Doktoři a lékárníci mohou nahlížet do lékového záznamu
Od 1.června mohou lékaři, ale také lékárníci, nahlížet do lékového záznamu pacientů. Díky tomu se sníží například riziko užívání stejného léku. Nově také lidem stačí v lékárně k vyzvednutí medikamentů občanský průkaz.
Nemocným lidem jsou předepisovány různé léky. Na otázku lékárníka jaké, mnohdy přesně nejsou schopni odpovědět. Nyní od června mohou nově doktoři a lékárníci nahlížet do lékového záznamu pacienta, což vítají.
Luboš Vejmola, vedoucí lékárník NsP Havířov: "V praxi se setkáváme s tím, že pacient neví, co bere. Nebo mu léky byly zaměněny a on se potom ztrácí v celém tom spektru léků, které užívá. A tento lékový záznam má pomoct lékárníkovi, aby v těchto výjimečných situacích, kdy můžeme zkontrolovat, jaké léky bere, jestli tam nedochází k nežádoucím účinkům, interakcím.”
Pacient může vyslovit nesouhlas s nahlédnutím do lékového záznamu. A naopak může lékárníka k tomuto vyzvat.
anketa: "Já si myslím, že to je dobře, protože, když je člověk starší a bere více léků, tak neví, jestli nějaké nové léky mohou ovlivnit ty léky, které už bere delší dobu."
Pokud lékárník zjistí nejasnosti, lék nevydá a doporučí konzultaci s lékařem nebo ho přímo kontaktuje.
Další novinkou je, že si pacienti mohou vyzvednout své léky na základě občanského průkazu.
Luboš Vejmola, vedoucí lékárník NsP Havířov: "Určitě je to ulehčení práce lékárníkům v tom smyslu, že si může elektronické recepty stáhnout z centrálního úložiště přímo do svého počítače pomocí čárového kódu. Je to ulehčení, my v nemocniční lékárně Havířov jsme na to připraveni.”
E-repect si lidé mohou vyzvednout také pomocí SMS zprávy, e-mailu nebo papírové průvodky.
---
Kam s ojetými pneumatikami a kdy se bude svážet bioodpad?
Na odboru komunálních služeb v Havířově zaznamenávají dotazy, kam mají motoristé odkládat použité pneumatiky. Zda v autoservisu, nebo ve sběrném dvoře. Na tuto otázku odpověděla vedoucí odboru, která přidala i informace ke svozu bioodpadu v letních měsících.
Staré pneumatiky často končí na černých skládkách. Přitom je mohou lidé odvést do sběrného dvora, ale především již řadu let se na pneumatiky vztahuje povinnost zpětného odběru. Ta je dána výrobcům a dovozcům zákonem o odpadech.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Se nám množí dotazy na to, že pneuservisy neodebírají od občanů v rámci zpětného odběru použité pneumatiky. Chceme trochu upřesnit to, že samozřejmě na sběrných dvorech města je možné pneumatiky odložit, ale pokud občan využívá službu, nebo pneumatiky odveze do místa zpětného odběru, třeba autoservisu, který tuto službu zajišťuje, tak je autoservis povinen pneumatiky odebrat."
anketa: "Nechávám v servisu. Odeberou mi to, dají mi nové. Tak to nechávám tady. Staré gumy nevozím do sběrného dvora."
Jan Pončík, majitel autoservisu: "U nás je to tak, že pneumatiky bereme. Ať už od našich zákazníků, kteří jdou přezouvat, nebo z něčím jiným přijedou, tak ty gumy jim bereme. Pokud to není člověk, který jen přijede s vozíkem pneumatik, nic jiného nechce a chtěl by je tady uskladnit, tak to my jako sběrný dvůr nefungujeme. Ale pro zákazníky naše ano.”
