Začíná pořad o zdraví a jsem ráda, že jste s námi. Pozvání přijal primář neurologie krnovské nemocnice Marek Knapčík. Špičkové centrum, kde mají specializovanou neurologickou JIP, iktovou jednotku a poskytují systémovou trombolýzu - do 4,5 hodin od vzniku cévní mozkové příhody. Medicína na dosah ukáže novu atrakci pro seniory a v reportáži se podíváme do laboratoře ve Slezské nemocnici v Opavě, kde mají nový přístroj pro detekci koronaviru ze vzorků PCR metodou.
Nový analyzátor pro covid-19 urychlí testování
Tento nový automatický analyzátor za 5,5 milionů korun testovali v laboratoři Slezské nemocnice několik týdnů.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „My jsem tento přístroj obdrželi v měsíci lednu. Od té doby jsme dělali veškeré pilotní zkoušky."
Teď už je v plném provozu a ulehčuje laborantům práci. Stačí když přichystají biologický materiál, přístroj si pak se vším poradí sám. Nyní zde testují vzorky především na přítomnost koronaviru.
Eva Haburová, vedoucí laboratoře PCR, Slezská nemocnice v Opavě: „Práce s ním je velice jednoduchá. Vzorky se nachystají do zkumavek s čárovým kódem. Pak se smíchají s lyzačním roztokem a stojánek se zkumavkami pak putuje do stroje.“ Během jedné směny dokáže analyzátor vyhodnotit 114 vzorků. Dovnitř se mohou vkládat postupně. Výsledek je známý už za 80 minut. Dříve to bylo za 5 hodin. Do procesu diagnostiky laboranti nyní nemusí vůbec zasahovat.
Vladimír Kurfüst, primář mikrobiologie a centrálních laboratoří, Slezská nemocnice v Opavě: „Ruční práce znamená i větší riziko při práci s infekčním materiálem. Díky plné automatizaci je riziko odstraněno.“ Přístroj je také ekologický. Oproti jeho starším předchůdcům používá během analýzy vzorků mnohem méně plastových komponentů. V době vrcholu pandemie ve zdejší laboratoři zpracovávali až 350 vzorků denně. Nyní se požadavky na vyšetření na přítomnost koronaviru snižují. Nový přístroj může metodou PCR detekovat také např. žloutenku či streptokoky.
Medicína na dosah
Senioři mají v Ostravě novou atrakci. Mohou si vyjet do přírody rikšou. Cílem je zpříjemnit seniorům jejich volné chvíle strávené s dobrovolníky.
Miss World odstartovala v Ostravě vyjížďky rikšou: Nová atrakce pro seniory
Projekt #BoSmePartyja MS kraje a ADRY vznikl loni v říjnu a jeho cílem bylo v době pandemie sehnat co nejvíce dobrovolníků do přetížených nemocnic a sociálních zařízení. Vyjížďky rikšou jsou další způsob, jak mohou pomáhat dál.
Vyjížďky odstartovaly na Hlavní třídě v Porubě, kdy se první řidičkou stala česká Miss a zároveň Miss World z roku 2006 Taťána Gregor Brzobohatá.
Taťána Gregor Brzobohatá, předsedkyně správní rady Nadace Krása pomoci: “Je to elektricky poháněné, takže to je velice příjemné na obsluhu a člověk musí dávat trošku bacha jenom v těch zatáčkách. Ale myslím si, že to je strašně fajn věc a že o to bude velký zájem.” Pan Jaroslav z Ostravy, první pasažér: “Cítím se, jako kdybych se v kočáře vezl. Je to dobré, když se člověk může tak povozit.”
Rikša bude přednostně sloužit seniorům z Domova Slunečnice, kde bude také zaparkovaná a ADRA momentálně hledá i dobrovolníky, kteří by se seniory jezdili.
Dagmar Hoferková, ředitelka Regionálního dobrovolnického centra MS kraje: “Dobrovolníci se mohou hlásit na webu spolu2@msk.cz, nebo přímo na naše dobrovolnické centrum se můžou obrátit v Ostravě a pak je budeme muset proškolit.”
Rikšou se budou moci svézt všichni senioři, kterým pomáhají dobrovolníci nejen v Domovech pro seniory, ale také v jejich domácím prostředí.
