Magazín TV medicína | Pořady

Mimořádná zpráva:
Načítám...

Přehled zpráv

  • Načítám...
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Moravskoslezská nemocnice Karviná-Ráj uspořádala Den zdraví
  • Host: Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Resuscitace

Textový přepis videa

Moravskoslezská nemocnice Karviná-Ráj uspořádala Den zdraví

Den zdraví se jmenovala akce Moravskoslezské nemocnice Karviná-Ráj. Návštěvníci se zde seznámili s prací nemocnice, připravena byla i prevence, možnost některých vyšetření a další doprovodný program.

Akce se konala v areálu lodiček a představilo se zde několik oddělení a pracovišť karvinské nemocnice.

Ivo Žolnerčík, ředitel Moravskoslezské nemocnice Karviná-Ráj: "Pořádáme to každým rokem. Pořádáme to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že jsme chtěli, aby zaměstnanci po práci měli nějaké vyžití. A druhý je, že chceme seznámit občany Karvinska s tím, co nemocnice má v portfoliu a co dělá. Takže tady je dnes možnost vyšetření krve. Máme tady mobilní sanitku, rehabilitaci, rentgen a něco z chirurgie. Takže my chceme, aby občané Karviné věděli, co v nemocnici děláme, a chceme udělat něco pro Karvinou.

Michal Kodaj, primář Radiodiagnostického oddělení: "Dnes jsme tu přišli s ultrazvukovým přístrojem. Je to přístroj, který je absolutně neškodný pro tělo. Tím pádem nemusí mít žádné stíny a nic. A v podstatě závisí na tom, co od nás lidé chtějí. Nejčastěji vyšetřujeme štítné žlázy a tepny na krku. Ale samozřejmě, pokud chtějí, můžeme zkontrolovat nebo vyšetřit břicho ultrazvukem, nebo třeba žíly či tepny na dolních a horních končetinách."

Nabídka preventivních vyšetření byla skutečně široká a každý návštěvník si vybral to své.

Anketa, návštěvníci Dne zdraví: "Přivedly mě děti a vlastně jsem chtěl zjistit, jakou mám krevní skupinu. A to jsem vlastně zkusil, mám Ačko."

Anketa, návštěvníci Dne zdraví: "Pracuji v oboru, takže projdeme si to všechno."

Anketa, návštěvníci Dne zdraví: "Přišla jsem se podívat na dceru v nemocnici a chtěla jsem vyšetřit cukr a prsa."

Akci doprovázel i program pro děti a přes nepříznivé počasí se povedla na výbornou a svůj účel splnila dokonale.

Host: Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Resuscitace

Jana Lipowská, TV POLAR: Ve studiu se dnes budeme věnovat tématu resuscitace. Vítám zástupce ředitele Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Kamila Tomáška. Dobrý den.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane doktore, je to často opakované téma, ale ne každý umí ve vypjatých situacích zachovat chladnou hlavu. Jak postupovat, když narazíme na člověka, který je v bezvědomí a nedýchá?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Důležitý první krok je samozřejmě překonat ten vnitřní strach a vůbec k tomu pacientovi přistoupit, sehnout se k němu a pohledem zjistit, jestli dýchá. To znamená, jestli se mu zvedá hrudník. A zavoláním na linku 155 jeho činnost nekončí, teprve začíná. Na té lince je odborník, zdravotnicky vzdělaný pracovník, který mu dokáže odborně pomoci, poradí a samozřejmě vyšle i posádku záchranné služby.

