Odevzdávat olej má smysl, v kanalizaci působí problémy

Lidé si už zvykli třídit odpad a v posledních letech se pomalu učí třídit také jedlé oleje a tuky. Proč je to důležité, vám ukážeme přímo v čističce odpadních vod v Havířově.

Města a obce se stále více zapojují do třídění jedlých olejů a tuků. Například Havířov navýšil počet speciálních nádob a nyní jich stojí u kontejnerových stání 150. V loňském roce bylo odvezeno téměř 17 tun olejů. V čističce odpadních vod se to ale zatím neprojevilo.

Marek Síbrt, mluvčí SmVak: “Česká republika patří mezi evropské premianty v tom, jak třídíme papír, nebo plast, ale bohužel u těch použitých olejů a tuků to nadále neplatí a lidé ty zbytky hodování stále vypouštějí do kanalizační sítě. To znamená do dřezů, toalet a nám to v tom kanalizačním systému působí velké problémy a působí nám to problémy na čistírnách odpadních vod. My oceňujeme aktivity měst a obcí v MSK, které postupně staví nádoby, kam mohou lidé odnést použitý olej, tuk v PET lahvích a může se ten olej dál využít, ale my na svých provozech nadále vidíme, že ty problémy máme poměrně velké, protože v momentě, když ten tuk vylijete do kanalizační sítě se ochlazuje. Nabaluje na sebe další nečistoty a ty hroudy dál pokračují kanalizační sítí, kde nám například ucpávají čerpadla, lepí se na stěny kanalizačního systému a v případě, že doplavou až k nám do čistírny, tak se shlukují do takových velkých kulatých tvarů, které my musíme potom na začátku čistírenského procesu manuálně odstraňovat.”

Jedna z firem, která zpracovává použité jedlé oleje a tuky odvezla ze Severní Moravy v roce 2020 60 tun.

Martin Veselý, manažer vývoje Trafin Oil: “Je to malá kapka v moři, ale je to pořád lepší než vůbec nic. Když se podíváte 60 tun v roce 2020, teď nějakých 200 tun v roce 2021. My pracujeme na informování občanů, používáme komunikační kanály, FB, mobilní rozhlas, internetové stránky. Největší problém je v tom, že my jsme teď dvacet let zpátky, kdy jsme učili občany třídit sklo, papír a plasty a teď jim ještě vysvětlujeme, že by se měl třídit olej. Takže na toho občana je to strašně hodně informací a musíme mu vysvětlit, že je to dobrá věc.”

anketa: “Pro životní prostředí si nechávám láhev a ten použitý vylívám.”

anketa: “Je speciální popelnice taková šedá, hnědá, tak tam to dáváme.”

anketa: “Mělo by to být správné, nemělo by se to vylévat do záchodu.”

Bohužel lidé někdy dávají do kontejnerů věci, které tam nepatří.

Martin Veselý, manažer vývoje Trafin Oil: “Dnes a denně se setkáváme s tím, že nám do popelnic lidé hází nebezpečné odpady, což jsou motorové oleje, nebo minerální hydraulické převodové oleje. Na tyto oleje nemáme povolení a zadruhé nám při zpracování dělají neplechu s jedlým olejem a v neposlední řadě hlavně nám tam hází věci ve sklu, kdy nám to také dělá při zpracování neplechy, nebo nám tam hází i komunální odpad, bohužel.”

Stejný problém mají i správci kanalizací.

Marek Síbrt, mluvčí SmVak: “Do kanalizační sítě rozhodně nepatří zbytky jídla, které potom slouží jako vhodná potrava pro potkany, kteří se mohou nekontrolovatelně množit. Nepatří tam také barvy, když malujete byt, nepatří tam chemické látky, léky, nepatří tam nic, co je z plastu. Lidé si například neuvědomují, že některé hygienické prostředky, jako jsou vlhčené ubrousky, nebo odličovací tampony nejsou z čistého papíru, ale obsahují také plastovou složku a to nám v kanalizačním a čistícím systému působí problémy také a do kanalizace nepatří.”

