Vedení města společně s řadou významných hostů a spolků i veřejností uctilo památku 85. výročí boje o Czajankova kasárna. Nejprve se všichni sešli ve čtvrtek u památníku v Místku.
Ve čtvrtek 14. března odpoledne se sešli zástupci vedení města, armády, legionářů, skautů a dalších organizací, spolků i veřejnosti, u památníku boje o Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku. Na místě, kde kdysi kasárna stála, uctili 85. výročí události, kdy se jednotka 8. pěšího pluku Slezského postavila na odpor proti obsazení německému vojsku.
Patrik Šostý, Československá obec legionářská: "Opravdu to byl ojedinělý odpor, na kterém později zakládal prezident Beneš v Anglii druhý odboj. Díky tomu nás spojenci uznali za spojence, dalo by se říct. Protože jsme nevydali republiku bez výstřelu."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "I když byla tato událost ojedinělým a krátkým hrdinným odporem, postupem času získává stále více na významu. A je to událost, která věřím sjednocuje náš národ a zároveň nám ukazuje, že i odpor v menšině má smysl. Protože ukazuje charakter. A v dnešní době, kdy pár set kilometrů odsud čelí menší národ agresi toho většího, se tyto události stávají stále významnějšími. A já jsem rád, že my v České republice jsme součástí největší obranné aliance na světě. A již 25 let zažíváme období bezpečí a klidu, které věřím, bude trvat i nadále."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Nezaznělo dneska velice důležité konstatování, které bych rád dodal, že v roce 1946, v září se přesně na tomto místě zastavila prezidentská kolona. Byl zde i armádní generál Ludvík Svoboda. Pan prezident Československé republiky, doktor Edvard Beneš se svou ženou a příslušníci 8. pěšího pluku, kteří přežili dobu okupace, zde byli dekorování a přebírali vyznamenání a pamětní medaile."
Czajankova kasárna byla zbourána z části v roce 1940, většina pak na konci 70. let 20. století. Pomník byl na místě postaven v roce 1989.
---
O víkendu zaplnily české a německé historické vojenské jednotky Faunapark ve Frýdku-Místku. Vedle v areálu ředitelství Slezanu pak proběhla rekonstrukce samotné bitvy o Czajankova kasárna.
14. března roku 1939 přijela německá jednotka Wehrmachtu před Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku a měla je zabrat. Vojín Sagan na vrátnici ale odstartoval na Němce palbu, která bleskově zmobilizovala celý 8. pěší pluk v kasárnách.
Viktor Grossmann, vojenský historik: "Bitva o Czajankova kasárna byla zajímavá tím, že ji nečekala ani jedna strana. To byl boj z chodu, kdy ani Němci nebo Čechoslováci netušili, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Další věc byla, že jak na německé straně, tak na československé bojovali záložáci, z velké části. Samozřejmě tam byli i profesionálové, ale byla tam spousta chlapů, kteří ještě neměli ten výcvik. Ani Němci, ani Čechoslováci. Takže to bylo takové dost divoké ta přestřelka. Němci tam udělali několik naprosto fatálních chyb, že si nezjistili síly, postupovali velmi zbrkle. Naopak Čechoslováci zase bojovali s tím, co měli. A to bylo pár nábojů. I slepé náboje během bitvy použili, aby je pak odstrašili. Aby je odrazili od kasáren. Tak stříleli i slepými."
Kluby vojenské historie pomohly v areálu ředitelství Slezanu po 85 letech co nejvěrněji bitvu zrekonstruovat. Pomohly dobové dokumenty a svědectví.
Viktor Grossmann, vojenský historik: "No a bohužel ta přestřelka skončila tak, jak skončit musela. To znamená, že nakonec československý bílý prapor, velitel kapituluje, protože dochází munice a došlo mu, že v žádném případě není šance, aby kdokoliv přišel těm chlapů pomoct. Takže to takovým způsobem zakončili. Ale byl to opravdu boj se ctí, protože ty své kasárna nevydali bez boje. Což nakonec uznali i Němci a ty dotyčné později propouští. Takže, nebyly za to žádné tresty smrti nebo něco podobného."
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Byla to jediná jednotka v celém Československu, která se té německé okupaci postavila. Budeme se snažit zrekapitulovat i část toho dne. I činnost vojáků v kasárnách, kdy museli vykonávat práce, cvičení."
Anketa: 1.) "Bylo to dobré." – Co se vám na tom nejvíc líbilo? – "Střelba asi."
Anketa: 2.) "Bylo to super. Miluju takové válečné věci, takže za mě to byla nejlepší věc." – Co bylo na tom nejvíce zajímavé? – "Asi ten obrněný vůz."
