Na 5 let poslal havířovský okresní soud do vězení 42letou ženu, která zavinila smrt svých dvou malých synů a přeživší starší dcera se z toho dodnes nevzpamatovala. Tragický požár vypukl v květnu roku 2020 v Havířově-Šumbarku.
Obžalovaná svou vinu nejdříve neuznávala, přímo před soudem se však doznala a souhlasila s trestem v polovině sazby. Soud připomněl okolnosti, za jakých k požáru došlo. Matka často nechávala své děti doma samotné. Chlapci ve věku 3 a 4 roků si hráli se zapalovačem v pokoji, kde byla navíc zaparkovaná i motorka. Možná i proto se požár velmi rychle rozhořel a zachvátil celý byt. Osmiletá dcera se snažila volat o pomoc z balkonu a po chvíli ji zachránili lidé, kteří vyrazili dveře. Dvěma chlapců však pomoci nestačili a ti se udusili jedovatými zplodinami.
Zachránce pan Karel: "Vykopl jsem dveře, protože tam malá holka křičela. Tu jsme vytáhli ven, ale dál se nedalo, tak jsme tam lili vodu, snažili se hasit a pak přijeli hasiči."
Státní zástupce žádal potrestání podle nejpřísnějšího odstavce pro obecné ohrožení, protože o život šlo také dalším nájemníkům v domě. Hasičům se na poslední chvíli podařilo zabránit prohoření dřevěného stropu do dalšího bytu.
Tomáš Polách, státní zástupce: “Navrhuji, aby obžalované byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v polovině zákonné sazby stanovené pro přečin obecného ohrožení.”
Soud návrhu žalobce vyhověl.
Lubomíra Bínová, soudkyně: “Odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání 5 let nepodmíněně a zařazuje se do věznice s ostrahou.”
Rozsudek ještě není pravomocný a dá se předpokládat, že se ještě povede jednání nejen o trestu, ale i o odškodnění pro přeživší sestru zemřelých bratrů. Opatrovnice žádá, aby matka byla povinna pozůstalé dceři uhradit milion korun za každého z bratrů.
---
Po dvou dílech trilogie Šikmý kostel vyšla v březnu další kniha Karin Lednické, která popisuje životickou tragédii. Autorka by si přála, aby celé události věnovala větší úcta.
Víte, oni na nás všichni zapomněli. To je věta, kterou pronesla jedna z pamětnic životické tragédie. A to je i jeden z důvodů, proč se rozhodla spisovatelka Karin Lednická pro napsáni knihy Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. O příčině zavraždění 36 lidí se uvádí, že se jednalo o odvetu za přestřelku mezi partyzány a gestapem v hospodě Isidora Mokrosze, kdy partyzáni napadli příslušníky gestapa, kteří zde zrovna byli. V srdcích a hlavách pamětníků byla ale skryta mnoha tajemství.
Karin Lednická, spisovatelka: "Ono, ne že by v tom nefigurovali partyzáni, tady ta místní skupina Josefa Kamińského a že by v tom nefigurovalo gestapo a přestřelka. To samozřejmě všechno zůstává. Ale spíše v tom chybí některé elementy, jsou tam bílá místa. Třeba, jak je možné, že celá třetina z těch zavražděných nesplňovala základní kritéria stanovena velitelem akce. Jak je možné, že se mělo vraždit na katastru Životic, nebo respektive lidí, kteří tady měli trvalé bydliště a kteří neměli Volksliste a přesto všechno třetina z nich nesplňovala základní kritéria. Už to samo o sobě je důvod k zamyšlení a třeba k dalšímu bádání, co za tím je, jaké byly motivace k vraždění těch některých dalších mužů. To jsou všechno věci, na které jsem se snažila přijít i s tím odstupem.”
Na otázku, co by si autorka přála, aby se i díky vydané knize změnilo, odpověděla Karin Lednická takto:
Karin Lednická, spisovatelka: "Co bych si přála, aby se změnilo? Možná celkové nazírání a upomínání té události, aby to nezůstávalo jen jednou za rok u smuteční sešlosti na výročí tragédie, ale aby třeba bylo muzeum otevřeno mnohem více, než je teď, což je jeden den v týdnu. Nebo aby těm pomníčkům, které jsou na místech vražd, jako je ten, který je za námi, to je jeden z nich, který je pan Duda a i tomu pomníčku, jako několika dalším hrozí, že budou muset ustoupit plánované výstavbě. A to mi nepřijde správné, takže i kdyby měla mít kniha tento důsledek, nejen ten osvětový, že se lidé dozvědí, jak se to stalo a co se tady vlastně stalo, líbilo by se mi, kdyby to mělo i tyto společenské důsledky."
---
V Havířově začala největší výstava fotoklubů REGIONFOTO 2022. Lidé budou moci až do 29. dubna shlédnout téměř tři sta fotografií různých žánrů. Fotokluby věří, že právě výstava může přilákat nové mladé členy.
