Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Fakultní nemocnice Ostrava
  • Ve FNO vznikla aplikace, která odhaluje srdeční arytmie
  • Jiří Plášek, kardiovaskulární oddělení Interní a kardiologické kliniky FNO: Aplikace zajistí přesný záchyt srdeční arytmie
  • Stop dekubitům -preventivní akce v atriu FN Ostrava

Zdravím všechny diváky, kteří se zajímají o medicínská témata. V našem pořadu vám pravidelně přinášíme novinky, které zavádí Fakultní nemocnice Ostrava a  jednou z nich je aplikace, která s pomocí umělé inteligence zachycuje srdeční arytmii. Vyvíjel ji tým Kardiovaskulárního oddělení pod vedením Jiřího Pláška.  A v závěrečné reportáži zavítáme na preventivní akci zaměřenou na hojení ran Stop dekubitům.

Ve FNO vznikla aplikace, která odhaluje srdeční arytmie

Kardiovaskulární oddělení FN Ostrava vyvinulo aplikaci, která zachycuje srdeční arytmie.

Doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., lékař Kardiovaskulárního oddělení FNO: Napojíme teď ten pás, který musí být uprostřed hrudníku.

Zapnout hrudní pás pacientovi, prostřednictvím správného QR kódu ho spárovat s aplikací Kardi Ai a měření srdeční činnosti může začít.

Už to máme spárováno a už nám rovnou jede záznam. Ono trvá několik sekund, než se to spáruje a tady už vidíme srdeční akci. Teď máte 72 tepů třeba.

Nová aplikace, kterou vyvíjel tým Kardiovaskulárního oddělení pod vedením Jiřího Pláška, využívá umělou inteligencí. Při monitoringu pacienta pracuje s konkrétními anotovanými EKG záznamy, které ji dodají lékaři.

Doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., lékař Kardiovaskulárního oddělení FNO: Tady jsme to měli, protože jsme kontrolovali ten vstup do toho, takže všechny EKG byly anotované. To znamená, že to někdo vyhodnotil. My jsme vlastně měli jasné, co je to za patologie a na základě mnoha těchto křivek se to ta umělá inteligence naučila.

Aplikace tak vlastně ví, co má u konkrétního člověka sledovat. Pokud zachytí problém, upozorní na něj. Lékaři prostřednictvím Kardi Ai zatím monitorují zhruba 40 pacientů, kteří si ji velmi pochvalují. Její ovládání nedělá problém ani lidem ve starším věku.

Marie Válková, pacientka, 72 let: Využívám ji šestý, sedmý měsíc. Jsem spokojená a mám hlavně pocit toho bezpečí, že je o mě dobře postaráno a že se nemusím obávat nějakých dalších komplikací se svým srdíčkem.

Docent Jiří Plášek se svým týmem získal za aplikaci i cenu v prestižní v soutěži IDC Digital Future Awards, která oceňuje nejlepší technologické inovace.

Doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., lékař Kardiovaskulárního oddělení FNO: Nečekali jsme to vůbec. Já jsem byl celkem překvapený, že jsme se dostali vůbec do semifinále, protože ta konkurence se mi zdála poměrně jako silná.

Nálezy, které aplikace odhalí, stále musí potvrzovat standardní metody. V plánu je ale zahájit klinické studie ve spolupráci s regulačními úřady, což do budoucna umožní plné využití Kardi Ai v medicínské praxi.

Jiří Plášek, kardiovaskulární oddělení Interní a kardiologické kliniky FNO: Aplikace zajistí přesný záchyt srdeční arytmie

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám docenta Jiřího Pláška z Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás, pane docente.