Anketa: 3.) "Celkově, provedení, že do toho investují kluci spousty vlastní energie, spousty vlastních peněz a myslím si, že je fajn, že se takové akce ještě pořádají, abychom o svojí historii občas něco věděli."
Po celý den mohli lidé obdivovat ve Faunaparku vojáky v dobových uniformách i jejich výzbroj a další techniku.
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Dále je tady možno vidět i pár kusů vojenské techniky. Jak německé, tak československé. A v neposlední řadě tady máme různé dobové tábory. Ať československé, tak i německé. Ale i tady máme ukázku vojáků, takzvané Svobodovy armády, 1. československého armádního sboru v sovětském svazu. A to z toho důvodu, že několik občanů z Frýdku-Místku v této jednotce sloužilo a padlo. Dále potom tady máme na ukázku i malý stánek, ve kterém představujeme československou lidovou armádu. A to z toho důvodu, že Frýdek byl posádkovým městem až do roku 1994."
Viktor Grossmann, vojenský historik: "Byl tady zajímavý kanón Pak 35/36 v ráží 37 mm, aby se to nepletlo. No a je to reálná replika. Stejně tak tady byla použita reálná replika německého průzkumného obrněného vozidla SdKfz 222. No byli zde vojáci na koních, byli zde vojáci s těžkými kulomety, lehkými kulomety a tak dále."
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Asi takový nejzajímavější kousek, který tu máme, je československý tank vzor 33, který se používal v československé prvorepublikové armádě. Tento tank samozřejmě nezasáhl do bojů o Czajankova kasárna, ale vzali jsme ho tady proto, abychom ho lidem ukázali. Jak ta technika tenkrát vypadala a do čeho se vyvinula."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem moc rád, že rekonstrukci bitvy o Czajankova kasárna navštívilo tolik občanů města i lidé, kteří přijeli z větší dálky. Nakonec vydrželo i to počasí. Myslím, že akce se velmi povedla. A já už sem to říkal několikrát. Jsem moc rád, když se spojí dvě věci. Udělá se akce, která je populární, ale zároveň je připravena erudovaně a opravdu věrně rekonstruuje ty události, které pro dnešní dny mají velký význam."
V rámci samotné bitvy v roce 1939 nebyli na české straně žádní mrtví, pouze dva lehce zranění. Naopak na německé straně se uvádí až 18 mrtvých, šest desítek zraněných i poškozené obrněné vozidlo.
---
Frýdek-Místek rozjel další ročník participativního rozpočtu. 20. března mohou lidé přijít přímo na zastávku Anenská a vyjádřit svůj názor k tomu, jak by se měla v rámci projektu Zapoj F-M proměnit.
Lidé ve Frýdku-Místku zvolili ve třetím ročníku participativního rozpočtu další místo určené k proměně. Nyní bylo naplánováno veřejné celodenní setkání, kde budou moci lidé navrhnout, co a jak na místě změnit.
Tomáš Čech, odborný poradce pro participaci: "Místo je to opět jiné, s jinou atmosférou, s jinými problémy a s jinými výzvami. 20. března začneme plánovacím dnem. Oslovíme širokou veřejnost přímo na zastávkách Anenská. To znamená, budeme se ptát občanů, kteří budou přestupovat, kteří pojedou do práce, kteří pojedou z práce a budeme hledat řešení, které jim do budoucna ten přestup zpříjemní. Udělá ho komfortnější, udělá ho lákavějším."
Lucie Šidlová, hlavní architektka Frýdku-Místku: "Lokalita, kterou budeme zpracovávat v letošním ročníku, je zastávka Anenská. Ale jedná se jenom o stranu pravou při směru do Ostravy. To znamená o tu velkou asfaltovou plochu, která působí velmi neupraveně, a ne moc příjemně."
V prvním ročníku participativního rozpočtu Zapoj F-M prošlo úpravou oblíbené výletní místo Zátiší. V rámci druhého ročníku se kvůli úpravám v projektu s mírným zpožděním pracuje na Nároží na třídě TGM.
Tomáš Čech, odborný poradce pro participaci: "Myslím si, že jsme prokázali, že ten projekt má smysl. Že se podařilo skoro dvě místa změnit a revitalizovat. Že se ukázalo, že zapojování veřejnosti má smysl. A že to má vliv na kvalitu toho výsledku. Neznamená to, že ten výsledek je nutně originálnější nebo nápaditější, ale znamená to, že jsou v něm zapracovány podněty a námitky všech, kterých se ten projekt týká. A myslím si, že to výrazně napomáhá tomu, ať je ten projekt lépe přijatý veřejností, ať je o něj lépe pečováno, ať se minimalizuje vandalismus a podobné věci."
Na proměnu daných lokalit je vyčleněn vždy jeden milion korun.