---

Tréninkové byty se dětským domovům osvědčily

V roce 2018 havířovský dětský domov začal využívat tréninkový byt pro děti, které dovrší plnoletosti a chtějí se postupně postavit na vlastní nohy. Což znamená, že sice bydlí sami, ale domov je jim stále oporou. Do projektu se zapojili už tři mladí dospělí.

Dětské domovy se snaží, aby děti v ústavní péči nestrádaly, naučily se pravidlům a postupně je připravují na dospělý život. Doba přechodu je však tou nejtěžší zkouškou. Mladý Michal z Havířova, který ještě studuje, má to štěstí, že mohl využít možnosti tréninkového bytu.

Michal Liberda: “Ono to je spíše o té samostatnosti. Naučit se bydlet ve svém, zařizovat si věci sám od sebe. Už nejsou žádní vychovatelé, kteří by za námi stáli. Určitě jsem rád a má to i nějaké klady. Samozřejmě, když si už člověk zvykne i na ten režim z dětského domova, že tam měl všechno, co potřeboval, snídani ráno, oběd po škole. Teď si po škole musím udělat oběd sám. Je to změna, ale příjemná.”

Jak budeš jednou vzpomínat na dětský domov i na tady to tréninkové bydlení?

Michal Liberda: “Určitě dobře. Byla to dobrá zkušenost, co se týče toho tréninkového bydlení a na dětský domov jedině kladně. Starali se tam o mne, nabídli střechu nad hlavou, dali mi všechno, co jsem potřeboval. Já jsem jenom rád.”

Michal už je třetím mladým dospělým, který se připravuje na samostatný život právě v tréninkovém bytě.

Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Havířov: “Projekt tréninkového bytu je pro nás hodně důležitý pro naše děti, protože jim nabízí možnost vyzkoušet si život nanečisto, a to se vším všudy. To znamená vaření, uklízení, případné opravy bytu, návštěvy domovních schůzí a je to něco, s čím se v dětském domově nepotkají, protože tam mají kompletní servis, tady se o sebe musí starat sami. My jsme velmi spokojení, dětem to prospívá.”

Michal už se pomalu poohlíží po skutečném vlastním bydlení. Byt ale prázdný nezůstane.

Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Havířov: “Budeme ho určitě znovu obsazovat, už máme vytipovaného chlapce, který nám zletí o prázdninách a je to vlastně ideální, protože současný Michal, který obývá teď byt, tak bude odcházet na konci prázdnin, to znamená od toho 1. září bychom obsadili byt novým klientem. Zpětnou vazbu od některých dětí máme a samozřejmě ten vstup do toho opravdového života není úplně jednoduchý, ale myslím si, že ten základ v tom tréninkovém bytě je posunul někde dál a tak se s tím vypořádávají celkem dobře.”

Tréninkové byty se v Moravskoslezském kraji ujaly a k dispozici pro mladé dospělé je mají i v jiných městech, kde se dětské domovy nacházejí.

---

Pravidelné testování žáků skončilo

Pravidelné testování žáků v pondělí skončilo. Zdá se, že opravdu nejhorší období mají školy za sebou. Situaci v Havířově zhodnotila náměstkyně pro školství a kulturu Jana Feberová.

Vlna omikronu slábne. To se projevuje i ve školách. Zatímco před čtrnácti dny vyšly pozitivní testy u více než stovky žáků a desítek zaměstnanců, nyní při posledním testování na PCR testy půjde 42 dětí a 9 učitelů. To, že vláda rozhodla ukončit testování ve školách však neznamená, že nákaza zcela zmizela a školy by měly být obezřetné.

Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: “Je to teď na zodpovědnosti každého rodiče, který posílá své dítě do školy, protože jakmile jsou velké rýmy, kašel a takové projevy, může to být příznak. Já si myslím, že i škola má určité možnosti, jak naložit s takovým nemocným dítětem, které přijde do školy. Samozřejmě se souhlasem rodiče, by měli otestovat takové dítě a rodiče upozornit na to, že by si měl pro dítě přijet, aby nedošlo k šíření infekce mezi ostatní žáky, aby to nedopadlo zase tak, že budeme mít nejen celé třídy pozitivní, ale hlavně jde i o pedagogické a nepedagogické pracovníky, protože pak ta škola mám problém a musí se zavírat.”

---