ZŠ M. Kudeříkové otevře první třídu pro nadané žáky

V havířovský základních školách se konal zápis do prvních tříd. V září by mohlo usednou do lavic až 640 dětí. V ZŠ M. Kudeříkové otevřou i jednu třídu pro nadané žáky.

Stovky rodičů s dětmi během dvou dnů navštívily základní školy, kde se konaly zápisy do prvních tříd. Některé školy se zaměřují více na cizí jazyky, či matematiku, jiné nabízí rozšířenou tělesnou výchovu. Základní škola Marie Kudeříkové otevře i jednu třídu pro nadané žáky.

Ludmila Večerková, zástupkyně ředitele pro 1. stupeň: “Budou se účastnit všech akcí, všech soutěží, všeho prostě tak, jak všechny ostatní děti. Jediný rozdíl mezi tím je ten, že oni mají v rámci svého rozvrhu, který vychází se školního vzdělávacího programu, navíc hodiny logiky, matematiky Hejného, anglického jazyka. Mají tyto hodiny vloženy jako běžné hodiny v rozvrhu, ale tyto hodiny se pokládají jako něco navíc v podobě kroužků.”

Nejdříve děti prošly talentovými zkouškami, kde se testovalo logického myšlení. Výuku bude zajišťovat organizace Svět vzdělání.

Pavla Kupka, rodič: "Bylo to trochu na popud mateřské školy, kde říkali, že převyšuje své spolužáky. Potom jsme se dozvěděli, že se otevírá ta třída, tak jsme se o to začali zajímat a vzhledem k tomu, že vyšel i v pedagogicko-psychologické poradně, že má potenciál pro nadání, tak jsme se rozhodli, že to zkusíme a podpoříme ho v tom.”

Adam Kupka, syn: “Já se těším do první třídy hodně.” Na co se těšíš nejvíce? “Na kamarády.”

Škola chce otevřít tři třídy.

anketa, rodič: “Syna hlásíme do klasické první třídy, je více na sport, chodí i do atletického klubu, takže pro nás byla ZŠ. M. Kudeříkové jasná volba, proto jsme neuvažovali nad tím, že bychom ho dali do té nové třídy, co se tady teď taky otevírá.”

anketa, budoucí prvňák: “Se těším, jak budu chodit do první třídy a naučím se číst. Já už tady chodím i do atletiky.”

V letošním školním roce navštěvuje první třídy v Havířově 696 dětí. V září by mohlo nastoupit 639 žáků. Bude ale záležet, kolik dětí dostane odklad.

---

Mladí lidé s autismem opět absolvovali taneční

Sdružení ADAM - autistické děti a my - uspořádalo už čtvrtý ročník tanečního kurzu pro mládež pod vedením Zdeňka Chlopčíka. Vyvrcholením byl galavečer.

Naučit se taneční kroky, nebát se vyjít do společnosti, navázat přátelství. To je smysl tanečního kurzu pro mládež s autismem, který už čtvrtým rokem pořádá sdružení ADAM. Vyvrcholením vždy je závěrečná, při které páry nejen rodičům ukáží, co vše se naučily.

Marie Gerdová, ředitelka sdružení ADAM: "Obzvlášť pro ty kluky je to extrémně náročné v tom, že se musí převléknout do společenského oblečení, jít oslovit cizí slečnu, a to jsou všechno věci, které jsou pro ně mimořádně náročné. Nemluvě o tom, že by na normální taneční nedosáhli, protože se stydí, mají obavy ze selhání, a proto tady pro ně připravujeme vstřícné podmínky tak, aby to taneční zvládli a hlavně jsou mezi nimi vytvořené kamarádské vztahy, takže se i vzájemně podporují. Jsme velmi rádi, že nám už čtvrtým rokem vede pan Chlopčík toto taneční, vede to zcela zdarma bez nároků na honorář a je naprosto úžasný.”

Tanečního kurzu se neúčastnila jen mládež s autismem, ale i z dětských domovů, která to má také v životě složitější.

Simona Šnajdrová, vychovatelka, Dětský domov Frýdek-Místek: “Tuto akci vítáme velmi příznivě, jelikož je to jedna z těch světlejších věcí, které naše děti ve svěření našeho dětského domova absolvují a navzájem se přiučí a obohatí.”

