Sledujete televizi Polar, začíná medicína speciál z Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den. Dnes zavítáme na kurz miniinvazivní chirurgie, který absolvovali lékaři z několika nemocnic Česka, v dalším příspěvku navštívíme dětskou neurologii, kde začali s canisterapií a v závěrečném rozhovoru s docente Jaromírem Bystroněm si budeme povídat o častých nemocech dětí.
FN Ostrava uspořádala kurz miniinvazivní chirurgie
Zvládnout ovládání laparoskopických kleští bylo jedním z hlavních cílů kurzu miniinvazivní chirurgie. Účastníci si techniku osvojovali na moderních trenažerech.
MUDr. Dmytro Klymenko, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: To jsou klasické, ale moderní laparoskopické trenažery, které tady vidíte a v této místnosti jsou absolutně nové. V celé České republice v tuhle chvíli tento model máme vyloženě jenom my v naší cvičné nemocnici SIMLEK, takže na tomto trenažeru se dají trénovat základní laparoskopické dovednosti a tomu se samozřejmě učit.
Kurzu se zúčastnili lékaři z různých koutů České republiky, kteří chtěli zlepšit své znalosti a dovednosti.
MUDr. Jakub Šaloun, Stodská nemocnice: Jsem rok po ukončení studia, nastoupil jsem na chirurgii do Stodské nemocnice. Zatím se tedy poštěstilo jenom asistovat, takže musím říct, že tu operativu nemám tak najetou, ale doufám, že se tady aspoň trošku zlepším a nacvičím nějaké nové metody.
Kurz se skládal z několika částí. Kromě praktických nácviků došlo i na teorii anebo návštěvu operačních sálů.
doc. MUDr. Lubomír Martínek, Ph.D., přednosta Chirurgické kliniky FN Ostrava a LF OU: Ta praktická část začíná tady na simulátorech, bude pokračovat na kadáverech na anatomii a pak je ještě vezmeme k nám na operační sály. Druhé takové specifikum spočívá v tom, že se jedná o kurz, který je garantovaný Evropskou asociací endoskopické chirurgie, a to je asi, ne asi ale určitě, druhý kurz v tomto státě, který takovou garanci má. Tím pádem se fakultní nemocnice tímto kurzem dostala mezi pracoviště nebo evropská edukační centra.
Kurz miniinvazivní chirurgie byl zakončen závěrečným testem, který úspěšně všichni zvládli.
Canisterapie na Oddělení dětské neurologie FNO
Ani nejmladší hospitalizovaný pacient na Oddělení dětské neurologie se čtyřletého výstavního chovného německého boxera Dexe nebál. Podle jeho majitelky je pes na kontakt s dětmi zvyklý od narození. Přesto musel projít náročnými canisterapeutickými zkouškami.
Hana Zapletalová, canisterapeutka: Aby v případě, což tady se taky může stát, nenadálého epileptického záchvatu, aby uměl ten pes reagovat. Tyhle situace se jim tam všechny navodí, a ten pes musí projít. Při sebemenším náznaku okamžitě psa vyřadí.
Oddělení dětské neurologie je spolu s Oddělením psychiatrickým zatím pilotním zdravotnickým pracovištěm, kam budou canisterapeuti pravidelně docházet.
MUDr. Hana Medřická, MBA, primářka Oddělení dětské neurologie FN Ostrava: Budeme to monitorovat, vyhodnocovat, podle toho se budou odvíjet i frekvence těch schůzek kontaktu se zvířetem na oddělení nebo v areálu nemocnice, to všechno je před námi.
Dex je totiž naučený i na venkovní terapeutické aktivity. Pokud to podmínky i počasí umožní, Hana Zapletalová se jim nebrání.
Jaromír Bystroň, primář Oddělení alergologie a klinické imunologie, Opakovaná nemocnost u dětí může souviset s poruchou imunity
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Často nemocné dítě. To je téma pro mého dnešního hosta, docenta Jaromíra Bystroně, primáře oddělení alergologie a klinické imunologie. Ve své více než čtyřicetileté praxi určitě slyšel nesčetněkrát toto téma a zřejmě i proto tak pojmenoval svou novou knihu. Dobrý den, pane docente.