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane docente, tak v reportáži už zaznělo, jak aplikace funguje. Na čem je založena?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Ta aplikace je založena na komunikaci mezi pásem, který má pacient na těle, na hrudníku a aplikací v telefonu a cloudovým úložištěm. Jakmile je ukončen záznam EKG v té aplikaci, což si začíná a ukončuje ten pacient nebo nositel toho pásu, tak se to vlastně odešle automaticky na to cloudové úložiště, kde je to vyhodnoceno umělou inteligencí a do pěti minut má ten problém zachycenou tu arytmii a kompletní zprávu. A lékař, který s tím může být nebo nemusí být propojený, lepší samozřejmě když je, tak má webové rozhraní, kde má kompletní křivku, kterou může analyzovat, stejně jako jakékoliv jiné EKG křivky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V jakém stádiu se teď nacházíme. Zatím se aplikace testuje. Jak bude dlouhá a jaká bude ta další cesta aplikace?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Zatím jsme v prescreeningové fázi, kdy vlastně zkoušíme, jak to ti lidé budou tolerovat, jak se tomu jsou schopni přizpůsobit, jestli v této věkové skupině jsou schopni pracovat s těmi aplikacemi. A byli jsme překvapeni, že i starší lidé si to docela oblíbili, že měli takový pocit většího bezpečí, že jsou vlastně sledováni a můžou si to zapojit kdy chtějí a hlavně tu informaci dostanou okamžitě. Protože normálně když tam máte napojený Holter, tak tu informaci dostanete až to vyhodnotí lékař, což může trvat třeba několik týdnů. Takže v tomhle jsme dostali takovou pozitivní zpětnou vazbu. Co se týče toho dalšího směřování, tak my jsme teď udělali, jak už jsem říkal, prescreening. Dál ti pacienti budou vstupovat, můžou, nebo nemusí. Samozřejmě ti, kteří už s námi spolupracovali, do prostě ostré klinické zkoušky, kdy budeme spolupracovat s Institutem biostatistiky a analýzy v Brně a samozřejmě pod dohledem našeho regulačního úřadu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, které zahrnuje i kontrolu zdravotnických prostředků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na vás prozradím, že vy to také testujete tu aplikaci, takže i na sobě vnímáte, jaké to je nebo není. Tak jaké to je, pane docente?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Já jsem měl nejdřív trošičku obavy, že mě ten pás bude obtěžovat. Ale ono si samozřejmě podle míry toho utažení, samozřejmě jinak to bude na sportovní aktivitu a jinak když jste v klidu, tak nakonec v podstatě úplně zapomenete, že to máte a někdy si to zapomenete sundat. Takže si myslím, že v tomhle určitě problém není. My, co jsme zvyklí na aplikace, tak nám to připadá úplně super, ale máme podobnou zpětnou vazbu právě i u těch starších pacientů, protože v naší věkové skupině očekáváme, že to bude bez problémů, ale u těch starších lidí jsme měli trošku obavy a ti nás to teď v té prescreeningové fázi opravdu úplně vyvedli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To je dobrá zpráva. Proč se zavádí ta aplikace? Je to, aby zachytila včas srdeční arytmie? Jak nás ohrožují?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Arytmie je samozřejmě široká skupina onemocnění, ale ten hlavní cíl je zachytit právě tu nejčastější arytmii Fibrilaci síní, byť samozřejmě to umí zachytit i jiné arytmie. Ale ten hlavní cíl je právě na tu nejčastější arytmii Fibrilaci síní. Proč? Protože ta arytmie je tam jenom občas a v tom ona je zákeřná. Protože to hlavní riziko je, že se změní reologické vlastnosti v levé síni a dojde vlastně k embolizaci sraženiny z té levé síně někam do mozku a může to způsobit cévní mozkovou příhodu. Bohužel stále velké procento těch arytmií je zjištěno až tím způsobem, že ten pacient přijde s tou cévní mozkovou příhodou do nemocnice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se tomuto onemocnění nějak předcházet? Třeba nějakým preventivním chováním?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Zcela určitě, jako všechny kardiovaskulární choroby. Jsou to věci, které zní jednoduše, ale málokterý pacient je rád dodržuje. To znamená redukce váhy, redukce příjmu soli, dobrá kontrola vysokého tlaku a racionální strava.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane docente, já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky a my pokračujeme dále.

Stop dekubitům -preventivní akce v atriu FN Ostrava

Na problematiku a prevenci hojení ran byla v polovině října zaměřená preventivní akce s názvem Stop dekubitům. I přesto, že světový den nemoci, kterou je v Evropě každý rok ohroženo okolo 4 miliónů lidí, připadá až na listopad.