Odbor komunálních služeb také informuje občany o svozu bioodpadu od rodinných domů. Ten začal v dubnu.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Očekáváme, že bude probíhat až do listopadu, podle klimatických podmínek. Současně v letních měsících podle počasí může dojít k upravení režimu svozu, kdy momentálně se každá nádoba od rodinného domu sváží jedenkrát týdně. V případě, kdy bude sucho, tak očekáváme, že interval může být delší a ke svozu může docházet například jednou za čtrnáct dní. Samozřejmě občany budeme včas informovat.”
---
Zapojte se do hlasování v rámci participativního rozpočtu
Havířov i v letošním roce vyčlenil pět milionů korun na projekty v rámci participativního rozpočtu. Hlasování již začalo. Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 27 návrhů.
Lidé během června mohou opět rozhodovat o navržených projektech v rámci participativního rozpočtu. Radnice na tento projekt uvolnila pět milionů korun.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Ty letošní projekty jsou také fajn. Myslím si, že některé z nich mají velkou šanci na to, aby byly realizovány. Spíše mě mrzí, že některé městské části jsou v tomto směru méně aktivní. Takže tam těch projektů není tolik, nebo nejsou až tak atraktivní pro lidi a k jejich realizaci nakonec nedojde. Ale myslím si, že tyto první vlaštovky nakonec ukážou lidem, že to myslíme s participativním rozpočtem vážně a nadále chceme do něho investovat. I v letošním roce je tam schváleno pět milionů korun.”
V návrzích opět dominují různá hřiště, ale i podzimní drakiáda.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Dva projekty již jsou schváleny, protože byly jediné. V Dolních Datyních a v Prostřední Suché. O další se svede velký boj na jednotlivých městských částech. Jen v rychlosti, když si vzpomenu, je tam in-line dráha na Šumbarku, na Podlesí jsou tři projekty, kdy jeden z nich jsou posilovací prvky pro seniory, další zajímavé projekty. Chci hlavně všechny pozvat, aby se podívali na stránky města, zhodnotili jednotlivé projekty a dali hlas tomu, který je zaujme, protože tady vidíme na příkladu pumptrackového hřiště, že participativní rozpočet má smysl, je to fajn věc.”
---
Školáci se zapojili do projektu Mladý farmář
V rámci Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání obcí s rozšířenou působností vznikl v Havířově projekt Mladý farmář. Ze školáků se tak stali mladí zahradníci. Co si vypěstují, to si i snědí. V rámci projektu se dětí učí také starat o zvířata.
Děti ze Základní školy Kpt. Jasioka v Havířově si sami pěstují zeleninu a bylinky. Záhony okopávají, zalévají a čekají, až sklidí svou vlastní úrodu. Škola je jednou ze šesti, která se zapojila do projektu Mladý farmář.
Růžena Bajerová, ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Havířov: "Hlavní cíl, ekologická výchova, je o tom, vést děti k manuální práci na zahradě, okopávat záhonky, aby si navykly na to, co my jsme dělali kdysi běžně. Dnes už to děti neznají.”
Součástí projektu je i vybudování skalky, naučných tabulí, kompostéru. Škola má i hmyzí a ježčí hotel a děti se starají také o morče.
anketa: "Zasadili jsme rajčata, kedlubny, okurky a potom tady děláme veškerou práci na zahradě. Daří se nám to.”
anketa: “Máme tady morče, jmenuje se Vincent, protože tady byl u nás kluk z Francie a on se jmenoval Vincent.”
anketa: “My máme pravidla a mě se líbí, že tady jsou zvířátka a nesmíme řvát a já jsem se z toho trochu ponaučila.”
Do projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání jsou zapojeny i školy z okolních obcí.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Vidím na těch školách, školkách, že je to baví. Děti dělají věci, které nikdy nedělaly a já si myslím, že to je fajn. A musím poděkovat učitelkám, ředitelkám, které do toho projektu šly s tím, že to bude něco pro děti, ale i pro rodiče, vtáhnout je trochu do hry.”
Děti ještě čeká jeden úkol a tím je vytvoření motýlí louky.