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme se na začátek zastavit u Vaší knihy. Co je jejím obsahem? Pro koho je určena?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Popisuje to, co se dá popsat kolem často nemocných dětí, tzn., co to je, proč to je, jakým způsobem se k tomu postavit, jak přirozeně se tomu bránit. Jsou tam samozřejmě rady, které by měli znát všichni rodiče i všichni lékaři, aby ty naše děti nebyly tak často nemocné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou dnešní děti častěji nemocné než třeba před deseti, dvaceti lety?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: To se dá těžko hodnotit, protože se mění jak struktura těch onemocnění, tak i to prostředí, které se změnilo za těch posledních čtyřicet, padesát let. Jenom si uvědomte kolem sebe, kolik přibylo městské zástavby. Většina lidí v současné době žije ve městech, žije uspěchaném životem, v kolektivech, kde si mnohem snadněji předávají infekce. Žijí zrychleným způsobem života, mají méně času na odpočinek apod. To všechno nějakým způsobem ovlivňuje i zdraví a nemocnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy hovoříte o tom, že dítě je často nemocné? Kam až musí ta četnost dojít, kdy řeknete "Tohle dítě je opravdu častokrát nemocné".
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: To je relativní pojem. Jinak se na to bude dívat maminka, která od září do Vánoc musí třikrát zůstat doma s dítětem, které má trošku zvýšenou teplotu, kašle a má rýmu. Jinak se na to budou dívat odborníci, kteří zjišťují, dělají podrobné studie o lécích, které právě snižují tu nemocnost a zvyšují obranyschopnost. Tam se musí přesně definovat, čeho chceme dosáhnout. Co se týče odborných studií, většinou se za častou nemocnost bere, když dítě potřebuje šest až osmkrát do roka antibiotickou léčbu, vynechání docházky do kolektivu, pobyt v nemocnici apod. a ještě i to musí být celkem přesně definováno, aby to byly jednoznačné nemoci. Samozřejmě je to trošku jiné pro předškolní věk, trošku jiné pro školní věk. Je taky rozdíl, jestli má dítě za půl roku dva těžké záněty plic, anebo jestli má třikrát jenom nějaké nachlazení. Takže toto všechno posuzovat a když se dělají ty studie, tak tam jsou jednoznačná kritéria.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je v pořádku, když už jste zmínil ten dětský kolektiv, že školská a předškolní zařízení trvají na tom, aby děti třeba s rýmou mezi ostatní nechodily, je to v pořádku?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Ona je zase relativní rýma a rýma. Teoreticky by neměly chodit, ale zas na druhou stranu pro děti je dobré, když se setkávají a mají takové minimální projevy nějakých těch nemocí, protože tím si předávají imunitní zkušenosti. To je ta tzv. přirozená imunizace. Jestliže dítě se nakazí od nějakého druhého a zvládne to, tak si vytvoří a buduje si svůj systém obranyschopnosti a při příštím setkání s tou nemocí se bude umět lépe bránit. Takže taková běžná rýma určitě není důvodem, aby člověk zůstával doma, aby dítě zůstávalo doma. Ale jestli už má zvýšenou teplotu, jestliže už je unavené, tím pádem i ve škole nebo ve školce nemůže podávat výkon, který by mělo. Tam je důležité, aby se z nemoci nejdřív dostalo a teprve pak do kolektivu šlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je podzim. Je důležitá prevence u těch dětí, to znamená třeba zvýšeno dávkování vitamínů apod.?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Proč na podzim je více nemocí? Protože se mění teplotní poměry z tepla do chladu, rychle se mění teplo, chladno a v současné době málo dětí se běžně utužuje. Dříve na venkově všichni běhali venku i ve městech se běhalo venku. V současné době ne. Většina dětí žije doma v uzavřených prostorech, u počítače, u televizorů nebo v nějakých kroužcích, kde je zase zavřeno v uzavřeném prostoru a to přirozené otužování chybí. Ideální by bylo, aby se děti mnohem více otužovaly, aby byly mnohem více v přírodě, více venku za jakéhokoliv počasí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se dítě narodí a maminka ho kojí, je to i takový dobrý start pro budování imunity do dalších let?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Ano, protože dítě si ještě neumí tvořit obranné látky a tím kojením mu pasivně předává svoje obranné látky, aby chránily jednak jeho zažívací systém, jednak jeho respirační systém proti tomu, než si začne dítě tvořit protilátky samo. Vždycky říkáme, že první půlrok, těch 6 měsíců, je velice důležité, aby matky kojily, protože předávají dítěti to, co ono si samo ještě nedovede vytvořit. Užitečné je třeba kojit do jednoho roku, ale po roce, když má dítě zuby, příroda naznačuje, že už se umí živit ostatní stravou. Pokud ji má pestrou, dovede si protilátky tvořit velice dobře.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za pestrý rozhovor, děkuji Vám.
