Stavba podjezdu ve Studénce uzavře železniční přejezd
Projekt podjezdu pod železniční tratí ve Studénce vstupuje do druhé fáze. Stavba, která má nahradit frekventovaný přejezd v ulici Nádražní – místo tragické srážky kamionu s Pendolinem – si vyžádá úplné uzavření komunikace pro auta od 7. března.
První etapa budování podjezdu začala už loni v ulici Butovické budováním objízdné trasy pro kamiony. Ta má zpoždění a hotová bude až v polovině roku, samotný harmonogram výstavby podjezdu se ale podle investorů nemění.
Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic: “K definitivnímu uzavření stávajícího přejezdu dojde 7. března. Vlaky budou jezdit po jedné koleji, dopad na železniční dopravu by neměl být žádný.”
Zatímco železniční provoz zůstane prakticky bez omezení, automobilová doprava se výrazně zkomplikuje. Objízdné trasy totiž dlouhodobě nevyhovují těžké technice.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Jednoznačně jsme deklarovali to, že žádná z příjezdových tras, která do Studénky vede, tak nesplňuje parametry pro průjezd těžké techniky. Provizorní most v Bravanticích, ten původní zničila povodeň, tak ten provizorní je také jenom na 20 tun. Stavba nakonec přišla s řešením, že oni mají k dispozici most s víc než dvojnásobnou nosnosti a právě tenhle most by měl být vyměněn.”
Řešením má být výměna mostu za konstrukci s vyšší nosností.
Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic: “Nosnost mostu se díky tomu zvýší z 20 na 48 tun. Což umožní obsluhu samotné stavby.”
Součástí celého projektu je také úprava křižovatky ulic 2. května a Rudolfa Tomáška včetně železničního přejezdu. Tato etapa by měla začít v létě.
V Dobré se začal stavět rondel, má zabránit tragickým nehodám
Riziková křižovatka v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku bude přestavěna na rondel. Ten by měl zabránit vážným kolizím, které se tam dosud stávají.
Nejčastější příčinou nehod v této křižovatce je nedání přednosti v jízdě, když řidiči vyjíždějící v hustém provozu z vedlejší ulice nesprávně vyhodnotí situaci a zkříží cestu autu na hlavní silnici.
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Křižovatka momentálně není takhle nepřehledná, akorát bohužel je tady velký provoz. Ten výjezd osobních aut z bočních ulic je složitý a ne každý řidič to odhadne, a proto nám vznikají právě ty nebezpečné situace, buď těžké ublížení na zdraví, nebo tam byla dokonce i smrtelná dopravní nehoda.“
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Je to velmi nebezpečná křižovatka, na které za posledních pět let bylo 22 nehod, velmi těžkých, kde bylo i smrtelné zranění. Takže jsme se s obcí Dobrá domluvili, že musíme tu okružní křižovatku postavit.“
Stavební práce začnou už za několik dnů. Po dobu výstavby bude v místě dopravní omezení.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Je to investiční, infrastrukturní stavba, za zhruba 46 mil. korun, 7 mil půjde z rozpočtu obce Dobré a zbytek 39 mil platí kraj.”
Nová okružní křižovatka by měla provoz na frekventovaném místě lépe rozdělit, aby k vážným nehodám už nedocházelo.
Kraj podpoří projekty obcí, získat mohou až 500 tisíc
Moravskoslezský kraj pokračuje v podpoře obcí a nabízí jim peníze na přípravu projektové dokumentace, která je klíčová pro získání národních i evropských dotací. Obce mimo statutární města mohou získat až 500 tisíc korun, v krajském rozpočtu je připraveno přes 15 milionů a žádosti se podávají od 30. března do 29. dubna 2026. Pokračují také Vouchery pro veřejný sektor s možností čerpat až 5 milionů korun na energetické úspory či rozvoj infrastruktury, přičemž k dispozici zbývá zhruba 20 milionů korun.
