Od tragédie na Dole Dukla uplynulo 60 let

V Havířově uctili památku horníků, kteří 7. července roku 1961 zahynuli při požáru v Dole Dukla. Celkem se ke svým rodinám nevrátilo 108 mužů. Pietní akt se uskutečnil na hřbitově v městské části Šumbark, kde byl památník přemístěn.

Uplynulo 60 let, kdy při požáru pásového dopravníku na Dole Dukla zemřelo 108 horníků. Tragédie odpolední směny navždy poznamenala mnoho rodin. Panu Bronislavu Šimšovi, který rovněž přišel uctít památku zesnulých, zahynul otec i strýc.

Bronislav Šimša, syn zesnulého horníka: “Mě byli čtyři a sestře sedm. Byl jsem malý, ale pamatuji si tu hrůzu, protože si pamatuji, jak přijeli pánové z Dukly autem 613 a místo narozenin tam byl strašný kravál a pak už se to táhlo, protože jsme byli sirotci. On to byl strašně vysoký chlap 190 cm, byl předák v tom rubání, takže si dovedu představit, protože pak jsem dělal závodního inspektora, takže jsem se dostal k těm mapám, k veškerým výslechům. Já jsem si dovedl představit, jak utíkali, kde byli, co dělali. Takže si to vždy v ten den vybavím.”

K neštěstí došlo, když jeden horník z ranní směny nevědomky spusil pásový dopravník. Ten jel naprázdno a vznítil se. Jelikož se toho dne v dané sloji nerubalo, požáru si nikdo nevšiml. Když se začal šířit hustý dým, už bylo pozdě.

Miroslav Hanus, bývalý horník: “Byly potom zřízeny funkce hlídačů pásů. Potom se postupně pásy začaly vyrábět nehořlavé u Olomouce. Do té doby ty pásy hořely, škvařily se. Prostě vytvářely ovzduší, které nebylo dýchatelné pro lidi. Od té doby ta technika rozhodně pokročila, analyzátory plynu atd. Tohle bylo poučení pro všechny doly.”

Antonín Čejka, bývalý horník: “Já jsem přišel na Duklu až v roce 1963 až po havárce. Ale v našem klubu, kde jsem předsedou, je hodně kamarádů, kterým tam zůstali rodinní příslušníci. Z toho hlediska tady vždy chodím uctívat tu památku.”

Pietní akt se poprvé za účasti široké veřejnosti konal na centrálním hřbitově, kde byl památník přestěhován z dnešní průmyslové zóny.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Tohle to byla obrovský tragédie, která postihla ne jen náš kraj a naše město, ale celou republiku a 108 životů, které vyhasly v podstatě téměř současně, to je něco, co je důležité si připomínat. Myslím, že místo je velmi důstojné a i účast na dnešním aktu nám dává za pravdu.”

Po položení věnců a kytic si přítomní mohli ve smuteční síni poslechnout jména všech 108 havířů.

---

Sezóna na koupališti Jindřich je v plném proudu

Koupaliště Jindřich se v letošním roce otevřelo 5. června, kdy to dovolilo počasí. Doposud areál navštívilo přes 8,5 tisíce lidí. Hlavně v horkých dnech je koupaliště ideálním místem, kde se mohou lidé zchladit.

Jiří Matěj, ředitel SSRZ: “My jsme spokojení, koupaliště funguje. Veškeré atrakce jsou v provozu, včetně skokanské věže a samozřejmě jsme trochu limitování covidem. Musíme dodržovat mimořádná opatření. To je věc, se kterou asi návštěvníci nejsou zcela spokojení, ale bohužel taková je doba.”

Pokud se stane, že člověk u sebe nemá potvrzení, nemá test. Jste na to připravení?

Jiří Matěj, ředitel SSRZ: “My jsme nakoupili testy a pokud nemají žádný doklad o testování, můžeme poskytnout test a mohou si udělat samotest. Pokud budou v pořádku, tak je na letní koupaliště pustíme.”

anketa: “Já jsem očkovaná, takže mám certifikát a tady děvčata včera šla na antigenní testy, takže musela ukazovat, že mají negativní antigenní test.”

V areálu se dokončují práce na novém beachvolejbalovém hřišti, které už se zanedlouho otevře.

Jiří Matěj, ředitel SSRZ: “Bude to hřiště, kde budou tři kurty a předpokládáme, že otevřeme hřiště 21. července. Bude to osvětleno, bude to mít své samostatné zázemí. Sprchy i místo, kde se budou moci převléci. Jednak ho budou moci využívat návštěvníci koupaliště a i návštěvníci, kteří si přijdou pouze zahrát.”

