MS kraj otevřel nové Dětské centrum Pluto v Havířově

Moravskoslezský kraj dokončil výstavbu nového Dětského centra Pluto v Havířově. Moderní zařízení poskytne zázemí dětem, které potřebují okamžitou pomoc. Nová budova nahradila původní objekt a svým uspořádáním se co nejvíce přibližuje běžnému rodinnému prostředí.

Zhruba rok trvala stavba nového moderního Dětského centra Pluto v Havířově. Zařízení poskytuje zázemí dětem, které vyžadují okamžitou pomoc a musely být z různých důvodů odebrány ze svých rodin.

Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK pro sociální oblast: „Moravskoslezský kraj stál před důležitým rozhodnutím, zda stávající budovu opravit. Dnes ale vidíme, že bylo správné rozhodnutí původní objekt zbourat a postavit nový. Při rekonstrukci bychom vždy narazili na určité stavební a technické limity.“

Centrum nyní nabídne dětem prostředí, které se svým uspořádáním co nejvíce přibližuje běžnému rodinnému životu.

Zuzana Klimszová, ředitelka Dětského centra Pluto: „Každá bytová jednotka je uzpůsobena tak, aby v ní byly tři samostatné dětské pokoje. Děti tak mohou být rozděleny podle věku, individuálních potřeb a svých specifik.“

Značnou část nákladů na výstavbu poskytl Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu.

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK pro investice a majetek: „Stavba byla velmi náročná, nicméně měli jsme na ni zhruba rok. Stála přibližně 73 milionů korun. Důležité je, že 43 milionů korun bylo uhrazeno z krajského rozpočtu a dalších 30 milionů korun jsme získali z dotací.“

Kapacita dětského centra je 12 dětí, ve výjimečných případech až 15. Od 1. července bude centrum nabízet také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Jejich cílem je pomoci dětem vrátit se co nejdříve domů a předcházet jejich odebrání z rodiny.

---

Strážníci se školili v krizové komunikaci

Sebevražedné úmysly, vyhrocené konflikty nebo další situace vyžadují rychlé a správné rozhodování. Havířovská městská policie proto posiluje dovednosti svých strážníků v oblasti krizové komunikace.

Strážníci městské policie se dostávají také do situací, kdy je ohrožen lidský život. První reakce při řešení těchto událostí může být zásadní. Proto městská policie uspořádala pro strážníky školení, které vedl bývalý policejní vyjednavač pražské zásahové jednotky.

Karel Pošíval, bývalý policejní vyjednavač pražské zásahové jednotky: „Budeme určitě cílit na situace, kde je ohrožen lidský život. To znamená případy demonstrování úmyslu sebevraždy, barikádové situace a obecně situace, kdy se strážníci dostanou jako první na místo a potřebují situaci vyřešit ne silou, ale komunikací. Chceme, aby měli nástroje k tomu, jak krizovou komunikaci vést, aby věděli, co dělat a co nedělat, a zvýšili tak pravděpodobnost, že se podaří lidský život zachránit.“

Jsou to právě strážníci, kteří se dostávají častěji do těchto situací?“

Karel Pošíval, bývalý policejní vyjednavač pražské zásahové jednotky: „Čím dál tím víc. Strážníci jsou první na místě, mnohdy ještě před příjezdem prvosledových hlídek Policie České republiky. Situace se mění, případů ohrožení života přibývá, přibývá i mladých lidí v krizových situacích, takže je potřeba, aby městská policie držela krok. V Havířově jsou si toho vědomi, a proto své strážníky školí. Když pak přijedou na místo, budou vědět, co mají dělat a co ne, a budou si v dané situaci mnohem jistější.“

Školením v krizové komunikaci prošli už někteří strážníci v loňském roce. Díky kladné odezvě se městská policie rozhodla proškolit všechny strážníky.

Lumír Braš, vedoucí pro výcvik a školení MP Havířov: „V prvním kurzu byli dispečeři a hlídky, které bývají na místě jako první. Myslím si, že se strážníci zdokonalují a tím pádem jsou větší profesionálové. Toto školení je zaměřeno hlavně na případy sebevražedného jednání. V Havířově se nám už několikrát stalo, že chtěl někdo skočit pod vlak nebo řešil jiné podobně smutné situace. Strážníci se na školení dozvědí, že zhruba osmdesát procent krizové komunikace tvoří naslouchání člověku, který se ocitl v těžké situaci. Samotná komunikace ze strany strážníka pak tvoří jen menší část.“

Díky specializovanému školení tak strážníci získali další zkušenosti, které mohou v budoucnu pomoci při řešení mimořádně náročných zásahů.

---

Týden čtení ukázal dětem, že knihy mají stále co nabídnout

Setkání se spisovateli, tvůrčí dílny i společné předčítání známých osobností nabídla dětem městská knihovna v Havířově v rámci celostátního Týdne čtení. Program měl mladým návštěvníkům ukázat, že knihy mohou být nejen zdrojem poznání, ale i zábavy a fantazie.

Městská knihovna se už potřetí zapojila do celostátního Týdne čtení, jehož cílem je podpořit dětské čtenářství a přiblížit dětem svět knih.

Tereza Jačmeníková, pracovnice knihovny: „V pondělí jsme začali scénickým čtením a besedou se spisovatelkou paní Fischerovou. V úterý se konaly workshopy, kde děti pracovaly na různých tématech, vytvořily si například obludárium podle Harryho Pottera. Dnes jsme měli besedy se dvěma českými autorkami, které připravily program pro základní školy. Odpoledne nás čeká akce Čteme dětem. Sejde se tady celkem pět známých osobností, které dětem ukážou, že i ony četly, když byly malé. Každý bude mít krátký vstup na deset až patnáct minut a něco dětem přečte.“

V době, kdy volný čas stále častěji vyplňují sociální sítě a počítačové hry, se knihovna snaží prostřednictvím podobných akcí probouzet u dětí zájem o čtení a představit jim knihy jako zdroj zábavy, poznání i inspirace.

Tereza Jačmeníková, pracovnice knihovny: „Tyto akce jsou velmi oblíbené. Děti jsou vždy nadšené, když mají možnost setkat se s autorem a sledovat, jak vzniká kniha. Je to pro ně velké plus. Myslím si, že tyto akce mají smysl, protože ukazují čtenářství i vznik knihy z úplně jiného úhlu pohledu.“

Anketa: „Přišli jsme ze školy Karolíny Světlé a budeme asi číst.“ Řekni mi, proč se čtou knížky nebo proč čteš knížky? „Protože si čtením trénuji čtení a taky mě to baví.“

Anketa: „Mám ráda knížky, protože jsou zábavné. Vytváříme si díky nim vzpomínky a víme, o čem jsou. Můžeme si také vymýšlet vlastní příběhy.“

Anketa: „Těším se, že budu poslouchat. Mám rád knížky o lodích.“

Anketa: „Musíme si to procvičovat, protože nám to v dospělosti může pomoci. Třeba když budeme něco potřebovat koupit a bude to tam napsané.“ Jak často čteš knížku? „Tak třikrát týdně.“ A proč by se podle tebe měly číst knížky a ne jen koukat do mobilu? „Protože z mobilu se kazí oči. Jsou tam obrázky a nemusíme si nic představovat. V knížce si naopak můžeme představovat postavy i celý příběh, protože jsme je neviděli.“

Organizátoři věří, že si mnozí mladí návštěvníci z Týdne čtení odnesli nejen nové zážitky, ale také chuť otevřít si další knihu.

---