Jana Lipowská, TV POLAR: Mezi lidmi stále kolují mýty, jako je například vytahování zapadlého jazyka. Jak správně reagovat a případně čemu se vyvarovat?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Ano, vytahování jazyka je jeden z nejčastějších mýtů, který koluje mezi lidmi. Zástava srdce a oběhu se u dospělých nejčastěji projevuje nejprve z kardiální příčiny, tzn. nejprve přestane bít srdce a až poté pacient přestane dýchat. Pokud takového člověka uvidíte, je v ideálním případě dobré položit ho na záda a dát ho na tvrdou podložku. Postel není vůbec vhodná. Ideální je zem. Hlavu mu zakloňte dozadu tak, aby mu brada směřovala vzhůru. Pokud ani přesto nezačne dýchat, je potřeba začít stlačovat hrudník, a to až do příjezdu záchranné služby. Pokud je vás tam více, je vhodné zapojit i ostatní, protože samotné stlačování hrudníku je velmi namáhavá činnost.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jestliže si jako laik neporadím a mám obavu, že bych mohl pacientovi případně ublížit, například mu zlomit žebra, není tedy lepší raději počkat na záchranku?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: V situaci, kdy pacient nedýchá a nebije mu srdce, je de facto ve fázi klinické smrti. To znamená, že každý váš zásah, který byste zkusila nebo udělala, mu může jenom pomoct a rozhodně ho nemůžete dostat do horšího stavu, než v jakém v tu chvíli je. Zlomeniny žeber jako takové jsou velmi časté, zvláště u dlouhých resuscitací a zvláště u resuscitací, které jsou prováděny správně, tzn. s dostatečnou hloubkou. Minimálně do jedné třetiny předozadního průměru hrudníku a v ideální frekvenci asi 120 stlačení za minutu.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jakou odbornou pomoc už poskytuje na místě posádka? Někdy se zdá, že tráví u pacienta na místě poměrně dlouhou dobu a nejedou hned do nemocnice. Z jakého důvodu?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Tak ihned po příjezdu tu samotnou resuscitaci přebíráme od laiků a pokračujeme v dalších odborných činnostech. Jako úplně první pacienta napojíme na monitor a analyzujeme jeho srdeční rytmus. V případě potřeby dostane elektrický výboj a poté už se situace odvíjí podle toho, co nastane po tomto výboji. Nejčastěji ještě budeme muset zajistit dýchací cesty, zajistit mu adekvátní ventilaci a samozřejmě dávku kyslíku tak, aby okysličená krev dokázala proudit i do mozku, a to i během resuscitace.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak dlouho trvá resuscitace nebo jaký je její průměr? Asi není výjimkou například ani 50 minut.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Některé resuscitace jsou velmi krátké, řádově v minutách, a tito pacienti mají samozřejmě daleko lepší prognózu přežití a návratu do běžného života než pacienti, u kterých resuscitace probíhá například 30, 40 nebo 50 minut.

Jana Lipowská, TV POLAR: V našem kraji od konce loňského roku funguje v terénu takzvaný ECMO tým. Jakou jinou péči poskytuje na rozdíl od běžné posádky záchranky?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: ECMO tým je opravdu novinka v našem kraji. Je složen z lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků Fakultní nemocnice Ostrava. Je to tým, který vyjíždí ke specifickým stavům. Je přímo napojen na záchrannou službu, na náš dispečink, tzn. operátorka s ním může pracovat úplně stejně, jako když pracuje se svou posádkou, kterou má k dispozici. Tento tým vyjíždí ve specifických případech u pacientů, kteří jsou v bezvědomí a nedýchají. A v těchto případech je důležitý čas, který se snažíme příjezdem tohoto týmu zkrátit a pacienta v přísně indikovaných případech napojit právě na mimotělní oběh tak, aby krev, která bude okysličená, proudila do mozku co nejdříve, a tím pádem byla šance na život co největší.

Jana Lipowská, TV POLAR: Kolik zásahů už v Moravskoslezském kraji ECMO tým provedl?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Samotných volání nebo aktivací bylo něco přes sedmdesát. Konkrétně se uskutečnilo asi 25 výjezdů. Ale jak už jsem řekl, ne každý výjezd je plně indikovaný k napojení na tento přístroj. Takže z 25 výjezdů bylo sedm pacientů napojeno přímo v terénu na mimotělní oběh a dovezeno do nemocnice k další péči.

Jana Lipowská, TV POLAR: Na závěr shrňme, co by si podle vás měl opravdu každý člověk zapamatovat.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Důležité je překonat ten vnitřní strach a s pacientem vůbec něco dělat a pomoci mu. A zavolat na linku 155, kde vám poradí. Do tohoto stavu se samozřejmě může dostat i nějaký váš příbuzný a budete velmi rádi, že někdo jiný ten strach překoná, na tu linku zavolá a pomůže mu.

