hlavně problematikou parkování, pak jsme navrhovali nové dětské hřiště a sportoviště. A zároveň jsme se zabývali také mobiliářem, který jsme chtěli sjednotit.”
V rámci realizace studie byli v létě osloveni také místní občané, aby navrhli, co jim v lokalitě chybí. Své podněty mohli do 13. července zasílat na e-mail architektonického studia.
Klára Táboříková, Projektstudio Ostrava: “Jsme velmi rádi, že se občané zapojili, protože těch podnětů přišla celá řada a snažili jsme se jejich podněty maximálně zapracovat. Hlavní problematika byly ty parkovací místa, potom deficit nějakých parkových laviček, třeba i nějaké knihobudky, bylinkové záhony, potom i nějaké místa pro setkávání těch občanů, které jsou jakoby v těch vnitroblocích, takže nějaké parkové stoly, komunitní takové jako místa pro setkávání.”
účastník veřejného projednání:
“Jsem tady jako občan, nedával jsem žádný podnět, protože jsem nezaregistroval tu žádost. Jsem obyvatel města, takže mě zajímá, co se tady děje.”
Studie regenerace sídliště přijde na necelých čtyři sta tisíc korun, osmdesáti procenty přispěl městu na její zpracování Moravskoslezský kraj z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Hotová má být do 20. listopadu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “My dlouhodobě usilujeme o to, aby se zlepšovalo veřejné prostranství na území celého města. Vybrali jsme zhotovitele na realizaci studie regenerace sídliště, která v podstatě má za cíl ten veřejný prostor navrhnout tak, aby byl maximálně využitelný pro všechny věkové kategorie, aby se tam našlo spoustu odpočinkových míst, aby se sjednotil mobiliář, sjednotily chodníky a další prvky, které jsou v tom veřejném prostoru aktuálně k vidění.”
Předpokladem je, že regenerace rozlehlé oblasti bude probíhat po etapách.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Uvidíme samozřejmě, jaký bude ten finální výsledek architektonického studia, protože první věc je studie, která s nějakými prvky rozdělení na etapy počítá. Ale my samozřejmě uvidíme podle toho, když budeme postupně jednotlivé kroky realizovat, jestli půjdeme tím, že uděláme jednu část sídliště, nebo uděláme jednu část určitých typů, to znamená třeba komunikace, třeba herní prvky, třeba dětská hřiště a tak dále.”
Po dokončení studie bude následovat zpracování projektové dokumentace. Realizace samotných prací by mohla začít nejdříve v roce 2027.
---
Hotovo je dětské hřiště, které bylo vítězným projektem letošního participativního rozpočtu. V tuto chvíli už radnice očekává nové nápady veřejnosti pro další ročník.
Šestý ročník participativního rozpočtu inspiroval čtyři obyvatel Studénky, kteří přihlásili svůj nápad, co si ve městě přejí změnit nebo vybudovat. Boj o hlasy spoluobčanů se pak ve finále odehrál mezi psím hřištěm na ulici Tovární a hřištěm pro děti na Lidické.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V finále vyhrálo dětské hřiště na ulici Lidické, které bylo v průběhu měsíce října dokončeno a je nyní k dispozici dětem. Bohužel, počasí už nám moc nepřeje, i když dneska máme krásný slunečný den, ale věřím to, že na jaře si ho plně užijí.”
Lubomír Svoboda, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Na základě uzavřené smlouvy o dílo přibyly nové prvky, a to lanová věž, potom lanová průlezka, dvě pružinové houpačky, skákací panák a interaktivní tabule. Je to především pro ty menší děti, takže počítám těch osmi, devíti let maximálně.”
Předkladatelkou tohoto návrhu na oživení hřiště o nové prvky byla Barbora Kocmáková.
Barbora Kocmánková, předkladatelka vítězného návrhu: “Opravdu má to smysl a když je to možné, je nějaký budget na to, vymezený, který město vyhraňuje pro realizaci takových projektů, tak proč to nevyužít a nechat to tam zbytečně ležet ty peníze. Hlavě je super, když myšlenka, kterou nosíte v hlavě tolik let, jde opravdu realizovat, lidi to zaujalo a mají opravdu zájem pro ty děti tady něco udělat.”
V harmonogramu koloběhu participativního rozpočtu je v tuto chvíli spuštěn už další ročník na rok 2026. Nové nápady mohou lidé předkládat do konce listopadu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Objevují se jednak i fyzicky ty jednotlivé náměty, ale i na sociálních sítích zaznamenáváme, že probíhá nějaká diskuze, co by bylo vhodné v rámci města Studentky realizovat, co ne. Takže věřím, že k tomu 30. listopadu budeme mít dostatek projektů, ze kterých budeme moci vybírat do realizace pro příští rok.”
