15. ročník soutěže Útěk v řetězech opět nezklamal

V Havířově se konal již 15. ročník adrenalinové soutěže Útěk v řetězech. Dvojice spojené vězeňskými pouty tentokrát byly odvezeny do Ostravy a musely se vrátit do cíle. Do akce se zapojila i policie, protože lidé volali, že zřejmě viděli vězně na útěku.

Pouta na ruce, zakrýt oči a nasedat do autobusu. Takový pokyn dostalo na dvacet dvojic které se přihlásily do dalšího ročníku soutěže Útěk v řetězech. Všichni netrpělivě čekali na odhalení, co letos pro ně bachaři připravili.

anketa: “Já chci přežít. Jsem tady poprvé a nevím, co od toho očekávat. Bylo mi řečeno, že se tady i plavalo před několika lety. Z toho mám největší obavy, protože se bojím ryb, tak jsem zvědavý, co dneska připraví. Věřím, že to bude skvělé a zážitky na celý život.”

anketa: “Nejlepší zkušenost byla, když nás odvezli pod Prašivou 30km zpět a každý rok je to tak barvité, že člověk má na co vzpomínat.”

anketa: “My budeme rády, když dojdeme ve zdraví. Očekáváme překonání svých limitů. Hlavně ta voda, nechceme skončit někde plavat, pak se svlékat. Uvidíme.”

Tentokrát byli vězni odvezeni do Ostravy a první úkol plnili na haldě Emě.

Milan Zupko, organizátor: "Z Emy potom přeběhli k řece Ostravici, kterou museli přeručkovat po laně a na lodi a vlastně na tu moravskou část a po té vlastně podél Lučiny až do Havířova.”

Vězni se vždy snaží si co nejdéle zachovat suché oblečení. To se ale některým hned u druhého úkolu nepodařilo. Další úkol se odehrával na dopravním terminálu Hranečník, kdy musely dvojice například zjistit, které dopravní spoje mají nejnižší a nejvyšší číslo. Následně bylo jasné, že už se namočí úplně všichni. Jelikož se jednalo o patnáctý ročník soutěže, musely dvojice co nejrychleji patnáctkrát přebrodit řeku Lučinu.”

anketa: “Super zatím, užíváme si to, ale je to náročné."

anketa: “Je to velice únavné. Už mi upadla podrážka, tak jsem zvědavá, jak to doběhnu.”

anketa: “Masakr, mám nejlepšího parťáka, takže se doplňujeme oba dva.”

anketa: “Krása, zatím to jde.”

Celkem na trase čekalo na vězně deset disciplín. Některé otestovaly jejich zručnost, vytrvalost, i sílu. Nejnáročnější pro všechny asi bylo hledání předmětu pod vodou. Vězni ho nesměli vytáhnout, jen pohmatu rozpoznat, o co se jedná. O zábavu měli postaráno i organizátoři. Ti si museli promluvit s policí. Sice raději informovali radnice, myslivecká sdružení o konání soutěže. Přesto nastal problém.

Milan Zupko, organizátor: "Dostali jsme zprávu jak neoficiální, tak už oficiální od české policie s tím, že byly zadrženy čtyři dvojice s tím, že lidé v jedné ostravské části volali, že jsou tam vězni na útěku. Takže byli jsme volání, obeznámeni, vysvětlili jsme to. Vzali jsme si z toho určité ponaučení.”

Trasu na náměstí Republiky museli všichni zvládnout nejpozději za 6 hodin, 6 minut a 6 sekund. Několik dvojic se ale po cestě ztratilo a dorazilo až za tmy.

Do cíle v limitu doběhl ale nejstarší účastník, kterému bylo 79 let a za což dostal speciální odměnu. Stejně tak i nejrychlejší dívčí dvojice Tess a Andy. V čase 4 hodiny a 17 sekund se letošními vítězi Útěku v řetězech stala dvojice Michal Havlásek a Šimon Golasowki, kteří si odnesli bednu plnou cen a i horské kolo.

Michal Havlásek, vítěz: “Dojmy super. Tím, že jsem to běžel asi po osmé, tak věděl jsem do čeho jdu, ale každý ten ročník mě něčím překvapí a to je to, co mě na tom baví. Bomba, jsem z toho nadšený.”

Šimon Golasowki, vítěz: “Kreativní byli až moc, bych řekl. Já jsem takový neběžec. Byl jsem překvapený, že to bylo 20 kilometrů, takže jsem si dost zaběhal a nejtěžší to stanoviště bylo to deváté, kdy jsme se museli potápět do té studené vody a to už toho má člověk plné brýle, tak už to bylo dost nepříjemné. Jedeme dál a děkuji Michalovi, že jsme to společně zaběhli, tahal mě, takže dobrý.”

Organizátoři už nyní slibují, že další ročník bude opět plný adrenalinu.

---

ZŠ Mládežnická hostí žáky ze Slovinska

Do Základní školy Mládežnická přijeli v rámci projektu Erasmus na výměnný pobyt žáci ze Slovinska. Jedno odpoledne strávili společně i na magistrátu.

Tito žáci ze ZŠ Mládežnická se budou týden věnovat svým kamarádům ze Slovinska, kteří zde přijeli na výměnný pobyt. Hned po prvním vyučovacím dni společně odpoledne navštívili magistrát.

Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: “Já toto osobně hodně kvituji, protože v každé pohádce musel hloupý Honza jít do světa, aby poznal, jak to funguje jinde. Takže já myslím, že to je základ toho, jak to fungovat má a pro ty děti je to neocenitelné. Jdou mimo domov, zjistí, že tady to funguje nějakým způsobem, naše dešti jedou tam a zjistí, jakým způsobem to funguje tam. Něco je možná lepší, něco horší. Co jim chci ukázat? Informovat mladé lidi trochu o našem městě, o tom, jaké máme vztahy, protože máme partnerské město ze Slovinska. Máme s nimi velmi dobré vztahy a myslím, že toto může přinést i další spolupráci do budoucna. Ať už z oblasti sportovní, kulturní, nebo nějaké jiné.”

Jakub, žák ZŠ Mládežnická: “Ono už to začalo minulý rok. My jsme tam přijeli první a byli jsme tam také týden, chodili jsme tam do školy a tento rok přijeli oni. Jezdili jsme po různých atrakcích, byli jsme i v hlavním městě Lublaň a viděli jsme spoustu zajímavých věcí a novinek.”

V čem je třeba školství jiné u nich, než tady u nás?

Jakub, žák ZŠ Mládežnická: “Je tam hodně jiných věcí. Třeba přestávky mají pět minut. Učitelé mají své třídy, takže žáci stále chodí, rotují a celkově třeba mají tři známky za rok, my máme třeba dvacet.”

Největší rozdíl je ve známkování.

Eva, zahraniční studentka: “Já jsem se tady moc těšila. První den ve škole mě bavil. Nejdříve jsme se představili ostatním žákům a škola se mi líbí. Jiné je tady to, že u vás je pětka nejhorší známka a jednička nejlepší, u nás je to naopak. Také tady mají mnohem delší přestávky.”

Škola pojede se svými kamarády ze Slovinska například do Světa techniky, zoologické zahrady a navštíví i Archeopark v Chotěbuzi.

---