Jana Lipowská, TV POLAR: Je to tak. Já vám moc děkuji za návštěvu.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Já děkuji za milé pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Budu se na vás těšit u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
23. září 2026, 17:42

Moravskoslezská nemocnice Karviná-Ráj uspořádala Den zdraví

Den zdraví se jmenovala akce Moravskoslezské nemocnice Karviná-Ráj. Návštěvníci se zde seznámili s prací nemocnice, připravena byla i prevence, možnost některých vyšetření a další doprovodný program.

Akce se konala v areálu lodiček a představilo se zde několik oddělení a pracovišť karvinské nemocnice.

Ivo Žolnerčík, ředitel Moravskoslezské nemocnice Karviná-Ráj: "Pořádáme to každým rokem. Pořádáme to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že jsme chtěli, aby zaměstnanci po práci měli nějaké vyžití. A druhý je, že chceme seznámit občany Karvinska s tím, co nemocnice má v portfoliu a co dělá. Takže tady je dnes možnost vyšetření krve. Máme tady mobilní sanitku, rehabilitaci, rentgen a něco z chirurgie. Takže my chceme, aby občané Karviné věděli, co v nemocnici děláme, a chceme udělat něco pro Karvinou.

Michal Kodaj, primář Radiodiagnostického oddělení: "Dnes jsme tu přišli s ultrazvukovým přístrojem. Je to přístroj, který je absolutně neškodný pro tělo. Tím pádem nemusí mít žádné stíny a nic. A v podstatě závisí na tom, co od nás lidé chtějí. Nejčastěji vyšetřujeme štítné žlázy a tepny na krku. Ale samozřejmě, pokud chtějí, můžeme zkontrolovat nebo vyšetřit břicho ultrazvukem, nebo třeba žíly či tepny na dolních a horních končetinách."

Nabídka preventivních vyšetření byla skutečně široká a každý návštěvník si vybral to své.

Anketa, návštěvníci Dne zdraví: "Přivedly mě děti a vlastně jsem chtěl zjistit, jakou mám krevní skupinu. A to jsem vlastně zkusil, mám Ačko."

Anketa, návštěvníci Dne zdraví: "Pracuji v oboru, takže projdeme si to všechno."

Anketa, návštěvníci Dne zdraví: "Přišla jsem se podívat na dceru v nemocnici a chtěla jsem vyšetřit cukr a prsa."

Akci doprovázel i program pro děti a přes nepříznivé počasí se povedla na výbornou a svůj účel splnila dokonale.

Host: Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Resuscitace

Jana Lipowská, TV POLAR: Ve studiu se dnes budeme věnovat tématu resuscitace. Vítám zástupce ředitele Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje Kamila Tomáška. Dobrý den.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane doktore, je to často opakované téma, ale ne každý umí ve vypjatých situacích zachovat chladnou hlavu. Jak postupovat, když narazíme na člověka, který je v bezvědomí a nedýchá?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Důležitý první krok je samozřejmě překonat ten vnitřní strach a vůbec k tomu pacientovi přistoupit, sehnout se k němu a pohledem zjistit, jestli dýchá. To znamená, jestli se mu zvedá hrudník. A zavoláním na linku 155 jeho činnost nekončí, teprve začíná. Na té lince je odborník, zdravotnicky vzdělaný pracovník, který mu dokáže odborně pomoci, poradí a samozřejmě vyšle i posádku záchranné služby.

