Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Šikana, konflikty ve třídě nebo napětí mezi spolužáky často nezačínají velkým problémem, ale drobnými neshodami a nepochopením. Jak děti naučit mluvit o emocích, řešit konflikty bezpečně a předcházet vylučování ze skupiny? O tom si budeme povídat s mediátorkou, která realizuje projekt Mediace ve školách jako prevence šikany a konfliktů v ostravských školách. Vítám Renátu Valerii Nešporek. Dobrý den, vítejte u nás.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Pěkné dopoledne, také vítám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na začátek bychom našim divákům měli představit projekt. O co jde? A možná takový krátký úvod k tomu, k tomu projektu obecně zarámovat.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Určitě velice ráda. Mediace jako nástroj prevence šikany a konfliktů na školách 2026 vlastně vznikl v mé dílně. Vznikl původně jako půlroční program pro školy, ale já jsem se rozhodla ho minulý rok zpřístupnit více žákům, více školám. Což se teda povedlo a jedná se o to, že vlastně ten projekt má dvě takové základní části. První jsou interaktivní workshopy ve vybraných třídách a druhá část je samotná mediace, a to nejen žáků, účastníků té první části, ale také vlastně všech lidí, kteří se pohybují ve škole, ať už to jsou rodiče, pedagogičtí zaměstnanci i nepedagogičtí zaměstnanci. Škola je takové hodně zvláštní prostředí, kde je hodně příležitostí ke konfliktům, takže i tohle projekt obsahuje. 

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak na vás reagují žáci a i učitelé, když přicházíte a vstupujete s tím, že si s nimi chcete povídat o emocích, o šikaně, o tom, co se v té třídě, v tom kolektivu děje? 

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: No, je v tom určitě, bych řekla, zájem, možná překvapení, co se bude dít. Očekávání nějaké je a my hodně s žáky o tom hovoříme, protože už v prvních minutách našeho setkání na prvním workshopu uzavíráme dohodu. Dohodu o tom, jak to tam bude vypadat, co se bude dít během těch dvou tří setkání. A je to za mě i hodně zajímavé. 

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co učitelé. Jsou u té mediace s těmi žáky, nebo mohou odejít? 

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Mohou odejít, ale často zůstávají. Já vždycky školám nedoporučuju, ale vlastně říkám, že by bylo fajn, kdyby po celou dobu toho programu byli přítomni třídní učitelé a pozorovali, co se v těch třídách děje a jak žáci reagují. Ale určitě to není podmínkou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je pro žáky těžké pojmenovat ty svoje emoce, pocity nebo to, co je trápí před těmi ostatními?