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Taky děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tolik deset medicínských minut na POLARU. Mějte pěkný podzim, pokud možno bez nemocí.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Sledujete televizi Polar, začíná medicína speciál z Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den. Dnes zavítáme na kurz miniinvazivní chirurgie, který absolvovali lékaři z několika nemocnic Česka, v dalším příspěvku navštívíme dětskou neurologii, kde začali s canisterapií a v závěrečném rozhovoru s docente Jaromírem Bystroněm si budeme povídat o častých nemocech dětí.
FN Ostrava uspořádala kurz miniinvazivní chirurgie
Zvládnout ovládání laparoskopických kleští bylo jedním z hlavních cílů kurzu miniinvazivní chirurgie. Účastníci si techniku osvojovali na moderních trenažerech.
MUDr. Dmytro Klymenko, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: To jsou klasické, ale moderní laparoskopické trenažery, které tady vidíte a v této místnosti jsou absolutně nové. V celé České republice v tuhle chvíli tento model máme vyloženě jenom my v naší cvičné nemocnici SIMLEK, takže na tomto trenažeru se dají trénovat základní laparoskopické dovednosti a tomu se samozřejmě učit.
Kurzu se zúčastnili lékaři z různých koutů České republiky, kteří chtěli zlepšit své znalosti a dovednosti.
MUDr. Jakub Šaloun, Stodská nemocnice: Jsem rok po ukončení studia, nastoupil jsem na chirurgii do Stodské nemocnice. Zatím se tedy poštěstilo jenom asistovat, takže musím říct, že tu operativu nemám tak najetou, ale doufám, že se tady aspoň trošku zlepším a nacvičím nějaké nové metody.
Kurz se skládal z několika částí. Kromě praktických nácviků došlo i na teorii anebo návštěvu operačních sálů.
doc. MUDr. Lubomír Martínek, Ph.D., přednosta Chirurgické kliniky FN Ostrava a LF OU: Ta praktická část začíná tady na simulátorech, bude pokračovat na kadáverech na anatomii a pak je ještě vezmeme k nám na operační sály. Druhé takové specifikum spočívá v tom, že se jedná o kurz, který je garantovaný Evropskou asociací endoskopické chirurgie, a to je asi, ne asi ale určitě, druhý kurz v tomto státě, který takovou garanci má. Tím pádem se fakultní nemocnice tímto kurzem dostala mezi pracoviště nebo evropská edukační centra.
Kurz miniinvazivní chirurgie byl zakončen závěrečným testem, který úspěšně všichni zvládli.
Canisterapie na Oddělení dětské neurologie FNO
Ani nejmladší hospitalizovaný pacient na Oddělení dětské neurologie se čtyřletého výstavního chovného německého boxera Dexe nebál. Podle jeho majitelky je pes na kontakt s dětmi zvyklý od narození. Přesto musel projít náročnými canisterapeutickými zkouškami.
Hana Zapletalová, canisterapeutka: Aby v případě, což tady se taky může stát, nenadálého epileptického záchvatu, aby uměl ten pes reagovat. Tyhle situace se jim tam všechny navodí, a ten pes musí projít. Při sebemenším náznaku okamžitě psa vyřadí.
Oddělení dětské neurologie je spolu s Oddělením psychiatrickým zatím pilotním zdravotnickým pracovištěm, kam budou canisterapeuti pravidelně docházet.
MUDr. Hana Medřická, MBA, primářka Oddělení dětské neurologie FN Ostrava: Budeme to monitorovat, vyhodnocovat, podle toho se budou odvíjet i frekvence těch schůzek kontaktu se zvířetem na oddělení nebo v areálu nemocnice, to všechno je před námi.
Dex je totiž naučený i na venkovní terapeutické aktivity. Pokud to podmínky i počasí umožní, Hana Zapletalová se jim nebrání.
Jaromír Bystroň, primář Oddělení alergologie a klinické imunologie, Opakovaná nemocnost u dětí může souviset s poruchou imunity
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Často nemocné dítě. To je téma pro mého dnešního hosta, docenta Jaromíra Bystroně, primáře oddělení alergologie a klinické imunologie. Ve své více než čtyřicetileté praxi určitě slyšel nesčetněkrát toto téma a zřejmě i proto tak pojmenoval svou novou knihu. Dobrý den, pane docente.
