Magazín TV medicína | Pořady

Mimořádná zpráva:
Načítám...

Přehled zpráv

  • Načítám...
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Rakoviny střeva přibývá, rozhoduje včasný záchyt
  • Host: Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava
  • Diagnostika a léčba karcinomu tlustého střeva a konečníku

Textový přepis videa

Rakoviny střeva přibývá, rozhoduje včasný záchyt
Host: Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava

Jana Lipowská, TV POLAR: Hezký den u magazínu TV Medicína speciál. V dnešním díle se budeme věnovat chirurgickému oddělení Moravskoslezské nemocnice Opava a zaměříme se na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Ve studiu už vítám primáře oddělení Matúše Peteju. Dobrý den.

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, karcinom tlustého střeva a konečníku patří dlouhodobě k nejčastějším nádorovým onemocněním v České republice. Kolik lidí ročně onemocní a kolik pacientů ošetříte nebo léčíte vy v nemocnici?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Bohužel je to tak, že výskyt rakoviny tlustého střeva pomalinku, pozvolna stoupá nejen v České republice, ale celosvětově. Ročně je to zhruba kolem osmi tisíc nových pacientů. Ono to tak kolísá od 7 500 do 8 300 ročně. Jen pro porovnání, na začátku devadesátých let to byly 4 tisíce nových diagnóz. Je jich stále čím dál víc, ale tím, jak se zlepšuje diagnostika a léčba, tak naštěstí klesá úmrtnost na nádory. Nicméně pořád je to velmi vážné onemocnění a my konkrétně na našem oddělení ročně ošetříme zhruba kolem 120 až 130 pacientů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Kdo patří do rizikové skupiny a snižuje se stále věk pacientů?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Bohužel ano. Obecně je rizikem u tohoto typu zhoubného nádoru hlavně věk. To znamená, že my jsme celý život v podstatě atakováni přestavbou vlastních buněk, protože rakovina není nic nakažlivého. Není to něco cizorodého, co se u nás usídlí, ale jsou to naše vlastní buňky, které se doslova zblázní, a imunitní systém to hlídá. Ale samozřejmě s rostoucím věkem nakonec ta obrana poleví a vznikne nádor. Pravdou ale je, že v současnosti se čím dál tím víc, a nejen u tohoto typu, setkáváme s mladšími a mladšími ročníky.