Přímé autobusy z Havířova do Lubačovic a zpět
Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Zlínským krajem obnovuje od 3. dubna sezónní přímou linku 976 z Havířova přes Ostravu a Rožnov pod Radhoštěm do Luhačovic. Jezdit bude denně do 1. listopadu. Spoj vyjíždí z Havířova v 6:35 a, zpět z Luhačovic v 15:20. Na úhradě ztráty se podílí oba kraje, která na straně MS kraje může činit asi 900 tisíc korun. Cestující využijí v úseku po Rožnov tarif ODIS a dál do Luhačovic tarif Integrované dopravy Zlínského kraje.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Přínos transformačních projektů pro kraj
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Projekt CEPIS Slezské univerzity patří mezi klíčové transformační investice v Moravskoslezském kraji. Má podpořit podnikání, inovace i spolupráci se zahraničím a pomoci proměnit region po útlumu těžkého průmyslu. Je to téma pro náměstkyni hejtmana Moravskoslezského kraje Šárku Šimoňákovou. Vítejte u nás ve studiu a dobrý den.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Projekt CEPIS je označován jako jeden z klíčových transformačních projektů v regionu. To už jsem řekla. V čem je podle Vás jeho největší přínos pro náš kraj?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Největší přínos tohoto projektu je propojení praxe s teorií, protože vlastně, jak je jednou z priorit podpora podnikavosti a podnikání, tak právě tento projekt to naplňuje. A také aby tady zůstali mladí lidé v našem regionu a ukázalo se, co všechno umíme. Tento projekt je unikátní v tom, že propojuje, jak jsem říkala, praxi s teorií, protože studenti si zakládají reálné firmy, kde opravdu se setkávají s tím byznysem a setkávají se s realitou, co všechno k tomu musejí řešit. A některé firmy v rámci závěrečných prací tak generují i ten zisk.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nositelem přepisu tohoto projektu je Slezská univerzita. Jak probíhá spolupráce s krajem nebo podpora kraje v rámci tohoto projektu CEPIS?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Kraj je koordinátorem v této oblasti. Hlídáme si všechny milníky a celkově i všechny aktivity, které kolem toho projektu jsou, a jednáme i s Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí. Potažmo dáváme i informace do Bruselu, protože vlastně tento projekt je financován z Operačního programu spravedlivé transformace a má právě přivést tu transformaci do regionu po těžbě uhlí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z toho, co říkáte, se dá usoudit, že ta spolupráce bude pokračovat právě v době, kdy už se CEPIS postaví. Protože teď jsme na začátku, teď se teprve začíná stavět. Stavět se má rok a půl. Teď nemám úplně přesnou informaci, jak bude potom ta spolupráce kraje a Slezské univerzity v rámci tohoto projektu vypadat?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Realizace by měla být dokončena na konci roku 2027. A ta spolupráce, ona už běží vlastně dneska, protože máme také krajskou agenturu Moravskoslezské inovační centrum. A tím, že cílíme i na ty inovace, tak Moravskoslezské inovační centrum dává tu podporu právě těm studentům v oblasti různého poradenství, odborníků z praxe a také prostřednictvím workshopů spolupracují v rámci Business Gate právě na Slezské univerzitě. A ta budoucnost se nabízí, aby ta spolupráce pokračovala a ještě se více rozšířila. CEPIS se nachází, byť je to projekt Slezské univerzity, v Karviné, kde právě je to město, které je také postiženo těžbou a vyšším procentem vylidňování.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedna z dalších priorit tohoto projektu je také to, že má udržet mladé lidi tady u nás v regionu, a to díky propojení praxe a studia. Vnímáte to na kraji také tak?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Je to přesně tak, jak popisujete, a zároveň, co já hodnotím třeba jako absolventka ekonomické fakulty, tak že se setkáte s praxí, protože jedna věc je opravdu ta teorie a druhá věc je praxe. A tento model je převzat částečně z Finska, kdy Finsko vlastně došlo k transformaci toho vzdělávání, a myslím si, že to je ten potenciál, který může ty budoucí studenty nalákat. A jaké nové obory mohou studovat? Mohou tam studovat vlastně i inovativní podnikání a je to jedinečný projekt, který je v rámci České republiky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: CEPIS je jeden z transformačních projektů. To už tady padlo. My už jsme mnohokrát v našem pořadu nebo v jiných pořadech zmiňovali jiné projekty. Teď aktuálně zmiňte, které jsou zase posunuty o pár měsíců blíž k realizaci.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Je jich dost, těch projektů, protože CEPIS je jeden z devíti strategických projektů. A posouváme se, co se týká Černé kostky, což možná občané mohou vidět, když projíždějí Ostravou. A dále je to projekt REFRESH, LERCO, samozřejmě patří taky tyto dva projekty, protože to jsou projekty dalších dvou univerzit, a to Technické univerzity Ostrava a Ostravské univerzity. A nyní máme otevřené výběrové řízení na zhotovitele pro projekt Gabriela, která bude taktéž na Karvinsku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní náměstkyně, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Dnešní díl končí. Už teď pro vás chystáme další, tak s námi zůstaňte a vyhledejte si Moravskoslezský expres i v příštím týdnu.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Stavba podjezdu ve Studénce uzavře železniční přejezd
Projekt podjezdu pod železniční tratí ve Studénce vstupuje do druhé fáze. Stavba, která má nahradit frekventovaný přejezd v ulici Nádražní – místo tragické srážky kamionu s Pendolinem – si vyžádá úplné uzavření komunikace pro auta od 7. března.