Neurologie fungovala i v době pandemie, V iktovém centru poskytují systémovou trombolýzu, Mozková mrtvice postihuje mladší ročníky, MUDr. Marek Knapčík primář neurologie SZZ Krnov
Simona Součková, TV Polar: Krnovská neurologie patří k vyhlášeným pracovištím nejen v Moravskoslezském kraji, ale také v rámci ČR. A já už u našich obrazovek vítám pana primáře doktora Marka Knapčíka, který vede toto oddělení od února, nicméně pracuje na oddělení už dvacet let. Dobrý den. Pane primáři vy máte za sebou poměrně těžký rok ve znamení pandemie. Jakým způsobem tato nemoc změnila chod vašeho oddělení?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Hned od začátku museli jsme změnit styl přístupu k přicházejícím pacientům, protože stále tam bylo riziko možnosti nakažení personálu nebo nakažení hospitalizovaných.
Simona Součková, TV Polar: Měli jste tedy méně pacientů těch vašich vlastních bez covidu méně nebo jaký byl ten pokles?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Neurologické oddělení vlastně přestalo vůbec poskytovat akutní péči neurologických onemocnění. Tam jsme pokračovali stále jako normálně. Počet pacientů byl lehce nižší a to souviselo i se strachem pacientů, že by se mohli v nemocnici nakazit, odkládali některá vyšetření. Obdobně i počet pacientů v ambulanci mírně poklesl, ale spektrum pacientů a celý rozsah práce byl beze změny.
Simona Součková, TV Polar: Na vašem oddělení funguje iktové centrum. Co vlastně poskytuje jako péči?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Účelem iktového centra je neurologická jednotka intenzivní péče. Už před nedávnem se v České republice začala budovat síť, což jsou centra vysoce specializované péče k co nejrychlejšímu diagnostikování a pak zaléčení pacienta s mozkovou příhodu.
Simona Součková, TV Polar: Já bych připomněla, že vy jste jako jedni z mála na světě získali diamantový status od mezinárodní asociace, což vlastně v praxi znamená, že během pár minut od přijetí tak jak jste to říkal dokážete pacientovi podat lék, který ten trombus, tu sraženinu rozpustí.
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: To jsme nedostali poprvé. Diamantový status máme poslední tři roky po sobě každým rokem. Jedná se o vlastně ocenění celosvětové iniciativy pod názvem Angeles, která si dala za úkol co nejvíce zpřístupnit specializovanou péči co největšímu počtu pacientů, ale v tuto chvíli tam je zařazeno zhruba padesát šest tisíc pracovišť obdobných.
Simona Součková, TV Polar: Existuje období, kdy je více mozkových příhod? Třeba v létě kdy je horko nebo dá se to nějak zobecnit.
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Je to zajímavá otázka. Statistika se dá udělat prakticky z čehokoliv. Tohle jsme si statisticky neměřili. Vycházíme ze zkušeností. Když pracujeme několik let na tomto poli. Spíše než roční období jsou rizikovější změny počasí, když přichází studená fronta je asi pro rozvoj mozkové příhody takové nejnebezpečnější období. Obdobně to mají třeba pacienti trpící epilepsií. Pro ně je nejhorší období kolem úplňku.
Simona Součková, TV Polar: Je mrtvice nemocí opravdu jen starých lidí anebo registrujete třeba nárůst u mladších ročníků?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: To je zase otázka jak se díváme na věk. Někteří lidí ve čtyřiceti mohou vypadat jako šedesátníci a zase naopak. Ale je skutečností, že cévní mozková příhoda už dávno není jako onemocněním důchodového věku. Máme pacienty, kteří mají malé děti měli jsme nastávající maminku. Takže skutečně cévní mozková příhoda se nevyhýbá žádné věkové kategorii. I když těch starších je víc.
Simona Součková, TV Polar: Pane primáři a lékařů je obecně nedostatek. Jak se potýkáte s tímto problémem, pokud se vás tedy týká. Jak je získáváte?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Týká se to i zdravotnického personálu. Je skrz celou Českou republiku obecně nedostatek. Snažíme se tomu předejít s pravidelným náborem zájemců o práci po studiu oboru neurologie. Protože vlastně vystudováním vysoké školy to teprve začíná a jsme pracoviště, které dokáže provést zájemce o atestaci celým atestačním vzděláváním až zatím po každé úspěšné absolvování atestační zkoušky pak někteří odcházejí za rodinami do jiných měst a proto se snažíme průběžně doplňovat a průběžně přijímat další zájemce.
Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, já vám moc děkuju za Vaše slova a těším se s vámi i s našimi diváky zase příště na viděnou.