---
Doktoři a lékárníci mohou nahlížet do lékového záznamu
Od 1.června mohou lékaři, ale také lékárníci, nahlížet do lékového záznamu pacientů. Díky tomu se sníží například riziko užívání stejného léku. Nově také lidem stačí v lékárně k vyzvednutí medikamentů občanský průkaz.
Nemocným lidem jsou předepisovány různé léky. Na otázku lékárníka jaké, mnohdy přesně nejsou schopni odpovědět. Nyní od června mohou nově doktoři a lékárníci nahlížet do lékového záznamu pacienta, což vítají.
Luboš Vejmola, vedoucí lékárník NsP Havířov: "V praxi se setkáváme s tím, že pacient neví, co bere. Nebo mu léky byly zaměněny a on se potom ztrácí v celém tom spektru léků, které užívá. A tento lékový záznam má pomoct lékárníkovi, aby v těchto výjimečných situacích, kdy můžeme zkontrolovat, jaké léky bere, jestli tam nedochází k nežádoucím účinkům, interakcím.”
Pacient může vyslovit nesouhlas s nahlédnutím do lékového záznamu. A naopak může lékárníka k tomuto vyzvat.
anketa: "Já si myslím, že to je dobře, protože, když je člověk starší a bere více léků, tak neví, jestli nějaké nové léky mohou ovlivnit ty léky, které už bere delší dobu."
Pokud lékárník zjistí nejasnosti, lék nevydá a doporučí konzultaci s lékařem nebo ho přímo kontaktuje.
Další novinkou je, že si pacienti mohou vyzvednout své léky na základě občanského průkazu.
Luboš Vejmola, vedoucí lékárník NsP Havířov: "Určitě je to ulehčení práce lékárníkům v tom smyslu, že si může elektronické recepty stáhnout z centrálního úložiště přímo do svého počítače pomocí čárového kódu. Je to ulehčení, my v nemocniční lékárně Havířov jsme na to připraveni.”
E-repect si lidé mohou vyzvednout také pomocí SMS zprávy, e-mailu nebo papírové průvodky.
---
Kam s ojetými pneumatikami a kdy se bude svážet bioodpad?
Na odboru komunálních služeb v Havířově zaznamenávají dotazy, kam mají motoristé odkládat použité pneumatiky. Zda v autoservisu, nebo ve sběrném dvoře. Na tuto otázku odpověděla vedoucí odboru, která přidala i informace ke svozu bioodpadu v letních měsících.
Staré pneumatiky často končí na černých skládkách. Přitom je mohou lidé odvést do sběrného dvora, ale především již řadu let se na pneumatiky vztahuje povinnost zpětného odběru. Ta je dána výrobcům a dovozcům zákonem o odpadech.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Se nám množí dotazy na to, že pneuservisy neodebírají od občanů v rámci zpětného odběru použité pneumatiky. Chceme trochu upřesnit to, že samozřejmě na sběrných dvorech města je možné pneumatiky odložit, ale pokud občan využívá službu, nebo pneumatiky odveze do místa zpětného odběru, třeba autoservisu, který tuto službu zajišťuje, tak je autoservis povinen pneumatiky odebrat."
anketa: "Nechávám v servisu. Odeberou mi to, dají mi nové. Tak to nechávám tady. Staré gumy nevozím do sběrného dvora."
Jan Pončík, majitel autoservisu: "U nás je to tak, že pneumatiky bereme. Ať už od našich zákazníků, kteří jdou přezouvat, nebo z něčím jiným přijedou, tak ty gumy jim bereme. Pokud to není člověk, který jen přijede s vozíkem pneumatik, nic jiného nechce a chtěl by je tady uskladnit, tak to my jako sběrný dvůr nefungujeme. Ale pro zákazníky naše ano.”