Výstava fotoklubů REGIONFOTO je projekt, který nemá svou velikostí a pestrostí v České republice obdoby. Do devátého ročníku se zapojilo jedenáct regionálních klubů a dva z Polska. Ve Výstavní síni Viléma Wünscheho KD L. Janáčka bylo nainstalováno rekordních 282 fotografií.
Kamil Übelauer, předseda Fotoklub Havířov: "Svědčí to o trvalém zájmu fotoklubů se této akce účastnit. Už je to 17letá tradice, takže pro ty fotokluby to není nic nového a už ty minulé ročníky byly úspěšné a ukázaly, že tento projekt má smysl a má smysl tyto společné výstavy pořádat. Nemusíme nikoho dlouho přemlouvat. Opravdu, jakmile se vypíše termín a oslovíme ty kluby, tak je jasné, že bude opět plná výstavní síň a ten zájem veřejnosti je příjemný a je to i odměna pro ty autory, že o fotografii je pořád ještě zájem.”
Skvělou atmosféru si užívali všichni vystavovatelé i návštěvníci.
Roman Dzik, člen fotoklubu Havířov: “Začínali jsme u šesti fotoklubu, dneska je nás třináct. Jde vidět, že zájem je. Že kapacita této nádherné výstavní síně je už malá, je také bonus, že už se všichni nevejdou, kteří kdysi taky vystavovali. Samozřejmě i ta kvalita fotografií roste. Techniky se vylepšují, lidé se tomu více věnují. Není to jen cvakání fotografií. Je to cílené upravování fotek a potom na tu výstavu každý přinese to, co si myslí, že je nejlepší.”
Alena Cmielová, členka fotoklubu Fotopozitiv Frýdek-Místek: “Mne to překvapilo, je to úplně úžasné letos. Já jsem tady byla před dvěma lety, ještě před koronou. Bylo méně lidí a bylo to takové více komornější pro nás. My jsme se tady prezentovali všichni, my jsme tady začínali, teď jsme tady podruhé. Líbí se mi, že lidé teď dychtí po kultuře a že už se to zase otevírá pro veřejnost.”
Všechny fotokluby trápí jedna věc, a tou je nedostatek mladých členů. Právě i díky výstavě REGIONFOTO 2022 fotokluby věří, že si do Výstavní síně Viléma Wünscheho najde během dubna co nejvíce návštěvníků a to i těch mladších, které fotografie osloví a třeba si najdou cestu do některého z fotoklubů.
---
Na 5 let poslal havířovský okresní soud do vězení 42letou ženu, která zavinila smrt svých dvou malých synů a přeživší starší dcera se z toho dodnes nevzpamatovala. Tragický požár vypukl v květnu roku 2020 v Havířově-Šumbarku.
Obžalovaná svou vinu nejdříve neuznávala, přímo před soudem se však doznala a souhlasila s trestem v polovině sazby. Soud připomněl okolnosti, za jakých k požáru došlo. Matka často nechávala své děti doma samotné. Chlapci ve věku 3 a 4 roků si hráli se zapalovačem v pokoji, kde byla navíc zaparkovaná i motorka. Možná i proto se požár velmi rychle rozhořel a zachvátil celý byt. Osmiletá dcera se snažila volat o pomoc z balkonu a po chvíli ji zachránili lidé, kteří vyrazili dveře. Dvěma chlapců však pomoci nestačili a ti se udusili jedovatými zplodinami.
Zachránce pan Karel: "Vykopl jsem dveře, protože tam malá holka křičela. Tu jsme vytáhli ven, ale dál se nedalo, tak jsme tam lili vodu, snažili se hasit a pak přijeli hasiči."
Státní zástupce žádal potrestání podle nejpřísnějšího odstavce pro obecné ohrožení, protože o život šlo také dalším nájemníkům v domě. Hasičům se na poslední chvíli podařilo zabránit prohoření dřevěného stropu do dalšího bytu.
Tomáš Polách, státní zástupce: “Navrhuji, aby obžalované byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v polovině zákonné sazby stanovené pro přečin obecného ohrožení.”
Soud návrhu žalobce vyhověl.
Lubomíra Bínová, soudkyně: “Odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání 5 let nepodmíněně a zařazuje se do věznice s ostrahou.”
Rozsudek ještě není pravomocný a dá se předpokládat, že se ještě povede jednání nejen o trestu, ale i o odškodnění pro přeživší sestru zemřelých bratrů. Opatrovnice žádá, aby matka byla povinna pozůstalé dceři uhradit milion korun za každého z bratrů.
---
Po dvou dílech trilogie Šikmý kostel vyšla v březnu další kniha Karin Lednické, která popisuje životickou tragédii. Autorka by si přála, aby celé události věnovala větší úcta.
