Beskydský endoskopický workshop je tradičním setkáním špičkových lékařů z oboru gastroenterologie, chirurgie a endoskopie. Je zaměřené na výměnu nejnovějších poznatků, sdílení zkušeností a přímou ukázku moderních diagnostických a terapeutických metod.
Nemocnice Frýdek-Místek pořádala už dvacátý ročník Beskydského endoskopického workshopu a jako vždy se jí podařilo přitáhnout pozornost laické i odborné veřejnosti.
Petr Vítek, primář Interního oddělení, Beskydské Gastrocentrum: "Cílem tohoto workshopu je sdílet zkušenosti a nové trendy v endoskopii, jak diagnostické, tak terapeutické, s kolegy v Moravskoslezském kraji i z přilehlých krajů, kteří náš workshop hojně navštěvují. Letos také slavíme 20 let od vytvoření Beskydského gastrocentra, což je centrum vysoce specializované péče Ministerstva zdravotnictví zaměřené na léčbu pankreatu, biliárních a hepatobiliárních chorob. Takže ten workshop nám umožňuje prezentovat některé nové techniky a ukázat možnosti pro pacienty některých spolupracujících kolegů, aby to viděli takzvaně přímo, v reálném životě."
Do Frýdku-Místku dorazily lékařské kapacity z celé republiky, které prezentovaly svou práci z poslední doby.
Tomáš Hucl, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie, IKEM: "Já jsem měl teď akorát příležitost dokončit jeden výkon, který pro mne kolegové připravili. Léčili jsme pacientku, která prodělala akutní pankreatitidu a vyvinula kolekci tekutiny jako komplikaci té pankreatitidy. A v léčbě takovýchto kolekcí endoskopie doznala obrovského rozmachu. V poslední době nahradila jiné, více invazivní přístupy, jako chirurgické, a dokáže miniinvazivním způsobem takovouto kolekci v té dutině břišní, která vznikne vedle té slinivky po tom zánětu, vyřešit elegantně endoskopicky. Takže během několika minut jsme byli schopni udělat takové spojení mezi žaludkem a tou tekutinou kolekcí a vydrénovat tu kolekci právě do toho žaludku. A pacientka tím je vyřešena. Odchází bez jakékoliv jizvy na břiše, s vyřešenou takovouto komplikací té pankreatitidy."
Lékaři také upozorňovali na důležitost prevence.
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, vedoucí endoskopie, Beskydské Gastrocentrum: "Od ledna letošního roku došlo k výrazným změnám v oblasti screeningu, a to posun do nižších populací. Doposud byl screening určen pro osoby nad 50 let věku, ale vzhledem k tomu, že celosvětově přibývá nádorů, nejen nádorů tlustého střeva, i v mladších věkových skupinách, tak ta věková hranice pro screening je od ledna posunuta již na 45 let věku. Takže nově v tomto roce už přicházejí i mladší jedinci a z těch dalších screeningových programů tak nově běží i screening karcinomu pankreatu pro vysoce rizikové skupiny."
Z endoskopických sálů byly letos zajištěny také přímé interaktivní přenosy.
---
Více než 50 tisíc žáků z celé České republiky si vyslechlo přednášku o druhé světové válce v podání jejích pamětníků. Výjimkou nebyli ani žáci z Frýdku-Místku, kteří besedovali s pamětnicí v zastupitelstvu radnice.
Paní Michaela Vidláková bude mít brzy 90 let, přesto objíždí města po celé České republice a vypráví dětem o tom, co zažila za druhé světové války.
Michaela Vidláková, pamětnice holocaustu: "Protože si myslím, že je to moje povinnost, protože ti zavraždění mluvit nemohou. Já jsem jeden z posledních svědků, který vlastně ani nezažil to nejhorší, ty horší tábory. Ale přeci jenom je to moje povinnost. Dokud můžu svědčit, dokud mohu něco říkat. Protože u téhle mládeže se teprve vytváří světový názor. A tak se snažím o tom hovořit, aby se prostě dokázali orientovat v tom, co se děje, v tom, co se dělo a v tom, co by se mohlo dít."
Pamětníků bohužel ubývá, kdysi jich takto jezdilo po školách dvacet, dnes je paní Vidláková jednou z posledních.
Radek Hejret, koordinátor besed: "Vidíme ten dopad z těch reakcí, právě z těch dotazů, které potom žáci pokládají, protože z toho je jednoznačné, že pro ně je to největší přínos. Je výborné, že můžou číst o historii, že můžou vidět nějaký dokument, ale živého člověka, který zažil ty události, jen tak nezažijí a navíc se ho můžou na cokoliv zeptat. Takže za mě ten přínos tkví hlavně v tomto."