Jana Lipowská, TV POLAR: Zmínil jste rizikový faktor věk, ale co dál a čemu se vyvarovat?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Takže obecně existuje malé procento lidí, kteří to mají dáno geneticky. A bohužel je to o tom, že u těchto lidí se ví, že prostě budou do čtyřicítky tu rakovinu mít na sto procent. Na to jsou potom speciálně hlídaní a jsou na to zvlášť sledovaní, ale to je menší skupina. Zbytek je bohužel takzvaně multifaktoriální, to znamená, že je tam vliv prostředí, určitě vliv stravování a podobně. Obecně se doporučuje více zeleniny, více vlákniny, omezit uzeniny, omezit průmyslově zpracovaná jídla, červené maso a podobně. I to je jeden z důvodů, proč obecně průmyslově vyspělé krajiny, a Česko nevyjímaje, kde je vyšší spotřeba různých průmyslově zpracovaných potravin, vévodí v žebříčcích tohoto onemocnění.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké příznaky by lidé rozhodně neměli podceňovat? Kdy vyhledat lékaře?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Tak takový asi úplně první příznak je krev ve stolici. Ano, tím zase nemyslím, že jakmile někdo uvidí krev ve stolici v míse, má se okamžitě propadnout panice. V drtivé většině případů se jedná o hemoroidy, ale vždycky se musí nejdřív vyloučit rakovina. Takže krev ve stolici jednoznačně. A potom takové nestandardní poruchy vyprazdňování. Je to o tom, kdy člověk po ukončení velké potřeby má pořád pocit, jako kdyby ještě potřeboval, ale přitom nic nejde. Takže takové ne úplně ideální vyprazdňování anebo časté střídání průjmu a zácpy je příznakem toho, že by se mělo raději vyloučit toto onemocnění.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak u vás probíhá vyšetření?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Tak k nám na chirurgii se v tom horším případě pacienti dostanou bohužel s nějakou komplikací. Tou komplikací může být, odborně se tomu říká ileus, lidé tomu běžně říkají zauzlení střev, kdy vlastně ten nádor je nerozpoznaný a projeví se tím, že ucpe tlusté střevo a pacient přijde s nafouklým břichem, zvracením a podobně. Druhá varianta je, že se ten nádor proděraví do volné dutiny břišní. To jsou ty horší varianty. Lepší varianta je, když jsou pacienti zachyceni praktickým lékařem anebo gastroenterologem v rámci screeningového vyšetření a jsou k nám odesláni kvůli tomu vlastně přes onkologii, že už u nich byl diagnostikovaný nádor. Protože samozřejmě ta první stadia, která se nedají zjistit jinak než screeningovou metodou, mají nejlepší procento přežití.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak probíhá screening u pacientů?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Screening je nastavený v České republice velmi dobře. Probíhá od padesátého roku života takzvaným hemokultem, což je vyšetření krve ve stolici. Protože my tu krev, když jí není hodně, v podstatě ve stolici vidět nemusíme, ale tím speciálním vyšetřením se dá zjistit, že tam ta krev ve stolici je, a tím pádem je to známka toho, že by se mělo provést kolonoskopické vyšetření. A toto probíhá v gesci praktických lékařů v rámci preventivních prohlídek. Druhá varianta je screeningová kolonoskopie, což je kamerové vyšetření tlustého střeva, které se v případě negativního nálezu dělá jednou za deset let. Ten hemokult se dělá každý rok.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, jaké možnosti léčby mají dnes pacienti s karcinomem rekta u vás na oddělení k dispozici?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Tak v podstatě my poskytujeme úplně všechno, co ve světě existuje, vyjma radioterapie, což je ozařování. A v tom spolupracujeme v rámci Regionálního onkologického centra s Fakultní nemocnicí Ostrava. U tohoto onemocnění je hlavní léčebnou modalitou chirurgie. To znamená odstranit ten nádor z těla. Ale samozřejmě v dnešní době jsou ty výsledky tak dobré právě proto, že se v kombinaci s chirurgií indikuje onkologická léčba. Zahrnuje jak chemoterapii, tak radioterapii a v poslední době i imunologickou a biologickou léčbu. Ale samozřejmě není to tak, že každý nádor je vhodný pro všechny tyto modality. Má to svá pravidla podle klasifikace, podle genetického profilu nádoru a podobně. Jinak v podstatě v naší nemocnici pacient dostane veškerou léčbu, která je v současnosti v České republice určena pro tento nádor.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, já Vám moc děkuji za rozhovor.

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A teď už následuje reportáž z operace tlustého střeva.

Diagnostika a léčba karcinomu tlustého střeva a konečníku

Rakoviny tlustého střeva v Česku přibývá a týká se především starších lidí. Zásadní pro úspěšnou léčbu je včasný záchyt nádoru. Díky šetrnějším operačním metodám se dnes pacienti zotavují výrazně rychleji než v minulosti.

Několik drobných řezů místo velké operační rány. Chirurgové v opavské nemocnici právě laparoskopicky odstraňují pravou část tlustého střeva, ve které lékaři pacientovi objevili zhoubný nádor.

Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: "Byli jste svědkem laparoskopické operace odstranění pravé části tračníku tlustého střeva. Celá pravá strana tračníku byla odstraněna kvůli nádoru a bylo vytvořeno spojení tenkého střeva na zbytek tlustého střeva. Je to operace, která se dělá laparoskopicky už dlouhou dobu a ty výsledky, jak kosmetické, tak terapeutické, jsou velmi dobré."