Apeloval byste na návštěvníky, aby nenosili písek do bazénu?

Jiří Matěj, ředitel SSRZ: “Je to nepříjemné, ale budou tam sprchy a věřím, že budou dodržovat postupy, že po odehrání beachvolejbalu se osprchují a až poté půjdou do areálu koupaliště.”

Během letních prázdnin se na koupališti už tradičně koná triatlon. Bude tomu tak i v letošním roce?

Jiří Matěj, ředitel SSRZ: “Bude tomu i v letošním roce. Chystáme tu akci v srpnu a už se na ni těšíme. Těch akcí tady bude probíhat více a já bych zatím ještě neříkal podrobnosti. Lidé se je postupně dozvědí v médiích v Radničních listech, ale zajímavé je, že tady příští týden přijdou policejní potápěči, kteří tady budou provozovat výcvik v bazénu pod skokanskou věží. I taková akce tady proběhne.”

anketa: Přijela jsem z Orlové a do Havířova jezdím hlavně na koupaliště, protože je to tu fakt dobré.”

anketa: "My na tady to koupaliště chodíme už dlouho, ale teď jsme dva roky kvůli koronaviru nebyli. Dneska jsme tady v vnučkami, protože jsou tady u nás v Petřvaldě na chatce. Koupaliště se nám líbí, tady se to hodně zkvalitnilo.”

Spokojen se sezónou je prozatím i lékař Jindřich Dolanský, který má pod sebou všechny plavčíky. Díky obezřetnosti návštěvníků a profesionálním přístupu plavčíků, prozatím nedošlo v areálu k žádné závažné situaci.

---

Retenční nádrže se fotbalistům v Havířově vyplatily

Městský fotbalový klub si rozhodně nemůže stěžovat v těchto horkých dnech na nekvalitní trávník. Díky podzemním retenčním nádržím a vrtu mohou každý den zavlažovat obě hřiště. Kvalitu ocenil i ostravský Baník, který zde hrál před týdnem utkání.

I po dvou fotbalových utkáních vypadá trávník na Městském fotbalovém stadionu v Havířově takřka bezchybně. Vody mají totiž dostatek. Investovat do retenčních nádrží a vrtu se město rozhodlo před třemi lety kvůli útlumu těžby, protože z přívodu do šachty bral vodu na zavlažování i klub.

Miroslav Polak, vedoucí fotbalového stadionu MFK Havířov: “Vybudování těch retenčních nádrží byl velmi smysluplný plán, protože v těch retenčních nádržích dneska zadržujeme nějakých 130 kubíků vody. Podpůrné vrty, které se vytvořily, nám denně dávají 17 až 20 kubíků vody, což nám dostačuje na to, abychom zavlažovali jedno i druhé hřiště. Pokud by se nevybudovaly ty nádrže, tak bychom měli problém, protože bychom museli čerpat pitnou vodu a nemuseli bychom platit stočné, ale vodné. Platili bychom nějakých 65 korun za kubík. A do budoucna, když vidíme, jak se vyvíjí počasí, tak jiné lepší řešení bychom nemohli mít.”

Na jeden postřik hřišť se spotřebuje zhruba 30 kubíků vody. Podobný problém zřejmě čeká i jiné obce v okolí Karvinska.

Bronislav Šimša, předseda MFK Havířov: “Já bych řekl, že tím, že šachty končí a s tou vodou bude problém, tak vím už od předsedy z Horní Suché, že tam už uvažují, jak to řešit. Už shánějí informace, jestli podobným způsobem jako my, protože je to dožene. Myslím si, že to hřiště, teď jsme tady měli Baník Ostrava v sobotu, tak si chválili kvalitu hřiště, je velmi dobrá. Musíme vodu trochu šetřit. Máme tam šest programů, my používáme ten střední, ale bez těch retenčních nádrží by tady ta hřiště nemoha být. Jeden rok nás přepadlo, že spodní hřiště se nám během měsíce zničilo, pak se to tedy spravilo, ale myslím si, že je to výborné řešení, protože jinak by to asi tady dopadlo špatně.”

Kvalitu trávníku udržovali na stadionu i v době covidu, přesto, že na hřišti nikdo nehrál ani netrénoval.

Bronislav Šimša, předseda MFK Havířov: “Po celou tu dobu se musíte o ten trávník starat. To znamená hnojení, sekání, stříhání, zavlažování. Ono to tomu pomohlo, že se nehrálo, že trávník je ve velmi dobré kvalitě. Běžná údržba se musela provádět, protože jinak by to spustlo.”

---