Hřiště doplnila klouzačka a atrakce pro menší děti

Hřiště u sportovního centra se podařilo obohatit o nové herní prvky. Tentokrát jsou určeny spíše menším dětem. Přibyla třeba věžová sestava se skluzavkou a stěna s edukativními úkoly.

Nové dětské hřiště bylo u sportovního centra vybudováno zhruba před dvěma lety. Původně tu byl už zastaralý minigolf a malé brouzdaliště.

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Každým rokem se nám daří areál u sportovního centra obohatit o nějaký nový herní prvek. Před dvěma lety to byla herní sestava pro větší děti. O rok zpátky vzniklo pódium, kde probíhají akce, které jsou věnované především dětem. A nyní se nám v letošním roce podařilo vybudovat herní prvky pro ty nejmenší děti, které nám tady dlouhodobě chyběly.”

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Nově se děti mohou těšit na nové pískoviště. Pak je tady velká herní věžová sestava se skluzavkou. Pak tady máme trampolínu, máme tady i nový domeček. A vznikla tady taková edukativní stěna, kde si děti mohou plnit různé logické úlohy.”

návštěvníci areálu:

“Určitě je to pozitivní, protože si ty děti tady vyhrajou a i pro malinké děti to je super.”

“Nádherné, super, výborné. Opravdu za mě hodnotím to velice. Ještě jsme to neprošli celé, protože Mikulášek se zastavil tady hned z kraje na těch vodních hrátkách a tady na tom pískovišti, ale opravdu výborné. Krásné prostředí.”

Vybudování nových herních sestav a pískoviště stálo zhruba půl milionu korun, sedmdesát procent pokryla dotace.

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: “Významnou měrou se na financování nových herních prvků pro nejmenší děti podílela Evropská unie a především fondy Evropské unie, které využíval projekt Rozvoje venkova.”

Areál je opocený, takže nehrozí, že by se děti někam zatoulaly, a návštěvníci mohou využívat zázemí s možností občerstvení ve sportovním centru. I proto organizace Sport a kultura plánuje pokračovat v rozvoji hřiště a jeho rozšíření o další prvky.

---

Sezona Vagonářského muzea je jubilejní i vybočující

Vagonářské muzeum zažívá svou sedmdesátou sezonu. Výročí svého otevření připomíná třeba vystavením zakládací listiny, dobových kronik nebo detailů z původní ředitelské vily.

Jediné muzeum v České republice zaznamenávající vagonovou výrobu - to je právě instituce, která sedmdesát let sídlí ve věžovité části studéneckého Novém zámku.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Co se týká letošní sezony, ta je opravdu jubilejní a takřka i vybočující, můžu říct, zásluhou těch stavebních úprav. Samozřejmě jsou to omezující věci, ale na druhou stranu jsme velice rádi, protože málokdo má to štěstí být u toho, když se ten zámek proměňuje a opravdu posouvá někam, což ocení potom návštěvníci, až všechny ty práce budou dokončeny.”

Samotný vznik Vagonářského muzea připomíná vystavení zakládací listiny a expozice v edukační místnosti. K vidění jsou tu dobové fotografie a kroniky Rudolfa Hübschera, které mapují historii výroby ve zdejší Vagonce.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Když pročítáte staré kroniky, tak klíčovou osobností byl tehdejší podnikový ředitel Metoděj Bezděk. Samozřejmě se tam objevuje jméno pan Pracná, pan Hübscher a další. Zmínil bych i pana Černína, což byl taky vedoucí Vagonářského muzea, který se hlavně podíval na té nové expozici, pan Šmída a další lidé, kteří s tím byli spojeni.”

Pavel Michal Lichý, brigádník, Vagonářské muzeum: “Já jsem tady chodil na praxi v rámci školy a tady jsem nabyl vědomosti a řekl jsem si, že bych tady šel na brigádu, takže jsem tady první rok. Tak samozřejmě sleduji to, vím, že kdysi tady zámek vypadal úplně jinak, kdy si pamatuju i zevnitř interiér, jak vypadal. Dneska to vypadá o dost moderněji, o dost více je tady různých příkladů, co se týče různých věcí, těch vagonků a podobně, což mi přijde fajn. A zároveň, přijde mi, že tady je obrovský posun, i co se týče i celé té zahrady a celého zámku jako komplexu.”

návštěvnice muzea: “My to máme za humny, přišli jsme se sem podívat z Bílovce, ale právě proto, že má muzeum výročí těch sedmdesát let, tak chceme sehnat tu výroční vizitku.”