Mgr. Lenka Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra, Kožní oddělení FN Ostrava: Protože měsíc říjen je věnován problematice onkologie a karcinomu prsu. Takže dnes můžete vidět třeba jedno stanoviště zaměřené na onkologické rány. Tohle je jedna z novinek, které můžeme vidět. A další záležitostí, kterou můžeme vidět, je třeba vícevrstevná bandáž.

Na celkem 15 stanovištích přiblížily novinky i zavedené postupy konzultantky hojení ran, nutriční i fyzio terapeuti fakultní nemocnice.

Specialistku na hojení ran má i Oddělení neonatologie.

Miluše Jozková, DiS, JIRP, Odd. neonatologie FN Ostrava: Dekubity nevznikají z klasického proležení, ale vznikají ze zdravotnických prostředků, které působí na kůži A z toho důvodů podkládáme ty nostrilky, masky různými prostředky. Nejčastěji nějakým silikonovým krytím, podlepením, aby tady k tomu nedocházelo.

Mgr. Lenka Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra, Kožní oddělení FN Ostrava: Na každém pracovišti by měla být sestra, která se věnuje hojení ran, případně má na starost více svěřených úseků.  Dříve bylo konzultantek kolem dvaceti, dneska jsme se rozrostly téměř na číslo 30.

A s novinkami se přišli seznámit také lékaři Kožního oddělení, kteří se na hojení ran specializují.

MUDr. Michaela Nejedlá, lékařka, Kožní oddělení FN Ostrava: Záleží na komorbiditách těch pacientů. Když jsou to nemocní, staří lidé, tak tam kolikrát ani ta naděje na úplné zhojení není. Když jsou to pacienti, kteří jsou schopnější, v uvozovkách, a nějakým způsobem následují naše doporučení, tak u nich jsme schopni zhojit tu ránu podle rozměrů té rány a podle toho, jak je hluboká, dejme tomu i řádově v měsících.

Na léčbu chronických ran je na Kožním oddělení zaměřená i jedna z ambulancí.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
31. října 2024, 18:45

Zdravím všechny diváky, kteří se zajímají o medicínská témata. V našem pořadu vám pravidelně přinášíme novinky, které zavádí Fakultní nemocnice Ostrava a  jednou z nich je aplikace, která s pomocí umělé inteligence zachycuje srdeční arytmii. Vyvíjel ji tým Kardiovaskulárního oddělení pod vedením Jiřího Pláška.  A v závěrečné reportáži zavítáme na preventivní akci zaměřenou na hojení ran Stop dekubitům.

Ve FNO vznikla aplikace, která odhaluje srdeční arytmie

Kardiovaskulární oddělení FN Ostrava vyvinulo aplikaci, která zachycuje srdeční arytmie.

Doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., lékař Kardiovaskulárního oddělení FNO: Napojíme teď ten pás, který musí být uprostřed hrudníku.

Zapnout hrudní pás pacientovi, prostřednictvím správného QR kódu ho spárovat s aplikací Kardi Ai a měření srdeční činnosti může začít.

Už to máme spárováno a už nám rovnou jede záznam. Ono trvá několik sekund, než se to spáruje a tady už vidíme srdeční akci. Teď máte 72 tepů třeba.

Nová aplikace, kterou vyvíjel tým Kardiovaskulárního oddělení pod vedením Jiřího Pláška, využívá umělou inteligencí. Při monitoringu pacienta pracuje s konkrétními anotovanými EKG záznamy, které ji dodají lékaři.

Doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., lékař Kardiovaskulárního oddělení FNO: Tady jsme to měli, protože jsme kontrolovali ten vstup do toho, takže všechny EKG byly anotované. To znamená, že to někdo vyhodnotil. My jsme vlastně měli jasné, co je to za patologie a na základě mnoha těchto křivek se to ta umělá inteligence naučila.

