V Havířově se konal pochod za záchranu chrtů

V Havířově se konal pochod na záchranu závodních chrtů, který byl součástí celosvětové kampaně. Smyslem akce bylo upozornit na nelidské zacházení s těmito zvířaty a podporu adopce.

Na šedesát chrtů se stalo v Havířově symbolem boje proti nelidskému zacházení, které tyto psy v některých zemích čeká po skončení závodní kariéry. Ve Španělsku, Irsku či Velké Británii jsou pro mnohé jen nástrojem k vydělávání peněz. Tento pochod měl připomenout, že každý pes si zaslouží domov a lásku, že adopce může být jejich druhou šancí na život.

Daria Bačová, majitelka zachráněných chrtů: “Je už to zpátky možná deset let, kdy jsem se rozhodovala. A tady tu slečnu ze Španělska mám už šestým rokem a je to prostě anděl. Jsou to úžasní psy, jsou strašně hodní a prostě doporučuji každému, kdo chce mírného pejska, jenom procházky a na gauč, tak toto je úplně ideální plemeno. A oni vlastně jako by věděli, že jsou zachránění z těch špatných podmínek, které tam měli, tak jsou strašně vděční.”

Stanislav Juřica, majitel zachráněného chrta: “No já to podporuji, protože pejsek je asi tak rok starý a my jsme ho dovezli před týdnem. No tak uvidím, jak se tady bude chovat s jinýma pejsky, tak jsem sám zvědav. Hlavně, aby se více lidí zapojilo. Je škoda, že ve Španělsku to nedokážou nějak kontrolovat ten chov. Takže musíme se i my o ně starat tady. To mě trošku mrzí.”

Sára Malá, majitelka zachráněných chrtů: “My jsme na to narazili úplnou náhodou, když jsme si chtěli pořídit nějakého pejska z útulku, ale na internetu jsme viděli, že jsou k adopci z Irska. Tak jsme si vzali holčičku z Irska, jeli jsme pro ni do Plzně. Tu máme teda šestým rokem a tady kluka máme druhým rokem, to je Galgo. Ten je zase Španělska zachráněný zase." Jak to na vás působí, to, co se s těmi psi děje? "Strašně. Opravdu strašně to je. Podle mě to nejsou ani lidi, jak to dokážou udělat tohle. Opravdu nechápu to. Já jsem ráda, že jsou nadace, které je vozí zpátky do Česka, kde můžou mít rodiny. Dobré a milující.”

Během společné procházky městem se lidé mohli dozvědět více o adopci těchto psů.

Karla Novotná, členka spolku Chrti v nouzi: “Pokud byste měli zájem pejska adoptovat, je velice jednoduché navštívit naše stránky, webové stránky Chrti v nouzi, kde je nabídka momentálních pejsků k adopci. Jestliže si některého vyberete a kliknete na něho, automaticky odchází mail a začíná mezi námi komunikace. Čili je to jenom o tom, navštívit naše webové stránky Chrti v nouzi, po případě náš Facebook Chrti v nouzi. Pokud je pejsek vybraný, přijíždí nejbližším transportem, ty se dějí čtyřikrát, pětkrát do roka, podle toho, jak jsou pejskové připravováni a jak máme rodinky. A na dvě místa v Česku.  Buď Brno, anebo Plzeň. Zájemci si přijedou k transportnímu autu pro svého psa.”

Společná procházka skončila focením na náměstí Republiky. Všichni účastníci pochodu věří, že měla smysl a najdou se další dobří lidé, kteří těmto ušlechtilým psům zachrání život.

---

Den sociálních služeb opět navštívilo mnoho lidí

Péče o blízké, kteří postupně ztrácejí svou soběstačnost, je náročná po všech stránkách. Právě toto téma se stalo hlavním bodem letošního ročníku Dne sociálních služeb, který každoročně pořádá havířovský magistrát.

Společenský dům Reneta se stal poprvé místem, kde odbor sociálních věcí uspořádal Den sociálních služeb.

Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “Takže pojali to kolegyně v jiném duchu, já jsem za to moc ráda, protože zase vidíme něco nového. A veletrh, nebo respektive Den sociálních služeb, je určen vlastně pro všechny občany, ať už z profesí, nebo bez profese. Pro všechny občany města Havířova je určený k tomu, aby všichni lidé pochopili a poznali, jaké sociální služby město Havířov nabízí. To není jenom o příspěvkových organizacích, ale i o neziskových organizacích, které vlastně ty naše příspěvkové organizace doplňují. Já jsem moc ráda, že se tady sešlo tolik lidí, tolik vystavovatelů, kolik jich tady je. A pevně věřím, že přijdou i občané města Havířova a přilehlého okolí.”