Někteří tanečníci si kurz natolik oblíbili, že se účastní opakovaně.

Alexandr, tanečník: “Už jsem se zúčastnil potřetí a moc se mi tady líbí. Pan Chlopčík je dobrý taneční mistr.” Jaký tanec máš nejraději a proč? “Blues, je jednoduchý a pomalý.”

František, tanečník: “Já jsem se naučil tance blues, anglický valčík, polku a mambo a já jsem se strašně těšil na galavečer.” Kdo ti dělá partnerku a zda jste přátelé velcí? “Tonička a konverzujeme spolu. Je to kamarádka a stala se největší kamarádka.”

Partnerky mladým mužům dělaly dobrovolnice ze středních škol i z ADRY.

Magdaléna, taneční partnerka: "Zjistila jsem, že se dá s nimi normálně povídat, že jsou normální lidi jako my. Není třeba je odsuzovat. Je to dobrá zkušenost pro mě."

---

Juniorka Torpeda Havířov bojuje po 17 letech o titul

Florbalový klub Torpedo Havířov má důvod k velké radosti. Junioři se probojovali až do samotného finále celostátní ligy. Aby tým získal vysněný titul, budou muset hráči v následujících zápasech zabrat.

Obrovský úspěch zažívají juniorští florbalisté Torpeda Havířov. Po 17 letech hrají finále nejvyšší soutěže s Tatranem Střešovice. O víkendu se na domácí půdě rozhodovalo o prvních bodech. Cesta k finále byla podle týmu dlouhá s velmi náročná.

Alex Foltyn, hráč: “V tom play-off jsme začali, že jsme šli až do třech zápasů s Kladnem a potom i s Mladou Boleslaví. A potom strašně těžký play-off souboj s Chodovem, který jsme zvládli v těch třech zápasech a měli jsme trochu delší odpočinek před tímto finálem. Co to pro nás znamená? Obrovský úspěch, protože už v dorostencích jsme se dostali na MČR v této kategorii, ale bohužel jsme tam vypadli ve čtvrtfinále, nedostali jsme se dál, takže tohle je určitě ještě větší úspěch, než bylo tam to.”

Jan Chudoba, hráč: “Náročné to bude určitě šíleně, přece jen celá ta sezona byla dlouhá, náročná, ale musím říct, že za nás jsme nečekali, že dojdeme tak daleko. Nebyl to ani náš plán, ale přes tu sezonu jsme se dokázali sehrát tak dobře, že ta obrana nám začala fungovat a začali jsme využívat ty šance, které jsme měli v základní části a nevyužívali je. Myslím si, že tady to finále bude asi jedno z nejnáročnějších, protože na sebe narazili dvě velmi takticky svázané obrany, ale věřím v to, že to dokážeme urvat.”

Co to bude pro vás znamenat, když to urvete?

Jan Chudoba, hráč: “Historický úspěch a asi ten nejvyšší vrchol kariéry.” Jaký podíl na tom mají i vaši fanoušci? “Určitě obrovský, protože přece jen, ať už si vezmeme semifinále, kde přišlo 330 lidí, tak s těmi bubny je to úplně něco jiného, jiný zážitek, úžasná atmosféra a je to náš šestý hráč, který nás žene dál. Ať už za tím gólem, obranou a máme o to více větší důvod se snažit a makat.”

Na počátku soutěže bylo 36 týmů z celé České republiky, dostat se mezi nejlepší dva, je opravdu úspěch.

Filip Kubíček, hlavní trenér: “Už teď jsem na ně pyšný, protože nikdo nám nevěřil, že dojdeme až tak daleko a asi už kluci řekli, že náš cíl byla top čtyřka. Ta se splnila a finále si jdeme užít a určitě jsem klukům za to vděčný za celou tu práci pode mnou, kdy měli ty těžké chvíle, krušné časy tady se mnou a teď jsme tady. Finále, uvidíme, co bude. Opravdu narazili dva celky, které hrají jak stejnou obranu, tak stejné herní prvky, co se týká do útoku.”

I přes velké nasazení a obrovskou podporu fanoušků, první dva zápasy domácí borci těsně prohráli. Tým věří, že příští týden průběh finále zvrátí a o titul si zahrají na domácí půdě.

---