Víte, oni na nás všichni zapomněli. To je věta, kterou pronesla jedna z pamětnic životické tragédie. A to je i jeden z důvodů, proč se rozhodla spisovatelka Karin Lednická pro napsáni knihy Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. O příčině zavraždění 36 lidí se uvádí, že se jednalo o odvetu za přestřelku mezi partyzány a gestapem v hospodě Isidora Mokrosze, kdy partyzáni napadli příslušníky gestapa, kteří zde zrovna byli. V srdcích a hlavách pamětníků byla ale skryta mnoha tajemství.
Karin Lednická, spisovatelka: "Ono, ne že by v tom nefigurovali partyzáni, tady ta místní skupina Josefa Kamińského a že by v tom nefigurovalo gestapo a přestřelka. To samozřejmě všechno zůstává. Ale spíše v tom chybí některé elementy, jsou tam bílá místa. Třeba, jak je možné, že celá třetina z těch zavražděných nesplňovala základní kritéria stanovena velitelem akce. Jak je možné, že se mělo vraždit na katastru Životic, nebo respektive lidí, kteří tady měli trvalé bydliště a kteří neměli Volksliste a přesto všechno třetina z nich nesplňovala základní kritéria. Už to samo o sobě je důvod k zamyšlení a třeba k dalšímu bádání, co za tím je, jaké byly motivace k vraždění těch některých dalších mužů. To jsou všechno věci, na které jsem se snažila přijít i s tím odstupem.”
Na otázku, co by si autorka přála, aby se i díky vydané knize změnilo, odpověděla Karin Lednická takto:
Karin Lednická, spisovatelka: "Co bych si přála, aby se změnilo? Možná celkové nazírání a upomínání té události, aby to nezůstávalo jen jednou za rok u smuteční sešlosti na výročí tragédie, ale aby třeba bylo muzeum otevřeno mnohem více, než je teď, což je jeden den v týdnu. Nebo aby těm pomníčkům, které jsou na místech vražd, jako je ten, který je za námi, to je jeden z nich, který je pan Duda a i tomu pomníčku, jako několika dalším hrozí, že budou muset ustoupit plánované výstavbě. A to mi nepřijde správné, takže i kdyby měla mít kniha tento důsledek, nejen ten osvětový, že se lidé dozvědí, jak se to stalo a co se tady vlastně stalo, líbilo by se mi, kdyby to mělo i tyto společenské důsledky."
---
V Havířově začala největší výstava fotoklubů REGIONFOTO 2022. Lidé budou moci až do 29. dubna shlédnout téměř tři sta fotografií různých žánrů. Fotokluby věří, že právě výstava může přilákat nové mladé členy.
Výstava fotoklubů REGIONFOTO je projekt, který nemá svou velikostí a pestrostí v České republice obdoby. Do devátého ročníku se zapojilo jedenáct regionálních klubů a dva z Polska. Ve Výstavní síni Viléma Wünscheho KD L. Janáčka bylo nainstalováno rekordních 282 fotografií.
Kamil Übelauer, předseda Fotoklub Havířov: "Svědčí to o trvalém zájmu fotoklubů se této akce účastnit. Už je to 17letá tradice, takže pro ty fotokluby to není nic nového a už ty minulé ročníky byly úspěšné a ukázaly, že tento projekt má smysl a má smysl tyto společné výstavy pořádat. Nemusíme nikoho dlouho přemlouvat. Opravdu, jakmile se vypíše termín a oslovíme ty kluby, tak je jasné, že bude opět plná výstavní síň a ten zájem veřejnosti je příjemný a je to i odměna pro ty autory, že o fotografii je pořád ještě zájem.”
Skvělou atmosféru si užívali všichni vystavovatelé i návštěvníci.
Roman Dzik, člen fotoklubu Havířov: “Začínali jsme u šesti fotoklubu, dneska je nás třináct. Jde vidět, že zájem je. Že kapacita této nádherné výstavní síně je už malá, je také bonus, že už se všichni nevejdou, kteří kdysi taky vystavovali. Samozřejmě i ta kvalita fotografií roste. Techniky se vylepšují, lidé se tomu více věnují. Není to jen cvakání fotografií. Je to cílené upravování fotek a potom na tu výstavu každý přinese to, co si myslí, že je nejlepší.”
Alena Cmielová, členka fotoklubu Fotopozitiv Frýdek-Místek: “Mne to překvapilo, je to úplně úžasné letos. Já jsem tady byla před dvěma lety, ještě před koronou. Bylo méně lidí a bylo to takové více komornější pro nás. My jsme se tady prezentovali všichni, my jsme tady začínali, teď jsme tady podruhé. Líbí se mi, že lidé teď dychtí po kultuře a že už se to zase otevírá pro veřejnost.”
Všechny fotokluby trápí jedna věc, a tou je nedostatek mladých členů. Právě i díky výstavě REGIONFOTO 2022 fotokluby věří, že si do Výstavní síně Viléma Wünscheho najde během dubna co nejvíce návštěvníků a to i těch mladších, které fotografie osloví a třeba si najdou cestu do některého z fotoklubů.
---