---
Vedení města společně s řadou významných hostů a spolků i veřejností uctilo památku 85. výročí boje o Czajankova kasárna. Nejprve se všichni sešli ve čtvrtek u památníku v Místku.
Ve čtvrtek 14. března odpoledne se sešli zástupci vedení města, armády, legionářů, skautů a dalších organizací, spolků i veřejnosti, u památníku boje o Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku. Na místě, kde kdysi kasárna stála, uctili 85. výročí události, kdy se jednotka 8. pěšího pluku Slezského postavila na odpor proti obsazení německému vojsku.
Patrik Šostý, Československá obec legionářská: "Opravdu to byl ojedinělý odpor, na kterém později zakládal prezident Beneš v Anglii druhý odboj. Díky tomu nás spojenci uznali za spojence, dalo by se říct. Protože jsme nevydali republiku bez výstřelu."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "I když byla tato událost ojedinělým a krátkým hrdinným odporem, postupem času získává stále více na významu. A je to událost, která věřím sjednocuje náš národ a zároveň nám ukazuje, že i odpor v menšině má smysl. Protože ukazuje charakter. A v dnešní době, kdy pár set kilometrů odsud čelí menší národ agresi toho většího, se tyto události stávají stále významnějšími. A já jsem rád, že my v České republice jsme součástí největší obranné aliance na světě. A již 25 let zažíváme období bezpečí a klidu, které věřím, bude trvat i nadále."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Nezaznělo dneska velice důležité konstatování, které bych rád dodal, že v roce 1946, v září se přesně na tomto místě zastavila prezidentská kolona. Byl zde i armádní generál Ludvík Svoboda. Pan prezident Československé republiky, doktor Edvard Beneš se svou ženou a příslušníci 8. pěšího pluku, kteří přežili dobu okupace, zde byli dekorování a přebírali vyznamenání a pamětní medaile."
Czajankova kasárna byla zbourána z části v roce 1940, většina pak na konci 70. let 20. století. Pomník byl na místě postaven v roce 1989.
---
O víkendu zaplnily české a německé historické vojenské jednotky Faunapark ve Frýdku-Místku. Vedle v areálu ředitelství Slezanu pak proběhla rekonstrukce samotné bitvy o Czajankova kasárna.
14. března roku 1939 přijela německá jednotka Wehrmachtu před Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku a měla je zabrat. Vojín Sagan na vrátnici ale odstartoval na Němce palbu, která bleskově zmobilizovala celý 8. pěší pluk v kasárnách.
Viktor Grossmann, vojenský historik: "Bitva o Czajankova kasárna byla zajímavá tím, že ji nečekala ani jedna strana. To byl boj z chodu, kdy ani Němci nebo Čechoslováci netušili, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Další věc byla, že jak na německé straně, tak na československé bojovali záložáci, z velké části. Samozřejmě tam byli i profesionálové, ale byla tam spousta chlapů, kteří ještě neměli ten výcvik. Ani Němci, ani Čechoslováci. Takže to bylo takové dost divoké ta přestřelka. Němci tam udělali několik naprosto fatálních chyb, že si nezjistili síly, postupovali velmi zbrkle. Naopak Čechoslováci zase bojovali s tím, co měli. A to bylo pár nábojů. I slepé náboje během bitvy použili, aby je pak odstrašili. Aby je odrazili od kasáren. Tak stříleli i slepými."
Kluby vojenské historie pomohly v areálu ředitelství Slezanu po 85 letech co nejvěrněji bitvu zrekonstruovat. Pomohly dobové dokumenty a svědectví.
Viktor Grossmann, vojenský historik: "No a bohužel ta přestřelka skončila tak, jak skončit musela. To znamená, že nakonec československý bílý prapor, velitel kapituluje, protože dochází munice a došlo mu, že v žádném případě není šance, aby kdokoliv přišel těm chlapů pomoct. Takže to takovým způsobem zakončili. Ale byl to opravdu boj se ctí, protože ty své kasárna nevydali bez boje. Což nakonec uznali i Němci a ty dotyčné později propouští. Takže, nebyly za to žádné tresty smrti nebo něco podobného."
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Byla to jediná jednotka v celém Československu, která se té německé okupaci postavila. Budeme se snažit zrekapitulovat i část toho dne. I činnost vojáků v kasárnách, kdy museli vykonávat práce, cvičení."
Anketa: 1.) "Bylo to dobré." – Co se vám na tom nejvíc líbilo? – "Střelba asi."
Anketa: 2.) "Bylo to super. Miluju takové válečné věci, takže za mě to byla nejlepší věc." – Co bylo na tom nejvíce zajímavé? – "Asi ten obrněný vůz."