První etapa budování podjezdu začala už loni v ulici Butovické budováním objízdné trasy pro kamiony. Ta má zpoždění a hotová bude až v polovině roku, samotný harmonogram výstavby podjezdu se ale podle investorů nemění.
Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic: “K definitivnímu uzavření stávajícího přejezdu dojde 7. března. Vlaky budou jezdit po jedné koleji, dopad na železniční dopravu by neměl být žádný.”
Zatímco železniční provoz zůstane prakticky bez omezení, automobilová doprava se výrazně zkomplikuje. Objízdné trasy totiž dlouhodobě nevyhovují těžké technice.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Jednoznačně jsme deklarovali to, že žádná z příjezdových tras, která do Studénky vede, tak nesplňuje parametry pro průjezd těžké techniky. Provizorní most v Bravanticích, ten původní zničila povodeň, tak ten provizorní je také jenom na 20 tun. Stavba nakonec přišla s řešením, že oni mají k dispozici most s víc než dvojnásobnou nosnosti a právě tenhle most by měl být vyměněn.”
Řešením má být výměna mostu za konstrukci s vyšší nosností.
Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic: “Nosnost mostu se díky tomu zvýší z 20 na 48 tun. Což umožní obsluhu samotné stavby.”
Součástí celého projektu je také úprava křižovatky ulic 2. května a Rudolfa Tomáška včetně železničního přejezdu. Tato etapa by měla začít v létě.
V Dobré se začal stavět rondel, má zabránit tragickým nehodám
Riziková křižovatka v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku bude přestavěna na rondel. Ten by měl zabránit vážným kolizím, které se tam dosud stávají.
Nejčastější příčinou nehod v této křižovatce je nedání přednosti v jízdě, když řidiči vyjíždějící v hustém provozu z vedlejší ulice nesprávně vyhodnotí situaci a zkříží cestu autu na hlavní silnici.
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Křižovatka momentálně není takhle nepřehledná, akorát bohužel je tady velký provoz. Ten výjezd osobních aut z bočních ulic je složitý a ne každý řidič to odhadne, a proto nám vznikají právě ty nebezpečné situace, buď těžké ublížení na zdraví, nebo tam byla dokonce i smrtelná dopravní nehoda.“
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Je to velmi nebezpečná křižovatka, na které za posledních pět let bylo 22 nehod, velmi těžkých, kde bylo i smrtelné zranění. Takže jsme se s obcí Dobrá domluvili, že musíme tu okružní křižovatku postavit.“
Stavební práce začnou už za několik dnů. Po dobu výstavby bude v místě dopravní omezení.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Je to investiční, infrastrukturní stavba, za zhruba 46 mil. korun, 7 mil půjde z rozpočtu obce Dobré a zbytek 39 mil platí kraj.”
Nová okružní křižovatka by měla provoz na frekventovaném místě lépe rozdělit, aby k vážným nehodám už nedocházelo.
Kraj podpoří projekty obcí, získat mohou až 500 tisíc
Moravskoslezský kraj pokračuje v podpoře obcí a nabízí jim peníze na přípravu projektové dokumentace, která je klíčová pro získání národních i evropských dotací. Obce mimo statutární města mohou získat až 500 tisíc korun, v krajském rozpočtu je připraveno přes 15 milionů a žádosti se podávají od 30. března do 29. dubna 2026. Pokračují také Vouchery pro veřejný sektor s možností čerpat až 5 milionů korun na energetické úspory či rozvoj infrastruktury, přičemž k dispozici zbývá zhruba 20 milionů korun.