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: No, žáci velice dobře řeknou, že jsou naštvaní, že někdo jednal nefér, kdo za to může. Ale pojmenovat ty emoce, to už je těžší. Takže tomu se vlastně věnuje první část. První workshop se věnuje emocím. My dokonce cvičíme emoční inteligenci, posilujeme empatii a malujeme. Malujeme emoce, malujeme i abstraktně. A pak si je navzájem čteme. A to si myslím, že přispívá k tomu, aby se naučili pojmenovat ty věci, které cítí, a co možná cítí ten druhý, protože to je základ mediace. Ta hodně pracuje s emocemi, takže o to žáky nemůžu v tomhle programu ochudit.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: A nehledají třeba u vás žáci i vyřešení nějaké situace? Protože o tom není mediace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Žáci ano hledají. My pracujeme, abyste si představila, jak ty workshopy vypadají. Je to hodně interaktivní, protože taková frontální přednáška by nikoho nebavila. Žáky ne, mě také ne, a asi by to ani nesplnilo ten účel. Takže my vlastně máme modelové situace, to je jedna věc, které já přináším. A druhá věc je, že žáci si sami řeknou, že chtějí řešit zrovna tohle, co se stalo u nich ve třídě nebo co se děje, co už nějakou dobu trvá. Takže máme takový mediační point uprostřed té místnosti a tam je ten prostor, kde to můžeme řešit. A řešíme. A během trvání toho projektu už se některé kauzy podařilo vyřešit.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: S čím se setkáváte ve třídách nejčastěji? Co nejčastěji žáky základních škol trápí?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:  Je to různé. Nedá se to takhle úplně generalizovat. Výstupem toho projektu, to jsem neřekla, je to, že oni si sami řeknou, jak by chtěli, aby ta třída fungovala, a také to, jak to mohou ovlivnit a co pro to mohou udělat. Takže tam se to vlastně na tom posledním setkání docela hodně dá dohromady a já to té třídě, škole, třídnímu učiteli nechávám, aby s tím mohli dále pracovat. Takže tenhle výstup je za mě velice cenný. A je to různé. Sami vlastně chtějí klid, chtějí, aby na sebe nekřičeli ani o přestávkách, ani během výuky. Chtějí fér jednání, chtějí, aby se k nim dospělí chovali s respektem. To je časté, co skloňují – respekt mezi sebou i s dospělými. Takže to jsou tyhle věci.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Když tam ten učitel je, vracím se k němu. Nebo paní učitelka. Dozvídá se také něco ona o sobě? Jsou to někdy i takové stesky nad tím, že ta výuka neprobíhá podle představ těch žáků a ten učitel u toho je?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Určitě, děti se dokážou otevřít. A ono to funguje tak, že když jsme v té třídě, tak říkáme, že co se ve třídě upeče, to se tam sní. Mediace je o důvěře, o mlčenlivosti a já to praktikuju, byť se nejedná o mediaci v tom pravém slova smyslu, ale o mediaci ve škole. Tak samozřejmě to, co si tam říkáme, z mé strany zůstane v té třídě. A učitelé se dozvídají, ano, zajímavé věci.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Bavíme se také o šikaně. Dá se tímto způsobem nebo vůbec komunikací šikaně předejít?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Komunikace určitě nevyřeší šikanu jako takovou. Když už je šikana rozjetá v tom pojetí, jak ji známe a jak si ji představujeme, tak tam určitě musí zasáhnout autorita školy a to řešení je jiné. Ale jako prevence jsou mediační techniky a nástroje za mě hodně užitečné, protože umožňují žákům pojmenovat, jak se cítí, co se děje, pojmenovat, co vlastně potřebují, jaké mají zájmy a jak se možná cítí ten druhý. A vědí teď už, že nemusí hned útočit, a to je za mě cenné. Takže preventivně může mediace určitě působit.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Vracíte se opakovaně do některých tříd, nebo je to jednorázová akce?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Určitě ne. Jednorázové setkání by nemělo smysl, takže jsem v jedné třídě buď dvakrát, nebo třikrát, podle toho, jak se domluvíme se školou.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Pojďme ještě k dalšímu tématu. Protože vedle školního projektu se věnujete také tématu Důstojné rozhodování v rodině. Co si pod tím můžeme představit?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Důstojné rozhodování v rodině je vlastně mezigenerační projekt, který vychází z toho, že my jsme v rodině asi schopni se domluvit na takových praktických věcech, kdo co udělá, kdo co zařídí. Ale tady to důstojné rozhodování v rodině směřuje právě do oblasti, než vlastně přijde krize v rodinných vztazích. To znamená včas si říct, jak to bude, když onemocním, jak to bude ohledně dědictví, jak to bude s mým majetkem, jaká mám očekávání, kdy vlastně budu potřebovat pomoc a naopak, jak mohou pomoci mladší členové rodiny. Jde tady o to, aby se starší lidé, zejména ale nejen oni, nestali objektem péče, ale aby si udrželi svou vlastní rozhodovací pozici v rodině a možnost rozhodovat mezi svými blízkými.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Tento projekt nebo tento styl mediace probíhá v rodinách, nebo Vás navštíví rodinní příslušníci a tam to řešíte?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak my neřešíme v rámci tady tohoto projektu konkrétní případy. Tady se jedná o cyklus přednášek, kdy každá vlastně reaguje na určité téma. Takové mikro téma má určitý podtitul. Celkem budou tři a chystám je už vlastně v červnu tohoto roku. Proběhnou v centru Ostravy a další budou ještě pokračovat dál až do září. Jsou k dohledání na webu, ale i na webu Fajna rodina, se kterými spolupracuji. Takže je to o tom, co ti lidé chtějí na těch přednáškách řešit. Já, stejně jako v těch třídách, i tady reaguju na potřeby těch, kteří tam jsou, ale neřešíme konkrétní kauzy.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Témata, která jste zmínila, stárnutí, majetek, co se mnou, když budu nemocný. To jsou vlastně témata, která se objevovala i v minulosti. Řeší se teď jinak? Je potřeba lidem ukázat tu cestu?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: No určitě. Řešila se v minulosti a řeší se i dnes, ale řeší se i spousta dalších věcí, jako je ekonomické násilí v rodinách. I ta tabu, že se o něčem v rodinách nemluví. A ono v okamžiku, kdy přijde krize, tak samozřejmě mediace má taky své místo. Ale tenhle projekt, ty přednášky, vlastně řeší tu prevenci. Než přijde krize, pojďme si o tom promluvit. A jak na to? Tam je totiž hodně emocí. Hodně, jak jsem říkala, těch tabuizovaných věcí. Možná i strach, nějaké rodinné zvyklosti. Takže to všechno, já myslím, se přes generace nese dál a dál a asi i bude. I v minulosti se do těchto záležitostí zapojovaly nestranné osoby, nějací facilitátoři, možná z širší rodiny, možná sousedé, možná právníci. Takže za mě to tady vždycky bylo, ale teď má mediace ty pěkné nástroje, tak proč je nevyužít.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Co tady tyhle oba dva projekty spojuje a kdo je podporuje?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Spojuje je určitě prevence, protože u obou projektů je to o tom. Ve školách mluvíme o věcech, které se tam dějí dřív, než nastane šikana. V rodinách mluvíme o věcech kolem majetku, nemoci, stáří a tak dále dřív, než nastane krize. No a společné je financování. Tyhle projekty jsou realizovány za podpory statutárního města Ostravy, za což moc děkuji.

Renáta Valerie Nešporek, mediátorka: Já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Poradili jsme našim divákům, že pakliže mají takové problémy, mohou si poslechnout, jak je řešit, na Vašich přednáškách. Anebo se také školy mohou u Vás poučit, jak řešit nějaké krize ve třídách. Já vám děkuji za pozornost a Vám děkuji ještě jednou za odpovědi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.