Menší operační rána znamená především méně bolesti a rychlejší návrat pacienta do běžného života. Zatímco dříve zůstávali lidé po podobném zákroku v nemocnici i několik týdnů, dnes mohou při nekomplikovaném průběhu odcházet domů už za několik dnů.

Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: "Čím menší rána, tím menší pooperační bolesti a tím rychlejší rekonvalescence. Takže to je zásadní. Kdysi pacienti leželi v nemocnici dva týdny, tři týdny po operaci. Dnes, když to dobře zvládají, tak nějaký pátý až sedmý den jsou schopni odejít."

Odstraněná část střeva následně putuje na patologii. Podle výsledků lékaři rozhodnou, jestli samotná operace stačila, nebo bude nutná další onkologická léčba.

Petr Niessner, zástupce primáře chirurgického oddělení, MS nemocnice Opava: "Na patologii se vyšetří, jak je veliký, do jaké hloubky prorůstá. Kolik je uzlin vyšetřených a pozitivních, a od toho se pak odvíjí další léčba. Někdy je potřeba pokračovat ještě v chemoterapii."

Podobné operace tady nejsou výjimečné. Podle chirurgů provedou kvůli nádorům tlustého střeva zhruba 2 až 3 zákroky týdně. Právě proto lékaři zdůrazňují prevenci. Čím dříve se nádor podaří objevit, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu. Důležitou roli proto hraje screening.

Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: "Pořád největší šance na vyléčení je prevence a včasný záchyt. Nádor zachycený ve screeningovém stádiu, kdy je v prvopočátcích, je v podstatě léčitelný úplně."

Riziko vzniku nádoru ovlivňuje věk, genetika i životní styl. Lékaři proto kromě preventivních vyšetření doporučují dostatek pohybu, zeleniny a omezení červeného masa, uzenin a vysoce zpracovaných potravin.

To je z Magazínu TV medicína speciál vše. Děkujeme za pozornost, opatrujte se a mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
10. září 2026, 18:45

Rakoviny střeva přibývá, rozhoduje včasný záchyt
Host: Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava

Jana Lipowská, TV POLAR: Hezký den u magazínu TV Medicína speciál. V dnešním díle se budeme věnovat chirurgickému oddělení Moravskoslezské nemocnice Opava a zaměříme se na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Ve studiu už vítám primáře oddělení Matúše Peteju. Dobrý den.

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, karcinom tlustého střeva a konečníku patří dlouhodobě k nejčastějším nádorovým onemocněním v České republice. Kolik lidí ročně onemocní a kolik pacientů ošetříte nebo léčíte vy v nemocnici?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Bohužel je to tak, že výskyt rakoviny tlustého střeva pomalinku, pozvolna stoupá nejen v České republice, ale celosvětově. Ročně je to zhruba kolem osmi tisíc nových pacientů. Ono to tak kolísá od 7 500 do 8 300 ročně. Jen pro porovnání, na začátku devadesátých let to byly 4 tisíce nových diagnóz. Je jich stále čím dál víc, ale tím, jak se zlepšuje diagnostika a léčba, tak naštěstí klesá úmrtnost na nádory. Nicméně pořád je to velmi vážné onemocnění a my konkrétně na našem oddělení ročně ošetříme zhruba kolem 120 až 130 pacientů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Kdo patří do rizikové skupiny a snižuje se stále věk pacientů?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Bohužel ano. Obecně je rizikem u tohoto typu zhoubného nádoru hlavně věk. To znamená, že my jsme celý život v podstatě atakováni přestavbou vlastních buněk, protože rakovina není nic nakažlivého. Není to něco cizorodého, co se u nás usídlí, ale jsou to naše vlastní buňky, které se doslova zblázní, a imunitní systém to hlídá. Ale samozřejmě s rostoucím věkem nakonec ta obrana poleví a vznikne nádor. Pravdou ale je, že v současnosti se čím dál tím víc, a nejen u tohoto typu, setkáváme s mladšími a mladšími ročníky.