Den sociálních služeb se vždy zaměří na určité téma. Tím letošním se stala péče o blízké.

Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "Tak péče o osobu blízkou nás provází vlastně celým životem. Už v době, kdy máme dítě, které není zcela zdrávo a je třeba o něj pečovat mnohdy 24 hodin denně, až po seniorský věk, kdy opravdu ztrácíme soběstačnost a je nutné také mít někoho, kdo se o nás v uvozovkách postará. A protože všichni víme, že domovy seniorů jsou velmi, velmi přeplněné a mnoho lidí, kteří pečují o své blízké, nemají ty informace, které by potřebovali mít, tak proto je dnešní den sociálních služeb zaměřený právě na tuto cílovou skupinu. Nesmírně si vážíme každého člověka, který se stará o svého blízkého, ať už je to mladší, nebo starší člověk. Ale ta péče mnohdy sebou přináší také mnoha úskalí a vlastně soukromý život těch pečujících osob jde úplně stranou. A my tady chceme ukázat, že máme kvalitní pečovatelské služby, máme kvalitní doprovodné programy, máme tady asistenční služby, takže to všechno může těmto pečujícím osobám pomoci v jejich nelehké práci, protože práce to je a je to tvrdá řehole.”

---

V Havířově vyrůstá naděje parkuru

Wiktoria Petra Osmola z Havířova je mladou parkurovou jezdkyní, která díky své píli a odhodlání sklízí na závodech mnoho úspěchů. Jejím snem je jednou reprezentovat Českou republiku třeba i na mistrovství Evropy.

Čtrnáctiletá Wiktora miluje koně. Tráví většinu volného času v sedle nebo ve stáji Jezdeckého klubu Zámecký dvůr. Její vášní je parkur – disciplína, kde rozhoduje rychlost, přesnost a naprostá souhra s koněm.

Wiktoria Petra Osmola, závodnice v parkuru: “Tak přivedla mě k tomu hlavně teta a společně s mojí mamkou a rodinou. Baví mě to, protože jsou to zvířata a je to fakt skvělý sport, kde vlastně spolupracujeme jako společně já a svůj kůň a pracujeme na tom, aby bylo to fakt dobré. Zlepšujeme se v tom parkuru, prostě každým dnem, každým tréninkem je to prostě jiné. A baví mě to, protože je tam skvělá atmosféra na těch závodech. Našla jsem si hodně kamarádů a nových lidí. Prostě mám strašně moc ráda zvířata a je to skvělé."

Přestože je Wiktora ještě velmi mladá, už má za sebou řadu úspěchů, které dokazují její talent i odhodlání. Za každou medailí se ale skrývají hodiny tréninku, brzká vstávání, péče o koně i náročné cesty na závody.

Wiktoria Petra Osmola, závodnice v parkuru: "Tak mám hodně těch úspěchů letošních. Považuji si letošní mistrovství České republiky, jak na velkých koních, tak na pony. Z pony jsem se umístila na druhém místě, takže jsem vicemistryně České republiky v pony. A tak stejně jsem se umístila i s velkými koni, akorát v družstvech se svým skvělým týmem. Umístila jsem se na druhém místě a v jednotlivcích na pátém místě. A taky jsem se účastnila oblastního mistrovství a tam jsem se umístila na druhém a na prvním místě s družstvem. A taky velké díky fakt těm trenérům, mojí tetě, mým rodičům za podporu.”

Petra Střízková, maminka: “Jsem velice pyšná na Wiktorku, jsem pyšná hlavně na to, že to je skromný člověk, že ten svůj výkon nedává najevo, že to je týmový hráč a já to beru jako nesmírnou pokoru úctu ke sportu, ke koním. Je to časově velice náročný sport, teďka vlastně probíhá letní sezona a Wiktorka tím, že jezdí i pony kategorii, i velké koně, tak jsme vlastně skoro každý týden na závodech. Nicméně tím, že máme ty úspěchy, tak si to neskutečně užíváme a jo, je to velice časově náročné, finančně taky, ale stojí to všechno za to.”

Wiktoria by se jednou chtěla dostat třeba až na mistrovství Evropy. Zároveň si uvědomuje, jak je důležité vzdělání. Chce jít na gymnázium a pak i vysokou školu. Její příběh je důkazem toho, že když člověk miluje to, co dělá, dokáže překonat i ty nejtěžší překážky.

---