Aplikace tak vlastně ví, co má u konkrétního člověka sledovat. Pokud zachytí problém, upozorní na něj. Lékaři prostřednictvím Kardi Ai zatím monitorují zhruba 40 pacientů, kteří si ji velmi pochvalují. Její ovládání nedělá problém ani lidem ve starším věku.

Marie Válková, pacientka, 72 let: Využívám ji šestý, sedmý měsíc. Jsem spokojená a mám hlavně pocit toho bezpečí, že je o mě dobře postaráno a že se nemusím obávat nějakých dalších komplikací se svým srdíčkem.

Docent Jiří Plášek se svým týmem získal za aplikaci i cenu v prestižní v soutěži IDC Digital Future Awards, která oceňuje nejlepší technologické inovace.

Doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., lékař Kardiovaskulárního oddělení FNO: Nečekali jsme to vůbec. Já jsem byl celkem překvapený, že jsme se dostali vůbec do semifinále, protože ta konkurence se mi zdála poměrně jako silná.

Nálezy, které aplikace odhalí, stále musí potvrzovat standardní metody. V plánu je ale zahájit klinické studie ve spolupráci s regulačními úřady, což do budoucna umožní plné využití Kardi Ai v medicínské praxi.

Jiří Plášek, kardiovaskulární oddělení Interní a kardiologické kliniky FNO: Aplikace zajistí přesný záchyt srdeční arytmie

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám docenta Jiřího Pláška z Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás, pane docente.

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane docente, tak v reportáži už zaznělo, jak aplikace funguje. Na čem je založena?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Ta aplikace je založena na komunikaci mezi pásem, který má pacient na těle, na hrudníku a aplikací v telefonu a cloudovým úložištěm. Jakmile je ukončen záznam EKG v té aplikaci, což si začíná a ukončuje ten pacient nebo nositel toho pásu, tak se to vlastně odešle automaticky na to cloudové úložiště, kde je to vyhodnoceno umělou inteligencí a do pěti minut má ten problém zachycenou tu arytmii a kompletní zprávu. A lékař, který s tím může být nebo nemusí být propojený, lepší samozřejmě když je, tak má webové rozhraní, kde má kompletní křivku, kterou může analyzovat, stejně jako jakékoliv jiné EKG křivky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V jakém stádiu se teď nacházíme. Zatím se aplikace testuje. Jak bude dlouhá a jaká bude ta další cesta aplikace?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Zatím jsme v prescreeningové fázi, kdy vlastně zkoušíme, jak to ti lidé budou tolerovat, jak se tomu jsou schopni přizpůsobit, jestli v této věkové skupině jsou schopni pracovat s těmi aplikacemi. A byli jsme překvapeni, že i starší lidé si to docela oblíbili, že měli takový pocit většího bezpečí, že jsou vlastně sledováni a můžou si to zapojit kdy chtějí a hlavně tu informaci dostanou okamžitě. Protože normálně když tam máte napojený Holter, tak tu informaci dostanete až to vyhodnotí lékař, což může trvat třeba několik týdnů. Takže v tomhle jsme dostali takovou pozitivní zpětnou vazbu. Co se týče toho dalšího směřování, tak my jsme teď udělali, jak už jsem říkal, prescreening. Dál ti pacienti budou vstupovat, můžou, nebo nemusí. Samozřejmě ti, kteří už s námi spolupracovali, do prostě ostré klinické zkoušky, kdy budeme spolupracovat s Institutem biostatistiky a analýzy v Brně a samozřejmě pod dohledem našeho regulačního úřadu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, které zahrnuje i kontrolu zdravotnických prostředků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na vás prozradím, že vy to také testujete tu aplikaci, takže i na sobě vnímáte, jaké to je nebo není. Tak jaké to je, pane docente?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Já jsem měl nejdřív trošičku obavy, že mě ten pás bude obtěžovat. Ale ono si samozřejmě podle míry toho utažení, samozřejmě jinak to bude na sportovní aktivitu a jinak když jste v klidu, tak nakonec v podstatě úplně zapomenete, že to máte a někdy si to zapomenete sundat. Takže si myslím, že v tomhle určitě problém není. My, co jsme zvyklí na aplikace, tak nám to připadá úplně super, ale máme podobnou zpětnou vazbu právě i u těch starších pacientů, protože v naší věkové skupině očekáváme, že to bude bez problémů, ale u těch starších lidí jsme měli trošku obavy a ti nás to teď v té prescreeningové fázi opravdu úplně vyvedli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To je dobrá zpráva. Proč se zavádí ta aplikace? Je to, aby zachytila včas srdeční arytmie? Jak nás ohrožují?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Arytmie je samozřejmě široká skupina onemocnění, ale ten hlavní cíl je zachytit právě tu nejčastější arytmii Fibrilaci síní, byť samozřejmě to umí zachytit i jiné arytmie. Ale ten hlavní cíl je právě na tu nejčastější arytmii Fibrilaci síní. Proč? Protože ta arytmie je tam jenom občas a v tom ona je zákeřná. Protože to hlavní riziko je, že se změní reologické vlastnosti v levé síni a dojde vlastně k embolizaci sraženiny z té levé síně někam do mozku a může to způsobit cévní mozkovou příhodu. Bohužel stále velké procento těch arytmií je zjištěno až tím způsobem, že ten pacient přijde s tou cévní mozkovou příhodou do nemocnice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se tomuto onemocnění nějak předcházet? Třeba nějakým preventivním chováním?