Jana Lipowská, TV POLAR: Zmínil jste rizikový faktor věk, ale co dál a čemu se vyvarovat?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Takže obecně existuje malé procento lidí, kteří to mají dáno geneticky. A bohužel je to o tom, že u těchto lidí se ví, že prostě budou do čtyřicítky tu rakovinu mít na sto procent. Na to jsou potom speciálně hlídaní a jsou na to zvlášť sledovaní, ale to je menší skupina. Zbytek je bohužel takzvaně multifaktoriální, to znamená, že je tam vliv prostředí, určitě vliv stravování a podobně. Obecně se doporučuje více zeleniny, více vlákniny, omezit uzeniny, omezit průmyslově zpracovaná jídla, červené maso a podobně. I to je jeden z důvodů, proč obecně průmyslově vyspělé krajiny, a Česko nevyjímaje, kde je vyšší spotřeba různých průmyslově zpracovaných potravin, vévodí v žebříčcích tohoto onemocnění.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké příznaky by lidé rozhodně neměli podceňovat? Kdy vyhledat lékaře?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Tak takový asi úplně první příznak je krev ve stolici. Ano, tím zase nemyslím, že jakmile někdo uvidí krev ve stolici v míse, má se okamžitě propadnout panice. V drtivé většině případů se jedná o hemoroidy, ale vždycky se musí nejdřív vyloučit rakovina. Takže krev ve stolici jednoznačně. A potom takové nestandardní poruchy vyprazdňování. Je to o tom, kdy člověk po ukončení velké potřeby má pořád pocit, jako kdyby ještě potřeboval, ale přitom nic nejde. Takže takové ne úplně ideální vyprazdňování anebo časté střídání průjmu a zácpy je příznakem toho, že by se mělo raději vyloučit toto onemocnění.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak u vás probíhá vyšetření?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Tak k nám na chirurgii se v tom horším případě pacienti dostanou bohužel s nějakou komplikací. Tou komplikací může být, odborně se tomu říká ileus, lidé tomu běžně říkají zauzlení střev, kdy vlastně ten nádor je nerozpoznaný a projeví se tím, že ucpe tlusté střevo a pacient přijde s nafouklým břichem, zvracením a podobně. Druhá varianta je, že se ten nádor proděraví do volné dutiny břišní. To jsou ty horší varianty. Lepší varianta je, když jsou pacienti zachyceni praktickým lékařem anebo gastroenterologem v rámci screeningového vyšetření a jsou k nám odesláni kvůli tomu vlastně přes onkologii, že už u nich byl diagnostikovaný nádor. Protože samozřejmě ta první stadia, která se nedají zjistit jinak než screeningovou metodou, mají nejlepší procento přežití.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak probíhá screening u pacientů?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Screening je nastavený v České republice velmi dobře. Probíhá od padesátého roku života takzvaným hemokultem, což je vyšetření krve ve stolici. Protože my tu krev, když jí není hodně, v podstatě ve stolici vidět nemusíme, ale tím speciálním vyšetřením se dá zjistit, že tam ta krev ve stolici je, a tím pádem je to známka toho, že by se mělo provést kolonoskopické vyšetření. A toto probíhá v gesci praktických lékařů v rámci preventivních prohlídek. Druhá varianta je screeningová kolonoskopie, což je kamerové vyšetření tlustého střeva, které se v případě negativního nálezu dělá jednou za deset let. Ten hemokult se dělá každý rok.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, jaké možnosti léčby mají dnes pacienti s karcinomem rekta u vás na oddělení k dispozici?