Z vašich zkušeností, co ty žáky nejvíce zajímá?
Radek Hejret, koordinátor besed: "To je různé. Někdy je zajímá ten kontext doby, protože dnešní 14, 15, 17letí žáci, pro ně je pravěk i sametová revoluce. Takže zajímá je kontext doby, ten rámec, co se událo, proč se událo, jak se to stalo, ale pak se to většinou překlápí do takových těch úplně osobních pozic, kdy třeba ty děti se ptají, jak to měly děti v té době, co jedly? S čím si hrály? Jak dopadly takové rodiny? Takže většinou ty dotazy jsou potom velmi osobní."
Lenka Drahotuská, spoluorganizátorka besed: "Můžeme učit o dějinách, můžeme učit dějiny, ale nikdy těm dětem nedáme tu vlastní zkušenost, což může opravdu jenom pamětník. Takže dlouhodobě pracujeme i s organizací Paměť národa a paní Vidlák ková mě kdysi oslovila, považuji za top toho, co jsem kdy dětem mohla předat, a proto ji pořád ještě zvu, když je ochotná mluvit."
A co tedy současné žáky nejvíce zaujalo?
anketa: účastníci besedy: "Jak poprvé jeli do Terezína, jak se museli balit, jak to bylo všechno narychlo a jak neměli prostě čas a nemohly vzít všechno, co potřebovali."
anketa: účastníci besedy: "Mě zajímalo, jak oni žili v terezínském ghettu, jaké měli jídlo a jak se osprchovali."
anketa: účastníci besedy: "Nedokážu si třeba představit, že bych tohle měla zažít. A fakt se mi líbí, že ta paní dokáže o tom takhle mluvit. Fakt mě to docela fascinuje."
---
Katolický lidový dům ve Frýdku-Místku ožil havajským plesem. Tradiční akce přilákala desítky postižených klientů z města a okolí.
Je to čirá radost. Příroda nebyla k těmto lidem příliš přívětivá, přesto se umí bavit a radovat. Havajský ples je toho jasným důkazem.
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu: "Náš ročník je letos 7. Napadlo nás to ze dvou důvodů. Za prvé proto, že se chceme ještě rozloučit s létem. Proto se to jmenuje Havajský ples. A aby se všichni pěkně setkali, oni se všichni znají tady tito klienti z různých středisek, ale mají málo prostoru, aby se takhle setkali a spolu si zatancovali. Pěkně se pobavili. Takže to je ta myšlenka, která nás napadla, a je to velmi úspěšné a je to velmi pěkné. Jsme za to velmi rádi, že všichni chodí a že nás takto podporují."
Koho zvete?
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu: "Zveme všechny tady v Moravskoslezském kraji. Máme tady na ně kontakty, všechna možná různá střediska: Ostrava, Pržno, samozřejmě Frýdek-Místek, Nový Jičín. Ale vždycky, když se to potká, pak vznikne taková pěkná akce."
Pro koho je to tedy určeno? Je to jen pro mentálně postižené, nebo i pro jiné klienty?
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu:: "Ne, je to určené pro zdravotně postižené, ale pokud někdo je zdravý nebo chce se jen potkat, protože se znají, tak může přijít v podstatě kdokoliv."
Tančí se, je tady nějaké občerstvení? Je ještě nějaký další program?
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu:: "Pro ně bude tombola, protože u nás každý vyhrává. Tady musí vyhrát každý. A pak máme pro každého připravený perfektní oběd. Protože mají výdej energie, tak musí být i po tom nálož té energie."
Lenka Valkovičová, pečovatelka, Žirafa Frýdek-Místek: "My jsme z organizace Žirafa z Frýdku-Místku a ples je úžasný jako každý rok."
Kolik vás přijelo a jak se těšili vaši klienti?
Hana Pavelková, pečovatelka, Žirafa Frýdek-Místek: "Klienti se těšili, bohužel je jich méně. Měl přijet ještě jeden klient. Nepřijel, takže jen tři klientky."
Jak velký zážitek to pro vaše klienty je?
Hana Pavelková, pečovatelka, Žirafa Frýdek-Místek: "Já si myslím, že si to užívají. Holky rády tancují, jsou společenské, tak si myslím, že to bude fajn den."
Patricie Vachotová, aktivizační pracovnice, Náš svět Pržno: "Naši klienti jsou nadšeni, když se můžou dostat někde do společnosti. Velmi si to užívají. Přijelo nás z našeho domova pět."