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Děkuji vám.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Začíná pořad o zdraví a jsem ráda, že jste s námi. Pozvání přijal primář neurologie krnovské nemocnice Marek Knapčík. Špičkové centrum, kde mají specializovanou neurologickou JIP, iktovou jednotku a poskytují systémovou trombolýzu - do 4,5 hodin od vzniku cévní mozkové příhody. Medicína na dosah ukáže novu atrakci pro seniory a v reportáži se podíváme do laboratoře ve Slezské nemocnici v Opavě, kde mají nový přístroj pro detekci koronaviru ze vzorků PCR metodou.
Nový analyzátor pro covid-19 urychlí testování
Tento nový automatický analyzátor za 5,5 milionů korun testovali v laboratoři Slezské nemocnice několik týdnů.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „My jsem tento přístroj obdrželi v měsíci lednu. Od té doby jsme dělali veškeré pilotní zkoušky."
Teď už je v plném provozu a ulehčuje laborantům práci. Stačí když přichystají biologický materiál, přístroj si pak se vším poradí sám. Nyní zde testují vzorky především na přítomnost koronaviru.
Eva Haburová, vedoucí laboratoře PCR, Slezská nemocnice v Opavě: „Práce s ním je velice jednoduchá. Vzorky se nachystají do zkumavek s čárovým kódem. Pak se smíchají s lyzačním roztokem a stojánek se zkumavkami pak putuje do stroje.“ Během jedné směny dokáže analyzátor vyhodnotit 114 vzorků. Dovnitř se mohou vkládat postupně. Výsledek je známý už za 80 minut. Dříve to bylo za 5 hodin. Do procesu diagnostiky laboranti nyní nemusí vůbec zasahovat.
Vladimír Kurfüst, primář mikrobiologie a centrálních laboratoří, Slezská nemocnice v Opavě: „Ruční práce znamená i větší riziko při práci s infekčním materiálem. Díky plné automatizaci je riziko odstraněno.“ Přístroj je také ekologický. Oproti jeho starším předchůdcům používá během analýzy vzorků mnohem méně plastových komponentů. V době vrcholu pandemie ve zdejší laboratoři zpracovávali až 350 vzorků denně. Nyní se požadavky na vyšetření na přítomnost koronaviru snižují. Nový přístroj může metodou PCR detekovat také např. žloutenku či streptokoky.
Medicína na dosah
Senioři mají v Ostravě novou atrakci. Mohou si vyjet do přírody rikšou. Cílem je zpříjemnit seniorům jejich volné chvíle strávené s dobrovolníky.
Miss World odstartovala v Ostravě vyjížďky rikšou: Nová atrakce pro seniory
Projekt #BoSmePartyja MS kraje a ADRY vznikl loni v říjnu a jeho cílem bylo v době pandemie sehnat co nejvíce dobrovolníků do přetížených nemocnic a sociálních zařízení. Vyjížďky rikšou jsou další způsob, jak mohou pomáhat dál.
Vyjížďky odstartovaly na Hlavní třídě v Porubě, kdy se první řidičkou stala česká Miss a zároveň Miss World z roku 2006 Taťána Gregor Brzobohatá.
Taťána Gregor Brzobohatá, předsedkyně správní rady Nadace Krása pomoci: “Je to elektricky poháněné, takže to je velice příjemné na obsluhu a člověk musí dávat trošku bacha jenom v těch zatáčkách. Ale myslím si, že to je strašně fajn věc a že o to bude velký zájem.” Pan Jaroslav z Ostravy, první pasažér: “Cítím se, jako kdybych se v kočáře vezl. Je to dobré, když se člověk může tak povozit.”
Rikša bude přednostně sloužit seniorům z Domova Slunečnice, kde bude také zaparkovaná a ADRA momentálně hledá i dobrovolníky, kteří by se seniory jezdili.
Dagmar Hoferková, ředitelka Regionálního dobrovolnického centra MS kraje: “Dobrovolníci se mohou hlásit na webu spolu2@msk.cz, nebo přímo na naše dobrovolnické centrum se můžou obrátit v Ostravě a pak je budeme muset proškolit.”
Rikšou se budou moci svézt všichni senioři, kterým pomáhají dobrovolníci nejen v Domovech pro seniory, ale také v jejich domácím prostředí.