Jana Lipowská, TV POLAR: Mezi lidmi stále kolují mýty, jako je například vytahování zapadlého jazyka. Jak správně reagovat a případně čemu se vyvarovat?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Ano, vytahování jazyka je jeden z nejčastějších mýtů, který koluje mezi lidmi. Zástava srdce a oběhu se u dospělých nejčastěji projevuje nejprve z kardiální příčiny, tzn. nejprve přestane bít srdce a až poté pacient přestane dýchat. Pokud takového člověka uvidíte, je v ideálním případě dobré položit ho na záda a dát ho na tvrdou podložku. Postel není vůbec vhodná. Ideální je zem. Hlavu mu zakloňte dozadu tak, aby mu brada směřovala vzhůru. Pokud ani přesto nezačne dýchat, je potřeba začít stlačovat hrudník, a to až do příjezdu záchranné služby. Pokud je vás tam více, je vhodné zapojit i ostatní, protože samotné stlačování hrudníku je velmi namáhavá činnost.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jestliže si jako laik neporadím a mám obavu, že bych mohl pacientovi případně ublížit, například mu zlomit žebra, není tedy lepší raději počkat na záchranku?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: V situaci, kdy pacient nedýchá a nebije mu srdce, je de facto ve fázi klinické smrti. To znamená, že každý váš zásah, který byste zkusila nebo udělala, mu může jenom pomoct a rozhodně ho nemůžete dostat do horšího stavu, než v jakém v tu chvíli je. Zlomeniny žeber jako takové jsou velmi časté, zvláště u dlouhých resuscitací a zvláště u resuscitací, které jsou prováděny správně, tzn. s dostatečnou hloubkou. Minimálně do jedné třetiny předozadního průměru hrudníku a v ideální frekvenci asi 120 stlačení za minutu.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jakou odbornou pomoc už poskytuje na místě posádka? Někdy se zdá, že tráví u pacienta na místě poměrně dlouhou dobu a nejedou hned do nemocnice. Z jakého důvodu?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Tak ihned po příjezdu tu samotnou resuscitaci přebíráme od laiků a pokračujeme v dalších odborných činnostech. Jako úplně první pacienta napojíme na monitor a analyzujeme jeho srdeční rytmus. V případě potřeby dostane elektrický výboj a poté už se situace odvíjí podle toho, co nastane po tomto výboji. Nejčastěji ještě budeme muset zajistit dýchací cesty, zajistit mu adekvátní ventilaci a samozřejmě dávku kyslíku tak, aby okysličená krev dokázala proudit i do mozku, a to i během resuscitace.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak dlouho trvá resuscitace nebo jaký je její průměr? Asi není výjimkou například ani 50 minut.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Některé resuscitace jsou velmi krátké, řádově v minutách, a tito pacienti mají samozřejmě daleko lepší prognózu přežití a návratu do běžného života než pacienti, u kterých resuscitace probíhá například 30, 40 nebo 50 minut.

Jana Lipowská, TV POLAR: V našem kraji od konce loňského roku funguje v terénu takzvaný ECMO tým. Jakou jinou péči poskytuje na rozdíl od běžné posádky záchranky?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: ECMO tým je opravdu novinka v našem kraji. Je složen z lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků Fakultní nemocnice Ostrava. Je to tým, který vyjíždí ke specifickým stavům. Je přímo napojen na záchrannou službu, na náš dispečink, tzn. operátorka s ním může pracovat úplně stejně, jako když pracuje se svou posádkou, kterou má k dispozici. Tento tým vyjíždí ve specifických případech u pacientů, kteří jsou v bezvědomí a nedýchají. A v těchto případech je důležitý čas, který se snažíme příjezdem tohoto týmu zkrátit a pacienta v přísně indikovaných případech napojit právě na mimotělní oběh tak, aby krev, která bude okysličená, proudila do mozku co nejdříve, a tím pádem byla šance na život co největší.

Jana Lipowská, TV POLAR: Kolik zásahů už v Moravskoslezském kraji ECMO tým provedl?

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Samotných volání nebo aktivací bylo něco přes sedmdesát. Konkrétně se uskutečnilo asi 25 výjezdů. Ale jak už jsem řekl, ne každý výjezd je plně indikovaný k napojení na tento přístroj. Takže z 25 výjezdů bylo sedm pacientů napojeno přímo v terénu na mimotělní oběh a dovezeno do nemocnice k další péči.

Jana Lipowská, TV POLAR: Na závěr shrňme, co by si podle vás měl opravdu každý člověk zapamatovat.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Důležité je překonat ten vnitřní strach a s pacientem vůbec něco dělat a pomoci mu. A zavolat na linku 155, kde vám poradí. Do tohoto stavu se samozřejmě může dostat i nějaký váš příbuzný a budete velmi rádi, že někdo jiný ten strach překoná, na tu linku zavolá a pomůže mu.

Jana Lipowská, TV POLAR: Je to tak. Já vám moc děkuji za návštěvu.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Já děkuji za milé pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Budu se na vás těšit u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Kamil Tomášek, zástupce ředitele, ZZS MSK: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-23-09-2026-17-42