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme se na začátek zastavit u Vaší knihy. Co je jejím obsahem? Pro koho je určena?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Popisuje to, co se dá popsat kolem často nemocných dětí, tzn., co to je, proč to je, jakým způsobem se k tomu postavit, jak přirozeně se tomu bránit. Jsou tam samozřejmě rady, které by měli znát všichni rodiče i všichni lékaři, aby ty naše děti nebyly tak často nemocné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou dnešní děti častěji nemocné než třeba před deseti, dvaceti lety?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: To se dá těžko hodnotit, protože se mění jak struktura těch onemocnění, tak i to prostředí, které se změnilo za těch posledních čtyřicet, padesát let. Jenom si uvědomte kolem sebe, kolik přibylo městské zástavby. Většina lidí v současné době žije ve městech, žije uspěchaném životem, v kolektivech, kde si mnohem snadněji předávají infekce. Žijí zrychleným způsobem života, mají méně času na odpočinek apod. To všechno nějakým způsobem ovlivňuje i zdraví a nemocnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy hovoříte o tom, že dítě je často nemocné? Kam až musí ta četnost dojít, kdy řeknete "Tohle dítě je opravdu častokrát nemocné".
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: To je relativní pojem. Jinak se na to bude dívat maminka, která od září do Vánoc musí třikrát zůstat doma s dítětem, které má trošku zvýšenou teplotu, kašle a má rýmu. Jinak se na to budou dívat odborníci, kteří zjišťují, dělají podrobné studie o lécích, které právě snižují tu nemocnost a zvyšují obranyschopnost. Tam se musí přesně definovat, čeho chceme dosáhnout. Co se týče odborných studií, většinou se za častou nemocnost bere, když dítě potřebuje šest až osmkrát do roka antibiotickou léčbu, vynechání docházky do kolektivu, pobyt v nemocnici apod. a ještě i to musí být celkem přesně definováno, aby to byly jednoznačné nemoci. Samozřejmě je to trošku jiné pro předškolní věk, trošku jiné pro školní věk. Je taky rozdíl, jestli má dítě za půl roku dva těžké záněty plic, anebo jestli má třikrát jenom nějaké nachlazení. Takže toto všechno posuzovat a když se dělají ty studie, tak tam jsou jednoznačná kritéria.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je v pořádku, když už jste zmínil ten dětský kolektiv, že školská a předškolní zařízení trvají na tom, aby děti třeba s rýmou mezi ostatní nechodily, je to v pořádku?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Ona je zase relativní rýma a rýma. Teoreticky by neměly chodit, ale zas na druhou stranu pro děti je dobré, když se setkávají a mají takové minimální projevy nějakých těch nemocí, protože tím si předávají imunitní zkušenosti. To je ta tzv. přirozená imunizace. Jestliže dítě se nakazí od nějakého druhého a zvládne to, tak si vytvoří a buduje si svůj systém obranyschopnosti a při příštím setkání s tou nemocí se bude umět lépe bránit. Takže taková běžná rýma určitě není důvodem, aby člověk zůstával doma, aby dítě zůstávalo doma. Ale jestli už má zvýšenou teplotu, jestliže už je unavené, tím pádem i ve škole nebo ve školce nemůže podávat výkon, který by mělo. Tam je důležité, aby se z nemoci nejdřív dostalo a teprve pak do kolektivu šlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je podzim. Je důležitá prevence u těch dětí, to znamená třeba zvýšeno dávkování vitamínů apod.?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Proč na podzim je více nemocí? Protože se mění teplotní poměry z tepla do chladu, rychle se mění teplo, chladno a v současné době málo dětí se běžně utužuje. Dříve na venkově všichni běhali venku i ve městech se běhalo venku. V současné době ne. Většina dětí žije doma v uzavřených prostorech, u počítače, u televizorů nebo v nějakých kroužcích, kde je zase zavřeno v uzavřeném prostoru a to přirozené otužování chybí. Ideální by bylo, aby se děti mnohem více otužovaly, aby byly mnohem více v přírodě, více venku za jakéhokoliv počasí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se dítě narodí a maminka ho kojí, je to i takový dobrý start pro budování imunity do dalších let?
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Ano, protože dítě si ještě neumí tvořit obranné látky a tím kojením mu pasivně předává svoje obranné látky, aby chránily jednak jeho zažívací systém, jednak jeho respirační systém proti tomu, než si začne dítě tvořit protilátky samo. Vždycky říkáme, že první půlrok, těch 6 měsíců, je velice důležité, aby matky kojily, protože předávají dítěti to, co ono si samo ještě nedovede vytvořit. Užitečné je třeba kojit do jednoho roku, ale po roce, když má dítě zuby, příroda naznačuje, že už se umí živit ostatní stravou. Pokud ji má pestrou, dovede si protilátky tvořit velice dobře.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za pestrý rozhovor, děkuji Vám.
Jaromír Bystroň, primář odd. alergologie a klinické imunologie: Taky děkuji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tolik deset medicínských minut na POLARU. Mějte pěkný podzim, pokud možno bez nemocí.
Redakčně upraveno / zkráceno.