Neurologie fungovala i v době pandemie, V iktovém centru poskytují systémovou trombolýzu, Mozková mrtvice postihuje mladší ročníky, MUDr. Marek Knapčík primář neurologie SZZ Krnov
Simona Součková, TV Polar: Krnovská neurologie patří k vyhlášeným pracovištím nejen v Moravskoslezském kraji, ale také v rámci ČR. A já už u našich obrazovek vítám pana primáře doktora Marka Knapčíka, který vede toto oddělení od února, nicméně pracuje na oddělení už dvacet let. Dobrý den. Pane primáři vy máte za sebou poměrně těžký rok ve znamení pandemie. Jakým způsobem tato nemoc změnila chod vašeho oddělení?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Hned od začátku museli jsme změnit styl přístupu k přicházejícím pacientům, protože stále tam bylo riziko možnosti nakažení personálu nebo nakažení hospitalizovaných.
Simona Součková, TV Polar: Měli jste tedy méně pacientů těch vašich vlastních bez covidu méně nebo jaký byl ten pokles?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Neurologické oddělení vlastně přestalo vůbec poskytovat akutní péči neurologických onemocnění. Tam jsme pokračovali stále jako normálně. Počet pacientů byl lehce nižší a to souviselo i se strachem pacientů, že by se mohli v nemocnici nakazit, odkládali některá vyšetření. Obdobně i počet pacientů v ambulanci mírně poklesl, ale spektrum pacientů a celý rozsah práce byl beze změny.
Simona Součková, TV Polar: Na vašem oddělení funguje iktové centrum. Co vlastně poskytuje jako péči?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Účelem iktového centra je neurologická jednotka intenzivní péče. Už před nedávnem se v České republice začala budovat síť, což jsou centra vysoce specializované péče k co nejrychlejšímu diagnostikování a pak zaléčení pacienta s mozkovou příhodu.
Simona Součková, TV Polar: Já bych připomněla, že vy jste jako jedni z mála na světě získali diamantový status od mezinárodní asociace, což vlastně v praxi znamená, že během pár minut od přijetí tak jak jste to říkal dokážete pacientovi podat lék, který ten trombus, tu sraženinu rozpustí.
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: To jsme nedostali poprvé. Diamantový status máme poslední tři roky po sobě každým rokem. Jedná se o vlastně ocenění celosvětové iniciativy pod názvem Angeles, která si dala za úkol co nejvíce zpřístupnit specializovanou péči co největšímu počtu pacientů, ale v tuto chvíli tam je zařazeno zhruba padesát šest tisíc pracovišť obdobných.
Simona Součková, TV Polar: Existuje období, kdy je více mozkových příhod? Třeba v létě kdy je horko nebo dá se to nějak zobecnit.
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Je to zajímavá otázka. Statistika se dá udělat prakticky z čehokoliv. Tohle jsme si statisticky neměřili. Vycházíme ze zkušeností. Když pracujeme několik let na tomto poli. Spíše než roční období jsou rizikovější změny počasí, když přichází studená fronta je asi pro rozvoj mozkové příhody takové nejnebezpečnější období. Obdobně to mají třeba pacienti trpící epilepsií. Pro ně je nejhorší období kolem úplňku.
Simona Součková, TV Polar: Je mrtvice nemocí opravdu jen starých lidí anebo registrujete třeba nárůst u mladších ročníků?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: To je zase otázka jak se díváme na věk. Někteří lidí ve čtyřiceti mohou vypadat jako šedesátníci a zase naopak. Ale je skutečností, že cévní mozková příhoda už dávno není jako onemocněním důchodového věku. Máme pacienty, kteří mají malé děti měli jsme nastávající maminku. Takže skutečně cévní mozková příhoda se nevyhýbá žádné věkové kategorii. I když těch starších je víc.
Simona Součková, TV Polar: Pane primáři a lékařů je obecně nedostatek. Jak se potýkáte s tímto problémem, pokud se vás tedy týká. Jak je získáváte?
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Týká se to i zdravotnického personálu. Je skrz celou Českou republiku obecně nedostatek. Snažíme se tomu předejít s pravidelným náborem zájemců o práci po studiu oboru neurologie. Protože vlastně vystudováním vysoké školy to teprve začíná a jsme pracoviště, které dokáže provést zájemce o atestaci celým atestačním vzděláváním až zatím po každé úspěšné absolvování atestační zkoušky pak někteří odcházejí za rodinami do jiných měst a proto se snažíme průběžně doplňovat a průběžně přijímat další zájemce.
Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, já vám moc děkuju za Vaše slova a těším se s vámi i s našimi diváky zase příště na viděnou.
Marek Knapčík, primář neurologie SZZ Krnov: Děkuji vám.
Redakčně upraveno / zkráceno.