Odbor komunálních služeb také informuje občany o svozu bioodpadu od rodinných domů. Ten začal v dubnu.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Očekáváme, že bude probíhat až do listopadu, podle klimatických podmínek. Současně v letních měsících podle počasí může dojít k upravení režimu svozu, kdy momentálně se každá nádoba od rodinného domu sváží jedenkrát týdně. V případě, kdy bude sucho, tak očekáváme, že interval může být delší a ke svozu může docházet například jednou za čtrnáct dní. Samozřejmě občany budeme včas informovat.”
---
Zapojte se do hlasování v rámci participativního rozpočtu
Havířov i v letošním roce vyčlenil pět milionů korun na projekty v rámci participativního rozpočtu. Hlasování již začalo. Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 27 návrhů.
Lidé během června mohou opět rozhodovat o navržených projektech v rámci participativního rozpočtu. Radnice na tento projekt uvolnila pět milionů korun.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Ty letošní projekty jsou také fajn. Myslím si, že některé z nich mají velkou šanci na to, aby byly realizovány. Spíše mě mrzí, že některé městské části jsou v tomto směru méně aktivní. Takže tam těch projektů není tolik, nebo nejsou až tak atraktivní pro lidi a k jejich realizaci nakonec nedojde. Ale myslím si, že tyto první vlaštovky nakonec ukážou lidem, že to myslíme s participativním rozpočtem vážně a nadále chceme do něho investovat. I v letošním roce je tam schváleno pět milionů korun.”
V návrzích opět dominují různá hřiště, ale i podzimní drakiáda.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Dva projekty již jsou schváleny, protože byly jediné. V Dolních Datyních a v Prostřední Suché. O další se svede velký boj na jednotlivých městských částech. Jen v rychlosti, když si vzpomenu, je tam in-line dráha na Šumbarku, na Podlesí jsou tři projekty, kdy jeden z nich jsou posilovací prvky pro seniory, další zajímavé projekty. Chci hlavně všechny pozvat, aby se podívali na stránky města, zhodnotili jednotlivé projekty a dali hlas tomu, který je zaujme, protože tady vidíme na příkladu pumptrackového hřiště, že participativní rozpočet má smysl, je to fajn věc.”
---
Školáci se zapojili do projektu Mladý farmář
V rámci Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání obcí s rozšířenou působností vznikl v Havířově projekt Mladý farmář. Ze školáků se tak stali mladí zahradníci. Co si vypěstují, to si i snědí. V rámci projektu se dětí učí také starat o zvířata.
Děti ze Základní školy Kpt. Jasioka v Havířově si sami pěstují zeleninu a bylinky. Záhony okopávají, zalévají a čekají, až sklidí svou vlastní úrodu. Škola je jednou ze šesti, která se zapojila do projektu Mladý farmář.
Růžena Bajerová, ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Havířov: "Hlavní cíl, ekologická výchova, je o tom, vést děti k manuální práci na zahradě, okopávat záhonky, aby si navykly na to, co my jsme dělali kdysi běžně. Dnes už to děti neznají.”
Součástí projektu je i vybudování skalky, naučných tabulí, kompostéru. Škola má i hmyzí a ježčí hotel a děti se starají také o morče.
anketa: "Zasadili jsme rajčata, kedlubny, okurky a potom tady děláme veškerou práci na zahradě. Daří se nám to.”
anketa: “Máme tady morče, jmenuje se Vincent, protože tady byl u nás kluk z Francie a on se jmenoval Vincent.”
anketa: “My máme pravidla a mě se líbí, že tady jsou zvířátka a nesmíme řvát a já jsem se z toho trochu ponaučila.”
Do projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání jsou zapojeny i školy z okolních obcí.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Vidím na těch školách, školkách, že je to baví. Děti dělají věci, které nikdy nedělaly a já si myslím, že to je fajn. A musím poděkovat učitelkám, ředitelkám, které do toho projektu šly s tím, že to bude něco pro děti, ale i pro rodiče, vtáhnout je trochu do hry.”
Děti ještě čeká jeden úkol a tím je vytvoření motýlí louky.
---