Zajímavostmi, které lze nyní v souvislosti s jubileem v muzeu zaznamenat, jsou i drobnosti z původní ředitelské budovy Vagonky, která je v soukromém vlastnictví.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Z ředitelské vily máme dlaždičky, které lemovaly krb. Návštěvníci potom budou moci obdivovat tento krb v prostorách druhého patra, kde v kanceláři vytvoříme tento krb. Máme originální rošt a dlaždice. Ta ředitelská budova se pojí s počátky výstavby areálu, tedy s rokem 1900. Možná pro dnešní dobu je zajímavostí stavební povolení na Vagonku vydáno v květnu roku 1900, v roce 1901 už probíhá výroba. Takže když to dáte do kontrastu dnešní rychlosti, tak je to nebe a dudy.”

Sedmdesátku je ale vidět i v zámeckém parku na malém hornickém vagonu.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Samozřejmě jsou i reakce, že tento vagon se tady nevyráběl, my to víme, ale v dané situaci jsme moc rádi, že památkáři a všichni souhlasili s umístěním tohoto vagonku, který pochází z Dolu Michal. I my jsme součástí Technotrasy, je tady umístěný dočasně a dneska už můžu říct, že na základě jednání s MSV Metal, s kovárnou, se nám podařilo domluvit, že bude vyroben malý vagonek, zmenšenina originálního vagonu, který bude potom zdobit zámecký park.”

---

Další “dětská středa” nabídla Vesmírnou pohádku

Desítky malých diváků přilákalo k pódiu u sportovního centra divadelní představení. Konalo se v rámci Letního festivalu, jehož program každou středu cílí právě na děti.

Ostravské Divadélko Smíšek se zaměřuje na loutková představení pro děti. Do Studénky nepřijelo poprvé a tentokrát tu zahrálo vlastní autorskou Vesmírnou pohádkou. Přišla ji shlédnout téměř stovka dětí a dospělých.

Milan Janík, Divadélko Smíšek: “Bude to o tom, jak holčička Alenka přečetla s maminkou kouzelnou větu a přijede ufon Eda a vezme je do pohádkové galaxie na vesmírný výlet. Povětšinou si píšeme vlastní příběhy, ale někdy na přání dětí zpracováváme i klasické pohádky, ale to je spíše výjimečné.”

Milan Janík, Divadélko Smíšek: “Je to vlastně pro školky a první stupeň základní školy, tak do té druhé třídy, ale myslím, že se to líbí i některým větším dětem. U našich pohádek se snažíme děti zapojit, aby to jenom neproseděly, ale aby byly vlastně součástí té pohádky. No a zároveň se i snažíme zaujmout, protože jsou tam i rodiče, tak jsou tam nějaké věci, které by mohly pobavit dospělé.”

Radka Kořená, SAK Studénka: “My už každoročně v rámci letního festivalu ve Studénce máme středy pro děti. Tentokrát je to divadelko, máme tady i tvoření, malování na tašky, výrobu svícnů. Každý rok právě ty středy bývají věnovány pouze dětem, vždycky je to tady na dětském hřišti územního stadionu, kde využíváme naše pódium.”

Milan Janík, Divadélko Smíšek: “Samozřejmě venku je to takové vzdušnější, je to lepší, ale zase děti rychle ztrácejí pozornost. Musíme se více snažit, protože tam letí včelka, tam někdo něco zavolá, takže tamhle je hřiště, takže někdy si odběhnou, tak je to takové trošičku náročnější, ale zároveň je to veselejsi venku.”

Radka Kořená, SAK Studénka: “Nepočítám s tím, že ty děti to usedí. Samozřejmě děti tady různě pobíhají, je to v rámci volné zábavy, ale většinou děti překvapí a opravdu koukají, zapojují se do toho divadelka, můžou samozřejmě tleskat, zpívat, hrát si. Je to opravdu úžasné někdy ty jejich reakce.”

Divadélko Smíšek se do Studénky vrátí letos v létě ještě jednou, a to 19. srpna s Indiánskou pohádkou. Co se týče další nabídky takzvaných “dětských střed” v rámci programu Letního festivalu, 5. srpna bude u sportovního centra připravena tvořivá dílna, na které si zájemci budou moci vyrobit barevné prázdninové větrníky. A třeba 12. srpna do Studénka zavítá divadélko Ententýky s myškou Klárkou a veverkou Terkou.

---