Nápady navržení na 2025 se musely vejít do částky necelých 322 tisíc korun, na příští rok je tato suma zase o 10 procent vyšší, a to něco přes 350 tisíc korun.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Určitě ty nápady nebo ty náměty, které nám přicházejí, jsou v některých chvílích smysluplné. Ty, které jsou z hlediska realizace a toho finančního objemu, který na to máme vyčleněny, nerealizovatelné. Ale samozřejmě každý z těch námětů lze zařadit i do rozpočtu na následující rok a přidat ty finanční prostředky a třeba ho i realizovat.”
Letos poprvé mohou projekty předkládat nejen dospělí, ale i mladí lidé od 15 let.
---
Historické prostředí Zámku Nová Horka se stalo kulisou pro výstavu moderního umění mladých autorů. Svými díly reflektují i skutečnost, že tu v minulosti býval sociální ústav pro mentálně postižené ženy.
Společnost Jindřicha Chalupeckého pořádá takzvané Intervence, výstavy reagující na specifický kontext místa: jeho architekturu, historii i současné prezentace. A takto vstoupila jedna z Intervencí - výstava současného umění nazvaná Šepoty zdí - i do barokního Zámku Nová Horka.
Pavel Dvořák, zástupce ředitele, Muzeum Novojičínska: “To je principem, že nevzniká samostatná výstava v samostatném vyčleněném výstavním prostoru, ale ta díla vybraná jsou prezentována v těch stávajících prostorách, ať už to jsou expozice, nebo třeba zámecké výstavní prostory a podobně. Ale pracuje se přesně s tím, co je vlastně k dispozici. Takhle vlastně oslovili Muzeum Novojičínska. My jsme si projeli několik našich objektů a vytipovali jsme si pro tu první spolupráci právě Zámek Nová Horka.”
Posláním Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která vznikla v roce 1990, je podporovat současné umění. Spolupracuje s mnoha umělci a někteří z nich zpracovávají i témata spojená se sociálním prostředím. Koncepce Šepotů zdí vychází z historie Zámku Nová Horka, kde v letech 1964 až 2016 fungoval ústav pro ženy s mentálním znevýhodněním.
Tereza Jindrová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého: “Já jsem tady v létě objížděla řadu těch muzejních expozic a Zámek Nová Horka nás zaujal, protože samozřejmě je krásný, vznešený a zároveň nás zaujala ta jeho historická, nebo relativně nedávná historická funkce, kdy sloužil jako domov pro děti, potom vlastně domov pro ženy s psychickým nebo mentálním znevýhodněním. A to nám přišlo jako takový zajímavý kontrast v té původní funkci nějakého aristokratického sídla. A tak jsme se s kolegyněmi Veronikou Čechovou a Nikolou Ludlovou usmyslely, že bychom chtěly tady vytvořit takový příběh, který trochu připomene tu nedávnou historii i ty ženy, které tady žili.”
Do místností zámku tak vstupují díla, která jsou výrazně emocionální. Prezentuje se tu šest autorů, mezi nimi Savka Marenić, původem z Černé Hory. Pro výstavu vytvořila textilní deník nazvaný Vlákna péče, v němž jsou do hedvábí vyšity příběhy některých žen, které tu žily ještě v ústavní péči.
Savka Marenić, umělkyně a architektka: “Jsou tam příběhy, kapitoly, které se jmenují Vyprávím, Dýchám, Splétám, Skládám, Rozkládám a věnují se právě těm nějakým jemným gestům a péči, které zlepšily ten život těch žen a zároveň kriticky reflektují tu institucionální formy péče.”
Savka Marenić je architektka, která ve své práci propojuje architekturu s performativním uměním, fikcí a site-specific intervencemi ve veřejném prostoru.
Savka Marenić, umělkyně a architektka: “Tak já jsem hodně ráda, že mě oslovily kurátorky, abych sdílela ten příběh, který se tady odehrál. Zámek fungoval jako ústav sociální péče pro ženy se znevýhodněním. V roce 2016 odešly. Některé z žen žijí v moderním bydlení Domov NaNovo a tak jsem spolupracovala s nimi, se sociálními pracovnicemi a chtěla jsem sdílet příběhy, které se zaměřují na období transformace ústavního modelu.”
Savka Marenic byla také autorkou performance, která provázela vernisáž. Výstava Šepoty zdí bude součástí prohlídkového okruhu zámku, lidé ji budou moci vidět v běžné otevírací době a potrvá do 26. dubna 2026.
---