---
Beskydský endoskopický workshop je tradičním setkáním špičkových lékařů z oboru gastroenterologie, chirurgie a endoskopie. Je zaměřené na výměnu nejnovějších poznatků, sdílení zkušeností a přímou ukázku moderních diagnostických a terapeutických metod.
Nemocnice Frýdek-Místek pořádala už dvacátý ročník Beskydského endoskopického workshopu a jako vždy se jí podařilo přitáhnout pozornost laické i odborné veřejnosti.
Petr Vítek, primář Interního oddělení, Beskydské Gastrocentrum: "Cílem tohoto workshopu je sdílet zkušenosti a nové trendy v endoskopii, jak diagnostické, tak terapeutické, s kolegy v Moravskoslezském kraji i z přilehlých krajů, kteří náš workshop hojně navštěvují. Letos také slavíme 20 let od vytvoření Beskydského gastrocentra, což je centrum vysoce specializované péče Ministerstva zdravotnictví zaměřené na léčbu pankreatu, biliárních a hepatobiliárních chorob. Takže ten workshop nám umožňuje prezentovat některé nové techniky a ukázat možnosti pro pacienty některých spolupracujících kolegů, aby to viděli takzvaně přímo, v reálném životě."
Do Frýdku-Místku dorazily lékařské kapacity z celé republiky, které prezentovaly svou práci z poslední doby.
Tomáš Hucl, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie, IKEM: "Já jsem měl teď akorát příležitost dokončit jeden výkon, který pro mne kolegové připravili. Léčili jsme pacientku, která prodělala akutní pankreatitidu a vyvinula kolekci tekutiny jako komplikaci té pankreatitidy. A v léčbě takovýchto kolekcí endoskopie doznala obrovského rozmachu. V poslední době nahradila jiné, více invazivní přístupy, jako chirurgické, a dokáže miniinvazivním způsobem takovouto kolekci v té dutině břišní, která vznikne vedle té slinivky po tom zánětu, vyřešit elegantně endoskopicky. Takže během několika minut jsme byli schopni udělat takové spojení mezi žaludkem a tou tekutinou kolekcí a vydrénovat tu kolekci právě do toho žaludku. A pacientka tím je vyřešena. Odchází bez jakékoliv jizvy na břiše, s vyřešenou takovouto komplikací té pankreatitidy."
Lékaři také upozorňovali na důležitost prevence.
Ivana Mikoviny Kajzrlíková, vedoucí endoskopie, Beskydské Gastrocentrum: "Od ledna letošního roku došlo k výrazným změnám v oblasti screeningu, a to posun do nižších populací. Doposud byl screening určen pro osoby nad 50 let věku, ale vzhledem k tomu, že celosvětově přibývá nádorů, nejen nádorů tlustého střeva, i v mladších věkových skupinách, tak ta věková hranice pro screening je od ledna posunuta již na 45 let věku. Takže nově v tomto roce už přicházejí i mladší jedinci a z těch dalších screeningových programů tak nově běží i screening karcinomu pankreatu pro vysoce rizikové skupiny."
Z endoskopických sálů byly letos zajištěny také přímé interaktivní přenosy.
---
Více než 50 tisíc žáků z celé České republiky si vyslechlo přednášku o druhé světové válce v podání jejích pamětníků. Výjimkou nebyli ani žáci z Frýdku-Místku, kteří besedovali s pamětnicí v zastupitelstvu radnice.
Paní Michaela Vidláková bude mít brzy 90 let, přesto objíždí města po celé České republice a vypráví dětem o tom, co zažila za druhé světové války.
Michaela Vidláková, pamětnice holocaustu: "Protože si myslím, že je to moje povinnost, protože ti zavraždění mluvit nemohou. Já jsem jeden z posledních svědků, který vlastně ani nezažil to nejhorší, ty horší tábory. Ale přeci jenom je to moje povinnost. Dokud můžu svědčit, dokud mohu něco říkat. Protože u téhle mládeže se teprve vytváří světový názor. A tak se snažím o tom hovořit, aby se prostě dokázali orientovat v tom, co se děje, v tom, co se dělo a v tom, co by se mohlo dít."
Pamětníků bohužel ubývá, kdysi jich takto jezdilo po školách dvacet, dnes je paní Vidláková jednou z posledních.
Radek Hejret, koordinátor besed: "Vidíme ten dopad z těch reakcí, právě z těch dotazů, které potom žáci pokládají, protože z toho je jednoznačné, že pro ně je to největší přínos. Je výborné, že můžou číst o historii, že můžou vidět nějaký dokument, ale živého člověka, který zažil ty události, jen tak nezažijí a navíc se ho můžou na cokoliv zeptat. Takže za mě ten přínos tkví hlavně v tomto."