Přímé autobusy z Havířova do Lubačovic a zpět
Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Zlínským krajem obnovuje od 3. dubna sezónní přímou linku 976 z Havířova přes Ostravu a Rožnov pod Radhoštěm do Luhačovic. Jezdit bude denně do 1. listopadu. Spoj vyjíždí z Havířova v 6:35 a, zpět z Luhačovic v 15:20. Na úhradě ztráty se podílí oba kraje, která na straně MS kraje může činit asi 900 tisíc korun. Cestující využijí v úseku po Rožnov tarif ODIS a dál do Luhačovic tarif Integrované dopravy Zlínského kraje.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Přínos transformačních projektů pro kraj
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Projekt CEPIS Slezské univerzity patří mezi klíčové transformační investice v Moravskoslezském kraji. Má podpořit podnikání, inovace i spolupráci se zahraničím a pomoci proměnit region po útlumu těžkého průmyslu. Je to téma pro náměstkyni hejtmana Moravskoslezského kraje Šárku Šimoňákovou. Vítejte u nás ve studiu a dobrý den.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Projekt CEPIS je označován jako jeden z klíčových transformačních projektů v regionu. To už jsem řekla. V čem je podle Vás jeho největší přínos pro náš kraj?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Největší přínos tohoto projektu je propojení praxe s teorií, protože vlastně, jak je jednou z priorit podpora podnikavosti a podnikání, tak právě tento projekt to naplňuje. A také aby tady zůstali mladí lidé v našem regionu a ukázalo se, co všechno umíme. Tento projekt je unikátní v tom, že propojuje, jak jsem říkala, praxi s teorií, protože studenti si zakládají reálné firmy, kde opravdu se setkávají s tím byznysem a setkávají se s realitou, co všechno k tomu musejí řešit. A některé firmy v rámci závěrečných prací tak generují i ten zisk.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nositelem přepisu tohoto projektu je Slezská univerzita. Jak probíhá spolupráce s krajem nebo podpora kraje v rámci tohoto projektu CEPIS?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Kraj je koordinátorem v této oblasti. Hlídáme si všechny milníky a celkově i všechny aktivity, které kolem toho projektu jsou, a jednáme i s Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí. Potažmo dáváme i informace do Bruselu, protože vlastně tento projekt je financován z Operačního programu spravedlivé transformace a má právě přivést tu transformaci do regionu po těžbě uhlí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z toho, co říkáte, se dá usoudit, že ta spolupráce bude pokračovat právě v době, kdy už se CEPIS postaví. Protože teď jsme na začátku, teď se teprve začíná stavět. Stavět se má rok a půl. Teď nemám úplně přesnou informaci, jak bude potom ta spolupráce kraje a Slezské univerzity v rámci tohoto projektu vypadat?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Realizace by měla být dokončena na konci roku 2027. A ta spolupráce, ona už běží vlastně dneska, protože máme také krajskou agenturu Moravskoslezské inovační centrum. A tím, že cílíme i na ty inovace, tak Moravskoslezské inovační centrum dává tu podporu právě těm studentům v oblasti různého poradenství, odborníků z praxe a také prostřednictvím workshopů spolupracují v rámci Business Gate právě na Slezské univerzitě. A ta budoucnost se nabízí, aby ta spolupráce pokračovala a ještě se více rozšířila. CEPIS se nachází, byť je to projekt Slezské univerzity, v Karviné, kde právě je to město, které je také postiženo těžbou a vyšším procentem vylidňování.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedna z dalších priorit tohoto projektu je také to, že má udržet mladé lidi tady u nás v regionu, a to díky propojení praxe a studia. Vnímáte to na kraji také tak?
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Je to přesně tak, jak popisujete, a zároveň, co já hodnotím třeba jako absolventka ekonomické fakulty, tak že se setkáte s praxí, protože jedna věc je opravdu ta teorie a druhá věc je praxe. A tento model je převzat částečně z Finska, kdy Finsko vlastně došlo k transformaci toho vzdělávání, a myslím si, že to je ten potenciál, který může ty budoucí studenty nalákat. A jaké nové obory mohou studovat? Mohou tam studovat vlastně i inovativní podnikání a je to jedinečný projekt, který je v rámci České republiky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: CEPIS je jeden z transformačních projektů. To už tady padlo. My už jsme mnohokrát v našem pořadu nebo v jiných pořadech zmiňovali jiné projekty. Teď aktuálně zmiňte, které jsou zase posunuty o pár měsíců blíž k realizaci.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Je jich dost, těch projektů, protože CEPIS je jeden z devíti strategických projektů. A posouváme se, co se týká Černé kostky, což možná občané mohou vidět, když projíždějí Ostravou. A dále je to projekt REFRESH, LERCO, samozřejmě patří taky tyto dva projekty, protože to jsou projekty dalších dvou univerzit, a to Technické univerzity Ostrava a Ostravské univerzity. A nyní máme otevřené výběrové řízení na zhotovitele pro projekt Gabriela, která bude taktéž na Karvinsku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní náměstkyně, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Dnešní díl končí. Už teď pro vás chystáme další, tak s námi zůstaňte a vyhledejte si Moravskoslezský expres i v příštím týdnu.
Redakčně upraveno / zkráceno.