Jiří Plášek, Kardiovaskulární odd. Interní a kardiologické kliniky FNO: Zcela určitě, jako všechny kardiovaskulární choroby. Jsou to věci, které zní jednoduše, ale málokterý pacient je rád dodržuje. To znamená redukce váhy, redukce příjmu soli, dobrá kontrola vysokého tlaku a racionální strava.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane docente, já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky a my pokračujeme dále.

Stop dekubitům -preventivní akce v atriu FN Ostrava

Na problematiku a prevenci hojení ran byla v polovině října zaměřená preventivní akce s názvem Stop dekubitům. I přesto, že světový den nemoci, kterou je v Evropě každý rok ohroženo okolo 4 miliónů lidí, připadá až na listopad.

Mgr. Lenka Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra, Kožní oddělení FN Ostrava: Protože měsíc říjen je věnován problematice onkologie a karcinomu prsu. Takže dnes můžete vidět třeba jedno stanoviště zaměřené na onkologické rány. Tohle je jedna z novinek, které můžeme vidět. A další záležitostí, kterou můžeme vidět, je třeba vícevrstevná bandáž.

Na celkem 15 stanovištích přiblížily novinky i zavedené postupy konzultantky hojení ran, nutriční i fyzio terapeuti fakultní nemocnice.

Specialistku na hojení ran má i Oddělení neonatologie.

Miluše Jozková, DiS, JIRP, Odd. neonatologie FN Ostrava: Dekubity nevznikají z klasického proležení, ale vznikají ze zdravotnických prostředků, které působí na kůži A z toho důvodů podkládáme ty nostrilky, masky různými prostředky. Nejčastěji nějakým silikonovým krytím, podlepením, aby tady k tomu nedocházelo.

Mgr. Lenka Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra, Kožní oddělení FN Ostrava: Na každém pracovišti by měla být sestra, která se věnuje hojení ran, případně má na starost více svěřených úseků.  Dříve bylo konzultantek kolem dvaceti, dneska jsme se rozrostly téměř na číslo 30.

A s novinkami se přišli seznámit také lékaři Kožního oddělení, kteří se na hojení ran specializují.

MUDr. Michaela Nejedlá, lékařka, Kožní oddělení FN Ostrava: Záleží na komorbiditách těch pacientů. Když jsou to nemocní, staří lidé, tak tam kolikrát ani ta naděje na úplné zhojení není. Když jsou to pacienti, kteří jsou schopnější, v uvozovkách, a nějakým způsobem následují naše doporučení, tak u nich jsme schopni zhojit tu ránu podle rozměrů té rány a podle toho, jak je hluboká, dejme tomu i řádově v měsících.

Na léčbu chronických ran je na Kožním oddělení zaměřená i jedna z ambulancí.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-31-10-2024-18-46