Z vašich zkušeností, co ty žáky nejvíce zajímá?
Radek Hejret, koordinátor besed: "To je různé. Někdy je zajímá ten kontext doby, protože dnešní 14, 15, 17letí žáci, pro ně je pravěk i sametová revoluce. Takže zajímá je kontext doby, ten rámec, co se událo, proč se událo, jak se to stalo, ale pak se to většinou překlápí do takových těch úplně osobních pozic, kdy třeba ty děti se ptají, jak to měly děti v té době, co jedly? S čím si hrály? Jak dopadly takové rodiny? Takže většinou ty dotazy jsou potom velmi osobní."
Lenka Drahotuská, spoluorganizátorka besed: "Můžeme učit o dějinách, můžeme učit dějiny, ale nikdy těm dětem nedáme tu vlastní zkušenost, což může opravdu jenom pamětník. Takže dlouhodobě pracujeme i s organizací Paměť národa a paní Vidlák ková mě kdysi oslovila, považuji za top toho, co jsem kdy dětem mohla předat, a proto ji pořád ještě zvu, když je ochotná mluvit."
A co tedy současné žáky nejvíce zaujalo?
anketa: účastníci besedy: "Jak poprvé jeli do Terezína, jak se museli balit, jak to bylo všechno narychlo a jak neměli prostě čas a nemohly vzít všechno, co potřebovali."
anketa: účastníci besedy: "Mě zajímalo, jak oni žili v terezínském ghettu, jaké měli jídlo a jak se osprchovali."
anketa: účastníci besedy: "Nedokážu si třeba představit, že bych tohle měla zažít. A fakt se mi líbí, že ta paní dokáže o tom takhle mluvit. Fakt mě to docela fascinuje."
---
Katolický lidový dům ve Frýdku-Místku ožil havajským plesem. Tradiční akce přilákala desítky postižených klientů z města a okolí.
Je to čirá radost. Příroda nebyla k těmto lidem příliš přívětivá, přesto se umí bavit a radovat. Havajský ples je toho jasným důkazem.
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu: "Náš ročník je letos 7. Napadlo nás to ze dvou důvodů. Za prvé proto, že se chceme ještě rozloučit s létem. Proto se to jmenuje Havajský ples. A aby se všichni pěkně setkali, oni se všichni znají tady tito klienti z různých středisek, ale mají málo prostoru, aby se takhle setkali a spolu si zatancovali. Pěkně se pobavili. Takže to je ta myšlenka, která nás napadla, a je to velmi úspěšné a je to velmi pěkné. Jsme za to velmi rádi, že všichni chodí a že nás takto podporují."
Koho zvete?
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu: "Zveme všechny tady v Moravskoslezském kraji. Máme tady na ně kontakty, všechna možná různá střediska: Ostrava, Pržno, samozřejmě Frýdek-Místek, Nový Jičín. Ale vždycky, když se to potká, pak vznikne taková pěkná akce."
Pro koho je to tedy určeno? Je to jen pro mentálně postižené, nebo i pro jiné klienty?
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu:: "Ne, je to určené pro zdravotně postižené, ale pokud někdo je zdravý nebo chce se jen potkat, protože se znají, tak může přijít v podstatě kdokoliv."
Tančí se, je tady nějaké občerstvení? Je ještě nějaký další program?
Jana Kohutová, organizátorka Havajského plesu:: "Pro ně bude tombola, protože u nás každý vyhrává. Tady musí vyhrát každý. A pak máme pro každého připravený perfektní oběd. Protože mají výdej energie, tak musí být i po tom nálož té energie."
Lenka Valkovičová, pečovatelka, Žirafa Frýdek-Místek: "My jsme z organizace Žirafa z Frýdku-Místku a ples je úžasný jako každý rok."
Kolik vás přijelo a jak se těšili vaši klienti?
Hana Pavelková, pečovatelka, Žirafa Frýdek-Místek: "Klienti se těšili, bohužel je jich méně. Měl přijet ještě jeden klient. Nepřijel, takže jen tři klientky."
Jak velký zážitek to pro vaše klienty je?
Hana Pavelková, pečovatelka, Žirafa Frýdek-Místek: "Já si myslím, že si to užívají. Holky rády tancují, jsou společenské, tak si myslím, že to bude fajn den."
Patricie Vachotová, aktivizační pracovnice, Náš svět Pržno: "Naši klienti jsou nadšeni, když se můžou dostat někde do společnosti. Velmi si to užívají. Přijelo nás z našeho domova pět."
---