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Tak v podstatě my poskytujeme úplně všechno, co ve světě existuje, vyjma radioterapie, což je ozařování. A v tom spolupracujeme v rámci Regionálního onkologického centra s Fakultní nemocnicí Ostrava. U tohoto onemocnění je hlavní léčebnou modalitou chirurgie. To znamená odstranit ten nádor z těla. Ale samozřejmě v dnešní době jsou ty výsledky tak dobré právě proto, že se v kombinaci s chirurgií indikuje onkologická léčba. Zahrnuje jak chemoterapii, tak radioterapii a v poslední době i imunologickou a biologickou léčbu. Ale samozřejmě není to tak, že každý nádor je vhodný pro všechny tyto modality. Má to svá pravidla podle klasifikace, podle genetického profilu nádoru a podobně. Jinak v podstatě v naší nemocnici pacient dostane veškerou léčbu, která je v současnosti v České republice určena pro tento nádor.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, já Vám moc děkuji za rozhovor.

Matúš Peteja, primář , Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: Děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A teď už následuje reportáž z operace tlustého střeva.

Diagnostika a léčba karcinomu tlustého střeva a konečníku

Rakoviny tlustého střeva v Česku přibývá a týká se především starších lidí. Zásadní pro úspěšnou léčbu je včasný záchyt nádoru. Díky šetrnějším operačním metodám se dnes pacienti zotavují výrazně rychleji než v minulosti.

Několik drobných řezů místo velké operační rány. Chirurgové v opavské nemocnici právě laparoskopicky odstraňují pravou část tlustého střeva, ve které lékaři pacientovi objevili zhoubný nádor.

Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: "Byli jste svědkem laparoskopické operace odstranění pravé části tračníku tlustého střeva. Celá pravá strana tračníku byla odstraněna kvůli nádoru a bylo vytvořeno spojení tenkého střeva na zbytek tlustého střeva. Je to operace, která se dělá laparoskopicky už dlouhou dobu a ty výsledky, jak kosmetické, tak terapeutické, jsou velmi dobré."

Menší operační rána znamená především méně bolesti a rychlejší návrat pacienta do běžného života. Zatímco dříve zůstávali lidé po podobném zákroku v nemocnici i několik týdnů, dnes mohou při nekomplikovaném průběhu odcházet domů už za několik dnů.

Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: "Čím menší rána, tím menší pooperační bolesti a tím rychlejší rekonvalescence. Takže to je zásadní. Kdysi pacienti leželi v nemocnici dva týdny, tři týdny po operaci. Dnes, když to dobře zvládají, tak nějaký pátý až sedmý den jsou schopni odejít."

Odstraněná část střeva následně putuje na patologii. Podle výsledků lékaři rozhodnou, jestli samotná operace stačila, nebo bude nutná další onkologická léčba.

Petr Niessner, zástupce primáře chirurgického oddělení, MS nemocnice Opava: "Na patologii se vyšetří, jak je veliký, do jaké hloubky prorůstá. Kolik je uzlin vyšetřených a pozitivních, a od toho se pak odvíjí další léčba. Někdy je potřeba pokračovat ještě v chemoterapii."

Podobné operace tady nejsou výjimečné. Podle chirurgů provedou kvůli nádorům tlustého střeva zhruba 2 až 3 zákroky týdně. Právě proto lékaři zdůrazňují prevenci. Čím dříve se nádor podaří objevit, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu. Důležitou roli proto hraje screening.

Matúš Peteja, primář, Chirurgické oddělení, MS nemocnice Opava: "Pořád největší šance na vyléčení je prevence a včasný záchyt. Nádor zachycený ve screeningovém stádiu, kdy je v prvopočátcích, je v podstatě léčitelný úplně."

Riziko vzniku nádoru ovlivňuje věk, genetika i životní styl. Lékaři proto kromě preventivních vyšetření doporučují dostatek pohybu, zeleniny a omezení červeného masa, uzenin a vysoce zpracovaných potravin.

To je z Magazínu TV medicína speciál vše. Děkujeme za pozornost, opatrujte se a mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-10-09-2026-18-45