Anketa: 3.) "Celkově, provedení, že do toho investují kluci spousty vlastní energie, spousty vlastních peněz a myslím si, že je fajn, že se takové akce ještě pořádají, abychom o svojí historii občas něco věděli."
Po celý den mohli lidé obdivovat ve Faunaparku vojáky v dobových uniformách i jejich výzbroj a další techniku.
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Dále je tady možno vidět i pár kusů vojenské techniky. Jak německé, tak československé. A v neposlední řadě tady máme různé dobové tábory. Ať československé, tak i německé. Ale i tady máme ukázku vojáků, takzvané Svobodovy armády, 1. československého armádního sboru v sovětském svazu. A to z toho důvodu, že několik občanů z Frýdku-Místku v této jednotce sloužilo a padlo. Dále potom tady máme na ukázku i malý stánek, ve kterém představujeme československou lidovou armádu. A to z toho důvodu, že Frýdek byl posádkovým městem až do roku 1994."
Viktor Grossmann, vojenský historik: "Byl tady zajímavý kanón Pak 35/36 v ráží 37 mm, aby se to nepletlo. No a je to reálná replika. Stejně tak tady byla použita reálná replika německého průzkumného obrněného vozidla SdKfz 222. No byli zde vojáci na koních, byli zde vojáci s těžkými kulomety, lehkými kulomety a tak dále."
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Asi takový nejzajímavější kousek, který tu máme, je československý tank vzor 33, který se používal v československé prvorepublikové armádě. Tento tank samozřejmě nezasáhl do bojů o Czajankova kasárna, ale vzali jsme ho tady proto, abychom ho lidem ukázali. Jak ta technika tenkrát vypadala a do čeho se vyvinula."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem moc rád, že rekonstrukci bitvy o Czajankova kasárna navštívilo tolik občanů města i lidé, kteří přijeli z větší dálky. Nakonec vydrželo i to počasí. Myslím, že akce se velmi povedla. A já už sem to říkal několikrát. Jsem moc rád, když se spojí dvě věci. Udělá se akce, která je populární, ale zároveň je připravena erudovaně a opravdu věrně rekonstruuje ty události, které pro dnešní dny mají velký význam."
V rámci samotné bitvy v roce 1939 nebyli na české straně žádní mrtví, pouze dva lehce zranění. Naopak na německé straně se uvádí až 18 mrtvých, šest desítek zraněných i poškozené obrněné vozidlo.
---
Frýdek-Místek rozjel další ročník participativního rozpočtu. 20. března mohou lidé přijít přímo na zastávku Anenská a vyjádřit svůj názor k tomu, jak by se měla v rámci projektu Zapoj F-M proměnit.
Lidé ve Frýdku-Místku zvolili ve třetím ročníku participativního rozpočtu další místo určené k proměně. Nyní bylo naplánováno veřejné celodenní setkání, kde budou moci lidé navrhnout, co a jak na místě změnit.
Tomáš Čech, odborný poradce pro participaci: "Místo je to opět jiné, s jinou atmosférou, s jinými problémy a s jinými výzvami. 20. března začneme plánovacím dnem. Oslovíme širokou veřejnost přímo na zastávkách Anenská. To znamená, budeme se ptát občanů, kteří budou přestupovat, kteří pojedou do práce, kteří pojedou z práce a budeme hledat řešení, které jim do budoucna ten přestup zpříjemní. Udělá ho komfortnější, udělá ho lákavějším."
Lucie Šidlová, hlavní architektka Frýdku-Místku: "Lokalita, kterou budeme zpracovávat v letošním ročníku, je zastávka Anenská. Ale jedná se jenom o stranu pravou při směru do Ostravy. To znamená o tu velkou asfaltovou plochu, která působí velmi neupraveně, a ne moc příjemně."
V prvním ročníku participativního rozpočtu Zapoj F-M prošlo úpravou oblíbené výletní místo Zátiší. V rámci druhého ročníku se kvůli úpravám v projektu s mírným zpožděním pracuje na Nároží na třídě TGM.
Tomáš Čech, odborný poradce pro participaci: "Myslím si, že jsme prokázali, že ten projekt má smysl. Že se podařilo skoro dvě místa změnit a revitalizovat. Že se ukázalo, že zapojování veřejnosti má smysl. A že to má vliv na kvalitu toho výsledku. Neznamená to, že ten výsledek je nutně originálnější nebo nápaditější, ale znamená to, že jsou v něm zapracovány podněty a námitky všech, kterých se ten projekt týká. A myslím si, že to výrazně napomáhá tomu, ať je ten projekt lépe přijatý veřejností, ať je o něj lépe pečováno, ať se minimalizuje vandalismus a podobné věci."
Na proměnu daných lokalit je vyčleněn vždy jeden milion korun.
---
